4. divize, nemocnice

Dr.Stein

Koukne na Genmu. Sérum je těsně po fázi vývoje...nebyl čas na testování tak jsme jej rovnou aplikoval pacientovi. Jeho funkce se zdají být v pořádku, až na toto. Je pto mě záhadou co to může být...ta kombinace měla být bez vedlejších účinků. Vyfoukne kouř a prohlídne si fleky.

Genma

Ach... jak často tu frázi slyšel! Jak často ji dokonce sám vyslovil! Bohužel, nikdy to nebylo tak jednoduché. A pokud ano, tak se mohlo počítat s tím, že něco není v pořádku. Takže vlastně...
"Myslel jsem, jestli zabírá na to, na co má zabírat..." upřesnil otázku, protože se nedozvěděl to, co chtěl.

Dr.Stein

Promne si spánky, protože ho začínala sužovat bolest hlavy. Ano...dle všeho ano...zvýšené hodnoty a bolesty způsobené vlivem trhliny se zdají být tatam...už to vyrábím ve větší mířa, ale ona...vyrážka...mi nedá spát... Vyfoukne kouř.

Tomisura Raiden

Během toho co ho Genmouš léčil zavazoval, podvazoval, převazoval a cosi dalšího, tak nějak usnul z mírného vyčerpání v poslední době. Zdál se mu krásný sen o tom, jak se mu hojí ruka, přestává ho bolet hlava a taky o velkém sudu saké.
Když se probral, byl na prosluněné ordinaci bezezdí úplně sám. Mírně zazíval, podíval se na ruku v gipsu a povzdechl si. Takto se zase nějakou tu dobu nemohl pouštět do pěstních rvaček. Ale co, měl stále levou ruku, nohy, hlavu a svoje schopnosti. Mírně se pousmál a pak úplně zmizel ze špitálu.

Stein, Genma - Než jste se vy dva vykecali, uběhlo několik dlouhých minut pro všechny přihlížející. Na to jste si všimli, jak kolem stojící sestřičky udiveně zítrají na testovacího pacienta. Když jste se i vy ohlédly, všimli jste si... že spí? Ano, spal, protože pravidelně oddechoval a po chvilce začal i tlumeně chrápat. Barvu dostal zase normální, jen mu na obličeji sem tam svítily tmavší narůžovělé fleky, ale ty se zdály být neškodné.

Dr.Stein

Si po chvíli všiml, že je pacient v klidu. Pořádně si vše prohlédl a vypadalo to, že nemá sebemenší obtíže. Jsem génius! Konstatoval Shuchiteki suše a unaveně pak pokynul sestrám, aby odnesly pacienta na jakoukoliv postel a ona se otočil na Genmu. Tím je to hádám vyřešeno...jděte si dáchnout Genmo...vypadáte hrozně... Usměje se a pak odejde do své kanceláře, kde se vyráběly další dávky onoho léku.

Genma

jen přikývl. Všechno bylo nejspíš v pořádku... a jestli ne... bude to už problém někoho jiného. On už měl opravdu dost. Vytápal do chodby skoro jako náměsíčník a pomalu se šinul ke své pracovně. Tam z posledních sil vytáhl ze skříňky futon, na kterém občas přespával, když musel zůstávat přes noc v nemocnici. Ještě na něj ani nedopadl a už spal jako když ho do vody hodí.

Myamoto Usagi

S přehozným Hiroshim přes rameno jsem dorazila do nemocnice 4.divize, ale trochu později než jsem byla normálně zvyklá. Díky trhlinám jsem se od druhé navštevy Hollowtownu téměř nezastavila a ted když byla hlavní hrozba zažehnána, jsem to plně pocítila. Stále ale nebyl čas na nějaké dlouhý odpočinek, musela jsem nejdřív doručit tenhle balíček, aby ho dali dokupy.Moc často jsem do nemocnice s pacienty nechodila, ale prostory jsem znala dokonale.Takže.......když nesu nového raněného....kam s ním? Tudy?....Nebo rovnou tudy? Jak jsem tak přemýšlela, narazila jsem na chodbě na nějakou sestřičku. Prosím vás, mám tady pacienta. Potřebuje opravdu rychle ošetřit. Je to urgentní. Promluvila jsem na ní a volnou rukou jsem ukázala na shinigamiho na mém rameni.

Myamoto Usagi

Ochotně jsem následovala sestřičku, až do jednoho z nemocničních pokojů. V místnosti už leželi dva shinigami. Oplatila jsem jim pozdravy, lehkým pokývnutím hlavy. Zdá se, že radost je více nakažlivá než kdejaká nemoc.... Uložila jsem pomalu Hiroshiho na postel, kterou mi sestřička ukázala. Postarejte se o něj, co nejlépe. Poprosila jsem a obrátila jsem se k odchodu. Bylo načase zkontrolovat, jak na tom je 9.divize a konečně si také aspon trochu odpočinout.

Dr.Shuchiteki Stein

Před pomocníkem se otevřely dveře kanceláře a z nich vyšel bělovlasý muž opírající se o hůl s kruhy pod očima a neodmystlitelnou cigaretou v ústech. Odpočinek se fakticky přeceňuje... Řekne velmi unaveně a pak pobídne pomocníka, aby jej vedl.

Dr.Shuchiteki Stein

Prohlédne si Hiroshiho. Něco málo už o něm věděl...maska hollow jej fascinovala, protože z toho co věděl dokázal takový hollow v těle docela dobře léčit zranění, ale i nemoci...případ kapitána Ukitakeho znal podrobně. Postavil se nad něj a zamračil se, nevypadla dobře. Otočí se na nejbližší sestřičku a rozkáže. Doneste mi tolik jídla, kolik unesete a pak ještě více, tohle bude potřebovat čas a reiatsu. Pak vykasá rukáv Hiroshiho. Kunkun Jinsei Furousen! Zašeptá skrze volné rty - cigaretu típl cestou a vezme jehlu - svůj shikai. S její promocí napojí své tělo na tělo Hiroshiho, čímž funguje asijako přístroje v nemocnici. Hiroshiho trápení se rozhodně o trochu zmírnilo s tím, jak jeho část převzal Stein na sebe. Nečekajíc na sestřičku začne léčit zékařským kido.

Shuchiteki -> Čekalo tě ale nepříjemné překvapení. Ne, Hiroshi nebyl hollow... ale nebyl ani shinigami. Rozhodně ne takový, jací shinigami normálně bývají. V jeho systému bylo něco podivného, nebo tedy spíš... nebylo. Trvalo ti chvíli, než sis to uvědomil, ale Hiroshi projevoval silné známky toho, že má absťák... na něco. Nevěděl jsi na co. Každopádně, bohužel, bylo to něco, s čím jsi mu nemohl pomoct, protože onu látku jsi mu ze svého těla nemohl dát. Jeho tělo vykazovalo naprosto nulovou ochotu obnovovat se a svou duševní energii. Navíc za chvíli dovnitř přinesli dva členové jedenácté divize dalšího pacienta - taky takovou podivnou figurku a to Modose. Ten nebyl úplně v bezvědomí, snažil se mluvit a reagovat na okolí, ale byl stejně docela mimo.

Haruka Kasumi

Byla stejně překvapená, jako vy, že jí její nohy donesly ke kasárnám 4.divize, ale už tomu tak bylo. Zastavila se před branou, kterou si dlouze prohlížela. Ano, skutečně si na tom pozorování dala na čas. Jako by byla nějaký inspektor staveb a musela sebemenší poškození nalést a nahlásit. Ona ale přemýšlela úplně nad něčím jiným.
4.divize... 4.divize... Opakovala si v duchu, než jí to konečně docvaklo. Což bylo po docela podivuhodně dlouhé době, u ní celkem nezvyklé. 4.divize musí být v pohotovosti... vždy je někdo, kdo tu je... Jistě, tohle je pramen.... Objasnila si, na co právě přišla a vykročila dál ráznějším krokem.
Vešla do kasáren a rozhlédla se. Ve vzduchu cítila všelijaká reiatsu a také nemocniční zápach, který ale uměla chválihodně ignorovat. Neměla ho ráda. Byl to vážně silný pach a vždy se na pacientech držel ještě dlouze po té, co to tady opustili. Doufala, že za tu krátkou chvíli, co tu bude se na ní taky takhle neuchytí.
Cítila se trochu nesvá. Věděla, že v Seireitei je, nebo spíše bylo něco v nepořádku. A ne jen zde. Takhle divize musela mít úrčitě plné ruce práce. Zapřemýšlela, zda někoho jít hledat a vyrušovat v zachraňování životů, či si někde dřepnout a vyčkávat, až bude vhodná chvíle. Rozhodla se, že postoupí hlouběji do kasáren. Po té, co míjela několikátý pokoj se zastavila a opřela se o zeď. Vypadalo to, že zvolila variantu bé – čekat.

Dr.Stein

Zamračil se a deaktivoval Shikai. Tohle nikam nevedlo na toto potřeboval pomoc někoho, kdo se v těchto nekřesťanských pokusech podílel a znal je. Mimo to mu ještě přivedli dalšího pacienta. Byl v zuboženém stavu, ale byl na tom lépe než ten druhý. Čas ale ubíhal a Shuchiteki musel jednat. Napojil tedy na svůj oběh Modose, čímž podpořil nejdůležitější funkce, aby ho udržel v chodu. Pak vzal Hiroshiho i s postelí, hůl si přidělal k posteli také a rozkulhal se ke kasárnám 12. divize. Na tohle prostě sám nestačil, potřeboval kapitána 12.divize. S každým krokem který udělal se jeho a modosovo pouto prodlužovalo a se současným stavem Reiatsu mu ubíralo stále větší množství sil. Zapálí si tedy, aby to nevnímal.

Shuchiteki -> S Modosem jsi taky moc štěstí neměl, ale už to bylo lepší než s Hiroshim, kupodivu. Dokázal jsi mu přidat sílu, ale pro změnu jsi povítil, že celý jeho oběh duševní energie je nějaký pošahaný. Dle toho, co jsi věděl, musel být ten nebohý hollow v neustálé bolesti, a to nebylo následkem jeho vyčerpání, měla to původ v něčem jiném... v čem, to jsi nevěděl.
"Ehm... doktore?! Jste si jistý, že je to dobrý nápad?!" běžela ti po boku sestřička. "Hýbat s pacientem v tak vážném stavu?!"

Myamoto Usagi

Dorazila jsem svižně do nemocnice. Jestli si dobře vzpomínám....ta sestra mě zavedla do pokoje číslo.... Vyrazila jsem směrem do pokoje, kde jsem Hiroshiho naposledy zanechale v péči sestřičky. Při tom jsem se snažila vycítit Hiroshiho reiatsu, abych si udělala lepší obraz, jak na tom je. Čím častěji jsem tu tím méně se mi tu líbí, ale aspon tu nemusím ležet....

Haruka Kasumi

Se zavřenýma očima a skloněnou hlavou si v duchu přebírala vše, co se nedávno stalo. Trhliny, nečekané teleportace, oslabení energie a všechno jiné. Zároveň tak myšlenkama zabrousila k Červíko, přátelskému hollow, kterého přivedli z Hueco Mudna do Hollow Townu. Trochu jí to přišlo, jako by na ulici našli toulavé kotě a vzali si ho domů jen s tím rozdílem, že zmíněný hollow byl o dost větší, než taková prťavá koulička chlupů. Taktéž si rozpomněla na členy té jejich sebranky, co se postupně zformovala v HM a přišla až sem. Vlastně se docela rychle všichni rozutekli, jakmile se nám stal cílem Seireitei. Zřejmě je taky už zajímalo, co se děje... Byla její poslední myšlenka, než zaregistrovala nové reiatsu, co se objevilo v kasárnách. Myamoto? Rozhlédla se ostřížím zrakem kolem a na to se znovu dala do pohybu. Samozřejmě ně po zraku, ale po reaitsu. Hned si kapitánku 9.divize zařadila do kategorie, která by mohla skýtat nespočet informací. A jakpak by ne, když vedla vrchní a nejspíše i jedinou redakci. Ona utčitě bude schopná jí její otázky zodpovědět.

Myamoto Usagi

Těsně před pokojem do kterého jsem měla namířeno jsem narazila na kapitánku 2. divize, její reiatsu jsem cítila již předtím, ale původně jsem si ho moc nevšímala, protože jsem hledala jiné, které jsem naopak ve 4.divizi nemohla najít. Kasumi. Pozdravila jsem s mírným úsměvem. Jsem ráda, že jsi v pořádku zpátky. Narozdíl od jiných... Napadlo mě, když jsem si vzpomněla na Yoriho hlášení. Kde jsi až byla? Zeptala jsem se se zájmem i když jsem měla naspěch nemohla jsem odolat. A potřebuješ ode mě něco? Dodala jsem nakonec, protože vypadala jako by mě hledala. Nebo možná mi to jen tak přišlo, ale lepší se zeptat.....

Usagi -> Hiroshiho jsi ale nikde necítila. Uvnitř někdo byl, taky to nebyl shinigami, ale Hiroshi to nebyl. Mohla sis domyslet, že šlo nejspíš o Modose.

Haruka Kasumi

Po nějaké době, co procházel kasárnama za oním reiatsu kapitánky 9.divize jí došlo, že se nejspíše v minulé chodbě měla vydat tou vlevo. Avšak, kdo by to poznal, když z obou směrů bylo reiatsu cíti stejně? Zachovala si svůj klid, což jí ani nedalo příliš práce. Raději se jako by nic prostě obrátila a vydala se zpátky po svých stopách. Tentokrát už si byla jistá, že jde správně a také se jí to potvrdilo, když za nějaký ten čas uviděla Myamoto, která se zjevně chystala vejít do pokoje, u jehož dveří se zastavila. A to také s největší pravděpodobností proto, že jí zahlédla. Pokynula jí téže na pozdrav a hned hledala vhodná slova, kterými by jí mohla zodpovědět její otázky. Tím prvním si byla jistá hned. Jen v Hueco Mundo, nikde daleko. Hlesla jako by nic. Jako by si jen vyšla na procházku do Rukongaie, ale skutečnost byla sakra odlišná.
Ano, zajímalo by mě, jestli máš bližší informace k tomu, co se tady děje.... ehm.... dělo, zdá se, že už to přestalo. Opravila se hned v zápětí, jak použila nesprávný čas. Citila se krapet mimo mísu, protože ani konkrétnější otázku nemohla položit. Moc toho o tom, co se stalo nevěděla. Byla by teď vděčná za jakékoliv info, ostatně, jako vždy.

Myamoto Usagi

Ano, to mám. Důvod proč ty a ještě mnoho jiných shinigami bylo přeneseno do různch lokací, byly trhliny, které omylem vytvořili vědci pracujcí na výzkumu pro Hiroshiho. Trhliny se nám před chvilkou podařilo uzavřít. To je asi tak nejdůležitější, ale jestli tě něco ještě zajmá, ptej se. Musím ted něco tady vyřídit, ale jestli chceš můžes jít se mnou. Navrhla jsem rychle, protože jsem potřebovala jít za Hiroshim.