6. divize, rezidence klanu Kuchiki

Yasumaru

"Třeba je hermafrodit a rozmnoží se!" navrhl nadšeně Naomi, aby měla naději, že někdy taky takového tvorečka bude mít. Malí Slinťové, to by bylo určitě roztomilé! Neznámo proč si při té představě vzpomněl, že ještě slíbil Razakimu-san, že se za ním později staví a probere s ním, co bude třeba. "Ou, myslím, že bych měl někde být... Omlouvám se, Naomi-san! Ehm... koukám, že Suki-chan je trochu zaměstnaná... Podívejte, neudělala byste pro mě něco? Mám na stole v kanceláři nějaké rozpisy, které by měly viset na nástěnce u vchodu do kasáren... Zavěste je tam prosím, budu vám moc vděčný!" vychrlil, a potom se urychleně vzdálil do třetí divize, jelikož nechtěl Razakiho-san nechat čekat.

Naomi Nana

Přikývla. "Udělám to, Kuchiki-taicho." Odešel a já si to namířila přímo do jeho kanceláře, kde jsem začala hledat rozpisy, po chvilce hledání jsem je nalezla a šla jsem k nástěnce, kd ejsme to rozvěsila. "Hmm, tak se kouknem, copak to je za rospisy." Začala jsem je číst, i když jsem nepředpokládala, že se z nich něco užitečného dozvim, bylo to dobré zaměstnání mého volného času, když jsem teď neměla co dělat.

Naomi Nana

Nic zajímavého tam nebylo, tak jsem se rozhodla, že se půjdu do zahrad našich kasáren. Tam jsem si sedla pod strom, tasila jsem zanpakuto a začala jsem meditovat, abych byla v lepší koncentraci se zanpakuto.

Mezitím, co si meditovala doletěl k tobě pekelným motýl. Získala si od něj informace o přesné poloze místa, kde ses měla setkat se zbytkem skupiny. Byla jsi povolána na misi! Jaké zážitky to asi přinese...?

Pokračuj zde :-)

Naomi Nana

Pootevřela oči, když k ní motýl přiletěl a vyslechla si zprávu, poté se pomalu zvedla, zasunula zanpakuto zpátky do pochvy a šla jsem na místo určení.

Yasumaru

vlítl do své pracovny. Takže, rychle, co potřebuje?! Popadl své oblečení a vybavení do akce, zanpakutou, rychle si učesal vlasy do culíku a už utíkal zase ven, na místo určení.

Ren Susumu

Najít svou divizi nebylo tak těžké, jak jsem si zpočátku myslel, našel jsem ji bez větších problému. Po cestě jsem jedl čokoládovou tyčinku, kterou jsem si sebral z mého pokoje na akademii a snažil si zapamatovat to, co jsem zahlédl, abych neměl později problém se zde zorientovat. "Takže co bych měl dělat teď?" Procházel jsem se po šesté divizi, dokud mě to nepřestálo bavit. "Není tu nějaké místo k sezení?" Nic jsem neviděl, tak jsem si stoupl k blízké zdi, o kterou jsem se následně opřel. "Neměl jsem dostat alespoň nějaké instrukce, co mám prozatím dělat? Mám se vůbec někomu nahlásit, že jsem sem vstoupil? Možná kapitánovi divize, ale je tady vůbec Kuchiki-taicho?" Pomyslel jsem si, ale nevěděl jsem, kde bych měl hledat jeho kancelář. "Asi bych se mohl někoho zeptat na cestu." Díval jsem se okolo, jestli není v mé blízkosti někdo vhodný. No, vhodný ..... je to jen výmluva, jelikož se mi nechce někoho vyptávat na cestu.

Ren Susumu

Díval jsem se na ty dvě dívky, které se zde nedaleko opalovaly, ale nebylo v tom nic zvrhlého .... i když nemůžu říct, že mě ten pohled nepotěšil. Abych nějak zabil čas, chtěl jsem jít za Kuchikim-taicho do jeho kanceláře, ovšem nevěděl jsem, kde se nachází. Chtěl jsem se zeptat na cestu a rozhodoval jsem se mezi spícím mužem a těmi děvčaty. Pakliže jsem nechtěl rušit někoho při spánku, namířil jsem si to k druhé možnosti. Přišel jsem k nim a zeptal se s nadějí, že to nebudou nějaké namyšlené krávy a normálně mi odpoví. "Etooo .... Můžete mi říct, kde bych našel kapitána téhle divize?"

Ren Susumu

Hihňání dívek mě trochu znepokojilo, nevěděl jsem, jaký k tomu měli důvod, ale je zřejmé, že to bude mít něco společného se mnou. Nicméně to vypadalo, že se s nimi dá normálně a v klidu konverzovat. "Takže tu není ...." "To je jedno. Není to nic důležitého." Odpověděl jsem dívkám a zapřemýšlel co teď dělat. Není tu nikdo, koho bych mohl navštívit a není tu ani nic co bych chtěl nějak extra dělat. "Tak zatím." Rozloučil jsem se a vydal se dál poznávat šestou divizi.

Ren Susumu

"Je to tady nějak klidné. Neříkám, že bych chtěl nějaký chaos, ale je to nuda." Zapřemýšlel jsem nad nějakými aktivitami, které bych mohl podniknout, abych se takhle nenudil ale do ničeho, co mě napadlo, se mi moc nechtělo. "Do které divize asi tak půjde Maeko-chan? Do šesté asi těžko, to se nestane." Zastavil jsem se a podíval na nedaleký strom. Vzpomněl jsem si na toho muže, který tam spal u toho bazénu, a nějak jsem dostal chuť si také zdřímnout. Z tohoto důvodu jsem se vydal přímo k němu a lehl si pod něj. "Uvidíme, možná se něco stane, necháme to na vůli osudu."

Ren Susumu

Pozornosti ostatních v divizi jsem si ani nevšiml a dál ležel. Kdyby to někomu nějak extra vadilo, tak by se ozval, teda jestli by na to měl odvahu. "Ještě chvíli a ...." Nestihl jsem to ani doříct a už jsem usnul. Zdál se mi krásný sen, což není nic neobvyklého, ale že by v něm zpívala jakási žena, to byla novinka. Obvykle ty ženy dělají v tom snovém světě trochu odlišné věci. Netrvalo to ovšem dlouho a já se začal probouzet. "He?" Onen zpěv i doprovod na nějaký nástroj jsem slyšel totiž i ve skutečnosti. Chvíli jsem ještě poslouchal a potom se rozhodl zjistit trochu více o neznámé zpěvačce. "Stejně nemám nic na práci." Vydal jsem se tedy za hlasem té ženy, teda alespoň jsem se snažil.

Ren Susumu

Nakonec se mi podařilo dojít do svého cíle cesty. "Jsem lepší, než jsem si myslel." Zadíval jsem se na hrající shinigami a poslouchal její zpěv a hru na pro mě neznámý hudební nástroj. Po chvilce jsem udělal několik kroku dopředu a šel blíže k tmavovlasé dívce. Nechtěl jsem ji rušit, a tak jsem tam jen stál a poslouchal, byl jsem okouzlen. Dívka mě již mohla zahlédnout, ale to mě nijak netrápilo.

Ren Susumu

Dívka přestala hrát a mě teprve teď došlo, že ve skutečnosti nemám co říct. Jak tak na mě koukala, nevěděl jsem, jestli je naštvaná či ne. Ovšem nechtělo se mi nad tím přemýšlet, a tak jsem se na to vybodnul. Prvně jsem jí na pár vteřin tiše zatleskal a udělal přitom několik kroku směrem k dívce. "Zpíváš docela dobře." Následně můj pohled směřoval na onen hudební nástroj, na který hrála. "I hraješ na tu věc." Nebyl jsem zrovna přeborník přes hudební nástroje. "Jen jsem šel okolo a slyšel tu někoho zpívat, tak jsem se šel podívat. Můžeš klidně pokračovat, nechci tě rušit .... I když už se asi stalo."

Ren Susumu

"To jde tak moc poznat, že jsem tu nový? Vyzařuje ze mě asi aura nováčka. To se tu každý zná s každým?" Dívka se zdála příjemná, ale něco mi na ní nesedělo. "Jo, jsem nový člen šesté divize. Jsem tu sotva pár hodin a nevím, jak bych měl zabít čas. Nebo mám jako nový člen nějaké speciální povinnosti?" Odpověděl jsem dívce a položil jí zároveň otázku. "Proč jsou všichni takhle přátelští? To už mají v popisu práce?"

Taiketo Suki

Po příjemně stráveném odpoledne jsem se vracela do kasáren. Popravdě? Nešlo se mi zrovna nejlépe. Svou práci jsem sice měla ráda, ale vzhledem k situaci mi myšlenky neustále odbíhaly jinam. Láska, přes oči páska... Bylo to tak.
Když se předemnou konečně zjevily již známe budovy, přece jsem se musela lehce pousmát. Snad bude uvnitř Kuchiki-taichou.. Vůbec jsem si ho za poslední čas neužila. Má osoba se neustále nacházela na cestách, takže jsem bližší vztahy s okolím navazovala jen těžko. Navíc teď se má pozornost ubírala tím směrem, kterým se poslední dobou ubírá stále.. K němu.. Nevadilo mi to, ráda jsem o nás, o něm přemýšlela, ale občas jsem měla pocit, že mi to až znemožňuje racionálně uvažovat o všech problémech, které vyvstanou. Budu se muset ještě mnoho učit. Pokud někdy tu věkovou propast vůbec přeskočím.. Což se asi nestane.
S lehce pesimistickými myšlenkami mé nohy pomalu, ale jistě dorazily na pozemky a k bazénu 6. divize. Což mi hned vnuklo myšlenku, že jsem se tady ještě nikdy nekoupala! Stále jen práce, strašné..
"Zdravím, děvčata, je tady Kuchiki-taichou? Potřebuji s ním mluvit." řekla jsem milým tónem bazénovým povalečkám. Měla bych je zahnat do práce? Myšlenka, že jim zamezím ve válení a přísným pohledem budu sledovat, jak někde drhnou podlahu, mi na tváři vykouzlila další úsměv. Tentokrát byl možná lehce zlomyslný. Takové věci mě nenapadaly často, to si zase nemyslete, ale zrovna teď jsem potřebovala nutně vypnout a přepnout do módu "práce schopná a koncentrovaná"... Dnešní zážitky z jeho příbytku mi totiž asi nedají spát, pořád jsem měla všechno před očima a musela bych se děsivě chichňat, abych všechny ty emoce ze sebe úspěšně dostala. Tak jsem aspoň mohla být lehce podlá, což mě nepřivádělo na nevhodné myšlenky.. Efektivní..

Dívka

"To já nevím, do divize nepatřím... Ale můj bratr je kapitán, takže tak nějak tuším, že by ses mu měl hlásit, ovšem momentálně je někde na misi. Nejspíš bys měl najít jeho zástupkyni tedy," doporučila ti s milým úsměvem.

Suki -> Dívky tě pozdravily, ale nepotěšily tě. "Taichou někam běžel, podle oblečení asi na misi... ani se nerozloučil!" sdělily ti trochu pohoršeně.

Ren Susumu

"Ona je sestra Kuchikiho? Nedivím se, že mi na ní něco nesedělo." Najít pod-kapitána mě vůbec nenapadlo, ale pravděpodobně to byl dobrý nápad. "Ach jo .... Zase někoho hledat. Ani nevím, jak vypadá. Otrava ...." Pověděl jsem slabším hlasem. "Tak já půjdu." Otáčel jsem se a ještě dodal. "Ahoj." Samozřejmě jsem nevěděl kde začít, a tak jsem to nechal na náhodě. Možná ji potkám nebo se někoho poptám na cestě. Divizi jsem pořád neznal a tak jsem nevěděl, ani kam jdu, ale nějakým způsobem jsem došel zpět na místo, kde byl bazén a dvě opalující se dívky. "Další se přidala." Vypadalo to, že se o něčem baví a mohlo to být důležité nebo nějaké ty ženské kecy proto jsem šel dál. "Když toho kapitána potřebuješ, nikdy tady není ...."