1. divize, Centrála 46, Soukyoku

Yoshiro

Chytil zanpakuto oběma rukama a postavil se do defenzivního postoje, aby mohl vykrýt Mitoshiho útok. "Jakej chlap?! O čem to mluvíš?!" Vykřikl na Mitoshiho nechápavě. Vůbec tomu nerozuměl. Jakmile se jejich zanpakuto srazily, Yoshiro přeskočil Mitoshiho, aby se dostal dál od kasáren první divize a měl víc prostoru na bránění. Nechtěl na Mitoshiho moc útočit. Tou zdí ho prohodil jen pro to, aby uvnitř nenapáchali moc škod.

Mitoshi
Po srážce a Yoshirovém úskoku jsem se na něj otočil.
Pro pána boha. řekl jsem Prostě musíte jen vědět, že tohle nedělám z vlastní vůle. Ten shinigami, tedy ten chlap... musí to být jeho zanpakuto. Mě nařídil abych zabil vás a Akiovi nařídil aby... chtěl jsem pokračovat ve vysvětlování, ale staly se hned věci.
Uvědomil jsem si, že jestli to funguje na mě tak na Akia bude taky a to znamenalo že žel zabít sotaicho, která ležela v nemocnici. Chtěl jsem to Yoshirovi říct, ale zaskočila mě ta druhá věc. Díval jsem se na svoji pravou ruku jak se zvedá a míři na Yoshira.
Zanedlouhu se mi u dlaně vytvořila červená koule reiatsu a vyletěla na Yoshira.
Může i Kido?!

Yoshiro

Když na něj Mitoshi vystřelil shakkaho (nebo jak se to píše), pokusil se tomu uskočit, ale vzhledem k tomu, že to letělo dost rychle a Yoshiro byl dostatečně mimo z toho všeho, co na něj Mitoshi právě vyvalil, dostal přímý zásah. Nicméně, díky kapitánskému reiatsu sílu Mitoshiho útoku dost oslabil, takže mu to zase až tolik neudělalo. Pár lehkých popálenin a zničené oblečení. A to bylo nové. Nastavil před sebe zanpakuto a byl připraven bránit se proti dalším případným útokům. "Takže mi chceš říct, že nějakej chlap na tebe a Akia použil schopnost svojí zanpakuto a ovládá vás?!" Moc se mu tomu nechtělo věřit, ale možné je všechno. Pokud měl ten muž takovou schopnost, tak mohl napáchat dost slušné škody v Seireitei. "A to prostě jen vyvolal zanpakuto a dal vám rozkazy?! Co je to proboha za sprostou schopnost?!" Pokračoval dál.

Mitoshi
Ne, neovládá nás. Jen nám dal přikaz a jeho zanpakuto nás nejspíš nutí to dělat. Ale to teď není hlavní. Akio má zabít sotaicho! A ta je v špatném stavu, pokud se nemýlím! křikl jsem po Yoshirovi rychle.
Pak jsem po něm opět velice rychle vystartoval.
Pokusím se vám co nejvíc pomoc, ale nevim jak moc to vyuźijete.

Yoshiro

Sotaichou byla opravdu v dost zuboženém stavu a pokud po ní šel Akio, tak to nemohlo dopadnout dobře. "Musíme přijít na to, jak to zrušit a jít pomoct kapitánce!" Zakřičel na Mitoshiho a rozběhl se proti němu. Žádný plán neměl, ale musel zkusit všechno. Ta schopnost byla opravdu pěkná sviňárna. Co když se to zruší jedině až po tom, co Mitoshiho zabije?! To v žádném případě Yoshiro udělat nechtěl..

Mitoshi
Řekl bych že jeden ze způsobů bude zlikvidovat toho chlapa. řekl jsem a přitom na Yoshira namířil opět ruku, spíše prst.
Z toho vyletěl Byakurai. Dával jsem ale pozor na všechny strany, tomuhle se Yoshiro určitě vyhnul.
Bojím se aby jsme neskončili v nějakém destruktivním stádiu. zavolal jsem na Yoshira.

Yoshiro

Shunpem se mu podařilo uhnout Byakuraii. Přesunul se kousek za Mitoshiho. "Mitoshi! Promiň..Ale nemůžu se tu teď nechat zabít, aby se to zrušilo.. Ač je mi to dost proti srsti, vidím to tak, že s tebou budu muset bojovat a dostat tě minimálně do bezvědomí, abych mohl včas upozornit ostatní kapitány!" S tím se napřáhl a s výskokem zaútočil na Mitoshiho. Moc se mu nechtělo přemýšlet o té destrukci. Kdyby tu Mitoshi aktivoval bankai, tak by to byl nejspíš dost velký (doslova) problém.

Mitoshi
Otočil jsem se a zanpakuto jsem chytil oběma rukama abych vyrušil sílu útoku.
Myslím, že by bylo nejvhodnější udeřit mé zezadu do hlavy. řekl jsem zcela vážně Yoshirovi.
Mám ale strach o kapitánku. Musíte mě rychle zlikvidovat
Po vykrytí útoku jsem máchl zanpakuto ve vzduchu a ta se proměnila v kladivo.
Ajaj... řekl jsem trochu zmateně. S kladivem jsem se napřáhl a plnou silou máchl proti Yoshirovi.

Yoshiro

dostal pěknou ránu od Ishimara, takže se proletěl pár metrů vzduchem a zabrzdil se až o zeď kasáren první divize. Při nárazu se tam dost rozvířil prach, takže toho nešlo moc vidět. "Vzleť, Tenshi!" Ozvalo se odtud jenom, slova pak už následoval Yoshiro, který vyskočil a odrazil se od zdi tak, že teď letěl těsně nad zemí přímo proti Mitoshimu. Shikai proti shikaii, teď už to bylo znovu fér. Yoshira dost ničilo to, že musí bojovat proti svému ex-zástupci. Nejhorší byla myšlenka na to, že by tu jeden z nich dneska mohl umřít...Nechtěl nad tím radši ani přemýšlet a tak dál letěl jako raketa proti Mitoshimu s napřáhnutou zanpakuto.

Mitoshi
Díval jsem se na Yoshira jak ke mě letí a znovu jsem natáhl ruku s kladivem.
Ještě než ke mě Yoshiro doletěl tak jsem praštil kladivem do země.
POZOR! vykřikl jsem trochu opožděně, protože se ze země přede mnou vynořila stěna. Doufal jsem že to Yoshiro ubrzdí.
Protože kdyby to neubrzdil, všichni víme co by následovalo. Ano, ta nejkrutější věc která mohla. Věc tak hrozná, že se nedá ani vyslovit, ale napsat ano.
Přesně tak. Musel bych Yoshirovi zaplatit čistírnu oděvů. A to bylo špatné.

Yoshiro

Byla to vážně blesková reakce a kdyby Mitoshi nezakřičel, tak se Yoshiro nejspíš rozplácl a bylo by po souboji. Takhle ale stihl zabořit zanpakuto do země a zabrzdit tím. Hned jak se zastavil, vytáhl zanpakuto ze země a sekl proti zdi, kterou tam Mitoshi udělal. "Andělská čepel!" Bylo to poprvé, co Yoshiro použil tento útok v boji. Ze zanpakuto vyletělo několik mečů, které byly tvořeny z bílého reiatsu. Při srážce se zdí víceméně bouchly.

Mitoshi
Kolize mečů a stěny vytvořila velký oblak prachu, přes který moc nešlo vidět.
To byla možnosti i pro mě, i pro Yoshira.
Na toho ale z oblaku prachu vyletěl Byakurai.
Tentokrát jsem nestihl ani já nějak reagovat. Spíš jsem se snažil soustředit na to, aby nedošlo na bankai, i když jsem tomu nejspíše nemohl zabránit.

Yoshiro

Ten Byakurai byl vidět celkem slušně i v tom prachu. Yoshiro neváhal a vypustil ještě trošku víc reiatsu, aby ho mohl tak nějak odrazit rukou. Nebyl to sice nejlepší nápad, protože si celkem slušně popálil ruku, ale útok odrazil tak, že budova první divize přišla o jednu věžičku. Odrazil se a vyskočil do vzduchu, aby měl lepší přehled o tom, co se děje pod ním. "Andělská zloba.." Zašeptal a pustil zanpakuto dolů, k zemi.

Mitoshi
Byl jsem rád, že se Yoshiro Byakuraie zbavil a taktéž jsem byl rád, že se vzdálil od země, na které jsem byl jako doma.
Nachystal jsem se k útoku a těsně před tím, než jsem chtěl skočit po Yoshirovi, se můj úmysl změnil.
Neházel bych meč na zem z takové výšky, někdo by ho mohl... Vystartoval jsem k ještě padající Tenshi a chtěl jsem ji chytit.

Yoshiro

Vůbec nečekal to, že Mitoshi chytí Tenshi. "Zatraceně.." Zaklel si pro sebe potichu a vytvořil si pod sebou pevnou 'půdu' pod nohama pomocí stlačeného reiatsu. "Mohlo mě to napadnout.. Přece jen.. Znáš moje útoky líp, než kdokoliv jinej." Pravou rukou si prohrábl vlasy. "Tohle je nepříjemná situace, Mitoshi.." Ještě chvíli jen tak koukal na Mitoshiho. "Teď nemůžu nic.. Hado a bakudo mi nikdy moc nešlo..." Mitoshi měl teď dva meče. Yoshiro žádný.. To byla opravdu.. Zapeklitá situace..

Mitoshi
Ani nevíte jak rád bych vám nějak pomohl řekl jsem Yoshirovi smutně.
Pak jsem po něm skočil s Tenshi v jedné ruce a v druhé Ishimara.
Poprvé jsem se ohnal Ishimarem a podruhé Tenshi.
Měl bych nápad, donuťte mě nějak použít Kido. Přeci k některým potřebuji volnou ruku, takže by byla možnost, že Tenshi buď pustím, nebo ji přehodím do druhé ruky... řekl jsem v Yoshirovi první blbost co mě napadla.

Yoshiro

Skrčil se, aby uhnul kladivu. Tenshi však uhnout nestihl kvůli její rozšířené čepeli, kterou má ve shikaii. Mitoshi Yoshira tedy sekl přes hruď jeho vlastním mečem! Bylo to dost blbé. Odrazil se a udělal salto vzad, kterým se od Mitoshiho vzdálil. "A jak tě mám asi donutit použít kido?" Zakřičel na něj s takovým trošku hysterickým tónem. Chvíli přemýšlel a pak se shunpem přesunul k Mitoshimu. Jednou rukou chytil za rukojeť Tenshi a druhou bránil Mitoshimu, aby mu dal do tlamy Ishimarem. "Nic lepšího mě nenapadlo!"

Mitoshi
To co Yoshiro mě upřímně překvapilo.
Chvíl jsem se snažil z jeho držení vyprostit.
Pokud bych mohl něco říct. Tohle je přímo úžasná možnost jak udělat velice nepěknou věc a to jest...
Yoshiro mi musel být velice blízko. A toho moje hlava využila, odjela od něj pár centimetrů a pak mu plnou silou dala čelo.

Yoshiro

Chtěl něco říct, ale dostal headbutt. Tohle nedomyslel. Nikdy nijak extra nebojoval souboje bez zanpakuto, takže mu tak nějak nedošlo, že by se tohle mohlo stát. Yoshiro se trochu proletěl vzduchem k zemi, protože předtím bojovali ve vzduchu. Nakonec to ale ubrzdil a znovu se shunpem přesunul blíž k Mitoshimu. "Mitoshi! Vím, jak získat Tenshi! Promiň, ale není jiná možnost!" Zakřičel a tentokrát se shunpnul až k němu. Trošku se přikrčil a v té rychlosti udeřil Mitoshiho pěstí přímo do..Citlivých míst. Ano, byl to dost zákeřný tah, ale co muže donutí pustit něco, co drží v ruce, víc, než rána do rozkroku?

Yasumaru & Baru

Yasumaru nechápal, co se děje, ale jedno věděl až moc dobře a to mu úplně stačilo - tohle nedopadne dobře. Když Yoshiro prohodil Mitoshiho zdí, už nebylo pochyb. Ale Yasumaru stál před nelehkým dilematem. Jsou ty dokumenty opravdu natolik důležité, aby se s nimi sebral a někam je šel uložit, místo aby se vložil do tohohle souboje? Yoshiro byl jeho předchůdce na postu kapitána šesté divize, Mitoshi byl jeho bývalý zástupce. Oba je velice uznával a vážil si jich. Měl je nechat, aby jeden z druhého vymlátili duši?!
Jeho dilema ale tentokrát netrvalo dlouho. Právě proto, že je tak moc uznává... by se jim do toho neměl plést. Oni mají teď svou práci a on také svou... ochránit tyhle dokumenty. Kvůli nim se strhla takhle podivná bitva, nemůže je nechat jen tak někde ležet. Musí se o ně postarat.
Došlo mu, že v Seireitei nebude bezpečno. Naštěstí znal spoustu tajných chodeb a síť kanalizace táhnoucí se pod městem, takže se hodlal ztratit někde tam a promyslet si další plán. Otočil se do přítmí archívu, musel se nejdřív dostat zpět tam, odkud s Yoshirem přišli. Jenže mu někdo stál v cestě.
"Musím vás požádat, abyste se nepokoušel odporovat a předal mi dokumenty, které máte právě v rukou, taichou" uslyšel třesoucí se, přesto však temný ženský hlas od nejasné figury, která mu blokovala cestu ke vchodu do podzemní chodby. V ruce se jí zaleskl meč. Yasumaru učinil pohyb rukou k zanpakutou, ale žena byla o krok před ním. V dlani sice cítil jílec, ale zároveň měl špičku její čepele na krku. Jak k němu postoupila, uviděl jí konečně do tváře a poznal podkapitánku 13. divize. Znal ji jen od vidění, ale i přesto mu bylo jasné, že stejně jako Mitoshi, není ve své kůži. Oči měla ubrečené a meč se jí trochu chvěl, nicméně dost nekompromisně se mu zarýval do kůže pod bradou. Tohle se Yasumarovi nelíbilo. Nehodlal s ní bojovat. Myšlenka, že by pozvedl zbraň proti někomu nižší hodnosti, navíc ženě, a navíc ženě, o které nikdy neslyšel, že by vynikala v boji, se mu příčila.
"Fukutaichou... nevím, co se to děje a proč se členové Gotei 13 najednou obracejí navzájem proti sobě, ale ty dokumenty vám dát nemůžu," řekl smutně Yasumaru.
"Pokud mi je nedáte dobrovolně, použiju násilí. Musím je zničit... Kdo je bude v tu chvíli držet v rukou, to není podstatné," pronesla Baru.
"Jsem si jistý, že víte, že se vám to nepodaří... Nechci vám ublížit, tak prosím..."
"Bohužel, Kuchiki-san... Já nemám na výběr," pronesla Baru se vzlyknutím, které se jí nepodařilo potlačit, a potom poslala po čepeli Giovanniho k Yasumarovu krku byakurai.

Baru se snažila nevnímat, co se děje kolem ní. Nevnímat, co dělá a co říká. Snažila se soustředit jen na jediné... Najít ve svém těle reiatsu, které ji ovládalo, a nějak ho narušit. Věřila, že tahle technika se musí dát zlomit, pokud bude mít dostatečně disciplinovanou mysl a silou vůli. Možná že mečem moc nevládla, svému reiatsu ale rozuměla obstojně, při hodinách léčení se na to kladl velký důraz. Bylo ale těžké nevšímat si, že se právě dala do boje s kapitánem...

Mitoshi
Čekal jsem naprosto všechno. I to co se čekat nedalo.
Ale tohle prostě a jednoduše ne. Kdybych řekl, že to byla podpásovka, tak bych měl víc než pravdu.
J...au... to bylo to jediné na co jsem se zmohl.
Pak se mi poněkud rozlomilo reiatsu pod nohami a já zaćal padat velkou rychlostí na zem.
Yoshiro si ale mohl všimnou, že tak pět metrů nad zemí jsem se zase začal hýbat. Ještě než jsem dopadl tak ze se ze země vznesl mohutný oblak prachu a já v něm zmizel.

Yoshiro

Yoshiro se celkem lekl, když zahřmělo a všude začaly létat blesky."Mitoshi!!! Okamžitě potřebuju svou zanpakuto! Tohle je Ukitake! Jestli něco neuděláme, může být pozdě." S těmito slovy se odrazil a ze vzduchu zamířil přímo proti Mitoshimu obrovskou rychlostí. Buď ho teď Mitoshi zabije a nebo se Yoshirovi podaří získat zanpakuto. Chtěl použít bankai, aby mohl Mitoshiho co nejrychleji dostat do bezvědomí a mohl jít pomoct vrchní kapitánce.. Nebo Akiovi.

Mitoshi
Když se oblak prachu rozplynul tak mě Yoshiro spatřil.
V jedné ruce jsem stále držel Tenshi a v druhé ruce se třpytil drobný zelený krystal.
Když jsem já spatřil Yoshira, odrazil jsem se skočil pozadu někam dozadu.
Ten skok byl takový pokažený, páč mě ještě bolela oblast třísel od toho velice podlého útoku mého bývalého kapitána.
Yoshiro si to určitě všiml a měl dost času stočit svůj let... nebo aspoň nějak inteligentně dopadnout.

Yoshiro

Svůj směr vůbec neměnil.. Letěl pořád proti zemi. Dostal se do dost blbé situace. Mitoshi se chystal aktivovat bankai a on byl bez zanpakuto. Zapeklité. Těsně nad zemí použil shunpo a dostal se přímo za Mitoshiho. Chytil ho zezadu pod krkem a snažil se mu vzít zanpakuto tím, že mu volnou rukou vykrucoval ruku, ve kteér Tenshi držel. "Mitoshi, promiň, že tohle všechno musím dělat.." Snažil se to aspoň trošku ulehčit. Kdo ví, jestli sám sobě nebo Mitoshimu. Bylo to pro něj těžké, že musel bojovat se svým nejlepším přítelem.