1. divize, Centrála 46, Soukyoku

Sei

už nic neříkala, jen se pohodlněji opřela a soustředila se na kouřené své dýmky. Byla to vzácná chvíle smíru... bylo třeba si ji řádně vychutnat a užít.

Mizuki

Chvíli tak leží a mlčí, prostě si užívá toho klidu. Pak se však zprudka napřímí a s úsměvem se natočí na Sei. No...musím jít...vycházky mám jen na hodinu... Povzdechne si. Genma dokáže být stále dosti nabroušený když mu pacienti pobíhají po Seireitei...a co jsme slyšel... Promne si bradu. Mu jistý kapitán zboural půl nemocnice, což ho asi taky netěší...každopádně...svoje jsem splnil...až budu zdráv přinesu ti ty papíry ohledně odchodu na odpočinek. Kývna na ni a pomalu začne kráčet pryč.

Sei

jen zvedla paži na znamení pozdravu. Zůstala sedět a přemýšlela, co dál. Jedno bylo jisté... večer bude porada kapitánů.

Sei

"Nazdar," řekla jenom směrem k příchozímu. Doufala, že ji nebude buzerovat, aby začala dělat práci, kterou měla mít hotovou už včera. To byla dost otravná vlastnost nejednoho zástupce.

Seiji

Nejdříve se uklonil, tak jak bylo psané v kodexu a následně opět pohlédl ke kapitánce. Byl vlastně dost rád, že je zpět, protože to znamenalo, že se věci vrací do normálu. Zároveň to znamenalo přechod od poklidných zahrad čtvrté divize zpět k papírování, ale taková byla jeho práce. "Sei-sama, zde jsou vyzvednuté haori pro nové kapitány.... " Byla to čistá práce těch nejlepších švadlen v Soul Society. Na první pohled se zdály až nemožně čisté. "Připravím je pro ceremonii a také... " Objevila se mu v ruce větší lahvička něčeho, co by nejprve mohlo vypadat jako saké. "Zde je váš lék proti únavě...."

Sei

"Chmrm," řekla, protože jí něco říkalo, že zdání klame a sake to nebude. "Dobře, díky," poděkovala potom nakonec a vzala si lahvičku. Haori nechala Soujiho položit na svůj stůl. "To mi připomíná, že bych měla svolat poradu!" zvedla ruku se zdviženým ukazováčkem. "Radši to udělám hned." Luskla a z díry, která vypadala na ventilaci, se vyrojilo několik pekelných motýlů.

Firel
Pomylím krokem jsem se přibližoval ke kasárnám první divize.
Už zase sem... doufám že nejdu moc brzo. Nebo moc pozdě
V kasárnách už jsem šel normální chůzí. Připravujíc se myšlenkami ne spoustu šílených možností, proč jsme vůbec byli povoláni.
Snažil jsem se napřed najít někoho, kdo taky šel na schůzi.

Izumi Razaki

K první divizi se blížil oblak prachu. Pak se opatrně otevřely dveře do budovy a dovnitř vešel Izumi Razaki - zástupce kapitána 3. divize v perfektním stavu, vůbec to nevypadalo, jako kdyby právě překonal vzdálenost mezi 1. a 3. divizí za pár vteřin.

Hikaku
Tempem, které zvolil se postupně dostal až do první divize.Když byl zhruba dvěstě metrů od budovy do které se měl dostavit spomalil a pomalím krokem došel až k ní.Otevřel dveře a všel do místnosti kde zrovnanějaka jemu neznámá osoba vítala všechny přítomné.Zůstal stát vzadu v místnosti a čekal co se bude dále dít.

Kasumi Haruka

Dejme tomu, že ať už byla vzdálenost mezi její divizí a tou první jakákoliv, zvládla onu cestu vskutku rychle. Potřebovala se taky trochu protáhnout a toto byla výborná příležitost. Zastavila se až před dveřmi, která oddělovali chodbu od místnosti, odkud cítila už pár reiatsu. Stále to ale nebyli všichni.
Vstoupila a zrakem se tak přesvědčila, že zde je vážně jen hrstka kapitánů. Vlastně, ono to tu bylo v celku smíchané, takže se tu nacházeli i zástupci. To bude zřejmě velice zajímavá porada. Konstatovala si a zhodnotila situaci ještě jednou. Chm... Raiden, Akio, Satoshi, Mya.... dávají si na čas.

Amaru

Konečně jsem doběhl před budovu 1. divize. Cestou jsem bohužel zabloudil a pak jsem se ještě stavil na zmrzlinu, potřeboval jsem si přece zlepšit náladu před bůhvíjak dlouhou schůzí se samými nudnými patrony. Znělo to až moc jako třídní schůzky, akorát místo staré protivné učitelky tu bude stará protivná sotaicho a místo protivných rodičů, kteří se stydí za svoje děti tu budou protivní kapitáni. A místo zvonění šumák

Seiji

Když jsem viděl, že dorazila většina, začal jsem hledat jisté papíry ve svých deskách. Jednalo se o nový řád, který platil při kapitánských poradách. Už to nebylo takové jako dřív, kdy při poradách vládla anarchie. Začala být opět vyžadovaná jistá disciplína a pořádek. Obzvláště pro podkapitány měly platit přísná pravidla...

Když jsem je konečně našel, podal jsem je jednotlivým členům a podkapitánům.

Pravidla pro důstojníky nižší než kapitánská hodnost

1. Zastupující se řadí až nakonec řady za kapitány
2. Zastupující člen divize odpovídá pouze pokud je tázán vrchní velitelem
3. Zastupující člen je povinen udržet veškeré informace obdržené na poradě v tajnosti
4. Zastupující člen za žádných okolností nesmí porušit etický, morální nebo vojenský kodex
5. Pokud je zastupující člen alergický na šumák, je třeba o tom informovat

Firel
Jestli bych mohl mít ještě dotaz... Měl jsem jednu otázku na kterou jsem odpověď prostě chtěl vědět.
Pokud zde není muj kapitán, tak po něm zůstane prostě mezera?
otázku jsem položil pročítajíc jednotlivé body na papírech.
Zbývalo již jen počkat jak se seřadí kapitáni, až poté jsem se mohl začít řadit za ně.

Seiji

Kapitáni momentálně nemají řád svého uskupení, protože některé posty jsou vynechané, takže se prostě zařadíte za ně, dle vlastního uvážení... Žblebtl jsem mezitím co jsem v papírech hledal program schůze. Tak nějak mi docházelo, že Sei-sama nejspíš zase žádný nevydala, tudíž bude opět improvizovat.

Dveře do místnosti se pomalu otevřely a dovnitř vešel vysoký bělovlasý kapitán 13.divize v doprovodu nějaké dívky.

Akio

Vešel dovnitř a rozhlédl se po malé místnosti. Bylo to tu jiné než pamatoval, Sei si asi zařídila při opravách jisté změny. Hmm, asi bych si mohl něco zbourat, třeba bych si mohl nechat přistavět bazén a lázeňský pavilón. Pomyslí si. Dobrý den vespolek, koukám že jsou zde samé nové tváře, až si jeden přijde jako dinosaur... Zavrtí hlavou a usadí se do pohodlného křesla, Yuki pobídne, aby si našla nějaké místo a zdovořile si od jednoho ze zástupců "půjčí" plán porady. Zběžně ho pročte a s každým řádkem se lehce ušklíbne. Za dvěsta let co jsem Kapitán se nedodržovala téměř žádná pravidla, zajímalo by mě jsetli se to změní. Pronese spíš pro sebe s úsměvem a poplácá se po kapsách kde v klidu odpočívala Kyouheiovice.

Yuri Furukawa

Hlavou sklopenou k zemi se mi stále hodí jedny a ty samé myšlenky. Navíc se nedalo říct, že bych byla zrovna nějak nadšená z toho, co mě teď čeká. Čím blíž jsme byli první divizi, tím hůře jsem se cítila. Nezlepšilo se to ani v momentě, kdy jsme se dostavili do předsíně, kde již čekalo několik kapitánů a jejich zástupců. Zvednu hlavu vzhůru a tiše prohodím něco na pozdrav. Poté si najdu nějaké místo na sezení, kde nebudu příliš na očích. Už tak jsem se zde cítila jako vetřelec a nechtěla jsem, aby mě ještě všichni přítomní probodávali svými pohledy. Ale ani tomu se nejspíše nevyhnu. Když konečně najdu vhodné místo, usadím se a opět sklopím zrak k zemi. Teď již zbývá jen čekat.

Myamoto Usagi

Z shunpa jsem přešla do chůze. Zdá se, že přeci jen nejdu jako poslední....... Napadlo mě jako první, když jsem projela reiatsu uvnitř. Dnes to bude asi velké, když sotaicho povolala nejen kapitány.... Pomalu jsem došla před místnosti, kde už se shromaždovali shinigami vyšších hodností, kteří se za chvilku měli stát obětí šumákové královny. Ano, neměla jsem zrovna nejlepší náladu a moc tomu nepřidával ani fakt, že jsem se musela zúčastnit kapitánksé porady zrovna, když jsem potřebovala řešit úplně jiné problémy. Ale ted už je to stejně jedno...jsem tady a nebylo by fér vylívat si svou zlost na jiných. Před vztupem do místnosti jsem se ještě na okamžik zastavila, abych byla klidná a vyrovnaná. Pak jsem otevřela dveře a vztoupila. Mlčky jsem došla k jednomu křesílku a posadila jsem se.
První divize na rekonstrukci asi nešetřila......................Kde asi berou tolik peněz? Přeci jen kolikrát to tu už bylo srovnáno se zemí, tedy aspon částečně.....
Pošlu někoho, at si na to posvítí.... Pozorně jsem si prohlédla všechny přítomné a nakonec jsem se zastavila u dívky, kterou jsem neznala. Hned zaujala moji pozornost. Kdo to může být? A jak to, že mi nepřipadá aspon povědomá.....?

Haruka Kasumi

Taky se to na tobě dost odráží. Hlesla směrem k příchozímu Akiovi, který už si to hověl v jednom z nově dodaných křesílek. Udělala k němu několik málo kroků, aby tu nehulákala přes celou místnost. Tobě taky dobrý, Akio. Dodala a uvědomila si, že toho bělovlase neviděla už celkem dost dlouho. Že by měl až tak moc práce? Nebo spíš ona? Co bys řekl, že má So-taicho na srdci krom zavedení pravidel a nedostatku zásob šumáku ve skladu? Otázala se jej bez delšího rozmýšlení. Nemohla si nevšimnout dívky, co přišla spolu s kapitánem 13.divize. Dle reiatsu usoudila, že to nebude podkapitánka dané divize. A taky dle informací, jelikož pokud jí něco neuniklo, pořád byla na tomto postu Baru. Kdo je to? Pokračovala v kladení otázek a pohledem naznačila, že mluví o Yuri.

Akio

S úsměvem koukne na Kasumi, která jako jedna z mála mohla chápat jeho situaci. Máš pravdu, budu muset trochu omladit svůj šatník...i když mám dojem, že dnes je v módě spíš změna pohlaví... Zlehka se zasměje svému vtipu. No, hádám, že oficiální jmenování některých kapitánů, přeci jen od poslední porady řady nás, mazáků, řádně přořídly. Možná budou nějaká napomenutí, doufám, že Čtverka nebude chtít zaplatit výlohy na opravu nemocnice, to by značně ochudilo ples. Usměje se, ale pak najednou vážní a koukne na Yuki. Patřila k Reimei, chtěla se vrátit a pomohla mi. Já ji zaručil, že se za ní přimluvím, ale o její budoucnosti musíme rozhodnout všichni. Řekne potichu Kasumi.

Izumi Razaki

Obočí se mi spojilo do jedné dlouhé linky, když jsem dočetl papír od Sebastiana. Přišlo mi absurdní, že si mě pozvou a pak mi ještě budou předhazovat, že jsem jen podkapitán, ale rozhodl jsem se, ža nakrmit Sebastiana tím kusem papíru před tolika kapitány by asi nebylo právě slušné. Kromě toho dělal jen svojí práci... snažil se vnést chaos do země šumákového despoty. To bylo jako snažit se přepsat řádek po řádku internet, švabachem a za to si zasloužil respekt všeho v Seireitei. Možní díky němu nebyl šumák jediná strava, která se dala koupit široko daleko.

Haruka Kasumi

Mile se pousmála nad oným vtipem. A od kdy se vlastně zajímáš o to, co je v módě? Nahodila a s následnou tichostí si vyslechla odpověď na svůj dotaz. Zarazila se a s částí onoho proslovu i souhlasila.
Ples? Jaký ples? Nedokázala si dát všechno dohromady. Možná o tom už někdo něco říkal, ale poslední dobou všude věčně něco slyší a má v tom zmatek. Ledacos už vypustila z hlavy kvůli nízké důležitosti.
Zahleděla se do rohu, do kterého se uklidila dívka, o které byla vedana taky řeč, mimo jiné. Zamyslela se, což bylo jasně rozeznatelné dle jejího výrazu. No, nevím... Reimei byl pěkný oříšek, natropili toho dost... Možná, když jí nechá So-taicho mluvit a ona všechno trochu objasní, zvláště pak okolnosti kvůli kterým se k nim přidala, i proč se vrátila, pak bych se asi spíše přiklonila. Záleželo by však značně na tom, co by řekla. Seznámila Akia se svým názorem na danou věc. Nebyla při tom, když ho údajně zachránila, takže o tom logicky nic moc nevěděla.

Akio

S takovým tím poklidným výrazem a slabým pousmáním koukne na Kasumi. To víš, od té doby co mám o tolik mladší přítelkyni...s ní se cítím zase mladý...lev salónů... Řekne se slabou ironií a pak se rozhlédne okolo. Ehm...řekl jsem ples? Ech...ksakru...Mizuki říkal, abych to zatím držel v tajnosti...no každopádně před ostatními ani muk...má to být překvapení... Mrkne na ní a pak se podívá na Yuki. Proto jsem jí přivedl. Ať ostatní posoudí její pohnutky a vyměří jí postihy...já nemám sílu někoho soudit. Každopádně...Kde máš Raidena? Většinou jsem mezi posledníma, kteří přijdou na poradu... Uchechtne se. Asi fakt stárnu...kde je můj rebelantský duch...?!

Haruka Kasumi

Už jí pomalu, ale jistě docházelo, jak moc by se jí hodil nějaký odpočinek a diskuze o čemkoliv jiném, krom toho, jak opravit ty škody, kdo to uhradí, jestli si může tan a ta vzít dovolenou, bylo toho podstatně víc. No jistě, na to jsem také úplně zapomněla. A jak se má? Myslím Ayano-san, samozřejmě. Doplnila na ujasněnou a kývla na srozuměnou, že o tom nikdo alespoň od ní neuslyší ani hlásku.
Ale oceňuji její odvahu vrátit se. Jistě si je vědoma toho, jak by mohla v nejhorším dopadnout. Takže buď je tak odhodlaná se vrátit, nebo je v tom něco víc... Pronášela nadále nahlas své spekulace.
Pokrčila rameny. To on právě taky, ale tentokrát si dává vážně na čas. Snad ho jen zpráva zastihla až po té, co do sebe hodil osmý sud saké... Hlesla a odvrátila svůj lehce starostlivý pohled ke dveřím, kudy se přicházelo, s jistou nadějí, že se tam v tom okamžiku její snoubenec objeví.