Tréninkové prostranství

Firel
Škoda že jste mi neukázali co umíte, alespon bych veděl kde tak nějak začít. Hádám že oba si uvědomujete že kido není něco co můžete náhodně vystřelovat s doměním že se jednou smrtelně trefíte. U nižších jako je byakurai nebo shakkaho to ještě pude ale u těch náročnějších kido budete rádi že je vůbec sešlete.
Potom jsem se podíval na ty dva,natáhl před sebe pravou ruku a levou dal za záda.
Kido je dobré zpestření boje. Můžete s ním odpalovat nepřítele pokud jste zaměření na boj na dálku, spoutávat nepřítele aby jste měli větší jistotu zásahu nebo pokud jste defenzivní typ na vytváření bariér pro ochranu něčeho nebo někoho. Luskl jsem pravou rukou a vytvořil za dvojící několik tlustších bariér.

Yasuo Fukushima
"Neukázali co umíme no ták jak muže někdo kdo techniky umí jen bakuda něco ukazat , lepe řečeno na kom plýtvání kido jen tak pro efekt je přeci to co dělat nemáme." jeho myšlenky byli zahy potvrzeny senseiem. Pak už jen zbývalo sledovat zbytek proslovu stejně jako vzniklé bariery.

Firel
Ani jeden z těch dvou nevypadali že by měli nějakou chut se učit.
Tohle bude těžší než jsem očekával. Pznamenal jsem si potichu.
Dobře tak aby jsme se někam hnuli. Kido je jen tak silné jak moc silní jste vy.
Ukázal jsem prstem na bariéry a poslal jsem tam naprosto běžný byakurai který se propálil maximálně do poloviny druhé bariéry
Můžete kido nastavit tak jak se vám to hodí. Pokud potřebujete větší salvu tak jen snížíte reiatsu každého kida, tím vám energie vystačí déle. A naopak když potřebujete zabít jedním jistým zásahem, můžete vystřelit nakoncentrované kido s maximálním reiatsu jakého jste schopni dosáhnout.
Potom jsem znovu namířil prstem a tentokrát vystřelil byakurai i se slovním označením a navýšením reiatsu. Byakurai se propálil skrz všechny bariéry a zmizel někde v dáli.
Doufám že to nikoho nezabije. Pokud nemáte dotazy skuste si to s obyčejným byakuraiem.

Yasuo Fukushima
"Zkusit s obyčejným byakuraiem.. hehe on si dělá srandu že jo?"začal v myšlenkách mírně panikařit a neměl se moc ke zkoušení.
" Víte to já útočná kida moc neumím, lepe vlastně skoro vůbec."
zdělil jejich učiteli a tvářil se jako že tam vůbec není.
" Kdyby jste chtěl obraná...."

Kunimatsu Fujikage
Seděl pod stromem a sledoval jak tam firel buzeruje nějákýho nováčka.Chudák nováček.Akademie by se mi opakovat nechtěla.Ještě že ji mam zasebou.Nikdo mě nerošil okrem hlučného firela tu byl klid.Pomalu jsem začínal usínat.

Renmaru Houkazaki

Chvíľu som nevrlo sledoval svojho podkapitána, no potom mi pripadlo zaujímavé vyskúšať to. Popravde som to kidou už párkrát videl. Ale ja používam skôr tie jednoduchšie. Nakoľko som sa ale dopočul, že členovia 5. jednotky sú najlepší v kide z Gotei 13, tak asi budem musieť svoj postoj zmeniť.
"...Môžem to skúsiť aj ja?" spýtal som sa.

Firel
Ty by jsi mohl skusit normální byakurai, popravdě ani já si nejsem jistý výsledkem tohoto malého experimentu. A co se tebe týče. podíval jsme se na ranuna.
Skus použít nějaké ze svích poutacích kido na mě, napřed normálně a potom co nejlépe to půjde.
Jenže než sem stačil domluvit kroužil mi klem hlavi pekelný motýl se zprávou ohledně mise.
Zase západ?! Zajímalo by mě jestli jde alespon někdo z té minulé skupiny....
ohlédl jsem se na člena mé divize a studenta.
Fuji, deme na misi. Možná ti budu moct ukázat kde umřel tvůj předchůdce.
Pronesl jsem smutně.
Vypadá to že lekci budeme muset odložit. Pomalým krokem jsem se vydal k zápdní bráně.

Fujikage
Seděl jsem pod stromem a pomalu usínal.V tom ho vyrušila mise.Ou mise,to může být zajímavé.Ok.Vyrážíme.Zvedl jsem se a šel jsem společně s Firelem přímo k záapadní bráně.

Renmaru Houkazaki

Videl som, ako ostatní odchádzajú. Ja som zase ostal na ocot.
"Hej, a čo ja? Patrím do vašej jednotky." položím si Uyokukazeho na rameno a odkráčam preč. Akoby som tým nahrádzal ruku starého priateľa so slovami: "Tak poď. Ideme niekoho zmastiť." Ostalo to však len v mojej hlave.

Yasuo Fukushima
" Tak co tedy mám zkoušet?"
byl lehce zmaten neb ještě před chvílí bylo jeho ukolem seslat agresivní Hainawu, sice neměl nejmenší tušení jestli něco takového svede a jeho mysl se soustředila na převedení reiatsu do té agresivní formy... nakonec se rozhodl že to stejně zkusí buĎ oním kidem zasahne nějakou stěnun ebo chytí senseie tak jako tak to bude dost zajimavé.
" Ták agresivní přístup dobře..nakopat jim pr*el nakopat jim pr*el...."
nevěděl ejstli to funguje ale začínal v sobě hromadit docela dost reiatsu. Nakonec se mu podařilo vyslat jakous takous Hainawu přímo směrem sensei s tím e bud ho chytí a nebo něco... jestli orpavdu něco vyslal a jak to dopadlo ovšem bylo ve hvězdách.

//pardon pardon člověk má občas i jinou praci než sledovat forko a odpisovat hned

Keiko

Po úspešnom prijatí na akadémiu, sa rozhodla si oddýchnuť. Kráčala po tréningovom priestranstve a hľadala miesto, kde by mohla usadnúť a oddýchnuť si. O ostatok sa postará potom. Teda možno. Ignorovala okolie, radšej sa teraz stranila ľudí keďže si chcela odpočinúť. Stále na sebe mala svoje oblečenie ako predtým. Svoje voľné čierne tričko s bielym pruhom po jednej strane, ktorý začína od konca trička zdola a končí akokeby rozvetvený a pootáčaný nad polovicou pri hrudi. Hneď pod tričkom nasleduje skladaná čierna voľná sukňa končiaca tesne nad kolenami. Videla tu už pár študentov ako nosia uniformy. Pff.. Fúkla si do ofiny, keď sa nad tým zamyslela a pokrútila hlavou. Ak si myslia, že niečo také budem nosiť, tak to sa pletú. Povie si v mysli a usmeje sa, keď na priestranstve nájde vhodný strom pre odpočinok. Vylezie naň a pohodlne sa usadí pri kmeni na hrubšom konáre. Jedna noha jej visí dole, druhú má položenú na druhom menšom konáre a opiera sa o kmeň stromu. Oprie si hlavu oň, zavrie oči a ostatné zvuky okolo seba nevníma, po chvíli aj zaspí.

Izumi Mizuma-sensei

Byla jsem ráda konečně jsem měla trochu klidu a volna jen sama pro sebe. Pomalu jsem došla na tréninkové prostranctví, byl čas přednášek a cvičení v doju a tak tu byl nevětší klid. Chtěla jsem si dát šlofíka, ale pak mě něco napadlo. Vlastně když už mám čas mohla bych konečně posekat nějaký ten strom na opravu východního doja......pořát ještě není opravené a já jsem samozřejmě musela dostat na starosti obstarávání materiálu....ach jo..je hrozně nefér být mezi senseii nejmladší... Položila jsem pomalu ruku na rukojet své zanpakuto a následně jsem jí rychle tasila a přetala jsem strom, který byl předemnou. A sakra! Na stromě někdo byl, rychle jsem se shunpem přemístila k němu, teda spíše k ní. Vzala jsem jí do náruče a těsně před tím než obrovský kmen s ránou dopadl, zmizela jsem i s ní do bezpečné vzdálenosti. Pustila jsem jí a prohlédla, jestli nemá nějaká vnější zranění. Jsi v pořádku? Zeptala jsem se ještě pro jistotu.

Keiko

Spokojne spinkala ako dieťa na strome a sem-tam sa aj pomrvila. Keď spala, tak vôbec nevnímala okolie a zdal sa jej tak krásny sen, že je rúžový jednorožec, ktorý papá dúhu a kaká motýle. No, pre ňu skôr je taký crazy, ale prečo nie? Aspoň to nie je sen, kde ju naháňajú pavúky na kolieskových korčuliach alebo ju chce ukradnúť zlý klaun a zjesť ju. To sa už tiež stávalo, aj také boli prípady. Ako tak teda spala, odsekol niekto strom a ona sa stále neprebúdzala aj keď padal. Prebudila sa až vedľa stromu v náručí neznámeho človeka. Dlho zívla, rozlepila oči a vtedy ju ten neznámy položil na nohy. Keiko sa pozrela na ten spadnutý strom a poškriabala sa vzadu vo vlasoch. Eh? Zatiahne, keďže vôbec nevnímala, čo sa okolo nej dialo a potom sa pozrie na toho neznámeho za sebou. Bola to žena. Podľa oblečenia nie je študentka, takže to je logicky sensei. Aspoň teda podľa nej. Zamyslí sa nad jej otázkou, pozrie sa na seba, na spadnutý strom a potom späť na ňu. Ja myslím, že áno. Povie tak rozospalo, keďže sa ešte len pred malou chvíľou zobudila.

Izumi Mizuma-sensei

Odychla jsem si. To jsem ráda, že jsi v pořátku. Nechápu, jak jsem si jí mohla nevšimnout.....kdybych se něco vážného stalo kvůli mě studence, tak bych si to obzvláště od sestry pěkně sežrala.... Prohlídla jsem si pozorněji dívku před sebou. Když už jsem u té studentky.... Jak to že jsi takto oblečená? Kde máš svoji studentskou uniformu? Nebo ty nejsi odsud? Jak si se sem tedy dostala? Řekla jsem přísně. Jak se do porostor akademie mohl dostat někdo, kdo tu nemá, co dělat?!?

Keiko

Pozerala mlčky na tú ženu a len prikývla. Nie je moc zvyknutá na ďakovanie. Vlastne ani nemala poriadne komu, keďže veľa ľudí moc nestretla. Potom si všimla, že si ju pozorne premeriava a radšej spozornela, pretože už očakáva, že na ňu bude tá žena jačať. Pri slovách ženy očakávala dobre. Povzdychla si krátko. Neznáša, keď ju niekto džube za to, že má iné oblečenie ako ostatní. Ale tak čo? Ide predsa len o blbé hadry, prečo to musí byť také strašne vážne? Prijali ma na túto akadémiu nedávno. Nechcem vypadať ako ostatní, to ma irituje. Neznášam uniformy, sú to len blbé handry. Povie trocha drzejšie a asi až moc odvážnejšie než mala v pláne. Už si prehráva v hlave, že ju z tejto akadémie vylúčia, ale jej super drsný výraz hovoril asi o niečom inom.

Akai Tsuki

Skoro celou cestu šel se zavřenýma očima. Sice potkal pár lidí, jenže ty si ho radši nevšímali. Občas sice pootevřel oko, aby se podíval kde právě je. Nakonec skončil před jednou zdí.Hmmm, přijde mi povědomá a položil na tu zeď ruku. Poté vyskočil na ní. Díval se po okolí, jenže pak pohlédl dolů. Spatřil nějakou dívku a ...sensei?! promítl si v hlavě okamžik, kdy způsobil jeden "menší" problémek, jenže pak končil v akademii, takže se to neřešilo. Stalo se to právě u téhle sensei. Poté ucítil ve své levé noze zbytek anestetika a když se chtěl pohnout, tou nohou nešlo hýbat a on slítl dolů. Spadl na záda, jenže jak padal, Shiba se mu přetočila nějak špatně a ta se nyní rozplácla na Tsukiho obličeji. Poté ho kousla do nosu, jenže jak spatřila ty dvě osůbky, ihned se schovala za něj. Tsuki se chytal za záda a posadil se. Doufal, že si toho nikdo nevšiml ... jenže ty dvě si toho všimli určitě.Snad mě sensei nepozná řekne si sám pro sebe a hladí se po hlavě. Pak přestal a pohlédl před sebe. Shiba se taky jedním očkem vynořila za ním a sledovala ty dvě osoby.

Yasuo Fukushima
"AAAA"
ozval se obrovský řev bolesti. Nejen že se mu kido uplně vymklo ale ještě se zdálo ,že je sensei v trapu.
" No to si děláte pr*el!"
zařval znovu pln bolesti nejen že ho bolelo celé jeho tělo od nárazu, ale měl zraněné ruce na další trénink a projít do divizí si mohl pro další dny nechat zajít chuť. Nechápal jak bylo možné ,aby tak dlouho připravoval reiatsu k použití. Přeci jen nemohlo uplynout tolik času aby sensei odešel předtím než to dokončil, nebo mohl? Pak by se nedivil spáleným dlaním i když tak dlouho udržet reiatsu byl pro něj docela velký úspěch. S touto myšlenkou se rozvalil do své osobní minijamky a tiše doufal, že ten strom to bolelo více.

Izumi Mizuma-sensei

Chvilku se dívala na Keiko, jako by měla každým okamžikem vybouchnout a vyrazit jí nebo jí dát nějaký šílený trest. Izumi se však jenom začala přátelsky smát. Nedivim se, taky jsem to oblečení nesnášela. Máš štěstí, že jsi nenarazila na moji sestru...to by jsi odsud letěla rovnou tam, odkud jsi přišla. Usměv jí zůstal pořát na tváři, když se představovala. Já jsem Izumi Mizuma, jedna z sensei na akademii...mám na starosti cvičné souboje a improvizaci v boji. A jak říkají tobě? Dost mi připomíná mě, když jsem ještě byla na akedemii....joooo to byly časy....Taková svoboda...ted jen samá zodpovědnost a pravidla.......zábava žádná.....Možn Nestačila dokončit myšlenku, protože se někdo zřítil ze stěny, která ohraničovala tréninkové prostranctví. Přiskočila k němu, aby se koukla, jestli je v pořádku. Stalo se vám něc.... Zůstala zaraženě hledět na nově příchozího. Na tváři se jí v rychlém sledu objevilo překvapení, poznání a skončilo to u zlosti. TSUKIIIIIII!!!!!! JAK SE OPOVAŽUJEŠ PO TOM, CO JSI PROVEDL SE TU JEŠTĚ VŮBEC UKÁZAT! Zařvala nabroušeně, její dorá a přátelská nálada byla rázem pryč. Přetáhla ho pochvou své zanpakuto po hlavě.

Keiko

Pozerala na ňu svojim super drsným výrazom hovoriacim „Je mi to tak jedno“, keď videla, že sensei vypadala, že jej naozaj vynadá. Na jej dosť veľké prekvapenie sa začala sensei smiať. Nechápavo zamrkala a nad jej vysvetlením sa pousmiala. Táto sensei sa mi páči, ale tej druhej sa radšej budem vyhýbať inak som sa sem snažila asi určite zbytočne. Prikývne, domnievala sa dobre, že je to sensei z tejto akadémie. Izumi Mizuma povie si v mysli, aby si to meno lepšie zapamätala a nad jej otázkou sa tuho zamyslí. Povedať a či nie? Nakoniec prečo aj nie, keďže na ňu sensei pôsobí dobrým dojmom. Keiko. Volám sa Keiko. Predstaví sa, teda len svoje meno, keďže si priezvisko nepamätá a ani ho nepotrebuje. Stačí meno, na čo priezviská? Ju aj tak nikto zdvorilejšie alebo s úctou či rešpektom oslovovať nebude. V tom k nim niečo zletelo. Ani poriadne nepostrehla čo, ale pozrela sa na zem kúsok od seba. Zamrkala, keď najskôr zbadala nejaký chumáč chlpov na tvári nejakého chalana, ale začalo sa to hýbať, čo ju dosť prekvapilo. Nakoniec, keď sa to na nich pozrelo, zistila, že je to mačka alebo skôr nejaký potkan tomu podobný. Izumi sa však k nemu pohla a Keiko ostala stáť na mieste. Prekvapilo ju ako naň ho zrevala, takže sa určite poznali. Pozerala na nich a kývla ramenami. Nič jej do toho nie je, tak zvolila odpočinok. Pozrela sa na stromy. Zbadala najbližší, ktorý bol necelé dva metre od nich. Nechala tých dvoch, prešla k stromu, kde sa rozvalila, dala si ruky za hlavu a odpočívala v tieni. Tých dvoch len počúvala a sem-tam sa na nich aj pozrela.

Akai Tsuki

Jeho myšlenky o tom, že si na něj nepamatuje se rozplynuli v dobu, kdy na něj zakřičela a přitáhla ho po hlavě. Zaraženě tam seděl a pak se odhodlaně zvedl. Oprášil si nohavice. Neměl na sobě shinigamské oblečení ..pouze černou mikinu a černé kapsáče. Chtěl si promluvit už se sensei, když začal něco hledat okolo sebe. Pohlédl za sebe Shibo! řekne a byl rád, že nikam neutekla. Vzal ji do náruče a pohlédl konečně na sensei. Shiba na ní zírala svýma očima. Bylo to malý černý kotě. Až teď se odhodlal mluvit se sensei. Přeci mu nic neudělá, když drží v ruce kotě. Etooo Zdravím sensei dostal ze sebe a ukázal pro něj typický úsměv.

Spoiler:

Jak to říci....hodili to na mě!! Já jsem nevinej řekl a pohlédl na sensei. Poté si všiml, že zmizal ta druhá osůbka. Díval se kolem a pak ji spatřil u stromu jak leží. Sjel ten strom pohledem. Počkat...nepodpálil jsem tendle strom? řekl a podrbal se na hlavě. Pak se zarazil. A sakra špitl si sám pro sebe. Todle jsem neměl říkat opět si špitl a podíval se na sensei. Poté Shiba mňoukla a Tsuki na ní pohlédl. No jo a položil si ji na hlavu. Jakmile byla na hlavě, ihned se ho začala pevně držet drápkama.

Yasuo Fukushima
rozhlédl se kolem sebe, neb k němu doléhal křik a slova dalších lidí. To dávalo smysl neměl tu být sám na trénink kido. I když opravdu nevěděl jak dlouho se mu podařilo své reiatsu přetvářet a směrovat.
" Halo je tu někdo?!"
zařval neb měl pocit,m že ačkoliv on je slyší oni jeho ne a to ,že řval bolestí dost nahlas.
" Sakra že tu ten co nás učil kido zanechal nějakou polopropustnou barieru.... jenže on je včudu a nikdo neví kdy se vrátí."nebyl moc potěšen ze scénáře který mu nabízel mozek.
Pomalu vstal a pokusil se dlaně rukou otřít do svého oděvu. Šlo to těžko neb se mu třásli. Nicméně i tak se musel probít přes případnou barieru.
" Seki."
vyřkl formuli po nahromadění potřebného reiatsu a rozběhl se přímo vpřed.

Izumi Mizuma-sensei

Jen z pohledu na něj se jí vařila krev, ale když se tak přihlouple zasmál přímo expodovala. Pohled na ni byl skutečně děsivý. Z očí jí šlehali plameny a jakmile si Tsuki nasadil to malé kotě na hlavu, bleskurychle tasila svou zanpakuto a obří tlakovou vlnou poslala zástupce kapitánky druhé divize za zed akademie. A AT TĚ TU UŽ NEVIDIM! Zařvala podrážděně. Nezabije ho to...ale snad se tu už neobjeví.... Zandala zanpakuto a v tu chvíli byla zase klidná. Tak kde jsem to byla, než jsem byla tak hrubě vyrušena..... Řekla si pro sebe. A už vim! Došla k pokácenému stromu a několika seky z něj udělala mnoho dokonale rovných prken. Když měla hotovo otočila se směrem ke Keiko. Tak co...pomůžeš mi s tím? Zeptala se s úsměvem, jako se to před chvilkou nikdy nestalo.

Keiko

Spokojne si leží pri tom strome a moc nevníma až na tú poznámku o podpálení stromu. Rýchlo si sadne a pozrie sa za seba Kde? Kde? Vyjde z nej a keď uvidí, že za ňou nič nehorí, tak sa pozrie s nadvihnutým obočím na toho chalana. Ani ju nenapadlo, že počula niečo iné a tak si o ňom spravila trošku zlú mienku, a síce, že si z nej robí srandu. Ostane sedieť opierajúc sa rukami za chrbtom o zem a radšej ich pozoruje trochu podozrievavo. Prekvapuje ju hlavne tá reakcia sensei ako ho „odvlní“ preč na druhú stranu steny. Zaujímavé sa na to pozerať. Keď jej chlapec zmizne z dohľadu, pozrie sa späť na sensei. Pripravuje sa pre prípadný únik. Keď zbadá, že vôbec nejde za ňou, tak sleduje jej činnosť. Potom sa na ňu otočila, keď dosekala to drevo na rovné dosky. Zamyslí sa nad jej otázku a mierne našpúli pusu. Postaví sa, opráši si sukňu a kráča k sensei. Tak dobre, sensei. Povie celkom prekvapivo slušne, pretože táto sensei sa jej začína páčiť povahovo. Pozrie sa na dosky, pár ich zoberie a pozrie sa znova na sensei. Kam? Opýta sa a čaká s rukami plnými dosiek.