Tréninkové prostranství

Izumi Mizuma-sensei

Se usmála, když viděla, že se Keiko zapojila bez nějakého rebelského výstupu. Sebrala ze země zbylá prkna a hodila si je na rameno, jako by nic nevážili. Volnou rukou ukázala směr. Tudy! Přímo k Doju. Nějaký studenti do něj udělali pořádnou díru.....už je to nějaký čas, ale pořád se to neopravilo...nějak se na to zapomnělo.... .....nebo spíš...nějak sem na to zapomněla....ale to jí říkat nemusim...

Keiko

Pozrie sa na sensei a ďalej čaká, čo jej povie. Pozrie sa tým smerom, ktorý jej ukázala a potom ešte raz na ňu. Povzdychne tak trochu otrávene, keď to musia niesť až tam. Strata času. Zafrfle nespokojne a potom vykročí k doju s doskami v rukách trochu lenivým krokom. Predsa len ju nebaví pomáhanie s takýmito vecami. Ale keďže je to táto sensei, tak prečo nie, že jo. Keby chcel toto po nej iný sensei, tak by sa na to vykašľala, ale táto celkom na ňu spravila dojem. Aj keď trochu s tým frflaním ide k doju, premýšľa nad tým ako spraviť tie všetky skúšky, či čo to má byť, a stať sa shinigamim. Možno potom nebude musieť mať povinnosti robiť takéto veci a bude to mať za sebou.

Akai Tsuki

Sledoval tu dívku, takže sensei nevěnoval pozornost. Poté se k němu přiblížila a poslala ho tlakovou vlnou do zdi. Shiba při tom spadla dopředu a chytil ji do náruče. Byl to prudký náraz do zdi. Usmál se a s jejíma slovama si nic nedělal. Pohlédl směrem do své náruče a Shiba byla v pořádku. Poté ještě pohlédl na sensei. Vstal a vyskočil na zeď. Chvilku to tam pozoroval. Odešli. Tsuki se chopil příležitosti a spatřil jeden strom, na který se mu vraceli vzpomínky. Na tom stromě dostal první kárání od sensei a vždy, když ho nemohli najít byl právě tam. Usmál se a pomocí shunpa se dostal na jednu z větví toho stromu. Byli v něm zářezi od jeho zanpakuta a on přes ně projel prsty. Ach vzdychl si a usadil se. Opřel se o kmen a pozoroval okolí. Protáhl si ruce a zívl. Přivřel oči. Vyšla z něho ještě menší vlna reatsu a pak ji stlumil na minimum. Nechtěl, aby ho zde někdo našel. Jediné co ho prozrazovalo bylo, že se mu jedna noha svěsila z větve a nyní se tam houpala. Shiba zatím lezla ve větvích a lovila tam třepotající se listy.

----------------------------------------
(o pár min později)

Akai Tsuki

Pootevřel jedno oko a pohlédl nahoru. Spatřil Shibu, jak spí. Ležela břichem na větvi a packy, které měla svěšené z té větve ji tam bimbali se strany na stranu. Tsuki se usmál a jednou rukou do jedné její packy. Shiba sebou škubla, jenže spala dál. Pak tam ohlédl na stranu. Chvíli pozoroval zem, jenže pak ho zaujmulo jedno velmi povědomé reatsu. Zavřel oči.Kdo to sakra může bejt zamumlal si sám pro sebe.Gozík řekne s nadšením. Jeho reatsu cítil jak jinak než z doja. Sice cítil reatsu i sensei, jenže tomu nevěnoval pozornost. Že bych ho došel navštívit? zamumlal si pro sebe a pohlédl na Shibu. Spala dál a vypadalo to, že se jen tak neprobere. Vstal. Pohladil ji po hlavě a seskočil dolů. Šel směrem k doju. Dělal opatrné kroky, dokud nedošel k díře ve zdi.

Ren Akai

Čo som komu urobil?Povedal som si.Došiel som na tréningové prostranství.Sadol som si oproti stromu.Začal som meditovat.Mizukami?Spýtal som sa ale odpoved neprišla.

Puru Suimashi

Puru doběhl na réninkové prostranství a rozhlédl se, nikde nebylo ani živáčka. Puru se chvíli vydíchával z běhu od Auly, ale pak znovu zampřemýšel kdo tu je. Je tu někdo řekne skoro až křikne.
Celý natěšený se posadí k jednomu stromu a chystá se n azkoušku kida.

Ze stromu těsně vedle tebe najednou z ničehoš nic seskočí nějaká žena.

Spoiler:

Rin Hirosaki-sensei

Narovná se a otočí se na asi, až příliš horlivého, studenta. Zamračí se. Proč tady proboha tak hulákáš? Co vím, nejbliší hodina na tréninkovém prostranctví je až za dvě hodiny. Pffffff.....ani vyspat se tu v klidu nemůžu.... Promne si pomalu oči a lehce se protáhne. Možná jsme to přeci jen včera trochu přehnali..... Nakonec se posadí také ke stromu a znudeně a ospale se zahledí do koruny stromů.

Puru Suimashi

ÁÁeioiuááVyjekne když vedle něj přistane jakýsi babochlap.
Co si myslíš, že tady můžeš jako hopsat na lidi? Vykřikne a postaví se.
Mezitím už se pravděpodobně žena posadí a kouká na strom.
Tak když jsem tu tak brzy tak máme čas na jednu hodinu, stejně už jsem vás stejně vzbudil.
Normálně by se vyprovokoval víc, ale chtěl mít ty zkoušky rychel za sebou takže se snažil držet na uzdě.

Yatö Chikara

Přiběhnu na tréninkové prostranství a uvidím nějaké lidi pod stromem, tak dojdu k nim. ,,Dobrej, lidi. Nevíte kdy začíná nejbližší hodina?'' Podívám se na toho kluka a zjistím že je to ten z přednášky, tak přijdu k němu a sednu si vedle něj se slovy. ,,Jmenuju se Yatö Chikara.''

Puru Suimashi

Nazdar Hlesne k příchozímu. Proč si sedáš? Tady začíná akce trénink kido huláká.
Potom vykopne nohu do vzduchu a tleskne pod ní. S takovouhle to nikam nedotáhnu pomyslí si a potřepe nohama.
Takže vstávat a cvičit?zeptá se hejknutím a nervózně postává.

Snažte sa byt čo najtichšie.Prosím vás.Potichu som povedal.

Hiroyuki Shinzaburo
Odešel jsem z auly a namířil jsem to pěkně sem na tréninkové prostranství, kde se má konat tréning kida. Bylo tu docela ticho nebyli tu žadní studenti asi proto, že už skončili to si myslím já. No. A teď někoho najít. Ještě kdyby tu tak někdo byl. Řekl jsem tichým hlasem a šel jsem hledat jestli tu někdo je.
Kráčel jsem dál kolem prostranstvím a posadil se na zem jestli si mě aspoň někdo nevšimne.

Ren Akai

Začal som sa viac sustredit.Muzukami?Nič.Znova len ticho.Zrazu som sa ocitol v lese.A začul som Mizukamiho hlas.Neprichádza,len začína.Zobudil som sa.Rozrušene som sa postavil a išiel som cestou k kasárnám 2.divize.

Madarame Shingo

Nuda je strašlivý nepřítel, ať už jste kapitán nebo jako já dřepíte v akademii. I když, ta akademie je nejspíš horší, přeci jen jako kapitán máte spoustu možností, kdežto tady? Můžu si vybrat, jestli se flákat pod stromem nebo jít na další přednášku o Kido. Výjimečně v tom ani nebylo nic osobního vůči pedagogovi. Prostě jsem jen nesnášel její předmět...zase špatně. Nikoli nesnášel, opovrhoval jsem jím.
Víš, že Kido je jedna z podmínek absolvování téhle akademie...
hlas připomínající svou silou blížící se tsunami mě probral z mé lehké apatie. Bylo poměrně překvapující, že už jsem neseděl pod stromem na cvičišti, nýbrž na malém ostrůvku uprostřed jezírka.
Páni, jsem dobrej, už se dostávám do Jinzen samovolně
poznamenal jsem lehce kousavě na adresu vodopádu, za kterým jsem tušil svého společníka. Opravdu jen tušil, v životě jsem ho neviděl.
Zas tak moc se nenaparuj, mám na tom taky zásluhu.
lehce jsem se zarazil. To množství ironie musel vycítit a smysl pro humor neměl nikdy, takže...
Ty jsi mě sem nezatáhl?
sarkazmus vystřídal lehce zmatený podtón.
A proč bych to dělal? Abych poslouchal tvoje neustálé kňourání a stěžování si na nudu? Když se nechceš nudit, choď na přednášky, vypadni z Akademie a začni makat jako Shinigami.
rozmrzelá otrávenost, která byla v jeho hlase téměř hmatatelná rozhodně hraná nebyla.
Chodím...a vím co chceš říct, tak se ani neobtěžuj. Kido je prostě neslučitelné s mou vírou, takže...
zoufalé zaúpění Onidachi můj mou tirádu přerušilo.
A je to tu zase...nikdo po tobě nechce abys kouzlil. Prostě choď na přednášky, koukej třeba celou dobu kantorce do výstřihu a je to. Dostaneš za to body, odpromuješ, budeš šťastnej a já konečně nebudu muset poslouchat tvoje žalostný kňourání.
Tahle rada nad zlato...
zamručel jsem.
taky mě to napadlo, jenže ona stojí věčně čelem k tabuli a na zadek jí koukat nemůžu, kvůli tomu hroznýmu plášti.
nastala dlouhý chvíle ticha, po které Onidachi vybuchl v hurónský smích.
No to se podívejme na mnicha...vážně, dělej si to jak chceš, ale pokud nebudeš do měsíce z akademie, zblázníš se a když ti hrábne, bude to s tebou ještě víc k nevydržení takže...
Ale no tak, snad nebude tak zle
mávl jsem nedbale rukou
Vždyť je i spousta jinejch možností, naučím se Bankai, složím nějakého kapitána a bude po problému.
tentokrát jsem se dočkal jenom oné pauzy.
Víš, za normálních okolností bych člověka tak otravného jako jsi ty v sebevraždě jenom podporoval, ovšem když umřeš ty, umřu já, takže ať tě to ani nenapadne.
na někoho tak neuvěřitelně líného začal znít až podezřele zaujatě a to zase zaujalo mě, a tak jsem začal vyzvídat.
Tak moment, chceš říct, že na to nemám? Dyť jsem se dostal do Jinzen aniž bych si to uvědomoval, to musí něco znamenat...
Jo, znamená. Znamená to, že díky tvé obscesi k sobě máme blízko. To ale ani zdaleka nezeznamená, že máš dost schopností, abys mohl vůbec jenom myslet na to, že mě ovládneš. Něko jako ty by nesnesl ani pohled na MĚ.
nebyl jsem si tak úplně jistý, jestli se mě tím svým výsměšným tónem snažil rozčílit, ovšem pokud ano, podařilo se mu to.
Vážně? Říkal kdo?
zavrčel jsem a sáhl po zbrani, ležící po mém boku. V ten samý moment se za vodopádem něco pohnulo. Obrovitý stín, který už, už prorážel vodní stěnu abych jej mohl spatřit, když jsem se celý zpocený probral opět pod stromem na tréninkovém prostranství akademie. Masivní zvon zrovna ohlašoval začátek teoretické lekce v Kido, já však zůstal sedět.

Rin Hirosaki-sensei

Pomalu se doloudá na tréninkové prostranctví. Za 5 minut má začít hodina Kida a tady to zeje prázdnotou....co se děje? Dneska se nikomu nechce učit? Mírně zakaboněně si prohlídne okolí. Poté vyskočí na nejbliší strom ze kterého je dobře vidět a zakřičí z plných plic. JE TADY NĚKDO, KDO PŘIŠEL NA TRÉNINK KIDA? JESTLI ANO, TAK AT HNED NAKUŠLE KE MNĚ! Snad ten jeden, co tu je, chce trénovat něco jiného....měla bych aspon čas si v klidu dát kafe...

Madarame Shingo

Opětovně jsem upadal do příjemné letargie, když v tom se celým prostranstvím rozezněl pronikavý hlas mé oblíbené sensei, co měla tu smůlu, že učila Kido.
Malou chvíli jsem pátral po krajině, než se mi ji podařilo najít na jednom vysokém stromku poblíž.
Co tam probohy dělá? To se mě jako snaží vyčmuchat nebo co?
při té představě jsem se lehce otřásl. Stejně jako učitel Kido nejspíš dokázala vycítit mé Reiatsu a já jakožto totální antitalent na kido ho neuměl skrýt, takže bylo zapírat mou přítomnost naprosto zbytečné. I tak jsem si ale neodpoustil menší sarkastickou poznámku.
NIKDO TI NEŽERE PERNÍČEK, TO JE JENOM VĚTŘÍČEK
zařval jsem v odpověď, načež jsem se pomocí svého "Shunpo" posunul blíže k jejímu stromu. To "Shunpo" má svoje uvozovky zcela odůvodněně. Pravda, ve své kategorii patřím k průměru, ovšem má kategorie se válí někde v blátě neschopnosti, takže to čemu se u nás říká Shunpo se mezi důstojníky říká rychlý běh.
Co takhle dohodu, já vás pozvu na oběd a vy mi za to napíšete do karty, že jsem absolvoval lekce o Kido. Souhlas?
zeptal jsem se stále na stromě stojící profesorky.

Kitsune

Procházím se po tréningovém prostranctvím a při tom pozoruji mraky, když v tom uslyším hlas. Podívám se tím směrem a uvidím na stromě sensei, která učí Kido. Zničehonic jsem uslyšela zařvat nějakého kluka, který se hned na to rozeběhl ke stromu a snažil se dohodnout se sensei. Kdo je ten kluk? Vypadá zajímavě, aspoň bude sranda. S touto myšlenkou a úšklebkem na tváři jsem se vydala směrem ke stromu, na kterém stála naše sensei.

Rin Hirosaki-sensei

Podívala se na Madarameho. Nabídka, je to lákavá, ale za to jeho chování....pěkně ho potrápím...a zdá se, že je tu studentů víc. Dábelsky se pousměje. Dobrá, hodina kida právě začíná! Seskočí ze stromu k těm dvoum a po dopadu zůstane v poddřepu. Váš úkol je naprosto jednoduchý, můžete klidně i spolupracovat, ale vaším cílem je mě porazit. V tu chvíly položí jednu ruku na zem. Bakudo no. 21. Sekienton. Když všichni zmizí v rudém dýmu, shunpem se přemístí do vzduchu nad to mračno a čeká, co její studenti vymyslí.

Hotaru Harubato

Hotaru přiběhla téměř bez dechu na tréninkové prostranství. "Hodina Kida už dávno začala. Sakra, zase jdu někam pozdě! Snad na mě nebude sensei moc řvát." V dálce zahlédla rudý dým. "Jo, to budou oni."

Kitsune

Sakra kouř. Pomyslela jsem si a automaticky jsem si dala rukáv před nos, kdyby náhodou. Musíme spolupracovat. Řekla jsem svému novému parťákovi a přemýšlela nad strategií. Po chvilce mě něco napadlo. Jo, to by mohlo vyjít. Zvládneš odvést její pozornost? Zeptala jsem se ho po chvíli.

Madarame Shingo

Tak nějak posmutněle jsem si uvědomil, že mou nabídku nepřijímá. Už už jsem se chtěl otočit a prostě odejít. Jenže pak prohlásila, že naše hodina bude sestávat ze souboje proti ní a na mé tváři se rozlil šelmovský úsměv. V tom se ale její ruka začala pohybovat směrem k zemi a mě hlavou problesklo hned několik věcí, které by takové kouzlo mohlo způsobit. Ani jedna z variant se mi nelíbila, proto jsem instinktivně přenesl váhu do zadu a prudce se odrazil od paty přední nohy, takže jsem z kouře vyletěl, s rukou na jílci své povytáhlé Zanpakuto.
Co je to za blázna? Zůstává v neznámém kouři, co když je to jed?
napadlo mě, když jsem rychle těkal očima po okolí. Sensei jsem našel "překvapivě" nad kouřem. Vzhledem k tomu jaký měla přehled jsem ani nepočítal s tím, že bych ji mohl překvapit a tak se pomocí svého "shunpo" raději klidil za nejbližší strom, ovšem v dostatečné vzdálenosti od něj, aby mě k němu nemohla připoutat.
Moje jméno je Madarame Shingo
zavolal jsem směrem k levitující sensei a nechal jí chvilku času, jako bych čekal určitou, specifickou reakci. Pokud nic neřekne, jen v duchu pokrčím rameny.
Fajn, takže prostě nesmím prohrád
s tím jsem se vyklonil z poza stromu a jak rychle jsem mohl zamířil přímo k hranici kouře.
a dle učení svého předka bojuji vždy jen JEDEN NA JEDNOHO
zařval jsem a vyskočil do vzduchu za sensei
Iai
kde jsem předvedl velmi precizní techniku tasení meče, kterou zakončoval šikmý sek přes zespodu přes hrudník.

Kitsune

Uslyšela jsem jeho hlas někde nade mnou. Proč musí pořád tak řvát? Sice mě neslyšlel, ale co. Mám teď dvě možnosti. Buď vypadnu z toho kouře a budu se dívat, jak sensei toho idiota zabije a nebo se taky zapojim. Přemýšlela jsem. Přece mu nenechám všechnu srandu. Ukryla jsme své reiatsu, co nejvíce to šlo. Tak, můžeme vyrazit. Shunpem jsem se přenesla na nejbližší strom, ukryla se v jeho koruně a vyčkávala na vhodnou chvíli.