Tréninkové prostranství

Inaki Okukou

Na jeho vkus byli ti dva najednou až moc nadšení. Tenhle tým nebude fungovat. Napadlo ho okamžitě. Rád by spolupracoval s někým, kdo ví co děla, ale to se mu zde nezdálo. Zatnul zuby a pokusil se potlačit své ego.

Když první vyrazil, také neváhal. Ztuhl na místě jako sloup, jen ústa se mu začala rychle pohybovat. Moc dobře věděl, že tohle jinak než se zaříkáním nezvládne. Přeci jen v tomhle byl docela levej. Přesto věřil. Cítil, jak se v něm hromadí síla, jen a jen ji vypustit.
Také ovšem cítil, jak se síla zdvihá kolem něj. Jakoby byl vzduch těžší a tlačil ho dolů.
Jen ještě chviličku, jenom kousínek. Létalo mu myslí. Otevřel oči a podíval se na situaci. Nikdo nebyl v cestě. Teď! Poradil mu vnitřní hlásek.
Hado no. 33 - Sokatsui Vyštěkl prudce a s agresí. Z dlaně, namířené na sensei, vystřelil modrý proud světla. Tráva polehava a suší stébla se vznítila, když nad nimi prolétl paprsek. Tenhle se rozhodně dal srovnávat s tím 'přítelským pozdravem na uvítanou' kterým je počastovala Rin. Jako by se na ni řítilo to samé kido. No nebyla to nakonec ironie?

Rin
Shitotsu sansen je ze vzduchu relativně nepoužitelný. Kido se prostě zabodlo do země kolem Rin aniž by jí to cokoliv udělalo.
Zato Horín od Senichiho dopadl jinak. Když Rin viděla jak se na ní řítí horín nastavila mu jednoduše levou ruku a nechala si jí omotat kidem.
Když uviděla jak se na ní řítí Sokatsui, upustila od svého ůvodního nápadu na využití horínu.
Prostě jen škubla rukou, což mohlo vzít cudáka Asukaie sebou. A aby to nebylo málo, pokud by jen tak letěl dostal by ze přesně mezi Inakiho hado a sensei.
Takhle je to trochu lepší, ovšem pořád jste trochu neopatrní.

Inaki Okukou

Sensei vskutku mluví moc. Napadlo ho. Nestaral se, co ostatní. Jeho reiatsu bylo rozbouřené a bylo snadné použít jiné i vyšší úrovně.
"Bakudo no. 61 - Rikujokoro." Pronesl tichým hlasem, zatímco prstem ukázal na sensei. Pocítil odbyt síli, ale ještě nesměl padnout. Na to, jak si Rin poradí ani moc nečekal.
Shunpo zafungovalo jako vždy a on se objevil až za jejími zády. "Hado no. 4 - Byakurai." A další proud modrého světla zalil prostranství. Tentokráte více koncentrovaný a bodoví.

Senichi měl smůlu, Inakiho Sokatsui ho sundalo plnou silou takže ho Rin použila jako živý štít.
Ičiro si tam v klidu stál ve vzduchu a nadále nic nedělal.
Jen Inaki se pořád snažil zranit Rin.

Rin
Zajímavé. Pomyslela si Sensei když jí překvapivě sestřelilo Rikujokoro.
Bakudo no.1 Sai! Bylo jí jedno kde se má Inaki v plánu oběvit tohle jednoduché kido, vyvolané do okolí spoustalo ruce za zády všem v okolí 10 metrů od Rin.
Inaki tedy vystřelil svůj byakurai někam za sebe, směrem od Sensei.
Nevím jestli si to uvědomuješ, ale vůbec jsem neslyšela že vyvoláváš něaké bakudo přez tvoje sokatsui. Celkem slušně provedené takže si můžeš v klidu sednout nebo v klidu pokračovat v praktickém cvičení. Říkala Rin a přitom se dívala na Inakiho s mírným úsměvem, který jí však vzápětí zmizel když se podívala nad sebe.
Máte v plánu se ještě nějak předvést nebo už jste se vyčerpali.
Oznámila Rin Senichimu a Ičirovi, spoutaná v Rikujokoru s horínem kolem levé ruky, stále ještě připojenému k sesmaženému Senichimu.

Senichi Asukai

Když jsem si uvědomil že jsem ještě neupustil Hōrin tak jsem ho upustil přeběhl jsem shunpem na levou stranu senseie a řikám senseie já nejsem ještě vyčerpaný jen dlouho přemýšlím!! a poté co to domluvil tak chtěl vyslat nějaké to kido. Přesunul se na pravou stranu senseie zamířil na její pravou ruku a vykřikl Hado no.33 Sōkatsui . Čekal co se bude dít jestli to zasáhne senseie a nebo se tomu vyhne.

Sokatsui sice Rin zasáhlo, ovšem téměř nic jí to neudělalo, nebo to jen nedala znát.
Ještě nějakou chvíli jste si tam všichni hráli s kidem. Pokoušeli jste se o něco vzdáleně podobného týmové práci. Většina vašich pokusů ovšem končila nezdarem, ale nakonec jste všichni vyvázli jen s pár lehkýma popáleninama a kopou škrábanců.
Rin
Tak to by stacilo. Oznámila vám Rin když ze sebe sesypala další hromady bakudo kterýma jste jí spoutali.
Tímhle tempem by jste se úplně vyčerpali. A to by mohlo být trochu nebezpečné.
Obzvlášt pokud by se v tom stavu pořád pokoušeli používat kido.
Myslím, že kido nebude specialita ani jednoho z vás, ale všichni jste prošli. Dodala na závěr a čekala jestli nebudete mít ještě nějaké otázky.

Inaki Okukou

Silná tlaková vlna ho odhodila několik metrů dozadu. Už při letu vzduchem však cítil, jak se z jeho těla vytrácí energie. Hado vyletělo volně do nebe a udělalo viditelný pilíř světla.
Dopad byl tvrdý a Inakimu vyrazil dech. Chvíli tedy po něm lapal, jako kapr na souši a až poté se s vypětím sil, a několika slin na tváři, posadil.
Velice rád pak uvítal, že se již dál nemusel zapojovat. Cítil, že jeho energie se blíží minimu. Ruce se mu chvěli, jako by strávil celí den posilováním.
To že prošel ho ovšem potěšilo. Jak jinak také. Bylo jediné, na co se chtěl zeptat. "Můžeme odejít?" Prohlásil trochu roztřeseným hlasem.

Rin
Očekávala ještě nějaké otázky ohledně kida, takže jí překvapil nezájem ze strany studentů.
Ale ano... můžete. Řekla Rin se smutným tónem a vyrazila směrem do zborovny.
Po pár krocích se na vás tři otočila.
Nezapomeňte, že správně použité vám může kido zachránit život. A také, že je to jeden ze 4 bojovích schopností shinigami. Dodala a poté se shunpem vytratila.

Inaki Okukou

Znaveně se převalil a chvíli se snažil zklidnit svůj dech. Bakudo ho vyčerpalo víc, než si myslel. Chvíli pozoroval mraky, jak se převalí po obloze a pak se posadil. Když se rozhlédl, tak zjistil, že je zde poslední. Nijak mu to nevadilo.
Místo toho se posadil a po chvilce i postavil.
Upravil si oblečení a vydal se pryč z tohoto místa.

Keigo Asano

Prišiel som na tréningové pole. "Tak...dnes si dáme taký slabší tréning." Dnes je aj docela pekné počasie. Nemusím sa toľko namáhať.Slnko mi svietilo do očí. Zdvihol som si ruku pred oči a podišiel som smerom k terčom. Akotak idem k terčom všimol som si ako medzi sebou bojujú ďaľší shinigami. Keď zrazu sa jeden postavil a odišiel. Prišiel som k nim a predstavil som . "Čavte...ja som Asano ,Keigo Asano.!"

Mizuki Raihatsu

Můj pokoj je opravdu, opravdu zajímavý ale tohle je jiný kafe. Vyzkouším Shunpo. Hýbl jsem nohou a nakročil dopředu. Dostal jsem se z jednoho místa na druhé během jedné setiny, tohle je hold má kategorie! Musím se pochválit... Mm? A hele, figuríny. Super, Ketsukimaru? Myslíš že jim nebude vadit písek v očích? I když jsou to figuríny tak je to zabolí. Potrénujeme se, Ketsukimaru!
Ovládní pouště! Ketsukimaru! Náhle se katana vytratila. Ketsukimaru na mé úrovni docela válí, ale i tak na mé úrovni. Časem to bude ještě víc likvidující! Dobře, provedeme techniku že se ten panák nevzpamatuje.. Sabaku No Guru! (Uzavření Pískem) Kolem panáka se svíral kruh písku který ho chytil za slamněné nohy. a omotal kolem něj pískovou kouli, jakési vězení. Tak se mi to líbí, Ketsukimaru!
____________________________________________

Rozhlédl jsem se kolem mně, a nikde nikdo. Donutilo mě si zívnout. Pomalu jsem zrušil pískové vězení a vrátil Zanpakutou zpět do normálu. Hmm, nikdo tu není. Tak snad jen počkám. Třeba někdo dorází a hodíme si souboj. Potřebuji nutně trénovat.. Poklepal jsem se po oprášeném shinigami obleku a ulehl do trávy. S vítrem ve vlasech, jsem zavřel mé oči. A Vyčkával jestli někdo přijde.

Mizuki Raihatsu--> Na tréninkovém prostranství si rozhodně nebyl sám, byl zde plno dalších studentů, kteří si zde společně měřili své síly. K tobě se konkrétně přiblížil jeden z nich. Dokonce jsi měl dojem, že vás všechny v dálce pozoruje sensei, jež se nakonec stejně musel přiblížit kvůli horlivcům, co si začali příliš ubližovat. "Héj, děcka..!"

Oga Isoroku

"To chce boj! Mám to tak rád.." říkal nahlas, když si vykračoval po trávě. Pak zahlédl tebe a zaculil se. "Co ty? Nechceš si zabojovat, nebo tu spíš?" uchechtl se, v rukou svírajíc své zanpakuto.

Mizuki Raihatsu

Byl jsem na figurovém prostranství, kde jsem byl sám. Bylo zde rozhodně více shinigami, bohužel na jiném place a tam se mi moc nechtělo. Zatímco jsem ležel pod stromem se zavřenýma očima, zjevil se mi před očima nějaký chlapec. Bože, kdo mě to zase ruší. Huh? Kdo jsi? Máš rád boj. To se mi líbí. Ale zrovna jsem málem usnul, to nevadí. Hahah.. Jmenuju se Mizuki. Mizuki Raihatsu. A pokud chceš boj, nebudu zásadně proti.

Oga Isoroku

se na tebe zářivě usmál. "Jasně, že mám rád boj. Jak bych ho nemohl mít rád? Ten pocit zkřížit zanpakuto s protivníkem.. K nezaplacení." řekl Oga až s fanatickou zbožností. "Já jsem tedy Oga Isoroku a velice mě těší.. Pokud ti teda nevadí, že tě ruším." dodal a pak už tasil své zanpakuto a povzbudivě se na tebe usmál. Měl takový dojem, že nebudeš nic namítat, když se do toho hned pustíte. Z jeho postoje a výrazu bylo vidět, že boj je jeho velkou vášní.
"Začni!"

Z dálky na vás upřel pohled sensei a začal vás sledovat pro případ, že by se vám souboj vymknul z rukou.

Mizuki Raihatsu

Heh. Uchechtl se. Ty máš rád zkřížení zanpakuto?.. Dobře jsem věděl že já a moje zanpakuto nemáme extra v lásce boj s mečem. Protože se ráda mění do své shikai pozice. Promiň, ale.. ten pocit zkřížit zanpakuto, ti zkazím. Já a Ketsukimaru nemáme rádi tenhle styl, budeš mně muset omluvit ale vyvolám shikai už teď. Ovládni pouště, Ketsukimaru! Náhle se zanpakuto změnila v pískem, který spadl na zem jako prach, bylo ho tam vcelku hodně, stačilo to na boj. Takže, začnu svým prvním útokem, připrav se! Sabaku no ketsu! (Pískové Tsunami)

Oga Isoroku

"Sakra!" procedil skrz rty mezitím, co se snažil vyhnout té tsunami, co se na něj řítila. Moc se tomu ovšem uhnout nedalo, proto byl posléze shozen na zem. Koupel v písku.. Nic příjemného..
Když se mu podařilo se z té záplavy nějakým způsobem, který rozhodně nebyl moc důstojný vyhrabat, zaútočil hned na tebe. Jeho shunpo bylo dosti rychlé.. Ani si nestačil postřehnout to, že už stojí před tebou.. Prudce se po tobě ohnal a udělal poměrně jednoduchý výpad na tvůj levý bok. Situace, že jsi bez zanpakuto nebyla moc dobrá..
"Je sice hezké útočit na dálku, velice efektivní.. Ovšem, já radši bojuji jako muž!"

Mizuki Raihatsu

Po tom, co se na mně obrovskou rychlostí řítil, neměl jsem co říct. Moje rychlost je vskutku obrovská ale jeho, je lepší. Trošku jsem uskočil ale do levoboku mně středně sekl svojí zanpakuto. Začala téct krev. Hm, to byl skvělý výpad. Jsi rychlý, vždy se říkalo že je mé shunpo velice úžasné ale to tvoje, prostě paráda. Dokonce mi teče krev, ale nic co by mi vadilo. Teď jsem na řadě já. Usmál jsem se a myslel jsem si že po tomhle bude trošku pomalejší a dá mi šanci zaútočit. Sabaku.. Sabaku no guru! Ze spod země, se vydechl písek který se snažil Oga chytit za nohu. A když se to podařilo, nastal ten pravý moment. Uzavřel jsem mé ruce a k Ogovi se řítil písek který ho měl uzavřít do jedné velké koule. Mezitím jsem se zotavoval z jeho rychlé rány.

Edit: Není dobré, psát toto: A když se to podařilo, nastal ten pravý moment... Co když se to nepodařilo? Já jsem tady GM.. :-D Možná bylo lepší napsat, pokud se to podařilo.. :-).. Jinak na začátku každé přímé řeči je třeba psát uvozovky: "

Ogovo shunpo bylo opravdu docela dost rychlé. Přeci jenom, tenhle chlapec se specializoval na přímý boj. Nebylo se čemu divit, že si měl velké problémy, s tím jeho nohu vůbec zachytit.. Nakonec se ti to ale podařilo..

Oga Isoroku

Jeho noha byla zachycena a mu nezbývalo nic jiného než čekat až se k němu dostane písek. Nebylo to moc příjemné čekání..
"Sakra! Tohle vážně není fér!" stěžoval si a snažil se sebou trhat, aby se dostal z tvého sevření.

Keigo Asano

Nikdo na môj pozdrav nereagoval. Otočil som sa a všimol som si ako medzi sebou bojujú nejaký dvaja chlapci a sú dosť blízko. Rozhodol som sa že pôjdem za nimi. Shikai zanpakutou jedného z nich vyzeral ako piesok. Ale druhý ešte shikai neukázal. Rozbehol som sa smerom ku nim. "Nazdar...volám sa Keigo Asano. Môžem sa ku vám pridať ? " Opýtal som sa ich s nadšením.

Mizuki Raihatsu

Bolí to, že jo? Následně jsem šlyšel, kroky po trávě. Jistě, byl to nějaký chlapec. A chtěl se k nám přidat. Kývl jsem, stejně jako Oga. Po té mi došlo že nechávat Ogu, jen tak zabaleného, by bylo zkrátka neslušné. Ah, promiň Ogo, hned tě pustím, jen tak mimochodem, omlouvám se. Jsem nadšenej bojů a tak to občas doženu daleko. Heheh.. Každopádně tě tam nechat ještě 5 minut, zkolabuješ.. Dobře, Odvaň písek, Ketsukimaru. Náhle písek zmizel, a já sledoval Ogu jak vykašlává písek. A v mé ruce se objevila Katana, kterou jsem pomalu zandal, vážně jen pomalu, pokud by Oga vytáhnul nějaký trik. Promiň na tebe jsem zapomněl. Keigo Asano říkáš? Příjmení Asano měl můj sensei. Dosti zajímavé. Takže, chcete ještě bojovat? Můžeme mít nějaký speciální druh tréninku jestli chcete. Ještě mám čas, pak se půjdu učit.

Keigo Asano

Stál sa oproti dvom určite dobrým shinigami a počúval som o čom sa zhovárali. "Takže ak by vám to nevadilo rád by som začal." Vytiahol som katanu a postavil som sa do bojovej pozície. "Nechcem hneď použiť shikai. Keď sa chcem stať silnejším tak musím zvíťaziť aj bez shikaiu." Potom som zrazu spozornel. "Vážne aj tvoj tréner mal priezvisko Asano ?" To je vážne zvláštne. "Aký špeciálny druh tréningu máš namysli?"

Mizuki Raihatsu

Nepoužiješ Shikai? Hm, nevadí, já to s mečem ani tak dobře neumím. Ale na mém Shikai je jedná dobrá výhoda víš. Ani se nezapotím. Jak jsem řekl, obyčejné s mečem to neumím, ani s mečem nehodlám trénovat. Co se týče toho speciálního tréninku. Myslel jsem že tě něco napadne. Nevadí, bude to normální souboj, vyvolám shikai a pokud dovolíš. Začnu. Ovládni pouště... Ketsukimaru! Moje katana se proměnila v písek, ani známka po mé kataně, pouze písek, hodně písku který byl poházený na zemi. Jelikož je písek dobrý v obraně i v útoku, má jednu větší slabinu. Začnu mým začátečním útokem. Do boje! Sabaku no ketsu! (písečné tsunami)

Pro GM : Nač psát s úvozovkami.. Není potřeba pokud dáváte tučný text.

Keigo Asano

Rozhovor sa skončil a chlapec už aj začal útočiť. "Zaujímavé, jeho zanpakutou a dokáže zmeniť na piesok. Ale proti mojemu shikaiu nemá šancu." "No vypadá to tak že bez shikaiu sa ďaleko nedostanem dobre teda....Zamrizni rieky Takihime." Moju katanu pokryl ľad. "Tenkuukai." Moje reiatsu sa mi uvolňovalo z tela a tvarovali sa do ľadu predomnou."Dousei no Mizu." Vystrelil som ľadové čiastočky na tvoju piesočnú tsunami . "Po náraze by mal celý piesok zamrznúť. Dúfam že sa to podarí presne tak ako som pri tréningu." Pomyslel som si.