Trosky onsenu

Yoshiro -> Tenshi jen zavrtěla hlavou.
"Zanpakutou... o to taky přece vůbec nejde! Myslíš si, že když jsem tvoje zanpakutou, že ti musím sloužit, a pořád jsi na mě jen zlej! A pak si najdeš nějakou couru, která pro tebe nehnula ani prstem, zatímco já se tady dřu jako kůň, na ni jsi jako med a sem ke mně přijdeš, jen když mi chceš nadávat. Já už nechci být tvoje znapakutou!" zapištěla Tenshi. Nedala ti ani možnost odpovědět. Otevřel jsi oči a byl jsi zase v temnotě domu a noci, tvůj vnitřní svět byl uzavřen a Tenshi v něm.

Baru

ještě váhala. Ten chlapík byl svázaný, mohli se ho rychle zbavit a obě potom jít proti tomu nehybnému vojákovi! Bohužel jakmile si to pomyslela, cítila, že její kidou se láme.
"No. Vypadá to tedy, že chcete bojovat... bude mi potěšením!" usmál se chlápek a oklepal ze sebe červenou bariéru. "Pardon," omluvil se zděšené Baru za zničení jejího pěkného spoutání. "Tak tedy... smím prosit?" uklonil se galantně Konan, jako by ji snad žádal o tanec. Baru jen zamrkala, ale raději to neřešila. Ohlédla se po tom samuraiovi. Tak dobrá... asi byl čas, aby po mnoha a mnoha letech zase bojovala.

Yoshiro

Vstal a dost naštvaně praštil do zdi pěstí. Vzhledem k tomu, že během toho vypouštěl docela dost kapitánského reiatsu, málem ten domek zbořil úplně. Použil shunpo a znovu zmizel. Vrátil se na bojiště. Spíš..Nad bojiště. Věděl, že bez shikaie a bankaie bude dost oslabený, ale přece nepřestane bojovat. Namířil prstem na tu obrovskou věc nebo co to bylo.. začal něco šeptat, ale pak se zastavil. Začal přemýšlet nad tím, co by to asi tak mohlo být. A pak mu to docvaklo. "Co když... Je to bomba?" Odrazil se a skočil hlavou přímo proti zemi. Letěl vzduchem obrovskou rychlostí. "MITOSHI!!!" Vykřikl jméno kapitána 3. divize, který teď pravděpodobně mohl udělat nějakou blbost, která by všechny přítomné mohla zabít. Než Mitoshi stihl vrazit cokoliv do té věci, Yoshiro ho srazil k zemi. "Mitoshi... Nejsem si tím jistej..Ale.. Možná je to bomba..Nemůžeme jí jen tak zničit.. Pokud vybouchne, jsme mrtví..Vypadá to, že míří do středu Seireitei, kde může napáchat největší škody..Kdybych tak mohl použít bankai.. Ale ty můžeš! Ten tvůj obr by to mohl vzít a jít s tím někam mimo Seireitei ne? A tam to třeba odpálit.." Yoshiro si teď nebyl jistý vůbec ničím, protože ho Tenshi dost rozhodila.

Konan

Dělala jsem, jako že oplzlého chlápka neposlouchám. Stála jsem k němu bokem. Když Baru odcházela bojovat se samurajem, podívala jsem se na chlápka, se kterým budu muset bojovat. Vypadalo to, že si to celkem užívá. Otočila jsem hlavou zpět. Nemůžu jen tak na něj zaútočit, nevím co dokáže, takže musím zkusit něco jiného. Rychle jsem se snažila přemýšlet a nápad se najednou objevil z čista jasna v mé hlavě. Začala jsem potichu odříkávat zaklínadlo. Taky jsem si přitom trochu zamachrovala, když jsem v ruce protočila zanpakuto. Otočila jsem se na oplzlého chlápka a dokončila zaklínadlo. Bakudō # 21. Sekienton. Řekla jsem zřetelně nahlas. Ukrytí v červeném dýmu jsem využila k tomu, abych použila jednu ze schopností svého shikaie a to Kurōn (klon).

Spoiler:

Sama jsem se šla schovat. Klon měl za úkol zaútočit na oplzlého chlápka z jeho pravé strany a to taky udělal.


Samurai

Stále nehnutě stál na místě s jednou rukou položenou na své kataně a sledoval divadlo před sebou. Zas tak úplně nehnutě nestál. Párkrát mrkl.

Mitoshi
Než jsem je vzpamatoval ležel jsem opět na zemi.
Na Yoshira, který do mě něco hustil, jsem vyvalil oči.
Bomba? Odnést? zeptal jsem se natvrdle.
Jste si jistý že to je bomba?

Yoshiro

Plácl se po čela a zoufale se podíval na Mitoshiho. "Posloucháš mě vůbec? Ne.. Nejsem si tím jistej.. I kdyby to ale bomba nebyla, tak to bude něco nebezpečnýho.. Se podívej, jak je to velký! Prostě mě poslechni a použij ten svůj kolosální bankai, abys to dostal pryč..!" Yoshiro domluvil a ohlédl se za sebe nahoru, kde stála ta ženská. "Já se postarám o ní. Vypadá jinak než ti samurajové... Mám pocit, že jsem se s ní už setkal...Hodně štěstí.." Yoshiro se odrazil a vyrazil přímo proti té ženské.

Žena na sloním voze

"A vida, chlapec není úplně blbej!" zareagovala na Yoshirův řev o tom, že je to bomba a neměli by to ničit. V klidu si stála dál na svém vagónu obklopená pár samuraii a hleděla na Yoshira, který se k ní řítil. U toho žvýkala stále tu žvýkačku a celkem povzneseně se usmívala.

Hentai-san

odněkud na poslední chvíli vytáhl katanu a vykryl útok klonu.
"Hm! To se mi nezdá! V tom bude nějaká bouda!" zauvažoval nahlas, ale vypadal, že ho to baví. Zazubil se. "Tak do toho!" vrhl se do útoku na domnělou Konan. Byl celkem rychlý, ale nevypadalo to, že by se pokoušel Konan nějak ublížit... po pár secích, které se mu povedly, to začínalo vypadat, že se jí snaží rozsekat oblečení. Bylo to ale jenom jeho počátečním tempem, kterému se Konan/klon pomalu vyrovnala a jeho podařené seky ustaly. Zdálo se, že co se týče práve s mečem, jsou síly vyrovnané.

Baru

se koukala na samuraie, který se koukal na ni. Tedy možná, přes tu helmu to nebylo vidět. No, když jí dával prostor, tak toho využila a začala odříkávat zaklínání k bakudu 63, Sajo Sabaku. Pokud se jí to podařilo doříct, natáhla ruku a zkusila samuraie spoutat. Chtělo to trochu soustředění a spirituální energie, ale nechtěla, aby se stalo něco podobného jako s tím druhým chlápkem, který se tak snadno vylámal ven.

Mitoshi
Potom co jsem si dal vše dohromady jsem kývnul.
Kladivo jsem namířil předsebe a chytil ho i druhou rukou.
Soustředil jsem se, aby to tentokrát vyšlo.
Kolem mě začalo výřit reiatsu a já jsem s nádechem tiše pronesl.
Ban-kai...

Yoshiro

se dostal před tu ženskou. "Nazdárek..Nechcete to ještě otočit, dokud máte možnost?" Zeptal se a aniž by čekal na nějakou odpověď, pomalu se vydal vpřed. Cestou vytáhl zanpakuto z pochvy. "Nesnáším, když musím bojovat se ženskejma.. Ale asi není jiná možnost.. Nebo je?" Zeptal se těsně před tím, než se napřáhl a sekl přímo proti její hlavě. Byl dost naštvaný po tom, co mu řekla Tenshi a stejně mu bylo jasné, že ten útok stihne vykrýt a pak mu odpoví.

Mitoshi -> Bohužel to nemělo být tak jednoduché. Jak už jsem říkala, spoustu samuraiů se rozhodlo jít po zemi, a tak než jsi stihl začít bankai vyvolávat, nahrnulo se jich na tebe aspoň deset a začali po tobě tvrdě sekat svými meči. Smůla byla, že byli zřejmě vycvičeni na boj hodně proti jednomu, takže si navzájem vůbec nepřekáželi, naopak, doplňovali se a vykrývali navzájem svá slepá místa.

Yoshiro -> Ta žena útok nevykryla, ale dva z blízkých samuraiů ano. Byli asi dost silní, protože tvoje prudká rána jimi vůbec neotřásla. No, na druhou stranu... byli přece dva! Žena jen tak stála s rukama zkříženýma na prsou a žvýkala si dál. Vyfoukla bublinu a potom se rozhovořila.
"Tak možností je hodně," začala. "Ale než si z nich vybereš, možná bych ti mohla říct něco k téhle věcičce, na které stojíme..." pousmála se. "No, asi už nemusím zastírat, že je to něco jako bomba, jak jsi bystře usoudil. Až vybouchne, vezme s sebou zhruba polovinu Seireitei... dobré ne? Víš, ale je to ještě lepší... je časovaná, ale neřeknu ti, kdy má vybouchnout!" říkala tónem, jako by vykládala kdoví co vtipného. "Možná by tě taky zajímalo, že vím, jak ji zastavit... ale uhádl jsi dobře, zničením to nejde," zasmála se. "No, takže když máme tohle vyjasněné... ráda si s tebou zabojuju!" praskla další bublinu a vytáhla černou katanu.

Konan

O něco stranou jse pozorovala boj. Po tom, co mi došlo, o co se to vlastně ten oplzlák snaží, jsem se musela praštit do čela. Proč jáááá.... Nevěděla jsem, jestli se mám smát nebo brečet. No ale zatím tato technika přináší nějaké informace. Navíc, klon ještě chvíli vydrží a za tu dobu se může i něco změnit.

Konan-klon

Taky zrovna nebyla nadšená z potrhaného oblečení, ale je to jen klon, a tak si moc stěžovat nesmí. Opět zaútočila se zanpakuto. Když se jejich meče setkaly, přiložila mu dlaň na hruď a důrazně řekla: Hadō #4. Byakurai. A doufala, že to výjde....aspoň trochu.

Samurai

I když se to zdá neuvěřitelné, tak pohnul hlavou, když Baru začala odříkávat zaklínadlo pro kido. Zdálo se, jako kdyby věděl o co jde. Než však Baru stačila zaklínadlo dokončit. Přesunul se shunpem k ní a udeřil ji dlaní do hrudi, aby ji vyrazil dech a ona nemohla dokončit zaklínadlo.
Hmmmm...jiné oblečení a už mě nesnášíte? Řekl známý milý hlas a na tváři samuraje se objevil úsměv, což bylo ještě divnější, ale ta helma přeji jenom stále vadila ve výhledu.

Hentai-san

byl rychlý. Zatímco v jedné ruce držel meč a vykrýval útok, druhou chytl Konan/klon za zápěstí a prudce jí trhl stranou, takže stratila rovnováhu. Byakurai sice z její ruky nakonec vyšel, ale byl dost nepřesvědčivý a navíc mířil někam k obloze a po pár metrech se vytratil. Při tom, jak ji pevně chytl, zjistila Konan, že má ten chlapík odporně dlouhé a špičaté nehty, kterými ji poškrábal.

Baru

se soustředila na zaklínadlo a nestihla se uhnout, takže nepříjemná rána ji zasáhla na plno. Kousek se proletěla a cítila se dost otřesená, ale na nohou se nakonec udržela. Lapala po dechu a snažila se srovnat si to v hlavě. Ten útok jí s tím hlasem nešel dohromady. Ale připadalo jí, že už to pomalu začínná chápat. Ale strašně se jí to chápat nechtělo, protože to bylo hrozné. Vzhlédla naprosto zmateně k osobě před sebou a snažila se nějak si potvrdit své zlé tušení o jeho totožnosti.

Konan

Sleduji boj...

Konan-klon

Byla překvapená rychlostí svého protivníka, ale také naštvaná, že se jí útok nepovedl. Podívala se na své zápěstí a jen se znechuceně zamračila. Vauu. Chla...ehhh...cosi s dlouhými špičatými nehty a já si myslela, že mě už nic nepřekvapí. Dodala s jedním obočím zdvyženým výše než tím druhým.

Samurai

Byl zklamaný tím, že Baru nic neříká, ale to se dalo čekat, když ji vyrazil dech. Samurai sklopil hlavu a začal si sundávat své samurajské brnění. Nejdříve si odvázal brnění, které mu chránilo hruď a záda, a prostě ho odhodil stranou. Pak oběma rukama chytil helmu a polamu ji sundal a též odhodil stranou. Do tváře se mu nahrnula spousta hnědých vlasů. Narovnal hlavu a podíval se na Baru svým jedním modrým okem....Nebylo pochyb....Před Baru stál Jednooký drak Date Masamune.

Spoiler:

Yoshiro

Pozvedl obočí a podíval se na ty dva samuraje, se kterými se přetlačoval. "Osobně nebo pomocí poskoků?" Zeptal se Yoshiro a uskočil pár metrů dozadu. "Nemusí být prolita další krev...Vzdejte se.. Proti Gotei 13 nemáte žádnou šanci.." Asi to byl jen další marný pokus o nějaké to vyjednávání. Yoshiro ale sám moc dobře věděl, že to nebyla až tak pravda. Hlavně po tom, co si vzpomněl na to, jak skončila vrchní kapitánka.

Mitoshi
Tak trochu jsem čekal že se Yoshiro postará o to aby mě nikdo neoxidoval.
Bohužel jsem se přeslech a slyšel jsem že se postará o NĚ, ale on říkal o NI.
To každopádně nic nemění na faktu, že jsem se teď nacházel plus mínus v ánusu, protože i když na mě samurajové skočili, tak se meč stihl přeměnit do nedokonalého krystalu a s ním, jak vám nejspíśe došlo, se bojuje blbě.
Nezbývalo mi tedy nic jiného než se odrazit od země a vyskočit do vzduchu.
Když jsem byl v bezpečné vzdálenosti, namířil jsem na samuraje dlaň a pronesl jsem.
Hadō #31. Shakkahō nad dlaní se mi vytvořila rudá koule a vyletěla přímo mezi samuraje.
Já jsem mezitím začal klesat směrem k zemi.

Hentai-san

zamyšleně svraštil obočí, ale pořád se usmíval.
"Aha, tak takhle to je!" promnul si mezi prsty kapku krve, která vyprýštila Konan/klonu ze zápěstí, když jí poškrábal. Začal se rozhlížet kolem. "Kdepak je asi ta pravá? Celkem pěkný trik! Jedna kočka je fajn, ale dvě jsou ještě lepší!" zubil se.

Baru

se divila, že nedostala infarkt, protože už na počátku jí srdce dost bušilo strachy, což se s tím, jak si samurai sundával brnění a její tušení se potvrzovalo, ještě stupňovalo. Ale tak trochu na omdlení jí přece jen bylo.
"Date... sama...?" Nebylo to oslovení, prostě jen nevěřícně vyslovené jméno. Samozřejmě jí bylo jasné, že tenhle člověk není Date-sama. Ten zemřel přímo před jejíma očima a ona si tím byla naprosto jistá. Musela to být nějaká iluze... ty Baru vždycky nenáviděla. Takový zrádný způsob, jak protivníka oslabit! Byla by radši za ránu do týlu než tohle... "To je tak strašně, strašně nefér!" zamumlala vyčítavě. Pozvedla zanpakutou a postavila se do střehu, připravená bránit se, až se k ní znova přiblíží. Nechtěla přemýšlet o tom, jak vypadá ten, co před ní stojí. Chtěla se jen znova pokusit dokončit zaklínání na poutací kidou, spoutat ho a skoncovat s tím. Nešlo to ale dobře, protože měla krk stažený, jak se jí chtělo brečet. I tak začala znovu odříkávat...

Ženská

"To ani nemusíme, stačí, když zajistíme, aby tahle bomba vybouchla. Pak bude celkem velká část Gotei 13 na kousky a už budeme mít větší šanci!" zachechtala se, stále žvýkajíc. "A... já proti poskokům nic nemám... ani proti prolévání krve! Né mojí, samozřejmě," vyprskla smíchy. K Yoshirovi se přiblížili další strážní zezadu a jen čekali na povel.

Mitoshi -> Výbuch několik samuraiů odhodil pryč, asi tak dva i zabil, ale pořád se k tobě hrnuli, připraveni udělat z tebe salát. Krystalu na zemi si nevšimli a přešli přes něj, jeden na něm teď stál.

Konan

Rána pod pás. I přes to, že jsem na tomhle útoku pracovala hodně dlouho, abych ho takhle vypracova, stále měl asi své chyby....nebo....on taky nebyl to, čím se zdá. Možná budou odpovědí ty dlouhé ostré nehty.
Pche...Počkej co bys říkal, kdybys věděl, že tu můžu být až 4krát. Řekla jsem si pro sebe. Konan/klon se rozprskl v motýlky a já mezitím vyšla ze svého úkrytu. Zanpakuto jsem držela v pravé ruce, připravená na obranu. Čím jsem se prozradila? Zeptala jsem se pro zajímavost.

Date Masamune

Pobaveně, ale přitom mile se pousmál. Nechal Baru odříkávat zaklínadlo, ale přitom povytáhl svou katanu z pouzdra a tiše pronesl. Mi nasai...Katame no doragon. A tím vyvolal svůj...no spíše Dateho shikai. Najednou tam stál v modrém oblečení a u každého boku měl 3 katany. Do pravé ruky si vzal tři katany z levého boku. Držel je mezi prsty. Celou dobu však nespustil oči z Baru. Hiboru Baru... Začal mluvit. ...Vůbec jste se nezměnila. Jste stále tak krásná...Škoda, že...ehm...já jsem...ehm...mrtvý. Tu poslední větu pronesl o něco tišeji a spíš se ji snažil zakrýt za kašel.

Všechno to bylo zvláštní. Ten samurai měl Dateho obličej, hlas, katanu i povahu. Též uměl vyvolat jeho shikai. Dá se říct, že to byla kopie k nerozpoznání...jen doufejme, že né tak silná jako pravý Date....Ale i přes to všechno tomuhle něco chybělo...něco hodně důležité....co by to jen mohlo být?......Ááá, přeci sokol. Jeho pravé oko. Rozpoznal by sokol pravého Dateho on klona? A jestli ano, co by udělal?

Mitoshi
Pomocí shunpa jsem se Přesunul k místu kde byl krystal.
Samuraje, který na něm stál jsem kopl. To ho muselo vyvést z rovnováhy a jsem toho využil a bleskurychle jsem vzal krystal.
Pak jsem se od shunpoval pryč.
Jestli se mi toto povedlom tak jsem v dostačující vzdálenosti od samurajů dopustil zbytek reiatsu které bylo potřeba k povolání bankaie.

Yoshiro

Yoshiro si začal točit mečem v pravé ruce a pokrčil rameny. "No..Ale varoval jsem tě.." Pak prostě drze vypustil na max kapitánské reiatsu, které by ty samuraje mohlo zarazit do země. Přestal točit mečem a zastavil ho napřažený proti té ženské. Pak si odfoukl vlasy, které mu padaly do očí. Yoshiro nebyl ten typ, co útočil jako první, když nevěděl, co má od nepřítele čekat. Prostě vyčkával, co ta ženská udělá.

Hentai-san

"Hmm, slyšel jsem, že ženy na mužích obdivují trochu záhadnosti, takže... neřeknu!" zazubil se na Konan, a potom se k ní rozběhl s úmyslem zaútočit mečem a pokud ránu vykryje, aspoň ji poškrábat svými pěstěnými nehty, na kterých si asi hodně zakládal. Útok vedl z otočky zespoda na pravou stranu Konan.

Baru

On na mě vytahuje shikai... byla velice zoufalá myšlenka, která vstoupila do její mysli. Ráda by věděla, do jaké míry je tohle iluze... všechno kolem? Jen on? Nebo jen jeho vzhled? Dokončila zaklínání.
"Bakudo číslo 63, Sajo Sabaku!" vykřikla a vystřelila proti němu ze špiček prstů zářící lano, které by ho mělo spoutat. Bylo to asi nejsilnější poutací kidou, o kterém si byla jistá, že ho dokáže bez chyby seslat, takže doufala, že to zabere. Taky si dala dost záležet, aby bylo těžké ho odrazit. Teď se ukáže, jestli má skutečně sílu jako Date-sama...

Mitoshi -> Krystal jsi sebral, ale když ses zvedal, plán začal selhávat. Navalili se na tebe samuraiové a hrozilo, že jestli rychle něco neuděláš, tak tě rozsekají na cucky. Taky tě nenechají tak snadno utéct, několik z nich tě chytlo pevnými spáry za shihakushou.

Yoshiro -> Do země je to nezarazilo, ale celkem to ty samuraie dostalo. Měli docela problém neskácet se z té... cisterny, vagónu, obří bomby, jakkoli tomu chceš říkat. Ani tu ženskou to nenechalo úplně nepocuchanou, ale vypadala spíš otráveně než vyloženě otřeseně.
"Hele, hele, to si nech jako..." přežvýkla naštvaně, ovšem bylo vidět, že se jí nedýchá tak úplně volně. Také se postavila do pózy, která naznačovala, že je připravena k boji, ale také nic nedělala. Po chvíli se uchechtla.
"Víš, já tu klidně můžu stát, jak dlouho chceš, aspoň proběhne cesta hladce..." Vagón byl v pohybu... ano, ke středu Seireitei. A to, že na něm budeš stát, ho zřejmě nijak nezpomalí ani nedeaktivuje bombu. "Poslyš, ať nám to uběhne rychleji... máš rád hry?" navrhla docela nečekaně.

Yoshiro

Tak nějak čekal na to, že Mitoshi konečně aktivuje bankai a ten jeho kolos ten vagón odtáhne pryč. Problém byl v tom, že kdyby to udělal, ta ženská to možná dokáže odpálit nějakým způsobem. Možná má u sebe nějaký přístroj..(fakt si nepamatuju, jestli u sebe něco měla nebo ne a číst se mi to znova nechce) Na tu její otázku neodpovídal. Rozhodl se, že použije senku. A tak taky udělal.

Spoiler:

Konan

Tsch. Procedila jsem mezi zuby a ještě víc se zamračila. Nechtěla jsem svému protivníkovi dát příležitost se ke mně přiblížit. Hotarubi...Chou. Vykřikla jsem hned, jak se oplzlák pohnul.

Spoiler:

Doufala jsem, že ho tímto útokem dokážu zasáhnout, ale neměla jsem čas zkoumat, zda se to povedlo nebo ne. Hned potom, co jsem vypálila útok, jsem si vyvolala 3 své klony. Všechny 4 jsme se vrhly na oplzláka, kterého snad můj útok zasáhl. Můj protivník je rychlí a nebezpečný, a tak jsem musela konat všechno co nejrychleji. Doufala jsem, že aspoň jedna ze čtyř Konan ho propíchne. Ale taky klidně můžu mít smůlu. Život je plné překvapení, a proto je tak krásný...

Date

Cože?...Další kido?...Co jsem ji sakra udělal?...Chovám se slušně. Skládám jí lichotky. Nezaútočil jsem na...ehmm...tak to se nepočítá.....Achhh...Očividně jsem pro ní jen klon...Smiř se s tím hochu, nic pro ni neznamenáš... S těmito myšlenky napřahoval pravou ruku, ve které měl tři katany, a pak poslal proti kidu útok - Dračí drápy.
Kido a útok se setkali, zazněl výbuch a z výbuchu zbyl jen kouř. Date si povzdychl a na chvíli se podíval směrem ke svému pánovi, aby zjistil jak si on vede v souboji. Nestihl však ani pořádně otočit hlavou, když v tom z kouře vyletělo kido, které poslala Baru. Co...Cože? Vykoktal ze sebe Date a snažil se mu nějak uhnout, ale už bylo pozdě a kido ho spoutalo. Jak...Jak je to možné? Vždyť... Snažil se Date vzpírat kidu.
Útok, který poslal Date proti kidu, byl sice silný, ale né natolik, aby zníčil celé kido. Datemu se povedlo zníčit kousíček začátku, ale to ostatní ho dostalo. Takže...nejen že mu chyběl Dateho sokol, ale i jeho síla.

Yoshiro -> Tvoje rychlost je něco, co jen málokdo překoná, a tys to dobře věděl. Ženská se pokusila bránit se, ale její pohyby byly proti těm tvým až příliš pomalé. Na druhou stranu už z toho, jak reagovala na tvoje reiatsu, jsi poznal, že nebude tak úplně slabá... V poslední chvíli se jí podařilo svůj meč nastavit tak, že po něm tvoje čepel částečně sklouzla, i tak ale utržila dost hlubokou ránu do boku. Zůstala chvíli otřeseně stát a zalapala po dechu. Ovšem i ona ti provedla něco strašného. Jak ucítila prudkou bolest, zakuckala se a žýkačka jí vypadla z pusy... tobě do vlasů. Samozřejmě sis toho nejspíš zatím nevšiml.
"Aha... takže takhle to bude?" zasípala žena a otočila se na tebe, dost rozzuřeně. "Fajn, nechceš si hrát, budeme vážný." Na ta slova také nechala volný průběh svému reiatsu. Nebylo tak silné, jako to tvoje, ale i tak dost silné. Rozhodně se blížilo úrovni kapitána. "Sice čím víc tady budem dělat bordel, tím je větší šance, že se v té bombě něco hne a vybouchne nám rovnou pod nohama... no ale co už!" vykřikla naštvaně, načeš následoval bojovnický řev a prudký útok zhora na tebe. Mohl sis všimnout, že čepel jejího zanpakutou se tak nějak zúžila, tedy aspoň se ti to zdálo, i když v té ryhlosti těžko říct.

Hentai-san

Podařilo se mu jen tak tak vyhnout se tvému útoku, ale následující ohrožení ze čtyř stran už bylo trochu moc. Přece jen to asi zača brát trochu vážně, protože tvoje klony co nejrychleji rozsekal (jesti to byla náhoda nebo skutečně dokázal poznat, co je klon a co skutečná Konan, to jsi netušila), ale té poslední ráně už se nevyhnul. Zarazil se a sledoval tvůj zanpakutou, který mu probodl hruď.
"Páni... na holku máš pěknou sílu!" řekl obdivně, i když poněkud zastřenějším hlasem, než na jaký jsi u něj byla zvyklá. V tu chvíli už sis uvědomila, že nemůžeš zanpakutou vytáhnout - držel tě pevně za předloktí, takže jsi nemohla utéct. Než sis uvědomila, co se děje, zvedl druhou ruku a položil ti ji na tvář. I kdybys chtěla v tu chvíli utéct, nemohla jsi, jako by tě jeho upřený pohled z očí do očí na chvíli zhypnotizoval. To ale hned přestalo - přesně ve chvíli, kdy tě špičatým nehtem na palci škrábl do kůže na lícní kosti. Kapku tvé krve promnul mezi prsty a úsměv, který se mu usadil na tváři, se ti vůbec nelíbil. To nebyl úsměv muže, který se chystá prohrát a zemřít.

Baru

měla co dělat, aby se ubránila vlně, která se rozšířila od výbuchu, když se střetli její kidou a Dateho útok. Navíc odněkud zezhora sem přicházely silné stopy kapitánského reiatsu, jedna z nich byla Ruyichiho-taichou. I tak se jí to povedlo ustát a s Giovannim napřaženým před sebou se snažila co nejrychleji se zase zorientovat. Zdálo se jí to... nebo kidou ještě pořád drží formu? Nezdálo. Doopravdy se jí podařilo Dateho-sama... tedy tu iluzi spoutat! Teď už stačilo jen jedno rychlé bodnutí a mohla mít tenhle souboj za sebou! Na chvíli pocítila radost, ale pak její srdce kleslo mnohem níž... Uvědomila si, že dokud bude mít tuhle podobu, tak to nezvládne. Chvíli napjatě, nerozhodně stála a jen ztěžka dýchala. Věděla, že by neměla ztrácet čas... Shunpem se tedy přesunula několik metrů od něj, ale víc udělat prostě nedokázala.
"Dobře. Řekni mi tohle, než tě zabiju... Co je tohle za schopnost? Jak dokážeš vytvořit tak... věrohodnou iluzi? A dokonce imitovat schopnosti? Pochybuju, že jsi Dateho-sama znal, takže jak?" snažila se, aby její hlas zněl jistě. Namlouvala si, že tahle informace by mohla být užitečná pro ostatní při dalším boji. Ale pravda byla, že jen hrála o čas.

Konan

Před očima jsem viděla, jak se mé klony přeměňují zpět do motýlů. Myslela jsem si, že taky schytám nějaké ty rány, ale nic. Já toho chlapa probodla. Obě dvě ruce jsem držela na jílci svého zanpakuto. Vůbec jsem se nedokázala vyznat ve svých pocitech - byla jsem šťastná, že se mi to povedlo, ale přitom tu bylo něco v nepořádku. A navíc ten pocit, že jsem zabila...člověka...mi tam taky dělal trochu neplechu. Takže jsem na toho chlapa koukala...divně.
Chtěla jsem mu své zanpakuto vytáhnout z hrudi a nějak ho dorazit nebo tak, ale nešlo to. Začala jsem zmatkovat a než se mi to podařilo v hlavě urovnat, cítila jsem, jak mě tech chlap škrábl do kůže na tváři. Volnou rukou, kterou mi nedržel, jsem si šáhla na tvář a přitom sledovala, co ten chlap dělá s tou kapkou krve. Stačil pohled do jeho tváře a bylo jasné, že to není vůbec dobré. Oči mi sklouzli zpět k mé zanpakuto v jeho hrudi a v tu chvíli jako kdyby mě něco napadlo. Zkusit se má všechno. Chou. I když jsem útok vyslovila polohlasně, dala jsem do něho velké množství síly. Hotarubi prosím, pomoz mi... Prosila jsem uvnitř sebe a přitom se soustředila, aby útok toho chlapa prostě roztrhal zevnitř.

Date

Marně se pokoušel vymanit z kida. Když Baru přišla o něco blíže, přestal, narovnal se a pohlédl na ní svým modrým okem. Poslouchal Baru, a pak se jen pousmál, ale stále se jí díval do očí. Tyhle otázky pokládáte špatné osobě. Jak jste řekla...jsem jen věrohodná iluze... Přitom se poklonil, jako kdyby se představoval. ...nic víc. Ale až při posledních slovech uhnul pohledem stranou. Na tváři měl stále ten Dateho úžasný úsměv. Po malé odmlce dodal. No, takže...zabijete mě, nebo...? Podíval se tázavě na Baru.

Yoshiro

Té žvýkačky si zatím vážně nevšiml. Což bylo možná dobře, protože jinak už by nejspíš Seireitei vyletělo do vzduchu. Yoshiro tu její ránu vyrazil do strany a okamžitě jí to vrátil dalším seknutím. Byl teď celkem ve výhodě, protože ta mrcha už byla zraněná a takový seknutí do boku nemusí být vždycky to nejpříjemnější, co může člověk/shinigami zažít.
Nicméně, Yoshiro taky nebyl zrovna v tom nejlepším psychickém rozpoložení. Měl strach o Konan, Baru a Mitoshiho, od kterých se pořád vzdaloval, protože ten vagón nebo co to vlastně bylo, mířil ke středu Seireitei. Vzhledem k tomu, že se pořád neukázal Mitoshiho bankai, nejspíš to teď bylo všechno na Yoshirovi. A teď jak to zastavit....