Trosky onsenu

Mitoshi
Mohl jsem udělat jen jednu věc.
Poslal jsem do krystalu reiatsu, ten celkem dost za zářil a já ho vrazil do země.
Na té se objevila pečeť a zem se začala trochu třást.
Za chvíli se už třásla dost a z ní se začal pomalu vynořovat můj drobeček.
Kousotsu Ishimaru...
Jestli samuraje nevyvedlo z míry zemětřesení a mé se nepodařilo vyškubnout se jim, tak jsem na ně prostě a jednoduše ukázal prst a vystřelil Byakurai

Hentai-san

Jak Konan provedla svůj útok, skutečně se rozpadl na kousky. Jenže... to nebylo útokem. A taky to nebyly tak úplně kousky... Konan by přísahala, že to vypadalo jako netopýři, jako by se změnil v hejno netopýrů. A navíc byl u toho slyšet jeho velice veselý a poťouchlý smích. Netopýři se rozletěli do všech stran a zmizeli v temnotě okolí.

Baru

tak trochu pozvedla meč a polkla, ale věděla, že je to marné. Bylo jí jasné, že by ho měla zabít teď hned, protože to kidou navěky nevydrží, ale po pravdě řečeno by měla problémy zabít bezbranného člověka, ať by to byl kdokoli, tím méně když to byl Date-sama. Tedy nebyl! A byl velice věrohodný. Baru se nedokázala rozhodnout. Přistihla se, že jí slzy stékají po tváři. Pak si ale něco uvědomila. Říkal, že je pouhá iluze... takže ho někdo musí tvořit! Někdo, kdo tu iluzi dělá! Otočila se směrem k muži, se kterým bojovala Konan, ten ale právě vypadal, že se rozprskl na cucky. Ale Date-sama nezmizel. No... to jí rozhodování nijak neusnadnilo. Takže ho přece jen musí zabít...

Yoshiro -> Když se vaše meče setkaly podruhé, utvrdil ses v něčem, čeho sis všiml už napoprvé - zanpakutou ti v rukou tak nějak vybrovalo, až tě brněly dlaně a postupně i celé paže, čím déle jste se přetlačovali. Najednou sebou tvoje zanpakutou smýklo a sjelo po čepeli té ženské směrem k její špičce. nemohl jsi s tím nic dělat, najednou prostě vyletělo. Dělalo to dojem, jako by meč ženštiny byl pokrytý množstvím mrňavých, brusných koleček, možná spíš malinkých, rychle rotujících řezacích kotoučků, které způsobovaly to vibrování a také to, že se ti zanpakutou hůř ovládalo, když se setkalo s touhle neustále se pohybující čepelí (doufám, že se to z toho popisu dá pochopit, co jsem tím myslela :-)). Žena samozřejmě využila toho, že tvoje ruce i s mečem na chvíli vyletěly mimo a sekla tě směrem do levěho boku.

Mitoshi -> Nějak se ti podařilo samuraie odrazit bez toho, aby tě vážně poranili, ovšem trochu té krve a roztrhaného oblečení se přece jen vyskytlo ( ). Ze země se skutečně začalo zvedat ztělesnění tvého bankaie.

Yoshiro

Z levého boku Yoshirovi začala vytékat krev po tom, co ho ta ženská tak ošklivě sekla do boku. Yoshiro sykl bolestí a automaticky se za ránu chytil. Pak odskočil o pár metrů dozadu, aby si aspoň trochu zanalyzoval situaci, ve které se právě nachází. Když se s tou ženskou přetlačoval, tak si všiml toho, co ten její meč dělal. Možná to byl její shikai? Ale kdy? Ledaže by ho měla aktivovaný předtím, než dorazila. Tím se ale teď moc netrápil, to co Yoshira nejvíc trápilo, byl ten bomb-air-train, na kterém stál. Chvíli přemýšlel a snažil se vymyslet nějaký dobrý plán. Ten vlak byl bomba, která mířila do středu Seireitei, aby se tu nechala odpálit, čímž by zabila co nejvíc shinigami a ve městě by nastal nepříjemný rozruch. Další problém byl ten, že Yoshiro vůbec nevěděl, jak to zastavit. Ta ženská u sebe mohla mít nějaký ovladač, kterým by se to vyplo, ale nebyl si tím jistý. Mitoshi nikde..A ta ženská měla určitě ještě dost es v rukávu..Možná obou rukávech. .. Kdyby aspoň Tenshi poslouchala a nechala se vyvolat.. Yoshiro nakonec tak nějak logicky a realisticky usoudil, že je v prdeli. Zhluboka se nadechl a frustrovaně vydechl. "Ach jo... Nechceš mi prostě říct, jak to vypnout?" Zeptal se a pokrčil rameny.

Yoshiro -> Ženská se jen zasmála. Vypadalo to, že rána v boku jí dělá mnohem menší problémy, než by měla. Dokonce se zdálo, že jí to už ani nekrvácí. "Ale ale, vypadáš nějak zoufale! Úplně jsem z tebe naměkko!" předstírala, že je jí tě líto. "Tak dobře, řeknu ti to! Tedy... pokud mě porazíš a zničíš tak, že už ani nebudu moct zvednout ruku," dodala a postavila se ti. Podívala se se zájmem na tvůj meč. "Taková malá rada... Možná na to nevypadám, ale asi budeš potřebovat shikai!" zahihňala se, a pak se vrhla do útoku. Na ženu měla hroznou sílu a taky očividně odhodlání rozsekat tě na mrňavé kousíčky.

Yoshiro

Zakroutil hlavou a vyrazil proti ní. "To se ti řekne.." Znovu mečem sekl proti tomu jejímu. Nehodlal se přetlačovat. Prostě sekal a sekal. Snažil se vnímat boj, ale myslel na něco jiného. "Tenshi...Potřebuju tě...Nejde tu teď o mě.. Nebo o Konan..Nebo o tebe..Ale o celé město.." Doufal, že Tenshi ty myšlenky vyslyší a nějak přemůže tu svoji neústupnost a podvolí se.

Konan

O...o...Počkat!...Co to jako je?...Tak já se tak snažím a on se jako rozpadne v netopýry?...A ještě mám takový pocit, že dostal to, co od začátku chtěl...Pfůů...Tak tohle je dokonalý neúspěch, který se přidá k těm dalším neúspěchům. Rozčilovala jsem se tam. A proč se vlastně rozpadl na netopýry. Na netopýry se přeměňují jen upíři. To mám věřit, že je to upír?....Rrrrrr. Měla jsem chuť do něčeho praštit.
Když jsem se o něco uklidnila, podívala jsem se, jak je na tom Baru.

Date

Vypadá to, že přeji jenom ten Date nějak okouzlil své okolí. Pomyslel si samurai, který vypadal jako Date, když viděl třpytivé slzy Baru. Smutně si povzdechl. Zabíjet holky nikdy nebylo pro něj. Lehce naklonil hlavu na stranu, aby se podíval co dělá jeho pán. Z toho však byli netopýři. Date se pousmál a vrátil pohled zpět na Baru. Nenápadně ustoupil asi o pěk kroků dozudu a přitom řekl. No myslím, že bychom to měli ukončit. Po těch slovech uvolnil svou pravou sílu a kido se rozpadlo. Date okamžitě vytáhl i zbývající 3 katany do ruky. Takto připraven zaútočil přímo proti Baru, bez nejmenšího vyrování.
Bylo to velmi rychlé a při tom, v jakém byla Baru rozpoložení by na to ani nejspíše nestihla zareagovat včas. Date se objevil přímo před Baru. Chystal se seknout, když v tom....ho zasáhlo něco růžového a odhodilo ho to dál.
Když se Baru podívala, odkuď vyšlo to růžové cosi, mohla vidět jak jí mává Konan. Mezitím se Date narovnal. Nejdříve se netvářil moc nadšeně, ale pak se jen pousmál. Tohle bude ještě zajímavé.

Yoshiro -> Boj se pro tebe nevyvíjel zrovna dobře. Pravda, tvoje odhodlání ji rozsekat na mrňavé kousíčky bylo stejné, jako to její, ale čím dál víc to nestačilo. Nechápal jsi, jak je to možné, jí jako by ani neubývaly síly! A nebo možná tobě ubývaly rychleji. Nebyl jsi soustředěný, myslel jsi na spoustu věcí, které tě rozptylovaly. Co Konan a Baru, které jsi už nechal docela daleko za sebou? A co Mitoshi, proč pořád nepřichází? Navíc... Tenshi pořád mlčela. Ten boj tě natolik zahltil, že sis skoro ani nevšiml zaříkání na kidou, které ona ženština prováděla. Nakonec vykřikla: "Hadou číslo 54, Haien!"

Baru

byla opravdu v docela letargickém stavu, rozhodně ne bojeschopná. Byla pohlcená svým vnitřním sporem, který jí nutil udělat něco, co bylo nad její duševní a pravděpodobně i fyzické síly. Ovšem Date-sama to celkem nekompromisně vyřešil za ni. Jen zírala, když se před ní zjevil a chystal se ji nejspíš zabít. Doopravdy by přísahala, že jí celý život v tu chvíli přeběhl před očima... ale potom přiletěla růžová střela od Konan a to Baru konečně po delší době zas vrátilo do reality. Je noc a Reimei útočí, teď není čas dumat nad minulostí! Je čas na... na... na...! Fajn. Tohle jsem nedělala už hodně dlouho. A asi to vůbec ničemu nepomůže. Ale mýdlová voda je opruz a navíc, když se mu dostane do jediného oka, dá nám to výhodu! Promiňte, Date-sama, že musíte okusit tuhle naprosto příšernou a neužitečnou schopnost... Takže...
"Napusť vanu, Giovanni," řekla Baru úplně strašně rychle, aby to pokud možno nikdo neslyšel. Kachýnky se začly tvářit naštvaně, na rukojeti se objevila duhová stuha se dvěma rozevlátými konci a z čepele začala stékat mýdlová voda, která se měnila při švihnutí v bublinky.

Hentai-san

na sebe nedal dlouho čekat. Vedle Dateho začali poletovat netopýři a za chvíli tam stál. Vypadal samolibě. A jeho meč byl jiný -

Spoiler:

- možná shikai?
"Tak jak se zatím bavíš, Masamune Date?" zeptal se s poměrně zlým nádechem, který u něj dřívnebyl ke slyšení. Jako by měl z něčeho škodolibou radost.

Yoshiro

Hado Yoshira pohltilo, ale těsně před tím, než mu to mohlo způsobit nějakou větší bolest nebo popáleninu, zmizel z něj. Objevil se o kousek dál a zhluboka vydechoval. Jeho shihakushou bylo dost zničené. Asi nějak takhle (fan support musí být). Teď šla dokonce vidět i jizva na zádech, kterou si Yoshiro odnesl ze souboje s Razakim.
Yoshiro tomu moc nerozuměl. Ta ženská určitě nebyla na úrovni kapitána. Tedy aspoň tak nepůsobila..Ale i tak..Vyhrávala. Yoshiro se vůbec nedokázal soustředit. Těžce se mu dýchalo a dost ho bolelo celé tělo. Než stihl vymyslet další kroky, ta ženská se po něm vrhla a začala sekat svojí zanpakuto. Yoshiro několik ran vykryl, ale nestačilo to. Jedno seknutí mu na břiše zanechalo dost hlubokou ránu. Yoshiro vykřikl a vtom přišla další. Teď měl na hrudi dvě sečné rány, které vytvořily něco jako X. Yoshiro se ale nechtěl nechat jen tak a zaútočil proti ní. Popravdě, moc nevěřil tomu, že by jí mohl trefit. Ne v tomhle stavu a bez svých schopností. Yoshiro nakonec promáchnul, protože tam ta žena nebyla. Objevila se za ním a Yoshiro utržil další sečnou ránu. Tentokrát do zad. Padl k zemi. Ale svoji zanpakuto pořád nepouštěl. Pevně jí držel..Nechtěl se vzdát. Zakašlal.. Jako by chtěl něco říct. Dost těžce otočil hlavou za sebe. "Je tohle...--- všechno, c-co umíš?" Vykoktal těžce a zasmál se jí.

Yoshiro -> Hned jak jsi dořekl, dostal jsi těžkou botou, které měla ta žena na nohou, prudkou ránu do obličeje. Zajiskřilo se ti před očima a následovalo další kopnutí, které tě překulilo na záda. Na chvíli tě to omráčilo, sice jsi tak nějak vnímal okolí, ale celé tvé tělo bylo bezvládné... jen zanpakutou jsi pořád pevně držel v ruce. Vzdáleně jsi vnímal, že nemůžeš dýchat, protože ta žena z Reimei si obkročmo sedla na tvou hruď.
"Umím toho ještě hodně... ale na tebe mi stačí tohle," zazubila se ti přímo do obličeje. Cítil jsi tlak jejích prstů na krku, slyšel jsi slovo "Byakurai!" a pak tě obklopilo bílé světlo...

Tenshi

Takže je to tady... konec. Konečně budeme spolu, jenom my dva... žádná Konan... ani jedna z těch ostatních... jen já a on. Ať už je to kdekoli, určitě to bude krásné místo... A i když on ani já nebudeme takoví, jací jsme teď, určitě to bude krásný život... Teď to sice bolí, ale za chvíli to přestane a začneme znovu... Dobře. Ale když je to všechno tak skvělé a když se na to tak moc těším, tak pro sakra brečím?! Proč brečím tak, jako by mi mělo puknout srdce???

Yoshira obklopilo bílé světlo. A v hlavě uslyšel naprosto jasný a zvonivý hlas:
"Nešahej mi na něj, ty děvko hnusná!!!" Nebyl to snad hlas toho éterického anděla, který byl duší jeho zanpakutou? Ano, přesně ten! Cítil vlnu tepla a energie, která se přes něj převalila a úplně ho pohltila.

Tenshi se smála. Smála se, protože z ní právě spadla hrozná tíha. Konečně to věděla. Bylo jedno, jaké jiné ženy má Yoshiro okolo sebe, protože ty mohly být tam, kde je zrovna potřeboval, a nebo taky ne. Mohly s ním být a mohly ho opustit, mohly mu pomoct a nemusely. Ale ona s ním bude vždycky. Bude ho vždycky chránit a ať se ty ostatní budou snažit jakkoli, ona ho bude mít vždyky nejvíc ráda. A on jí za to bude určitě vděčný... i když to většinou nedává najevo. Ano, jistě! Tedy... to by mu aspoň radila, protože tichou domácnost určitě nechce už nikdy zažít!
"Tak Yoshiro! Vstávej ty kůže líná, je čas nakopat jim všem zadek!" zavýskla si vesele a roztáhla svá křídla.

Yoshiro se usmál a ještě pevněji sevřel svoji zanpakuto. "Ban-kai.."


Yoshiro se začal lehce třást a začalo kolem něj zářit stříbrné světlo. Potom přišlo něco jako výbuch. Nebyl to výbuch, který by zdevastoval okolí a zničil vše, co mu přijde do cesty. Byl to výbuch reiatsu. Než ta ženská stihla cokoliv udělat, dostala do držky pěstí od anděla. Yoshiro stál před ní ve svém bankaii. Mávl křídly a šibalsky se usmál. "Vypadá to, že se karta obrátila..Takže ti to ještě jednou zopakuju...Řekni mi, jak zneškodnit tu bombu a nezabiju tě..." Sekl zanpakuto tak, že jí namířil přímo proti ní. Když meč prosvištěl vzduchem, celý ten vagón se otřásl.

Mitoshi
Neskutečné ztělesněné mého bankaie se tedy vynořilo v plné své kráse a já mu stál na rameni.
Můj bankai se přiblÍžil k vlaku a svýma obrovskýma rukama ho chňapl.
Pak se ho snažil zvednout na hlavu a utéct.
A já? Já jsem tam stal jako král a s mírně přihmouřenýma očima jsem sledoval tu potvoru

Date

Přejem pohledem z Baru na Konan, a pak zase zpět k Baru. Už se připravoval vyrazit, když v tom si všiml netopýrů kolem sebe. Na chvíli se tedy zase uvolnil a čekal, dokud se Hentai nezhmotní. Když se ho Hentai zeptal, jak se baví, podíval se na něho pohledem ve stylu - To myslíš vážně? Ale pak ten pohled hodil za hlavu a nahlas se pousmál. Jestli zabíjení překrásných holek říkáte zábava,....tak ne. Nikdy jsem moc nebyl na práci a kdybyste se vy plně věnoval svému protivníkovi, tak já už bych měl po práci....Více méně. Odpověděl s úsměvem na tváři. Pohlédl zpět na Baru. Nebo snad máte jiné rozkazy? Zeptal se dodatečně.

Konan

Jen co jsem uviděla svého upířího protivníka jak se vybavuje se samurajem, přesunula jsem se k Baru. Zanpakuto jsem stále držela v pravé ruce. Ahoj. Jsi v pohodě? Zeptala jsem se Baru, když jsem k ní dorazila. Nevypadala zraněná, spíš otřesená.

Yoshiro -> Žena byla odražena dozadu, že málem spadla z vagónu, ale udržela se na nohou. I když se jí tvůj meč nedotkl, reiatsu z něho tryskající bylo tak pronikavé, že se jí teď před přední část těla táhla krvavá rána. Držela se za prsa a lapala po dechu, ale když zvedla hlavu, uviděl jsi, že se i tak škodolibě usmívá.
"Tak vida, už jsem si říkala, že kapitáni Gotei 13 jsou nějak přeceňovaní," uchechtla se a vykašlala krev. "Pokud si dobře pamatuju, dohoda zněla jinak... neřeknu ti nic, ještě dokážu zvednout ruce!" Jako na důkaz pozvedla před sebe svůj meč a druhou rukou si utřela krev z pusy. "Ale jedno ti prozradím... tím, že s ní zatřeseš, ji nevypneš... spíš naopak..." V tu chvíli se objevil Mitoshi na rameni svého drobečka...

P.S. Proud reiatsu při aktivaci bankai způsobil, že ti žvýkačka odletěla z vlasů, takže největší nebezpečí bylo zažehnáno!

Mitoshi -> Ztělesnění tvého bankaie vše provádělo se svým obvyklým entuziazmem. Popadlo cisternu do pracek, čímž odtamtud shodilo ženskou i Yoshira. Potom se vydalo kamsi pryč, přičemž rozdupávalo domečky Seireitei. Navíc jsi zjistil nemilou věc - ti samuraiové měli také luky a šípy. Tato skutečnosti se ti odhalila tak, že se ti jeden šíp zabodl do pravého stehna.

Hentai-san

vrhl na Dateho takový ten pohled, který říkal "ale prosímtě..."
"Klídek, taky se mi nechce zabíjet tyhle slečny! Navíc, neřekl bych, že zrovna tyhle dvě budou moc velkou překážou... možná bysme udělali líp, kdybychom je tady prostě nechali a šli najít někoho, kdo by pozdějc nadělal víc problémů..." založil si ruce na prsou a sledoval Konan a Baru, jako by se rozhodoval. "Na druhou stranu je to celkem sranda..." zamnul si bradu.

Baru

"Um... jo... jo," udpověděla Baru tak nějak nevěrohodně. Ale už se začíala vzpamatovávat, hlavně když zaslechla Dateho-sama mluvit. Znělo to jako on... ale rozhodně nebyl na jejich straně. Date-sama by se nikdy nespřáhl s bandou, jako je tenhleten zvrhlíka jemu podobní. Baru začínala být dost naštvaná. Takhle zneuctít Dateho památku, využít jeho podobu, ať už to udělali jakkoli, a nechat ho bojovat proti vlastním lidem! Když pak slyšela ještě toho netopýráka, jak říká, že nejsou žádnou hrozbou, rozhodla se, že to opravdu přehnal. Podívala se bokem na Konan. Ten pohled to říkal jasně - "je čas jim ukázat, co v nás opravdu je!" Nejdřív je potřebovaly rozdělit...
"Byakurai!" namířila prst mezi ty dva, zatímco tak spolu klábosili. Trochu to přehnala a spálila si prst... to ji jen ještě víc naštvalo. Hentai se uhnul směrem od Dateho a to bylo všechno, co potřebovala. Je čas ukončit očerňování jejího oblíbeného kapitána! Pokusila se k Datemu přiblížit svým ne zrovna nejrychlejším shunpem a zprava na něj zaútočit.

Yoshiro

Chtěl říct něco strašně cool, ale Mitoshiho bankai ho shodil dolů. Naštěstí se těsně před zemí nějak pěkně otočil a mávl křídly tak, že zůstal ve vzduchu. Dost pobaveně se zasmál a ukázal na Mitoshiho obra, který táhl vagón pryč. "No..Teď už jsme tu jenom my dva... Bez bomby pod nohama.. Nicméně doufám, že tvoje nabídka pořád platí... Víš, dost nerad ubližuju ženám a nedělám to, pokud to není opravdu nutné..Byl bych moc rád, kdyby jsi se prostě otočila a zmizela pryč..Nevím, jestli opravdu chceš napomáhat u ničení Seireitei..Nebo se jen bojíš postavit proti tomu vašemu šéfovi..Každopádně.. Jsi shinigami tak jako já a ostatní ve městě...Proč jste nás vůbec napadli? Proč jste se oddělili? " Yoshiro celou tuhle situaci nechápal. A asi chtěl znát odpovědi.

Yoshiro -> Žena se nijak nevyjádřila k tomu, jestli chce opravdu ničit Seireitei nebo je v tom strach z jejího velitele. Narozdíl od Yoshira neměla křídla a taky byla zrovna po dost ošklivém zranění, takže dopadla o něco tvrději a právě se sbírala s trochou námahy ze země. Kolem byla dost velká tma a z nepříliš velké dálky už bylo slyšet blížící se samuraie.
"No, podívej se. V Gotei 13 je kolem tří tisíc vojáků. Fajn, tvrdí se, že každý projde zatěžkávací zkouškou, jestli se tam hodí, ale řekni upřímně... fakt neznáš ani jednoho, kterýmu tam úplně nedůvěřuješ? Navíc... za stovky let, co shinigami žijou, se můžou jejich názory měnit. Je opravdu tak těžké se smířit s faktem, že pár z nás s odlišným pohledem na věc bylo prostě dostatečně odhodlaných na to, abychom si šli svou cestou? Ohledně toho otáčení a mizení..." K tvému překvapení vytáhla z kapsy u kalhot nco, co vypadalo jako digitální hodinky. "Jo, tak to bych asi pomalu mohla... No, na druhou stranu... je to asi jedno," pokrčila rameny a zase hodinky vrátila. "Můžem ještě tu chvíli konverzovat, jestli ti to udělá radost."

Yoshiro

Nechápavě zakroutil hlavou. Moc nerozuměl tomu, jak přesně to myslí. "Ale.. Vždyť vám nikdo nestál v cestě. Nebo snad ano? Klidně jste si mohli jít vlastní cestou. Zmizet někam do světa.. A navždycky se izolovat od společenstva duší..Já to nechápu..Proč musí být zbytečně prolita další krev? Jako kdyby už nezemřelo dost shinigami v soubojích s Hollow.. " Pomalu se snesl k zemi a prohrábl si vlasy. ( ) "Nicméně...Ten Hiroshi ublížil so-taichou... Ženě, která za mnou vždycky stála, i když to nedávala najevo.. Vždycky mi věřila, i když to neříkala... A vždycky tolerovala to, co jsem dělal, i když se jí to nelíbilo." Yoshiro sklopil hlavu a vzpomněl si na kapitánku, která vypadala, jako by jí přejel parní válec." .. A za to.. Za to ho zabiju.." Dodal dost nervózně.. Věděl, že Hiroshi je pravděpodobně tak desetkrát silnější než on sám, ale tím se nechtěl nechat zastrašit...

Yoshiro -> Žena jen zakroutila hlavou a podívala se na tebe tak trochu beznadějným pohledem. Asi tak jako by se dívala na dítě, jehož očima by ráda viděla svět, ale bohužel jí život už vzal iluze. Když jsi začal o vrchní kapitánce, přešla do více neutrálního výrazu.
"No... abyste se ještě nedivili, co všechno o té vaší so-taichou nevíte..." poznamenala. Po tvých posledních slovech si jen zhluboka odfoukla a trochu se uvolnila. "Tak k tomu dostaneš příležitost, hodně štěstí," mírně se ušklíbla, ale nevyznělo to úplně neupřímně. "No nic, tak co teď?" znova vytáhla hodinky a zkontrolovala je. "Že by se mi chtělo bojovat, to se mi ani moc nechce..." podívala se na tebe nerozhodně a taky s očekáváním. Opravdu to vypadalo, že i když ti toho moc neodpověděla, tvoje slova ji vyčerpala víc než rány tvého meče.

Yoshiro

Ukázal směrem, kterým mířil Mitoshiho kolos s tou bombou. "Teď bys mi mohla říct, jak mám deaktivovat tu bombu..." Moc ho nezajímalo to, co říkala o kapitánce. Nejspíš nechtěl. Ona by taky určitě neposlouchala, kdyby někdo věděl něco na Yoshira. Samozřejmě nebylo co, Yoshiro byl ten nejkladnější a nejfluffyější hrdina vůbec, nedovolil by si udělat něco .. Oh, wait.. Dobře, možná občas neposlechl nějaký ten rozkaz nebo něco udělal trochu víc podle sebe, ale o tom kapitánka věděla.

Yoshiro -> Žena nakrčila nos, čímž dala najevo, jak se jí tato situace příčí. Podívala se na svůj meč, jako by zvažovala, že přece jen bude bojovat... pak ho zase svěsila k zemi.
"Dobře. Takže. No, je tam takový velký tlačítko, na kterém je napsáno "VYP/ZAP" a tím se to vypne," kývala hlavou a z pohledu, který na tebe vrhala, jsi nedokázal poznat, jesti si dělá z tebe srandu nebo to myslí fakt vážně.

Mitoshi
Můj bankai vesele, tou největší možnou rychlostí, cválal někam pryč od Seireitei.
Když ovšem mě zasáhl šíp, s nadzvednutým obočím jsem se na něj podíval a potichu řekl.
To je vskutku nemilé... Trošku mi povolily nohy a já sklouzl z ramene bankaie směrem dopředu, takźe jsem před samuraji byl schovaný. S tichým siknutím jsem chytl šíp a velice opatrně ho začal vytahovat ven. Bál jsem se aby tam nebyl jed... ale to by nejspÍśe bylo nepravděpodobné.
KDyž byl šíp venku tak jsem ho zahodil, utrhl kus rukávu mého shineumímtonapsat a obvázal si ho kolem rány aby netekla.
Pak jsem vykoukl zpoza ramene obříka, prstem namířim na samuraje kteří po mě stříleli a vypálil jsem po ních byakurai.

Date

Většinu času, kdy Hentai mluvil, se upřeně díval na Baru. Až při poslední větě se na něho podíval pobaveným výrazem a pousmál se. S úsměvem ve tváři zase vracel pohled na Baru, ale místo Baru viděl jen zářící modrobílé světlo, které letí přímo proti nim. V poslední chvíli udělal otočku stranou až málem ztratil rovnováhu. Naštěstí to zas vyrovnal. Když už zase pevně stál, jeho pohled padl na místo, kde před chvílí stála Baru a Konan, ale neviděl ani jednu. Začal se tedy rozhlížet kolem sebe a nakonec uviděl Baru, jak na něho útočí zprava. Hmmm. Neměl bych vás tolik podceňovat. Dodal než zablokoval její útok. Ovšem, to asi nebyl jeden z nejlepších nápadů. Mýdlová voda mu přitom stříkla do tváře a také do jeho zdravého oka. Začalo ho štípat a pálit. Date se to snažil vyřešit častý mrkání a odvrácením pohledu stranou, ale nepomáhalo to. Tak raději pomocí shunpa zmizel a objevil se o kus stranou. Tak tohle byla podpásovka. Řekl, přitom se předklonil a mnul si oko. Snažil se však nespustit Baru z dohledu, jenže se mu to moc nedařilo. Jste první žena, která mě dokázala rozplakat. Řekl pobaveně, když zkoušel mrkat.

Konan

Nejdřívě se mi zdálo, že mi Baru odpověděla spíše nějak nevěrohodně. Ale pak se v ní jakoby něco hnulo a vypadala mnohem odhodlaněji, což mě jen mile překvapilo. Jen co Baru oddělila Hentai od Dateho, vyrazila jsem proti svému protivníkovi. Nechtěla jsem mu dát ani chvíli oddych, takže jen co se zastavil, vystřelila jsem na něho svůj Byakurai. I kdyby ho Byakuryi minul, už jsem tam byla já a útočila na něj zanpakutou.

Mitoshi -> Kontrolovat tvou bankai nebylo úplně jednoduché, takže když šíp odpoutal tvou pozornost, i drobek si tak trochu začal dělat, co chtěl. Už byl skoro venku z Seireitei, ale když sis začal vyndávat šíp, zpomalil a vydal se nějakým úplně jiným směrem podél hraniční zdi. Přitom se pod nohy moc nedíval. Tedy spíš vůbec.

Hentai-san

"Uohohoo, vypadá to, že příště bych si měl dávat pozorna jazyk!" Vypadalo to, že se dál dobře baví. A teď teprve bylo poznat, jakou má sílu. Jeho zanpakutou bylo těžší, než před tím, ale i tak se mu povedlo s ním máchnout dostatečně rychle, aby odrazil útok Konan, i když to bylo hodně těsné. Dokonce odletělo několik jisker a Konan meč málem vypadl z ruky, jakou sílu měl mužův úder. Ale i tak bylo jasné, že s tímhle mečákem je celkově pomalejší než Konan, rozhodně teď měla výhodu větší mrštnosti.

Baru

se zařekla, že nebude poslouchat, co pomyslný Date-sama říká, nebude se dívat, jak se tváří, a hlavně nebude moc přemýšlet. Protože pokud by něco z toho udělala, zas by z ní byla hromádka nervů a to nehodlala dopustit. To, že nemožná schopnost jejího zanpakutou jí poskytla v boji výhodu, jú celkem udělalo radost a zvedlo její naděje. Tak nějak tušila, že Date její chabé šermířské umění praděpodobně dokáže odrážet i poslepu, možná že i ve spánku by to zvládl, ale i tak ho nenechala vydechnout. Okamžitě se vrhla do dalšího útoku, opět zprava, ovšem tentokrát se pokusila na poslední chvíli shunpem přesunout nad něj a útok vést zhora. Zoufale vzpomínala na nějaké další bojové triky, co je učili na Akademii v předmětu "zanjutsu pro začátečníky".

Konan

Tak tenhle poslední útok vyžadoval hodně mých sil a ještě to bylo jen tak tak. Zanpakuto se mi naštěstí podařilo udržet v ruce, ale raději jsem udělala několik kroku dál. Podívala jsem se na ten meč, co držel Hentai v ruce. Myšlenky mi v hlavě lítaly o sto šest, aby vymysleli novou strategii. Asi jsem se musela tvářit hodně komicky, jak jsem byla zamyšlená. Ale když se mi v hlavě rozsvítilo, tak se i na tváři rozsvítil úsměv. Hotarubi...Kurōn. Šeptla jsem a zase jsem měla kolem sebe 3 své klony. S ďábelským pohledem jsem koukla na Hentaie, a pak já i mé klony zmizeli. Po jedné jsme začali útočit na Hentaie. Prostě po tom co jedna zaútočila a zmizela, objevila se hned druhá a též zaútočila. První útok byl na levou stranu zad, a pak více méně na nechráněná místa. A aby to nebylo jen sekání do netopýra, zamíchala jsem do toho ještě občasné kopnutí.

Date

Konečně se pořádně rozkoukal, ale mohl vidět jen, že Baru už zase není na svém místě. Ach jo. Povzdechl si a svěsil přitom hlavu, pro větší realičnost. Ale zase rychle hlavu narovnal a přitom si pohodil vlasy dozadu, aby lépe viděl. Takže...kde je tentokrát? Pronesl s úsměvem na tváři a otočil se do prava zrovna ve chvíli, kdy mu Baru zčistajasna zmizela ze zorného pole. Hhh? Stačil ze sebe vypravit, než mu na nos spadla kapka mýdlové vody. Automaticky se podíval nahoru a stihl tak zadržet útok. Avšak, opět nestihl krýt své oko před mýdlovou vodou, a tak ji měl zas v oko. Silně odrazil Baru od sebe a znovu si začal mnout oko a mrkat. Dobře...tak tohle by mělo přestat, nebo mě to ještě zabije. Dodal optimisticky. Cože vlastně plácl za nesmysl mu došlo o něco později, ale už to neřešil.

Yoshiro

Se otočil. "Zmiz odtud...Zabil jsem tě..." Zamával křídly a trochu natočil hlavu. "Díky.." Pak se prostě vznesl do výšky a zamířil zpátky k bombě a Mitoshiho bankaii. Doufal, že ta žena nelhala. Pokud ano, nastal by trochu velký problém.

Drobek
Mitoshi tedy šel dál, i když trochu změnil směm a dupal po domečcích.
Já se znovu schoval za rameno, tak aby na mě nebylo nijak viděj a abych byl krytý a dál jsem se soustředil na kontrolu.
Drobek zachvíli změnil směr a chvátal pryč od Seireitei, dávaje na domečky větší pozor.