Trosky onsenu

Mitoshi
Mírně se mi podlomila noha, ale nic co bych neustál.
Podíval jsem se nahoru na kapitána.
Baru-san... není náhodou mrtvý? zeptal jsem se jí tiše.
Chvíli jsem se na osobu, která nevypadala jako nebožtík, díval.
A pak jsem dostal zprávu.
Baru-san, tohle byl falešný útok. Dostali jsme rozkaz shromáždit se u východní brány. Jděte prosím pro Hanu-fukutaicho a vyražte tam. My to tady s Yoshirem zvládneme a pak se k vám připojíme.
Na odpověď na otázku co jsem Baru položil jsem ani nečekal a opět za použítí shunpa jsem se přemístil ke kapitánu Masamunemu, tentokrát zepředu a sekl jsem.
Jako dalši krok útoku měl být můj oblíbený Byakurai.

Yoshiro

Nad tím, že se tomu nevyhne, se zasmál. "To doufám.." Pak zašuměla vysílačka.
Když uslyšel zprávu, podíval se na Konan. Věděl, co musí udělat. Naposledy když se Yoshiro držel zpátky, málem zemřela vrchní kapitánka. Věděl, že se tentokrát musí vydat do první linie. "Konan...Stáhni se prosím k Mitoshimu a Baru.. A bojujte spolu..Strašně rád bych tu zůstal..Ale musím jít..A.. Věřím ti.. Zvládneš to." Pak jí Yoshiro chytil okolo krku a políbil jí. Nebyl čas na nějaké rozhlížení, jestli se někdo dívá nebo ne. Pak zase zmizel stejně rychle, jako se tu objevil. Zamířil na východ. Vůbec nečekal to, že by Mitoshi plánoval bojovat tady..

Genma

žádný pokyn nedostal, kývl si tedy jen tak pro sebe a vyrazil ke kasárnám čtvrté divize. Ale hned se zas zarazil. Všude kolem nich se bojovalo, samuraiové se tu rozlezli a nedávali mu moc příležitostí projít skrz. Ne že by byl zbabělec, ale boj nikdy nebyla jeho role, i když v něm nebyl špatný, a tak si spočítal, že se svými schopnostmi by to k východní bráně se zacházkou do kasáren pravděpodobně nestihl. Otočil se tedy na patě a vydal se k bráně. Byl si jistý, že jeho medici budou všichni dostatečně připraveni, takže zastávka v nemocnici by stejně byla zbytečná.

Date

Pochopil, že s jeho nynejší sílou mu na kapitána nebude stačit pouhá jedna katana. Rychle tedy vytáhl i zbývající, aby měl zase šest katan mezi prsty. Útok kapitána Antera Date zablokoval. Ovšem Byakuraii už se vyhýbal hůře. Sice se vyhnul, ale menšímu popálení se nevyhnul. Date uskočil o tři kroky dozadu a aniž by na něco vyčkával poslal proti svému protivníkovi jeden z útoků shikaie.

Spoiler:

Konan

Ani nestačila na nic odpovědět a Yoshiro už byl pryč. Aspoň že dostala tan sladký polibek. Rozhlédla se tedy kolem sebe. Snažila se najít Baru, aby se podívala, jak na tom je a hlavně, kde je.

Mitoshi
Po vypálení Byakuraie jsem dopadl zpět na zemi.
Tsubushimasu... Měč se ve víru reiatsu proměnil na kladivo, ale to už na mě letěl modrý vír.
Kladivem jsem mírně drcnul do země a ta se zvedla a utvořila nade mnou stříšku, která měla teoreticky vykrýt onen vír.

Mitoshi => Teoreticky i prakticky jsi útok vykryl. Bylo zřejmé, že to Dateho nepotěšilo, a tak na tebe zaútočil přímo ve snaze tě rozsekat na malé kousíčky.

Mitoshi
Jestli na mě Date zaútočil, tak buď musel jít na zem úplně, nebo se alespoň přiblížit čehož jsem mohl využít.
Tudíž se nám tady mé počínání větví na dvě.
Za Á - Date tedy skutečně dopadl na zem a šel přímo na útok. V takovém případě jsem použil Ishimarovi schopnost, která vytvoří pod nepřítelem díru. Tam mohl Date buď spadnout (díra tak metřík), nebo ho to mohlo alespoň rozhodit. V obou případech jsem na něj prudce zaútočil kladivem.
A za B - Date nepřistál na zemi a útočil ze vzduchu. V takovém případě jsem opět použil schopnost Ishimara a to detonaci půdy. Ta udělala oblak kouře, přes který nešlo nic vidět. Toho jsem také využil a honem jsem letěl s napraženým kladivem k místu kde stál Date naposledy.

Baru

slyšela všechno ze své vysílačky. O nebezpečí, počtu nepřátel, i rozkaz k zahájení útoku. Byla ráda, že ji Mitoshi pomohl, ale tohle byl její souboj a ona to věděla. Kapitánů bylo potřeba jinde. To už spolu Mitoshi a Date začli bojovat... Bylo to... nezvyklé, vidět tyhle dva v souboji.
"Mitoshi!" zakřičela a ani si neuvědomila, že použila tak familiérní oslovení. Na to byla moc rozrušená a vyděšená. "Mitoshi, jdi pomoct ostatním, my to tady s Konan zvládneme! Tak běž!" křičela prosebně. Oba Seireitei na bitevním poli moc nepomůže... ale on ano! Samozřejmě na jednu stranu nechtěla, aby tam šel, hlavně se bála, že se už nevrátí... ale to byl úděl shinigamiho, a kapitána k tomu.

Mitoshi => Date zvlolil možnost B a útočil na tebe ze vzduchu. Schopnosti tvého zanpakuta Dateho překvapila. Po výbuchu půdy se Datemu dostal do oka prach a on by zase "slepý". Ovšem ze zkušeností věděl, že většinou po takovém útoku, následuje přímý útok. Takže dal před sebe jako obranu své katany. Tvůj útok do nich narazil. Byl to ale silný útok, takže to Dateho o několik metrů odhodilo.

Mitoshi
Jestli se to tak dá nazvat, tak jsem provedl další výpad proti bývalému kapitánu.
Nepřijatelné! zavolal jsem na Baru.
Neodpustil bych si, kdyby se ti nebo Konan něco stalo... A ani Yoshiro by mi to neodpustil! Na vyky/tyky jsem úplně zapomněl.
Tentokrát jsem se kladivem napřáhl a snažil se ho udeřit ze shora.

Mitoshi => Date už z toho všeho měl to jedno svoje oko úplně červené. Nejdříve mýdlo a teď prach. Snažil se tě udržet od těla. Neútočil, ale vyhýbal se tvým útokům většínou tím, že uhybal do stran. Aby jsi se nedostal velmi blízko k němu, tak použival všechny tři útoky svého shikaie - vír, drápy (modré paprsky z katan), které jdou jedním směrem a drápy, které mají nepravidelný směr.

Baru

chvíli uvažovala, jestli se má zapojit do boje a překvapit Dateho zezadu. Možná by to fungovalo... ale ona nesnášela takové proradné útoky. Pořád to pro ni byl Date-sama, ke kterému se musela chovat s respektem. Tohle by bylo pod jeho i její úroveň. Ovšem Mitoshiho slova ji celkem naštvala. Měla ho ráda, ale tohle na ni bylo moc. Sebrala své zanpakutou a otřela z něj svinstvo ze země o nohavici. Všimla si, že Date neútočí, jen se brání. V tom případě má ještě šanci s Mitoshim promluvit. Objevila se kousek vedle Mitoshiho.
"Kapitáne, chcete snad říct, že nevěříte našim schopnostem? Jsme obě zástupkyně kapitánů, to je druhá nejvyšší hodnostv divizi, pokud to nevíte. Jsme dokonale schopné se o sebe postarat! Takže teď přestaňte s pitomými "gentlemanskými" kecy a mazejte zachránit Seireitei, když vás potřebuje!" spustilana něj. Tak nějak se to hodně podobalo tónu, jakým mluvila na Ukitakeho-taichou, když plácal nesmysly... Kapitáni ji občas dokázali fakt rozčílit.

Mitoshi
Velice pozorně jsem se vyhýbal všem útokům od kapitána a trhaně mluvil na Baru.
Ve vaše schopnosti věřím... ale Date-san... byl kapitán který... byl ve funkci dlouho...
Fakt, že na něj možná nebudu mít ani já jsem nijak nevytahoval.
Když jsem chtěl poprosit Baru, když trvala na tom že tady zůstane, ať mě kryje ze zadu nebo se s Konan postarají o toho druhého, tak mi jeden z drápu rozřízl oděv a udělal mi na pohled nepěkný škrábanec do levé ruky.
Neváhal jsem ani vteřinu a opět po něm vypálil Byakurai.

Mitoshi => Proti tvému Byakuraii vypálil Date jeden ze svých útoků - drápy. Útoky se setkali někde uprostře a byl z toho výbuch a obláček kouře. Když vznikl ten obláček kouře, tak toho Date využil tím, že zaútočil. Mohl jsi vidět jak proletěl přímo prostředkem obláčku a letěl přímo na tebe. Ještě než se k tobě dostal, tak pro odvrácení pozornosti zase vystřelil z katan útok - drápy. Takže na tebe letěl jeho útok a za útokem Date sám osobně. Pro doplnění - útok byl veden ze vzduchu.

Mitoshi
Jelikož jsme byli ve vzduchu, tak jsem nemohl použít svou "přirozenou" obranu.
Takže jsem udělal to první co mě napadlo - spustil jsem se k zemi abych se vyhl aspoň drápům. Jestli by Date stočil směr tak mohl dost podstatnou výhodu, protože jsem si velice hloupě odkryl záda.

Mitoshi => Se zraněním zad a nohy už Date nebyl tak moc mrštný a nestačil stočit směr jak by chtěl, ale podařilo se mu tě aspoň škrábnout. Pak dopadl o kousek dál na zem. Spadl na jedno koleno, jelikož se mu podlomila zraněná nohy, ale s bolestí v obličeji zase vstal. Nevyčkával a znovu zaútočil. Běžel po zemi přímo k tobě, ale neběžel přímo, spíše kličkoval. Chtěl ti udělat nějaké vážné sečné zranění.

Mitoshi
Pomalu jsem se napřáhl kladivem, jako to dělají baseballový odpalovači.
Jakmile se Date přiblížil, tak jsem po něm velice prudce máchl z boku.
Tenhle útok se mi ale povedl jen z části, protože i já měl zranění na noze a to teď povolilo, tudíž mi to trochu "podjelo".

Mitoshi => Date na hrozpu odpálkováním nebral nějaký velký ohled, a tak když už byl u tebe se napřáhl a že sekne a pak třeba stihne i uskočit. Ale opět ho zradila zraněná noha od Baru. Podlomila se mu a on se nešťastně natočil přímo proti tvé ráně. I když i tebe zradila noha, trefil jsi kladivem Dateho rovnou do břicha. Po tomhle útoku Date hodně dlouho letěl. Zastavil se až o nějaký větší kus z trosek onsenu, jen to zapraskalo. Avšak máme tu zákon akce a reakce - ve chvíli, kdy jsi trefil Dateho svým kladim, on zas tebe sekl přes hruď. Takže jsi tam měl 3 sečné rány.

Konan

Konečně uviděla Baru a další dva muže. Po chvilce mžourání ve tmě zjistila, že jeden z mužů je Antero-taicho a druhý ten samuraj, co s ním dřív Baru bojovala. To jí připomělo, že vlastně ten upír ještě nebyl tak zcela mrtvý. Co vlastně působí na upíry...Sluneční paprsky? - Ve tmě, ne!...Stříbro? - No to spíše platí na vlkodlaky...Useknutí hlavy nepomohlo...Kříž, svěcená voda? - Máme tady vůbec kostely?...Česnek? - Došel...Zrcadlo, oheň - no to je moc pěkný, ale kde to mám vzít? Usilovně jsem přemýšlela.

Mitoshi
Z rány, kterou mi udělal Date, vystříklo nepěkné množství krve.
Okamžitě jsem se za ni chytil, nepomýšleje na to, že bych si tam mohl dostat infekci nebo něco takového.
Tohle nemělo ani cenu zavazovat. Musel jsem co nejrychleji dostal Dateho a pak se s ostatními odebrat na pláně.
Špičku na vrchu Ishimara jsem zabodl do země a opřel se o něj.
Rukou jsem ukázal na Dateho, který byl u trosky.
Hado 4: Byakurai... řekl jsem tiše a vypálil po něm bílý paprsek, který byl už podstatně menší než ten první.

Mitoshi => Být o něco rychlejší, určitě by kido Dateho zasáhlo. Takhle ho to minulo, ale jen díky tomu, že se sesunul do strany. Ovšem i menší paprsek stačil k tomu, aby rozbyl trosku na kousky, které pak spadly na Dateho. Vypadalo to, že ho ty kusy onsenu pohřbily.....Když to zasypávalo Dateho, mohl jsi mu vidět na tváři úsměv...

Mitoshi
Opřený o Ishimara jsem se ještě chvíli díval na hromadu sutí, pod kterou zmizel Date.
Nebyl jsem si jistý, jestli je skutečně mrtvý, neměl jsem však žádná ambice ho vyhrabávat nebo nějak ničit jeho tělo.
Konan-san, byl tu ještě někdo? zavolal jsem na ni, když jsem ji spatřil poblíž.
Z rány na hrudi mi těkla kjef.

Konan

Z myšlenek mě vytrhl hlas kapitána 3. divize. Úplně jsem sebou trhla, ale rychle jsem se to nějak snažila zamaskovat. To se mi moc nedařilo, tak jsem to vzdala a obrátila se na kapitána Antera. Už jsem chtěla otevřít pusu a odpovědět, ale trochu jsem se zarazila. Co mám říct...? Honilo se mi hlavou. Ne...nikdo další tu už nebyl. Odpověděla jsem nakonec celkem i rozhodně. Ale vaše zranění. Určitě jsou dost vážná. Mohli bychom vám s Baru pomoct. Snažila jsem se to rychle zamluvit a vykročila ke kapitánovi.

Mitoshi
Jestli bych vás mohl poprosit, tak to udělejte. Musíme spěchat k hlavním silám... řekl jsem s kývnutím.
Ishimaru se proměnil na meč, já se posadil na zem a schoval ho do pouzdra.
Pak mi začalo šrotovat hlavou, jak se sem Date vlastně dostal.

Konan

Než Mitoshi odpověděl, podívala jsem se na Baru a jen doufala, že nic o tom druhém neřekne. Když už se o tom Mitoshi pak nezmínil, oddechla jsem si. Rychle jsem přiběhla k němu. Byla jsem vděčná, že v akademii mi to léčení přeci jenom do té hlavy narvali. S pomocí Baru kapitána Antera určitě rychle vyléčíme a on bude moct jít pomoci ostatním. Přemýšlela jsem potichu, zatímco jsem léčila sečné rány na hrudi.

Baru

chtěla nějak zasáhnout do boje, ale slova nepomáhala a její síla by asi moc nezmohla. Než se k něčemu odhodlala, Date byl někde pod troskami a Mitoshi vážně zraněný. Baru byla celkem dost naštvaná. To, jestli tohohle jednoho muže někdo porazí nebo ne neolivní osud Seireitei, ale výsledek bitvy, která právě probíhala, ano! Přesto se tady Mitoshi zdržoval a plýtval síly, nemluvě o tom, že se nechával přizabít. Samozřejmě ale pomohla při léčení, byla to nakonec jedna z mála věcí, co uměla. Chvílemi se otáčela směrem, kde asi ležel Date zasypaný sutí... něco jí říkalo, že tohle ještě není konec. Bála se toho nebo v to doufala? Sama to nedokázala poznat. Celá tahle situaci jí nedělala vůbec žádnou radost a na její dost ztrápené tváři to bylo poznat.

Hentai-san

Asi patnáct metrů od trojice se začali slétat netopýři a za chvíli už tam stál Konanin starý známý. Ruce měl složeně na prsou a na tváři zas ten úsměv člověka spokojeného sama se sebou.
"Hmm, a já Datemu tak věřil!" prohodil, aby na sebe upozornil pro případ, že by si ho snad nevšimli.