2., 5. a 12. divize

Akisha Shihomaru

"Ano, já jsem Akisha Shihomaru, velice mě těší." Představila jsem se a uklonila se kapitánce. "Velice se omlouvám, že jsem se vám nepředstavila už dříve, ale nevěděla jsem kde jste. A tak mě tady provedl Aki Maki." Řekla jsem. Je velice milá, doufám, že pro ni nebudu přítěží.

Kasumi Haruka

Dobře Akisho, nevadí mi, když jsi se mi neohlásila dříve. Ono taky leckdy není lehké mě najít. Na to si snad zvykneš. Jinak tě tedy vítám v 2.divizi. Je mi líto, že tě momentálně nemohu uvítat v příznivějším prostředí, ale situace už je bohužel taková, jaká je. Na chvíli jsem nasadila nepřítomný výraz, protože jsem se ztratila v myšlenkách na to, co se asi bude dít s tou bouří a s poničeným vězením. Pak jsem se ale opět probrala. Jak říkáš, že tě zde provedl Aki, tak už jsi se s ním nejspíše seznámila. A asi si i poznala jaký je. Podkapitán se ti bohužel právě nepředstaví, protože je zrovna na misi. Pohlédla jsem na zatažené nebe. Nevypadá to dvakrát nejlíp. Akisho prosím. Sice nemám zatím právo soudit tvou sílu, ale přeci jen jsi nováček. Takže tě dneska žádám, aby jsi se pro jistotu vrátila do kasáren a v klidu šla spát. Kdyby se něco vážného dělo, dozvíš se o tom, to se bát nemusíš. Chtěla jsem už celou řeč zakončit, když jsem si ještě na něco vzpomněla. A víš ty vůbec, kde máš pokoj? Zeptala jsem se.

Kasumi Haruka

Zapřemýšlela jsem. No.... jestli jsi v něm už byla..... měla by jsi tam trefit.... po pravdě... já tedy nevím, kde máš pokoj. S nováčky jsme nepočítali a poslední dobou jsme měli dost práce.... takže..... jsme jaksi nepřichystali žádný pokoj. Zatvářila jsem se trochu nervózně a doufala jsem, že si o nás teď nepomyslí, bůh ví, jaká jsem divize. Asi jsi si Akiovi řekla o pokoj. Tak jsi si k tomu určitě dodala nějaké požadavky. Jestli ne, mohl by to být trochu problém. Podívala jsem se na Akishu tázavě.

Akisha Shihomaru

"Ano, měla jsem požadavek. Chtěla jsem pokoj někde vedle Tsukiho a když si tak vzpomínám, tak asi vým kde ten pokoj byl. Takže tam trefím." Řekla jsem a usmála se. Tady se mi bude líbit, a ne jenom že je tady Tsuki se kterým je velká legrace, ale pro to že tu mají i fajnovou kapitánku, která vypadá velice mile. Konstatovala jsem.

Shounagon Sei

"Satoshi," řekla vážně. "Teď potřebujeme každého. Už jsem rozkázala, aby se kapitáni sešli ve středu Seireitei, měli bychom si pospíšit. Zkusíme to a budeme doufat, že to vyjde," oznámila. "Jestli si nepotřebuejš nic vzít, měli bychom vyrazit."

Irenami -> Nikdy jsi senkaimonem necestoval, ale stejně se ti zdálo, že takhle by to asi nemělo vypadat. Najít cestu bylo neskutečně těžké, neustále jsi padal, motal se a nějaké objekty ti padaly a valily se přes cestu. Ovšem možná všechny tyto komplikace byly způsobeny tím, že jsi neměl pekelného motýla, který by tě vedl. (pokračuj v RW, v Karakuře)

Satoshi
Takže to chceš zkusit... no... asi tedy nemohu odporovat. souhlasil jsem Tohle nemusí vůbec dopadnout dobře... kdybych aspoň mohl provést simulaci... ale veškeré přístroje jsou mimo provoz... při nejhorším budu muset použít Hogyoku... přemýšlel jsem Asi budeme muset věřit v to, že štěstí se obrátí na naši stranu... zašeptal jsem a následoval jsem hlavní kapitánku.

Kasumi Haruka

Přikývla jsem Akishe. Tak jestli trefíš, není co řešit. A teď už bys měla jít. Já tady mám ještě něco na práci. Pak jsem se opět podívala na nebe. Nemám z toho dobrý pocit. Něco se děje. Ucítila jsem jen slabě jakési reiatsu. Nedokázala jsem ho ale identifikovat. Každopádně přicházelo ze středu Seireiteie, kde se měli sejít kapitáni. Vytáhla jsem z kapsy svého Haori hodinky:

Spoiler:

abych měla jasno, jak dlouho už ten zmatek s bouří trvá. Docela mě překvapilo, že ještě není ani půlnoc. Zajisté za tu černočernou tmu může ta bouře. Musím okamžitě na to shromáždění. Ohlédla jsem se zpátky na Akishu. Musím už jít, zítra vyřešíme vše potřebné k tvému příchodu.
Nakonec jsem pomocí shunpa zmizela směr střed Seireiteie.

Akisha Shihomaru

"Jistě, jen běžte." Řekla jsem a koukala se za ní jak mizí. Tak to bychom měli, už znám kapitánku, podkapitána a 3. důstojníka a jsem zpokojená. Teda s důstojníkem ne, ale to je jedno Řekla jsem v duchu a usmála jsem se. "No tak teď bych asi měla najít svůj pokoj." Řekla jsem a šla chodbou dozadu a dál a dál, až jsem narazila na svoje reiatsu a šla jsem za ním. Moje reiatsu mě dovedlo až k mému pokoji. Je vidět, že mám ještě dobré smysli. Řekla jsem si pro sebe a vstoupila do pokoje. V pokoji jsem si lehla a hned jsem usnula.

Aki Maki

Otevřel oči, dlouze zívnul a koukl se po pokoji.Rychle vyskočil na nohy a šel si dát sprchu, či co se tu využívá.Potom šel zpět do pokoje a převlékl se, nakonec šel před kasárni a dal si pár cviků se zanpaktou.

Problém byl, že teď vůbec nebyl čas na nějaké cviky. Počasí, pokud se tomu tak dalo ještě říkat, bylo vyloženě mizerné. Shinigami nemohl ani pořádně přemýšlet a chodit, natož něco trénovat. Navíc se kousek od vašich kasáren potloukali tři hollow, asi si prohlíželi památky.

Renmaru -> Lavanda se postavila doprostřed dvorany kasáren a zvedla ruce.
"Pojďte ke mně, já vás přijmu, hlasy ve větru! I nepřítel si zaslouží druhou šanci, pojďme hovořit o míru mezi našimi lidmi!" křičela teatrálně do skučení větru a dalších zvuků, které se vzášely všude nad Seireitei. Viděl jsi, že obloha se hemží temnými postava, z nichž několik se k vám doopravdy začalo blížit.

Bulic
Šel jsem s Dawnem k němu do kasáren na pokec a čajíček.DO našich kasáren se mi moc nechtělo musel bych udělat papírování tak radši du k Dawnovi na čajíček.Sakra co se to tu děje.Hele můžu jít s tebou k vám do divize u nás bych musel dělat papírování a to se mi nechce.Najednous e počasí mnohonásobně zhoršilo i hůř se šlo.

Akai Tsuki

Zasmál jsem se Lenochu, já vždy když papíruji něco tak mě to ani nevadí a díval jsem se před sebe Něco se mi opravdu nelíbí, nemohu vycítit přítomnost ničí přítomnost, připomíná mi to ty částice v tom domě kde byla Maya pak jsem se otočil na Bulice, Bohužel, ale žádný čaj nemám, to budeme muset za kapitánkou protáhl jsem si ruce a pokračoval v cestě, ale nepolevoval jsem v ostražitosti.

Bulic
No co snad nám vaše kapitánka dá nějaký čajíček ušklíbnu se.Co se to tu děje sakra ten vzdych tlak je to tu jiné vůbec se mi to nelíbí co se to tu děje.podívám se na Tsukiho pak zas před sebe a du dál.

Bulic a Tsuki -> V Seireitei vládl zmatek. To, co jste cítili, bylo doopravdy podobné tomu, co jste zažili při záchraně Mayi, ale horší. Zdrojem všeho se zdála být zuřivá bouře, která se rozkládala nad celým Seireitei i okolím. Jasně jste cítili, že okolní prostředí narušuje tok vaší spirituální energie a zabraňuje vám ovládat reiatsu tak, jak byste si představovali. Celkově vám to vůbec nedělalo dobře, začala vás bolet hlava a cítili jste silnější mravenčení po celém těle. Seireitei bylo plné skuteční větru a dalších zvuků. Nelidského smíchu a kvílení, vyděšeného křiku i zvuků boje. Mohli jste si totiž všimnout, že ve středu bouře je spousta temných postav, z nichž mnohé se snášely domů do ulic, kde pravděpodobně působily škodu, i když to jste s jistotou říct nemohli.

Bulic
Tsuki čajíček odložíme.Jak si na tom s reiatsu dokážeš bojovat nebo aspon mě krýt ?. Najdeme ty hajzli a ukážeme jim kdo jsme ne ??Sakra já snad chcípnu si nikdy neodpočinu.A rozeběhnu se směrem k temným postavám abych zjistil kdo to je .

Akai Tsuki

Podíval jsem se na Bulice Na naše reatsu se nemůžeme spolehnout, vypadáto že nám zbývá sekat a sekat. a zasmál jsem se. Vemem to okolo kasáren 2. divize podívat zda-li je vše OK. a vyrazil jsem.

Bulic
No jak chceš je to na tobě ale podle mě nás jentak nenechají.Vyrazil jsem za ním a prohlížel jsem si situaci, ale i tak jsem byl furt ve střehu kdyby zaútočili.

Bulic a Tsuki -> Na cestě ke kasárnám jste nikoho nepotkali. Ovšem jak jste se blížili ke středu Seireitei, všimli jste si, že nejvyšší místa budov začínají v bledé záři mizet. Podobnou záři jste viděli i kolem sebe a kolem všech věcí, hlavně těch výše postavených. A ještě něco... ze středu Seireitei jako by vycházelo reiatsu, bylo to jediné reiatsu, které jste byli momentálně schopni rozlišit. Zdálo se vám, že patří vrchní kapitánce. Každopádně když jste přišli ke kasárně druhé divize, jako první jste uviděli, že část budovy je rozbouraná - jako by tu snad uhodil blesk. Byla to zrovna část, kde se nacházely cely. Před kasárnami jste spatřili Aki Makiho, jak tam něco nacvičuje s mečem a okolí ho zřejmě nezajímá. A nedaleko jste zaznamenali trojici temných postav... ano, byli to hollow. Vypadali, jako že se procházejí a obdivují krásy Seireitei.

Bulic
Tsuki seš na tom hůř najdi nějakého lékaře a doved ho sem já je tu zdržím.Jdu směrem k tím hollow a tysím svůj bílí meč který držím ve své levé ruce.Dem si užít prázdní.

Akisha Shihomaru

Celí to dění kolem jsem prospala, vůbec jsem neměla tušení co mě kolem děje. Ale asi po dvou hodinách jsem se tak na půl probudila, začla mě trápit žízeň. Tak jsem vstala upravila trochu kimono a vyšla ven z pokoje. A protože jsem byla ještě v polospánku tak jsem neměla moc tušení kam jdu.

Akai Tsuki

Bulic potřeboval doktora a neříkám, že já ne a tak jsem se vydal do kasáren, jestli někoho najdu. Vyšel jsem na schody a najednou do někoho vrazím. Jaj omluvám se a podíval jsem se na toho, do koho jsem narazil. Předemnou stála shinigami menšíhu vzrůstu, s žlutýma vlasama. Zadíval jsem se na ní a všiml jsem si, že ještě napůl spí. Vzal jsem ji za rameno Můžu jednu otázku ?... Kdopa si ... vidím tě tu poprvé.

Akisha Shihomaru

Šla jsem po chodbě, ale někdo do mě vrazil, omluvil se a zeptal se kdo jem. "No, no já jsem Akisha Shihomaru a jsem tu nová." Řekla jsem. Po té ráně jsem už skoro fit, ale něco mi tu nehraje. Teď jsem si toho všimla.A nadechle jsem se.

Akai Tsuki

Tak vítej v 2. divizi Akisho a usmál jsem se. Porozhlédnul jsem se po chodbě a Neznáš někoho, kdo umí aspoň trochu léčicí kidó? a podíval jsem se na sebe, jak jsem poraněnej.

Akisha Shihomaru

Ta otázka mě překvapila a chvíli jsem přemýšlela. "No ano znám, sebe." Řekla jsem a usmála se. Koukla jsem se na jeho zranění. Zajímalo by mě co dělal. Taková popálenina nevznikne jen tak a v téhle situaci se obávám, abych mu spíš neublížila. Ale mám štěstí, že nosím sebou maminčiny bylinky pro všechny příležitosti.