Příběh: Shattered time

Mokuto

Zavřel sem oči. Reiatsu mi začlo prutce stoupat Tohle bude zase zřejmně pro tebe Huyimaru pomyslel sem si a otevřel sem oči. Hmm nějak se mi špatně dejchá... řekl sem jiným, temnějším hlasem. Vytáhl sem zanpakuto a aktivoval sem shikai. Vznesl sem se do vzduchu a kolem mně se objevil oheň

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

Oheň zhasl a já se ještě víc rozčílil. "Ty debile jeden!" V okolí bylo jaksi málo vzduchu, tudíž i málo kyslíku, a tak plamen ani hořet nemohl. Pak jsem to ucítil, přítomnost toho, kdo to udělal. Otočil jsem se pryč, směrem na Yoruichi. Nedostatek vzduchu také způsobil, že reiatsu bylo jasnější a to i to, které na sebe přenesla. "Takže ty?! Jak jsi jen mohla?! Jak jsi je mohla zabít?! JAK?!?!!"

Ryuu Senji

Ksakru, přesně toho jsem se obával, zatím co se tu lečí kapitáni, tenhle se tu zjeví. Špatně se dýchá. To by mělo znamenat, že jeho bankai je větrné podstaty, což řeší můj problém, protože dvě větrné zanpakuto, by mohli přiložit ruce k dílu. Zhluboka se nadechl posledního možného vzduchu. Leť aoiro tenshi Vzduch hluboce zahvízdal. Moje reiatsu se začalo nabalovat na zanpakuto, pod níž se objevila modře vybrující dlouhá vlna. Pevně jsem sevřel zanpakuto, nadechnul jsem se čerstvého vzduchu. Zaměstnám ho na pět vteřin, pak to musím stihnout. Jeho andělská podobě mě děsila, ale teď nebyla ta správná doba na strach, ze strachu nic nevzejde. Přistoupil jsem ke kapitánce. Taichou, nechám to na vás! Zaujmul jsem bojový postoj, nahromadil veškeré své reiatsu. Garegiri Napřáhl jsem se zanpakuto a obrovskou silou poslal vlnu rozkmitaného reiatsu větrné podstaty směrem ke kapitánovi. Věděl jsem, že nebude mít účinek, ale to nebylo to, čeho jsem chtěl dosáhnout. Přiskočil jsem ke zraněnému kapitánovi, chytil ho za haori a snažil se s ním pomocí shunpa utéct co nejdál. Nelehká to záležitost.

Mokuto (Huyimaru)

Objevil sem se za ním a kopl ho do hlavy Nikdy se ke mně neotáčej zády zařval sem To stím vzduchem musím něco udělat..jinak sním prohraju...ach jo Mokuto..proč ještě neumíš BANKAI ?.....

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Zmizte odsuď," zavolal jsem na ten zbytek přihlížejících, než je vyhodila z prostoru skoro bez vzduchu masivní vlna vzduchu, zaprvé zarazila útok Ryuua a za druhé vyhodila i Mokuta, krom Yoruichi, všichni vyletěli z prostranství, které jsem zmenšil na sto metrů. Musím se uklidnit... Ona je zabila, ona je můj cíl... "Bavila jste se hodně, když jste je zabíjela?" zeptal jsem se jí.

Aki Maki

"tss a mě si nevšimne..." Zakleje sám pro sebe, ale usmívá se.Vstane a dožene Yoruichi, když v tom se mu hůře dýchá a uvidí někoho řvát na Yoruichi. "Sakra...!" Znovu zakleje a jeho ruka chytne rukojeť zanpaktou.Najednou odletí několik metrů dozadu. "Slíbil jsem ochranu a proto ten slib i dodržím...!" Zařve, ale nejni to vůbec slyšet, pomocí shunpa se zase dostane o trochu blíž k Yoruichi, ale nemůže se dostat až k ní.

Ryuu Senji

Tlaková vlna ho dostala ve špatnou chvíli, letěl prostorem. Zastavila ho stěna domu. Ksakru hlavně chytit kapitána, jinak se mu obnoví krvácení. Naneštěstí ten letěl hned za ním a dopadl přesně na jeho tělo. No víte taichou, nejste zrovna můj typ. A mírně se pousmál. Z čela se mu spustil pramen krve.

Mokuto (Huyimaru)

Odletěl sem několik metrů a narazil do jedné vysoké věže která se hned rozpadla ksakru...to byla rána otřepal sem se. Pořádně sem se nadechl. Snad mi to vyjde řekl sem si pro sebe a zvýšil sem reiatsu, které dosahovalo úrovně kapitána. Krokem shunpo sem se dostal k tomu kapitánovi 5.divize. I přes to že tam bylo mininum vzduchu, sem měl zanpakuto obalenou ohněm. Po chvíli z něj vyletěla menší ohnivá vlna

Yoshiro

Posadil jsem se ke stolu, kde byla hromada papírů. Vzdychl jsem. Pak se ale stalo něco...Zvláštního. Bylo to daleko, ale cítit se to dalo, byl to bankai Kapitána pětky, to jsem samozřejmě nevěděl. Dnešní noc je až moc zvláštní.
Kdybych nebyl tak zvědavej, zůstal bych sedět.. Vstal jsem a vyšel směrem k tomu místu.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

Vyskočil jsem do vzduchu, respektive pouze nahoru, a v tu chvíli jsem navýšil ve směru na Yoruichi obsah kyslíku, čímž jsem extrémně posílil Mokutův plamen, který se nevázaně a nezastavitelně řítil na tu, s prominutím, sv*ni.

Ryuu Senji

Pomalu jsem odložil kapitána vedle a pozoroval, co tam zástupce kapitána provedl. Bože.... zástupce kapitána a nezná základní tabulku elementů? Je jasné, že oheň posiluje vzduch. Zmátořeně jsem se zvedl. Vypadalo to, že kapitán již není při vědomí a kapitánka, která ho léčila musela taky někam zapadnout. Pozvedl jsem zanpakuto a dál se díval na ten podivuhodný ohňostroj. Víc teď dělat nemůžu, promiňte taichou.

Yoruichi

Bez nějaké větší námahy jsem se přesunula o několik metrů stranou. Překvapením jsem pozvedla jedno obočí. Oooo, vy jste si mě taky všiml kapitáne 5. divize. To by mě asi mělo potěšit, že? začnu takový hravým hlasem. Ale bohužel nevím o čem to mluvíte. Koho jsem zabila? Jediný, kdo se nás tu snaží zabít jste vy kapitáne. Vyvolat bezdůvodně bankai proti kapitánů, to je neslíchané. Doufám, že jste si vědom toho, co právě provádíte. Pokračuju svým sladkým hlasem bez jediného náznaku své vinny.

Aki Maki

"Plamen...?" Řekne si sám pro sebe a rychle pomocí shunpa uskočí, naštěstí včas, nedokáže se dostat blíže k Yoruichi, sice jde k ní, ale pořád se posouvá dozadu, takže chodí na místě. "Někdo jako on by pro ní neměl být problém..." V duchu se ujisťuje, ale nejni si jistý.Spíš se chce jen uklidnit.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

Hmm... Uděláme to zábavnější... Najednou jsem zavřel oči a velmi zhluboka jsem se nadechl a pro ostatní venku se místo, kde jsem byl já a Yoruichi, stala pouze černá díra uprostřed Soul Society. Uvnitř prostoru již nebyl žádný vzduch a žádný kyslík a dokonce ani jiné molekuly, bylo to naprosto prázdné a temné.

Sora

Vítr mě odfoukl na druhou stranu než Kiru. Naštěstí Kiru chytil nějaký shinigami. Přiběhnu ke Kirovi, kterého si hodím přes záda. Poděkuji shinigamimu za svělou práci a zmizím s Kirou do 4. divize. Na první pohled se to možná nezdá, ale Kira byl vážně zraněn a okamžité léčení bylo nutné. Na bojišti, které je zatím bez zraněných jsem neměla jako kapitánka 4. divize nic moc na práci. Zatímco jsem léčila Kiru postalal jsem několik dalších lidí ze 4. divize, aby kdyžtak další zraněné okamžitě přinesli.

Ryuu Senji

Kapitánka divize si došla pro zraněného kapitána, který již nebyl při vědomí. Poděkovala a zmizela, což mi přidalo na sebevědomí. Chtěl jsem se přidat k boji, avšak místo nalezení nepřítele jsem viděl pouze černou díru? Co se to ksakru stalo? Jeho bankai dokáže vytvořit dokonalé vakuum?! Vyskákal jsem na nejbližší věžku, abych měl lepší rozhled.

Aki Maki

"Sakra...!" Snaží se nadechnout, ale nejde mu to. "Toho týpka by měl někdo už zabít..." Říká si sám pro sebe.Zaútočit na něj je sebevražda, ale tak či tak se udusíme.Spadl na zem a začal kašlat, tím přišel už o všechen kyslík. "Sakra...!" Dusí se a klečí, hlavou opřenej o jedno koleno.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

Svůj cíl jsem našel... Není třeba dalších obětí... V tu chvíli z prostoru vyletí další osoba a to Aki Maki. Na chvíli tím však bylo umožněno vidět dovnitř, než se znovu vytvořil normální plná kopulovitý tvar.

Tadeyoshi Hamano

Spaní mu protínali velmi zvláštní, psychotické sny. Zajímavé sny. Trošku sebou vrtěl, když v tom se sen změnil. Šedo, tmu a plastové vojáčky vystřídala svěží příroda, plná barev. V tom mu na ruku dosedl nádherný motýl a v klidu si mával křídly. Výjev trval asi minutu, dokud se motýl zničehonic nezměnil v pavouka. Instinktivně se po něm ohnal rukou a rozdrtil ho o vedlejší strom. Fuj! to sem se lek..

V ten samý okamžik k němu na ruku dosedal pekelný motýl. Měl klidný sen a spal uvolněně. Náhle se však ohnal rukou a praštil do kmene stromu na kterém podřidomal. Když po chvilce mumlání stáhl ruku, na stromě byly vidět zbytky pekelného motýla.

Mokuto

Huyimarova síla a i shikai zmizel. Podíval sem se na černou díru Co to ksakru je ? zeptal sem se sám sebe a podíval se kolem jestli zde nejsou nějací zranění

Ryuu Senji

Možná, že neutralizovat tu kouli může stejný živel. Jediný rozdíl je v tom, že moje zanpakuto vydává větrnou podstatu, zatím co jeho zanpakuto se jí snaží utlumit. Kdybych poslal vlnu reiatsu mohl bych prolomit bariéru, protože i jemu musí chvíli trvat než vsaje všechny volné částice kyslíku. Pozvednu zanpakuto. Hey vy tam dole, možná vám umožním chvilku, kdy bude do kopule vidět, možná bude dokonce průchodná! Zařvu. Opět začnu šířit reiatsu. Napřáhnu se. Garegiri Pustím vlnu kmitajícího reiatsu větrné podstaty směrem k černému místu.

Yoruichi

S klidnou tváří jsem tam jen tak stála. Dusila jsem v sobě kašel, protože mi dochazel kyslík. Jak trapné.....zabít nevinné......a navíc.....nemáš žádné důkazy....Takhle bojuje...kapitán?.....Spadl jsi....opravdu nízko. Řekla jsem pomalu stěží. Hlavu jsem si opřela o jednu ruku. Chce se mi spát. To znamená, že umírám. Škoda, chctěla jsem umřít jinak.

(tečky znamenají kašel)

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

Co to? něco začalo narušovat pole zvenku a to se po chvíli rozpadlo, protože narušil tenkou bariéru, což jsem nečekal, a vzduch se nasál dovnitř sám. Takže... Někdo z nich má větrnou podstatu... Tak to udělám naopak... Začal jsem hromadit vzduch na jednom místě, přesně tam, kde před chvílí byla kopula, zhušťoval jsem ho, zhušťoval jsem ho, a tlak v okolí se zvedal, dokonce i mimo kopuli. Pro Yoruichi to muselo být nesnesitelné, když před chvílí byla lehká jako pírko a teď ten tlak a znovu nedýchatelný vzduch /při nadechnutí by se přeoxidovala a nejspíš by umřela/. I mě samotnému začaly křupat kosti pod tíhou vzduchu a to jsem měl na sobě brnění z reiryoku.

Ryuu Senji

Viděl zkázu nahoře. Ksakru, takhle tu bude přeoxidováno! Tohle mě nenapadlo, zabije to všechny okolo, jestli neutečou. Není čas, každej teď musím za sebe. Pomocí shunpa se snaží dostat co nejdál od centra techniky. Ksakru Bankai o větrné podstatě je fakt svinstvo!

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

Po chvíli kopule zmizela. Já jsem ležel na zemi, úplně nahý, pomlácený, spálený a se zlámanými kostmi na pokraji smrti, ale umíral jsem pomalu s úsměvem, pomstil jsem ty, kteří si to zasloužili. Yoru tam ještě také ležela, i když v polovičním rozkladu a nedalo se přesně určit, kdo to byl. Oxidace a vakuum udělaly svoje a její tělo se vlivem kyselin rozložilo, stejně jako vlivem mikroorganismů.