Příběh: Shattered time

Kira

Už jsem se připravoval na boj proti pětce, když najednou zdrhl. Copak? výměna rolí? řeknu si pobaveně a sleduji ho, přímo se mu lepím na paty. Já tě k těm strážím dostanu, už jsi udělal moc chyb na to, aby to všechno byla lež. řeknu si pro sebe a přidám do kroku, abych pětku neztratil.

Aki Maki

Konečně dotrénoval.Cítil se mnohem lépe než předtím a tak pomalým krokem došel k nějakému stánku se sladkostmi.Koupil si pár oříšků v čokoládě do ruky, zaplatil a šel se jen tak projít po Soul Society, přitom oříšky vyhazoval do vzduchu a pusou chytal.Nakonec už dojedl oříšky, když v tom si uvědomil že je blízko kasáren 2. divize a že se tam půjde kouknout, když už tam takovou dobu nebyl.S rukou před pusou hlasitě zívl a vstoupil do kasáren.Vypadali pořád stejně, na rozdíl od něho.Usmál se a s prsty, které třel o stěnu šel ke dveřím kapitánky druhé divize.Hlasitě zaklepal a chvíli čekal.

Yoruichi

Tssch. Zasyčím. Je tu moc lidí. Přestávám rozeznávat jednotlivé reiatsu. Dodám. A navíc tu už není nikdo zajímavý. Měli bychom jít. Tady se už nic nedozvíme. řeknu a rozeběhnu se pryč. Po chvíli se však zastavím a pohlédnu do země. Kapitáni a v kanále? Co tam sakra dělají? Podle toho co jsem slyšela než oba zmizeli, Kira podezříval Ryuunosukeshinobu, že za útěk Kioko může on. Pokud tomu opravdu tak je, mohl by tento tah znamenat, že Ryuunosukeshinobu chce odlákat pozornost od něčeji jiného? Znamená to, že má první teorie byla správná? Po urovnání myšlenek v hlavě přesunu pohled na daleké skály. Co říkáš na procházku po skalách? navrhnu svému podkapitánovi a přitom nespouštím pohled ze skal. Jdeme.

Ryuu Senji

Kapitáni nestihli reagovat na jeho pád ze střechy. Místo jakékoliv odpovědi se shunpem přemístili pryč. Stejně tak nejspíše učinili i ostatní. Ksakru, musim podat hlášení na divizi, protože tohle je průser a náš zvrhlý kapitán by s tím mohl něco dělat. Pomalu se začal zvedat ze země a začal pozorovat okolí. Nikde nikdo. Opravdu tu byl nejspíše poslední. Rozeběhl se a pomocí bleskového kroku se začal blížit ke kasárnám třinácté divize.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Nedáš si pokoj," zazní ozvěnou v tunelech a vypadalo to, že už se Kira blíží ke svému cíli, když mohl poznat, že jsem se zastavil. Slepá ulička... Sakra... Otočil jsem se, že se ještě vrátím, ale Kira už byl moc blízko, nezbývalo mi než zcela utlumit reiatsu a vyskočit na strop, který byl zde vyvýšený, ale temný, tudíž nebylo znatelné, že je tu strop výš než ve zbytku tunelu.

Ryuu Senji

Neuvěřitelnou rychlostí jsem vtrhl do kanceláře kapitána, kde jsem neomaleně rozrazil dveře a doufal, že mě stihne hrubé pokárání, jelikož to by znamenalo přítomnost kapitána v této místnosti, což se bohužel nestalo. Ksakru, uričtě sleduje nějaké to jeho potěšení a když ho někdo naléhavě hledá taktu není! Nenapadlo ho nic jiného než vzít pero a na nejbližším možném papíře mu napsat vzkaz s celým jeho odposlechnutým rozhovorem. Jelikož měl na spěch byl vzkaz hůř čitelný, avšak doufal, že ho kapitán vyluští. Sebral se a začal utíkat smět jeho pokoj, jelikož si byl jist, že pokud chce dál pozorovat dva kapitány musí mít sebou jídlo na více dnů. Nemělo by vadit ani nikterak horší kvalita, i stou by se smířil, jelikož jídlo je prostě jídlo.

Yoshiro

Moc rád, Taichou.. Přikývl jsem a vydal se za ni. Cesta před námi nebyla krátká, ale ani nijak extrémně dlouhá. Pokud použijeme Shunpo, mohli bychom se tam dostat za chvíli. Nikdy jsem nebyl zrovna profík v cítění reiatsu, ale taky žádný amatér. Po tom, co Bulic zrušil bariéru, která je chránila před tím, aby je kdokoliv našel se však jisté reiatsu, právě od skal, dalo cítit. Kapitánka si toho musela všimnout, já to vnímal jen slabě. Byla to asi největší možná šance na určení pozice , na které by se uprchlý vězeň mohl nacházet.

Kira

Doběhl jsem na místo, kde jsem ještě před chvíli cítil reiatsu pěkty. V rukách jsem měl už vyvolaný shikai. Slepá ulička? Cože? rozhlídku se kolem dokola. Schováváváš se? To se mě tolik bojíš, strašpytle?...Tsch. Otočím se zpět a běžím jinou cestou.

Yoruichi

Skály byly opravdu daleko. I shunpem to chvíli trvalo, ovšem čím více jsme se přibližovali, tím více bylo cítit cizí reiatsu. Je to pravda. Jsou tu. Zvesela pronesu. Hromadila se ve mně nedočkavost, jak je bez slitování zabiju. Po 3 minutách jsme dorazili rovnou pod skálu, odkuď to reiatsu vycházelo. Máme je! řeknu podkapitánovi, neváhám a běžím po skále nahoru.

Yoshiro

Taichou! Vykřikl jsem. Nejspíš nebyli na takové úrovni jako je Kapitánka ale neměli bychom je podceňovat. Opatrně jsem se vydal za Kapitánkou. Ten kdo tomu vězni pomohl uprchnout musel být silný, Taichou.. Řekl jsem Yoruichi, aby si radši taky dávala pozor.

Yoruichi

Přikývnu, že jsem si toho vědoma. Však tu nezůstaneme dlouho. Bude to rychlá práce. řeknu, ale to už dorazíme ke vchodu, kde jsme uviděli Kioko a bulice. Tak tady se schováváte. Řeknu na pozdrav.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

Nikdo ještě neotevřel senkaimon... To znamená jediné... Ale mám vlastní problémy... "Promluv, Ganmou," ozvala se ozvěna ze slepé uličky, kde jsem se schovával, a pak už jen švitoření větru a jistý zvuk, zvuk rychle letící o stěny se odrážející oceli nebo jiného kovu, který mířil přímo na Kiru. Ksou... Schopnostmi jiných taichou jsem se moc nezabýval... TO bude asi trochu problém... Mezitím jsem seskočil ze stropu zase dolů a pomalými kroky šel směrem, vlastně jediným směrem, kam se dalo jít a kam odešel Kira.

Yoshiro

Dobře... Odpověděl jsem Kapitánce. Po nějaké chvíli jsme dorazili k té jeskyni, ve které se ukrývali dva Shinigami. Stál jsem asi metr za Kapitánkou. Pravou rukou jsem si projel vlasy a popošel blíž. Jsou to oni, Taichou?

Kira

Uslyšel jsem za sebou nějaký zvuk. Sakra. V poslední chvíli zadržím chakramy skřížením seker před obličejem. Hajzl, musel se schovat. řeknu si v duchu a odrazím chakramy zpět odkuď přiletěli. Rychle chytím řetěz dál od kosy a začnu jím točit, když je ve správné rychlosti hodím ho témné uličky, odkuď vyletěli ty chakramy.

Ryuu Senji

Do báglu jsem zabalil nějaký chleba a termosku s vodou, zamotal uzel hodil na záda. Kouknu po místnosti, která teď vypadala opravdu útulně. Pohled hodný slz, mě však nevyvedl z míry. Doufal jsem, že kapitán najde mnou sepsaný vzkaz a že mě někdo v případě ztráty pohřbí jako člena třinácté divize. Naposledy jsem se rozhlédl a vyrazil směr nejvyšší věž SS.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Sakra," zakleju, když tak tak vykryju kosu tím, že ji chytím doprostřed chakramu, které před chvílí Kira odrazil zpátky, a trhnu s ním stranou a nakloním ho stejným směrem a tím změním i směr kosy, bohužel trochu pozdě a tak se mi na rameni objevil celkem hluboký šrám, ze kterého tekla krev. "Hraješ tvrdě, ale uvidíme," zavolal jsem na něj a chakram s kosou, nebo spíš s řetězem, který tam po ní zůstal, protože kosa letěla dál, jsem hodil na zem a přišlápl. Tím jsem taky Kirovi zabránil, aby kosu přitáhl zpátky. Takže, když je na řetězu, tak to znamená, že má ještě jednu zbraň... Uvidíme, jak si poradí s tímhle... Začal jsem si mluvit pro sebe, nejspíš zaklínadlo na Kido, a přitom odhodil druhý chakram přímo na místo, kde by měl být Kira a kam mířil řetěz, velkou silou, tudíž chakram letěl dost rychle.

Mokuto

Procházel sem se seireiteiem a nevšímal sem si okolního dění. Ach jo...to je zase nuda....kéž by se teď něco stalo pomyslel sem si. Po chvilce mně už začli trochu bolet nohy, tak sem došel ke zdi a sedl sem si.

A sakra už nás našl.Kapitánka a podkapitán .Tak jestli chcete Kioko tak budete muset porazit mě.

Ryuu Senji

Když se mi podařilo vyskákat na nejvyšší věž, nebyl jsem překvapen. Vše bylo tak jak jsem předpokládal. Vzdálenost od země mě přiblížila téměř k mrakům SS, které si klidně poletovaly po ještě klidnější obloze. Plán byl jasný. Položil jsem svůj baťoh na plac a vybalil z něj svůj dalekohled. Nejvyšší věž funguje jako přijímač. Tím, že je velká až téměř na střechu tohoto světa způsobuje, že veškeré reiatsu vypuštěné ze země směrem nahoru se po ní sveze zpět do země. Je to jako hromosvod. Využiju toho, že moje reiatsu je velmi nízké, tím pádem je pro mě veškeré reiatsu jakékoliv velikosti zaznamenatelné. Až ucítím reiatsu zaměřím tam svůj zrak pomocí dalekohledu! Sedl si do tureckého sedu a zavřel oči. Veškerou svou mysl teď soustředil na možný náznak.

Yoruichi

Ano, to jsou ty, které hledáme. Nadšeně přikývnu. Potom promluví bulic. Chceš ho vyřídit ty, nebo mám já? zeptám se svého podkapitána bez jakývkoli emocí.

Yoshiro

Popošel jsem několik kroků dopředu.. Přímo k němu. Hledá vás celé Seireitei. Napomáhání vězni, odsouzenému k trestu smrti, je vážný zločin. Pronesl jsem vážně. Musí být potrestán. Tasil jsem Zanpakuto a namířil s ní proti Bulicovi. Snad to nebude dlouhý boj, pořád mi ten špatnej pocit říká, že je tu ještě někdo. Pomyslel jsem si.

JO ano ale Kioko nic neprovedla to je menší detail.A to chceš útočit na neozbrojeného a bezmocné děvče co si to za shinigamiho.Už je to tady a já nemám vše mé reiatsu jen 75% to neporazim ani podkapitána sakra.

Kira

Pousmál jsem se. Hmmm zásah....Co to? usměv mi zmizel. Zkoušel jsem přitáhnout sekeru zpět, ale nešlo to. Tssch. Není blbej. Jaká škoda, vypadal na to. Všimnu si, že na mě letí chakram. Hado 32: Ōkasen. Pošlu na chakram. Kido a chakram se setkají a vytvoří prachovou stěnu. Toho využiju. Prolítnu prachem a mířím rovnou na pětku. V ruce s druhou sekerou připravenou seknout.

Yoshiro

Provedla, neprovedla.. Útěk z vězení je sám o sobě dost. Pronesl jsem a pomalým krokem se vydal naproti němu. Zemřeš.. Mečem třetí divize.
Konec hrání.. Použil jsem Shunpo, kterým jsem se dostal do úrovně vedle něj, ale ke zdi, od té jsem se odrazil a sekl proti jeho hlavě. Pokud můj útok vyrazí svojí Zanpakuto, měl jsem v plánu využít toho a přetlačit ho tak, abych se k němu dostal co nejblíž. Zatím jsem nechtěl použít Shikai.