Příběh: Shattered time

Kono Etto[u]

*V nemocnici se dozvěděla, že Firel už ve zdravý odešel tak se snažila vycítit jeho reitsu.
Hned ho ucítila na jejich tréninkovém placu.
Vydala se tím směrem a objevila ho jak na flétnu a okolo něj lítá písek, chvíli.ho jen tak zamyšleně pozorovala, ale pak se okolo utvořila bariéra.
trochu hvízdla, protože věděla , že kdy ho vyruší bariéra opadne, skryla své reitsu i sama sebe a čekala.

PS:zatím jí prosím neobjevuj :P

OuToX
sleduji to vše pěkně s povzdálí a v tom vidí že přišla kono Ahoj kono !řekl jsem

Firel
Krucinál Bariéra spadla asi z 40% zpátky.Zbilý písek se ovládal mnohem lépe.Spomalil sem hudbu a začal experimentovat kolik písku asi unesu. Po chvíli sem plně ovládnul poměry styl hudby:množství písku a začal zkoumat jakou rychlost s sílu bude mít písek když budu hrát rznou hudbu.Tak jsem si zapnul mp3 a nandal slucháta,jednou rukou to šlo ztuha když jsem se musel soustředit na písek.Prvně jsem začal s tréningem rychlého vytvoření bariéry....Potom když jse se nauil bariéry jsem zkoušel písek usměrnit do proudů a ty jsem provlékal dírami ve stromech.
(treningový plán na dalších pár hodin xD)

Kono Etto

*Sledoval Firela a udivoval se nad tím jak zesílil, když začal provlékat písek stromy tlumila reitsu tak na outoxovu úroveň, pokývnutím ho pozdravil a krokem shunpo se odrazila nad Firela dopadla mu obkročmo nad hrudník a vpodsttě na něm seděla, ale žádnou váhu na něj nepřenášela.
"Firí-kun" pískla a zakřenila se.

Nechám Luku at trénuje sama a du zase za Firelem a cítím tam i další Outoxe a Kono.Ahoj Kono-chan hoj Outox-kun a usmál jsem se.Kono si prý podkapitánka blahopřeji a koukám tak jediný Outox je stále člen chudák jeden.

Firel
Ucitíl jsem mírný náraz. Ovšem přez hlasitou hudbu jsem kono neslyšel. Písek který byl u stromů poblíž bulice se sjednotil do velkého proudu a ten se ještě změnil na obrovskou ruku připomínající věc která jako znak omluvi za to co se stalo dopadla bulicovi na rameno. Zbilý písek se vracel ke mě a začal kolem mě rotovat.Z ruky na bulicovi zbyla jen dlaň jinak se vše vracelo ke mě.Až po tom jsem si všimnul obrovských děr pode mnou.Ono kolečko na kterém jsem stál nebylo kolečko ale jen dva sloupečky o velikosti chodidel.

Všimnu si písku na začátku jsem myslel že na mě zaútočí ale nestalo se tak.Pak mi dojde že mám jen spodní část oblečení a vršek mám na pokoji je tu Kono-chan to budou komenty pane bože.A du směrem k nim.

Kono Etto

*Firel jí nezaregistroval a Kono si všimla, že tvoří něco z písku tedy zeminy pod nimi, chytila se Firela nohama okolo pasu a rukama okolo ramen a sundala mu sluchátko a zapištěla.
"Firíííí"
Pak přišel i Bulic a toho pozdravila Kono podobně.
Krokem shumpo se k němu hodila a skočila po něm, objala ho okolo pasu a položila tvář na jeho břicho.
"Bulííí-kun"


FOR Bulic:za měsíc 16

(Jojo super )
Všimnu si Kono-chan jak mě obejme najednou se začervenám.AAa-hoho-jj KKK-ooo-nnn-ooo-chhaaann .Jsem rudej jak rak.

Aki Maki

Vklidu dál pozoroval kapitánku 2.divize a Raidena, když v tom přišel ještě někdo.Poslouchal jejich rozhovor, ale najednou začli někam utíkat, pomocí shnupa se jich držel a pochvíli je spatřil u Yoruichi a nějakýho dalšího kapitána.Poslouchal jejich rozhovor a dál je v klidu pozoroval připraven kdykoliv zasáhnout, i když by to asi nemělo žádný smysl.

Yamamoto

Po pěti hodinách důkladného přemýšlení (ze kterých 4 hodiny a 52 minut omylem prospal) se rozhodl, že nebyl hlavním velitelem Gotei 13 po tolik (asi tak milión) let, aby ho teď vystrašil nějaký otrávený čajíček. Když se to vezme kolem a kolem, proti všem těm věcem, se kterými se musel několik posledních stovek let denno denně potýkat, jako byly revmatismus, senilita, Parkinson, špatné trávení a trable s prostatou, by ten čaj mohl být ještě milým zpestřením. Zavolal si tedy svého pobočníka a uložil mu, aby mu udělal čaj od Yoruichi - a žádný slabý nálev, ať to má trochu říz!

Megurine Luka

Bulic odešel a já se rozhodla něco zkusit. Vyskákala jsem pomocí shumpo na nejvyšší strom, kde jsem si stoupla. Svitilo na mě sluníčko a vítr mi profoukával vlasy. Natáhla sem zampakuto před sebe a zavřela oči. Soustředila jsem se tak, že už sem nevnímala vítr ani reatsu které bylo poblíž. V tom okamžiku moje reatsu překvapivě rychle stouplo a okolo mě se objevila koule světla. Najendou sem byla v jiném světě, ve svém vnitřním světě. Otevřela jsem oči a předemnou stála paní, která byla tvořená ze světla, viděla jsem ji otevírat pusu jenže sem nic neslyšela. A pak sem uslyšela ve své hlavě... Zdravím tě, asi tušíš kdo jsem, ale své jméno ti zatím nepovím, ale můžeš tu být jak dlouho chceš a naslouchat a pak pochopíš, proč nemluvím. Místo to bylo překrásné jako nejhezčí louka na světě a s obrouzkou září na obloze ale slunce to nebylo. Pohlédla jsem té paní přímo do očí a zeptala se .. má něco dočinněí, že nemluvíte váš hlas? Ona na mě pohlédla .. si velice chytrá ale je příliš brzo, až se přístě setkáme dozvíš se víc. a zmizela. Lehla jsem si an tu louko v vnitřním světě a přemýšlela o jejím jméně.

Firel
(Zajímalo by mě kono jak si mohla použít shunpo když poe mnou byla minimálně dvoumetrová díra a já stál na sloupcích země akorát pro mě xD. Bukic si tam pro změnu klidně kráčí po vzduchu aniž by mu to dělalo problémy....)
Jakmile sem zaregistroval že mi něco sundavá slichátko přestal sem se soustředit,ještě když kono zapištěla to její firíííí tak ty obrovský masy písku okamžitě spadly na zem,zatékajíc na původní místo-> do děr.
Dunění bylo tak silně že to ty malé sloupy nevydrželi a rozpadli se přímo podemnou.
Dopadl jsem na dno dvoumetrové díry ve chvíli kdy se mě chystal pohřbít ty masy písku.Bleskem jsem začal hrát na flétnu což kolem mě vytvořilo vzduchovou bariéru(Airspin) sahající nahoru,takže jsem nebyl zasypán.Ovšem jakmile přestanu hrát tak se do mě ten písek pustí.

Ukitake Juushirou

Chvíli trvalo, než plně pochopil slova svého syna. Potom na něj zůstal zírat s očima široce otevřenýma, jakoby nechtěl věřit tomu, co slyšel. Akio byl jeho jediným dítětem a od smrti Akiovy matky taky tím, co na světě miloval nejvíce a na čem mu nejvíce záleželo. Věděl, že je Akio už dospělý a že ho nesmí omezovat svými obavami o jeho bezpečí, musí mu důvěřovat, že se o sebe postará sám, ale nebylo dne, kdy by se probudil nebo usínal beze strachu, že se Akiovi něco stane či si ublíží. Tím spíš, že cítil výčitky a zodpovědnost za jeho křehké zdraví, pro žádného rodiče není lehké vyrovnat se s tím, že jeho potomek trpí smrtelnou nemocí už v tak mladém věku.
Ovšem tohle bylo něco úplně jiného. Věděl, co se děje při hollowizaci a taky jaké to může mít následky. Rozumově chápal, že za jistých podmínek to nemusí být špatná věc, ale nikdy by s tím nechtěl mít nic společného, protože v nitru duše věděl, že hollow jsou nečisté bytosti, proti kterým je potřeba bojovat, ne využívat jejich sílu.
Juushirou se přerývaně nadechl a potom se rozkašlal. Vylovil ze záňadří bílý kapesník s vyšitou sněženkou, symbolem 13. divize, a dal si ho rychle k ústům. Za chvíli už se na něm objevila krev.

Akio Ukitake

Tati!!!Téměř vykřikne a přiskočí k němu.Jsi v pořádku???Já...neunesl bych kdyby moje nezodpovědnost vedla k zhoršení tvého zdraví.Klekne si před něj a zahledí se mu do očí.RAdši bych na tom místě zemřel než se stal tím čím jsem ted...nehoden kapitánského postu...nehoden pobytu v Seireitei.

Ukitake Juushirou

Když záchvat kašle aspoň trochu přešel, nic neřekl, jen svého syna pevně objal, dokud ještě mohl. Nechtěl se domýšlet, co bylo horší - aby jeho syn zemřel jako shinigami nebo žil jako monstrum. Ani s jedním se prozatím nedokázal vyrovnat. Po chvíli se odtáhl a zeptal se slabým hlasem:
"Jak... jak se to stalo?" Když mu to Akio vypověděl (předpokládám, že by mu to řekl, a je zbytečný na to plýtvat dalšíma příspěvkama...), nenašel na jeho slova odpověď. Byl velice bledý a vypadal najednou mnohem starší než dřív. Kdyby se tohle stalo jemu, pravděpodobně by nechtěl takto žít. Ale stalo se to jeho synovi... a toho nechtěl ztratit. Věděl, že to snad nebude tak zlé, Akio možná bude muset opustit svůj domov, Seireitei, ale pořád bude žít a pořád to bude on, nebo v to alespoň Juushirou doufal... ovšem prvotní šok byl veliký a on se zrovna teď vůbec necítil dobře.

Akio Ukitake

Když ho otec objal,najednou ucítil jeko by byl v bezpečí.Tak jako když býval malý a bál se nočních můr nebodivných zvuků.Toto objetí mu dalo alespoň malý plamínek naděje.Pevně ho objal-.Děkuji tati!!!Pak se zvedne a otočí.Nyní to musím oznámit jednotce...má právo se to dozvědět od svého kapitánaa né od místních drben.A kdyby se něco stalo...věz že tě mám rád...tebe a pak svou divizi.Otevře dveře a naposled se podívá na svého nemocného otce.Po tváři mu sjede slza a pak odejde vydá se směrem k divizi.

Když jsem ze sebe konečně dostal Kono tak jsem krokem shunpo běžel k vězení.Měla by tam být Kioko to jméno mi něco říká a potřebuju se ji zeptat o vyvraždění centrály 46.Když dorazím k její cele tak řeknu ty jsi Kioko že ano jmenuji se Bulic a mám na tebe pár otázek.

kioko matsuta

zase si sednu a řeknu. tebe sem tu v SS nikdy neviděla...........jestli máš otázky ohledně vyvraždění ptej se....... je celkem jedno komu to řeknu. pak si pomyslím.
je zajímavé že se sem někdo přišel podívat...beztak se mě ptají jenom na vyvraždění ale že by sem přišel někdo kdo není kapitán ani podkapitán...........

Tak jo podle mě si to neudělala ale je to jen můj názor.Chudák holka ona na to nemá aby to udělala .Budu se snažit tě odsut dostat a příjemně se usměju.

kioko matsuta

ztuhnu a pak si pomyslím. takový příjemný úsměv sem dlouho neviděla.
pak ale řeknu. děkuju. a usměju se stejně jako on

Všimnu si nádherného úsměvu a začervenám se.Ona by snad neublížila ani mouše musím ji odsit dostat ale ted radši budu tady s ní to ji snad zvedne náladu a usměju se ze zavřenýma očima.

kioko matsuta

podívám se na něho a zeptám se. jak se jmenuješ? pak si pomyslím. snad tu zůstane je mi tu smutno.

Akio Ukitake

Po cestě do kasáren se mu podaří odchytit Soru,novou kapitánku 4. divize.ÁÁaaa dobrý den Sora-san.Jak se daří??Usměje se a pomyslí si.Kdyby to věděla určitě by mě probodla...booože ty potíže.Chtěl jsme jen...když jsme odcházel..můj otec...Juushiro Ukitake byl nevypadal dvakrát dobře.Kdybyste tedy mohl někoho z divize poslala na něj dohlídnout??Nebo pokud máte čas..vy sama?

Mé jméno je Bulic a do jaké divize vůbec patříš já jsem 3rd seat 7.divize.Pak se otočím na dozorčím a řeknu jim at mě pustí dovnitř pak vejdu dovnitř a usměju se.