Příběh: Shattered time

Hiboru Baru

"To víte, tady to tak funguje, když nemáte na nikoho náladu, je to tady jak na kolotočích, a když někoho potřebujete, tak ani noha," mávla rukou na znamení, že to je normální. "A jsem ze třináctky, takže hádám, že bych vás mohla jako první přivítat k nám do divize! No... vítejte. Jmenuju se Hiboru Baru," řekla, protože on by se asi stejně zeptal, tak aby mu ušetřila námahu.

"Áá dobrá náhoda, jsem Ryuu z domu Senji. Není to pro vás vtipné teď potkat někoho, kdo právě vyšel z akademie?" Snažím se o neutrální výraz, je mi jasné, že toho člověka budu nejspíše potkávat, když je z mojí budoucí divize.

Hiboru Baru

"Vtipné?" podívala se na něj způsobem, který naznačoval, že je to asi skoro všechno, jen ne příliš k smíchu. "Tak za prvé, nováčkům se nesmějeme, a za druhé... nový přírůstek do divize je vždy dobrá věc, i když je kolem toho trochu toho papírování, ve kterém dělá kapitán bordel, ale nevadí, a taky to obnáší znova vysvětlovat, kde co je a jak je důležitá nástěnka, ale to se dá zvládat!" vrhla na něho takový ten úsměv, kolem kterého lítají kytičky a zářivé hvězdy, ovšem ten velmi rychle pohasl, takže bylo zřejmé, že nebyl příliš upřímný.

"Tak to se teda zdá, že mám spíš štěstí dneska. Na papírování moc nejsem, asi jako většina shinigami. I když pokud bych si měl vybrat mezi leštěním záchoda a papírováním, radši se obětuji pro ponocování u kusu papíru." Prapodivně se zašklebil na důkaz toho, že se mu moc nelíbí jeho možná příští práce v divizi.

Hiboru Baru

"No, to už bude záležet čistě na vás a na vašem chování," zazubila se. Jestli tak nesnáší fyzickou práci, možná se aspoň bude chovat slušně! "A to papírování, víte, ono nebude ani tak vaše, jako spíš moje, tedy chci říct kapitánovo, že, takže toho se také nemusíte obávat..." dodala ještě. Když dorazili do kasáren, první zastávka byla samozřejmě nástěnka na nádvoří. "Takže, tohle je nástěnka. Každý den se na ni dívejte, protože jsou na ní důl..." zarazila se, když spatřila, že nástěnka je momentálně polepena jistými fotkami dnes zveřejněnými v nejmenovaných novinách. "Kyooouheeeeiiii..." zacukalo jí výhružně oko. "Tak přesně tohle je ten typ věcí, za které se myjou záchody," silou vůle se uklidnila a nasměrovala ho ke kapitánově kanceláři. "Zajímá vás ještě něco, než vás předám do spárů Ukita... ehm... našeho kapitána?" Pořád ještě měla problémy vyjadřovat se o Akiovi jako o "Ukitakem-taichou".

(mimochodem, nezapomínej psát jako první jméno postavy, tučně a podtrženě :-) Sice to nějaký lidi nedělají, ale má to tak být...)

Satoshi
Memphisto konečně vyšel z kasáren. Takže už jsi vše vyřešil? položil jsem do vzduchu otázku. Jestli to ještě nevíš, tak nám odpadl jeden problém a to ta poprava, takže nyní nemusíme spěchat a můžeme to brát volně. Takže začněme, kdy chceš ty. řekl jsem mu

Ryuu Senji

"Myslím, že si dnes vystačím, děkuji mnohokrát" Snažil se, aby jeho věta nezněla moc šplhouncky, spíše upřímně, aby se bez problému mohl odebrat do zdejšího dění. Přeci jenom mu chyběl úplný základ jeho žití v kasárnách - uniforma.

Kira

V okamžiku jsem zmizel z místa hádky a běžel jsem klidným tempem v domnění, že se tam kapitán s dlouhým jménem a krásná slečka budou hádat, kdo mě dostane jako první. Přestal jsem vnímat okolí a začal uvažovat, že noviny budu muset nějak přejmenovat a podepisovat tam anonyma, aby to příště takhle také nedopadlo. Jestli se tam budu podepisovat, tak bych zachvíli mohl být rychlejší i než Yoruichi. zasmál jsem se v duchu. Najednou jsem si všiml nějakého reiatsu vedle mě. Otočím se a tam kapitán s dlouhým jménem. Trochu na něj vykulím oči a blbě se zeptám. Ummmm říkal jste něco?

Firel
Dělají si ze mě srandu? Já si tu stojím a hraju na flétnu a kapitán kolem mě prolít aniž by mě zaznamenal -.-
Zandal jsem flétnu napsal kapitánovi vzkaz na dveře a potom se vydal trénovat zpět na plac kde by měl být outox s kono.

kioko matsuta

zeptám se bulice. nevíš kam šel kapitán? pak si pomyslím. co se asi teďka děje v SS......hledají mě?.....asi mě nenajdou sme vysoko v horách nemůžou nás najít...jenom kapitán.......možná když mě unesly tak to asi stráže musely vidět..........řekly kapitánům že mě unesly?

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Nic, jen... že nejspíš s Vámi budu muset bojovat o čest všech žen a dívek ze Soul Society," řekl jsem se zlomyslným úsměvem. "Přenechejme to neoficiálně a v ústraní," řekl jsem mu a chytil ho za jeho oblečení pod krkem. "Nechcete přeci, aby o tom věděla celá Seireitei... Pokud vyhraju, tak přestanete vydávat v tom magazínu takové hlouposti, pokud chcete někoho ukazovat, ukazujte si sebe!"

Akio Ukitake

Když dorazil do kanceláře docela ho zarazila ta kupa papírů co se stihla nahromadit.Jak to jen dělají...to přece nemůže být v lidských silách vyprodukovat tolik stížností,hlášení a podobných hloupostí.Odhodí Haori bokem,posadí se za kupu papírů tak že téměř nejde vidět.Vzhůru do práce.Řekne nevesele a ponoří se do papírování.Účty,hlášení dva shinigami na marodce....prostě nepřehledný chaos který mu samozřejmě Baru přisuzovala.

Ryuu Senji

Hned co se dostal ze spárů hezké shinigami začal hledat kapitánskou kancelář, která se musela nacházet někde poblíž.

Tadeyoshi Hamano

Když vyšel, hned na něj promluvil Satoshi. Takže poprava odvolána? lepší než nic.
Nevím, momentálně bych stále ještě nic nepodnikal, spíše se jen tak nenápadně půjdu optat některých shinigami, jestli tuší, či netuší, kdo by to mohl být. odmlčel jsem se. Každopádně teď se jdu někam natáhnout, designérství mi vlezlo na mozek. Měl by jsi taky jít do své divize, bude to vůči členům spravedlivější, divize bez kapitána není divzí jakou potřebujeme. dokončil a vydal se na odchod, směrem k jeho oblíbenému místu. Snad mi za ten měsíc to místo nevykáceli... pomyslel v duchu.

dead wind - neboj, já tě tam odvedu, přijetí nového člena si nemůžu nechat ujít :-D

Hibaru Baru
vzala nenápadně Ryuu (jak se to skloňuje...?) za rukáv a odtáhla ho do kapitánské kanceláře, protože se sám na vlastní pěst vydal úplně na druhou stranu. Tak zaťukala a rovnou vešla bez čekání na odpověď.
"Taichou, přišel nový člen," ohlásila a stoupla si vedle stolu. Umě zamaslovala, že málem dostala infarkt z té haldy papírů, z nichž několik dokonce sklouzlo na podlahu.

Akio Ukitake

He??Kdo je to??Vykloní se spoza haldy.Vlasy má stažené do culíku aby mu nepřekážely.Áaaa Baru...slyšel jsme správně nový člen.Koukna na shinigamiho vedle ní.Vítám vás v divizi...Akio Ukitake jméno mé ...A vaše??Usměje se na něj a zmizí zase za haldou hledajíce jeho složku.Když se ji pokusí vyprostit Levá polovina haldy se sveze na podlahu a jemu se tak konečně otevře čistý pohled na ty dva.Mám to!!Zamává deskami.Z valící se hromady se vykutálí trošku ostřejší videjko které Kyouhei nechtěně přidal k večernímu hlášení.Akio si toho nevšimne.

Kapitán šel vyřešit to ohledně té tvé popravy.
Moje iluze
Jako první vidí v dáli Firela tak se hned shunpem stratí dál a vše co se děje pozoruje.

kioko matsuta

aha děkuju.......usměju se.

S tím skloňováním si nejsem jistej budu na to muset časem přijít

Ryuu Senji
Podivil se jakou závratnou rychlostí byl odtáhnut a téměř vsunut do kapitánské kanceláře, kde byla vidět opravdu velká přehlídka všech možných papírů. Ať jste se dívali z jakéhokoliv úhlu, nedokázali jste v tomto prapodivném chasu najít žádný systém. Podívá se na kapitána jenž ho šibalsky pozdravil a kterému vtipně spadla halda papírů a odhalila tak jeho celou tvář. Vypadá celkem jako slušný člověk, ale ten nepořádek je fakt hroznej. "Jmenuju se Ryuu Senji, jsem nově převelený přímo z akademie, těší mě že vás poznávám." Při úvodním vstupu do konverzace se snažil zatvářit velmi přátelsky což mu nakonec vyšlo.

Firel
Když sem byl na cestě na tréning ucítil jsem bulocovo reiatsu jelikož mi v dosahu dost dlouho chybělo.
Stejně neurčim kde je. Pomyslel jsem si po chvíli rozhlížení okolo hledajíc bulica.když jsem ho nenašel vydal sjsem se na tréningový plac který byl již blízko.Obešel jsem to místo kde jsem si hrál s pískem.Není možné aby to tam bylo stabilní na chuzi....je to jak tekutý písek v poušti... Dorazil jsem tedy na plac kde byla luka(jen pokud tam ještě je....)

Nemáš zaš Kiokoˇsan.A co ted jak se zabavíme.To co vidí moje iluze to vidím i já Firel snad si mě nevšim jinak nic neobviklého uff.

Kira

Kapitán s dlouhým jménem se na mě divně usmíval a říkal něco o těch fotkách žen v plavnkách a o souboji. Na jeho úsměv jsem si neodpustil poznámku. Nemáte něco s obličejem? Zadusil jsem v sobě smích. Bylo vidět, že se kapitánovi moc nelíbím, jelikož mě chytl za mé oblečení pod krkem. Snažil jsem se sundat jeho ruce (ruku) z mého oblečení, ale držel se pevně klíště jedno. Víte, že mi níčíte uniformu?...No ale to je jedno. mávnu nad tím rukou. Stačilo pár pohybu a kapitánovi s dlouhým jménem zůstal v rukou jen vršek uniformi. Mám štěstí, že jsem chlap. I když teď bylo vidět, jak mám tělo obvázené obvazy, jako kdybych měl nějaké vážné zranění. Začal jsem se pohybovat asi tak, jako Jack Sparow v Pirátech z Karibiku. Za prvé. Je hezké, že semnou chcete bojovat, ale jak můžete vědět, že všechny ženy či dívky nám nedali ty fotky dobrovolně? A pokud se to těm ostatním dívkám nelíbí, tak ať příjdou zamnou.....Za druhé a to hlavní. Vy nerozhodujete co v magazínu bude či ne a nějaká blbá prohra s Vámi mi ve vydávání hloupostí nezabrání.....Nuž toť vše co jsem chtěl říct, ale teď už musím jít. Řeknu s lehkou poklonou a tentokrát opravdu rychle zmizím pomocí shunpa (žádná vycházková chůze), ovšem neběžím daleko. Oba dva jsme kapitáni, takže utíkat nemá cenu. Přeci jenom mám menší náskok. Schovám se v jedné budově a okamžitě utlumím reiatsu na ten úplně nejmenší stupeň. Sedl jsem si do jednoho z rohů budovy opřený o zeď. Teď už můžu jen čekat. Nachvíli se mi skřivil obličej bolestí. Podíval jsem se na obvazy, z kterých začala prosakovat krev. Sákryš, už zase.

Sora

Při neopravněném vstupu jsem se konečně dostala do domu, kde bydlí Jūshirō Ukitake. To okno budou chcít asi zaplatit.. J. Ukitakeho jsem našla jak úplně býlí leží. Raději jsem ho v tu chvíli nechala přenést do nemocnice, kde byl ošetřen a teď odpočíval na nemocničním lehátku. A já se zas mohla dál procházet Seireitei a hledat nemocné.

Yoruichi

Asi po hodině tréningu jsem přebytečnou energii ze sebe dostala. Bylo mi mnohem lépe. Šla jsem do sprchy, kde jsem si pustila zatím vlažnou vodu. Nejdříve , abych se osvěžila a postupně jsem přidávala na teplotě vody. Po osvěžující sprše, která trvala asi 20 minut jsem vyšla z kasáren v tradičním úboru pro shinigami + s kapitánským pláštěm. Den popravy se blížil a já se rozhodla ještě jednou navštívit Kioko, abych viděla její ztrápenou tvář. Několik rychlích krků a jsem u věznice.

kioko matsuta

podívám se na něho a pak se usměju. nevím......... skusím něco vymyslet.pak se ale bulice zeptám. proč si za mnou vlastně přišel?