Příběh: Shattered time

Firel
To mě jako ignorovali? zašeptal jsem si naštvaně
Skusím tu počkat na kapitána....
Mezitím jsem vyndal flétnu,zapnul písničky a začal jsem hrát.Hudba byla klidná mírumilovná a zněla po celých kasárnách.

Hiboru Baru

Když kapitán rozpustil mítink a zase se ztratil, řekla si, že teď by mohl být chvíli klid, a vydala se do svého obydlí. Jako první zakopla o omluvný dopis a peníze od kapitána. Jen obrátila oči v sloup, měl si vzpomenout včera, chlapec! Takhle bude v té čajovně už navždy znám jako kapitán, který za sebe nechává platit podřízené ženského pohlaví. No... žíly jí to příliš netrhalo. Jako druhé zakopla o nové novin, které vydávala devátá divize (mimochodem, jmenujou se nějak? :-D). Nemohla uvěřit svým očím! Žeby konečně zase začali? Už měla v šuplíku celý stoh článků, kterémi chtěla přispět, všechny se samozřejmě týkaly zvelebení morálky mezi mladými shinigami a podobných věcí. Hned otočila na první stránku a začetla se. O vyvraždění centrály ani nevěděla, takže byla dost šokovaná, ovšem říkala si, že do novin se píše kde co. Ten rozhovor byl velice zajímavý. Účesy a móda, ty jen tak prolistovala, a potom jí ztuhly rysy. Cože? Fotky ženského spolku v plavkách??? Kdy? KDO??? A nemohli aspoň její fotku vynechat??? Za to bude někdo trpět. Velmi. Smotala noviny do ruličky, čímž vytvořila vskutku vražednou zbraň a s nimi v ruce vyběhla do ulic. Nevšímala si lidí, co tam chodili, tvářila se nebezpečně a pod nos si vrčela něco jako:
"Kirrrrrrrrooooo........." Zamířila ke kasárnám deváté divize.

Já ani né ale tak ale co si dáš já tu jaksi nic nemám.
(Znáš Icha Icha kolekci z Naruta čte ji Kakashi tak něco takhle :D...)

Akio Ukitake

Vejde dovnitř.Jeho otec ani Sora nikde nejsou tak odhadne že ho nejspíš odnesla pryč a bude v pořádku.Vyjde tedy zase na ulici a začne se procházet.

Ryuu Senji

Slunce pomalu zalézalo za horizont a on si pomalu vykračoval po chodbách akademie, která již v tuto dobu zela prázdnotou a s ní spojené ticho. Snažil se v takových chvilkách vyžívat, jelikož jich nebylo mnoho a velmi těžko se nalézaly. Něco však tento pohodový podvečer dokázalo narušit. Rychle blížící se kroky mířící do druhého patra sluneční koleje ležící na na východu akademie dokázali rozladit tuto harmonickou oázu. Jako na potvoru se kráčející narušitel objevil přímo před ním a s razantním úsměvem na tváři se snažil předat obálku. Nelenil proto a okamžitě se rozhodl porušit zapečetěný obsah, který mu již velmi jasně přikazoval jeho nástup k třinácté dvorní divizi. Nemeškal a velmi rychle běžel do svého pokoje, který byl umístěn až na odlehlé straně, aby si mohl sbalit svých pět švestek a vyrazit ještě dnes do kasáren.

Kira

(asi - Seireitei Communication)

Stál jsem v redakci a rozdával instrukce na další díl magazínu/novin. Pomalu začali chodit ohlasy - samozřejmě jen od mužu, kteří si to velice pochvalovali. Byl jsem rád, že to mám zas na chvíli za sebou. Vyšel jsem se tedy protáhnout na vzduch před divizi.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Sugoi," přesně hovořil můj výraz, když jsem vylezl ze sprchy a oblékl se do normálního oblečení, i když spíše relativně normálního oblečení, uhlazený účes a shinigami úbor mi vůbec neslušel a já měl raději svůj standart, mírně jakoby rozcuchaného účesu a jeany a košili nebo triko, tentokrát zvítězila temně žhnoucí černá košile, která umocňovala již tak nebezpečné kouzlo mé osobnosti, čehož jsem si však nevšímal, raději jsem začal tlumit reiatsu, protože znovu začalo stoupat. Chtěl jsem již vyrazit na nějakou obchůzku, když mi pode dveřmi do pokoje vletěl nějaký magazín, či co. Začal jsem pomalu číst, když jsem se zarazil u článku s shinigami ženami v plavkách. Vykulil jsem na to oči a v tu chvíli jsem magazín zmačkal do dost malé kuličky, spíše do míčku, mělo to dokonce i pravidelný kulovitý tvar bez sebemenších záhybů. Takže Kira... kapitán 9. divize.... Já mu dám prznit čest mladých nadějných žen... Dveře mého pokoje se rozletěly a tlumení reiatsu bylo ty tam, naopak, vztekem začalo dost stoupat a já vyrazil přímo za tím reiatsu, co jsem měl v úmyslu brzo uhasit. "Asi někdo příjde o kejhák," žhavil se můj zlověstný úsměv, který daleko trumfnul Aizena nebo Gina.

Akio Ukitake

Objeví se v okně kapitána 5.divize.Hmm....kdopak tady tak popouští reiatsu...podle jeho velikosti...nebudete jentak někdo.Usměje se.Jeho středně tlumené reiatsu bylo pro nezasvěceného podivné...takové míchané.

Kira

Zatím netušíc co mě za malý moment čeká si stojím vklidu na vzduchu a přemýšlím co přesně dát do dalšího magazínu a jak to uspořádat.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Ach, omlouvám se," otočil jsem se na chvíli na kapitána 13. divize, i když jsem si nebyl až tak jistý, jestli to kapitán je, jeho reiatsu se mi totiž vůbec nezamlouvalo, bylo tak... tak trochu zkažené. "Kdyby jste mě omluvil, musím někoho naučit, jak se chovat ke slečnám," omluvil jsem se po klidném monologu, po kterém jsem se zase vrátil ke své mírně zuřivé podstatě, tentokrát jsem profičel krokem shunpo přes kasárny a zastavil se až těsně za kapitánem 9. divize. Můj zlověstný ďábelsky laděný úsměv jiskřil barvami duhy a věstil špatné zprávy pro Kiru. "Vypadá to, že někdo si hraje na tvrdého hošana," začal jsem hlasem úlisného hada, který již jistě něco chystal.

Ryuu Senji

Do báglu zabalil pár důležitých věcí, které mu dělali na akademii společnost. Neustále si v hlavě říkal: "Důležitá je jen zanpakutó a ten dopis, tak tu neztrácej čas!" Hotovo. Bágl na ramenou zanpakutó za pasem a vstříc novým dobrodružstvím. Rozrazil dveře, naposledy se ohlédl a rozeběhl se směr kasárny třinácté divize.

Akio Ukitake

Chmmm podivné...Zasměje a vydá se směrem ke kasárnám své divize.

Hiboru Baru

se trochu uklidnila, uvědomila si, že je vážená zástupkyně kapitána, a že tedy aspoň ona, když už né kapitán, by měla mít trochu rozumu. Ovšem stačil jí jediný pohled na noviny v její ruce, aby se jí opět sevřela pěst vražednými choutkami. Asi nebyla tak dobrá v sebeovládání, jak si myslela... S radostí by vrthla do kasáren deváte divize a vyrazila při tom dveře, ale zdálo se, že to nebude třeba... kapitán už čekal na svou poslední hodinku venku. Zdálo se, že je velmi zamyšlen a s rozkoší nasával podvečerní vzduch. Když už byla blízko, skoro tak, že by ho mohla praštit těma novinama, řekla rádoby klidně, ovšem mírnému zlověstnému podtónus e nevyhnula:
"Dobrý den... taichou..." Ovšem v tu chvíli jí někdo přelítl před nos a krokem shunpo se před Kirou zjevil nějaký týpek, co si zřejmě myslel, že jeho úsměv trumfne Gina, ovšem to se mýlil. Leknutím ho vzala novinama po hlavě. "Do řady, mladíku!" navrčela na nově příchozího.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Itee, za co?" na chvíli jsem se otočil, když jsem dostal novinami po hlavě. Kawai... Kawai... můj úsměv byl ještě zlověstější. "Slečna odpustí, ale..." neomaleně jsem se k ní přiblížil a v nechráněný okamžik ji políbil na tvář. "Nechte mi alespoň pět minut... Bude mi to úplně stačit..." zašeptal jsem jí a pak už se soustředil jen na Kiru.

Tadeyoshi Hamano

A je to! rozhlédl se po své nové kanceláři a usoudil, že je přesně dle jeho gusta. Fotky ženského spolku v plavkách, které přišli v časopise vydávaném devátou divizí, stěna vyzdobená obrácenými kříži, kozými hlavami, či fotkou několika černě oděných mecenášů, krvavé výjevy náhých zohavených těl v nepřirozených pozicích, všelijaké podivné artefakty v různých tvarech ženského těla... tohle všechno jste v této pracovně vidět nemohli.
Ale myslím, že třeba v třinácté či dvanácté divizi... zapřemýšlel Tadeyoshi a prohlédl si pracovnu znovu. Decentní a vkusně zařízená pracovna byla prostorná, prosvětlená a vypadala velice starožitně. byl se svým výsledkem spokojen.
Ani jsem ještě nebyl představen jako kapitán... hmm... možná bych se měl podívat mimo divizi, co se všude možně děje.
Přetáhl přes sebe haori s dlouhým rukávem, do rukou vzal zanpakuto a vyšel z desáté divize.

Kira

V klidu dýchám, když na mě zezadu někdo promluví, nestačím se ani otočit a je tu další. Tentokrát nový kapitán 5. divize, co má tak dlouhé jméno, které si nemůžu zapamatovat. Už jen ten jeho pohled věštil, že tohle bude jedna z těch špatných recenzí. V tom mě pak ujistil i jeho hlas a slova. Pak jsem se otočil a zjistil, že zamnou je další a podle sevření novin, mi nepřišla pogratulovat. Naprázdno jsem polkl. Že já se pod to podepisoval. Jééj promiňte já už musím jít, mám ještě něco k řešení. snažím se z toho vyvlíknout. Ustoupím od nich o pár kroků dál a ještě řeknu. Tak čau. A už jsem v čudu (pomocí shunpa).

Sakra sakra Kapitán si tam někde užívá a já tu trčim s Kioko pane bože AAA .Začnu kreslit svou zampakuto do země.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Nazdárek," běžel jsem vedle něj, pro mě bylo toto tempo docela mírné. "Na procházce," zeptal jsem se ho, abych ho trochu vyhecoval. "Kde pak jste nechal berle? Víte, bez nich moc dobře neběháte... Jo, už vim, ty Vám přerazil již někdo jiný,..." odpověděl jsem si na položenou otázku sám a držel se ho jako klíště.

Hiboru Baru

nemohla uvěřit, jak je ten zobák, jehož úsměv se teď tomu Ginovu ještě více vzdálil, neomalený. Praštila ho novinama znova, tentokrát tak, že se skoro rozpadly, jenom obal jí zůstal v ruce. Taková drzost.
"Dámy mají přednost ty nevychovanče!" řekla a nehodlala o tom diskutovat. Ta dnešní mládež, skutečně do nebe volající. Bylo vidět, že její články Seireitei potřebuje jako sůl, ten nezdvořák měl štěstí, že neměla zanpakutou, jinak by pravděpodobně přišel o ruku, né-li o něco dalšího. Bohužel zatímco se handrkovali o to, kdo první Kiru uškrtí, on vzal kramle. "DO HÁJE!" ulevila si Baru. Dobře. Aspoň tedy napíše stížnost a poukáže na to, že dávat do časopisu fotky polonahých žen, aniž by tam dali také fotky polonahých mužů, je velmi šovinistické a nefér a ona to nebude trpět, protože chtěla vědět, jak vypadá její kapitán v plavkách.
(jako pánové, pište trochu pomalejc :-D)

Jediní možnost jak obhlídnou situaci je moje blesková iluze ale musím mít shi-kai.Můj meč se změní v shi-kai a objeví se moje iluze a rozeběhne se směrem k mím kasárnám
(Ta iluze umí mluvit joo )

Ryuu Senji

Rozumným tempem jsem si vyšlapoval cestu uvnitř tohoto hrozného labyrintu, ve kterém by světla a značky určitě neuškodily. Přemýšlel jsem tak, co jim vůbec řeknu a koho potkám prvního. Modlil jsem se, aby mým zástupcem nebyl nějaký ze zdejších namyšlených buranů, jelikož s ním bych se tak snadno nevypořádal. "Co jim mám říct? Mé výsledky na akademii byly výborné, začal jsem studovat již ve třinácti letech! Znám jméno své zanpakuto, i kdy s ní neumím téměř vůbec zacházet a mé kido schopnosti jsou na úrovni barbara, áále to všechno jasně přebíjí mé shunpo, které bylo na celéé akademii nejlepší a byl jsem dokonce nazýván modrý záblesk..." našeptávalo mé arogantní a namyšlené já. Zatímco moje realističtější já bylo trochu méně výřečné "Jsem nový člen třinácté jednotky, posuďte sami, co umím!" Nevěřícně jsem polkl a pokračoval směrem do divize, která určitě nemohla být daleko. Všechny myšlenky však přebíjela jediná: "Ještě nějaký čas se jim nebudu moc dokázat vyrovnat ani pohledem, natož jakýmkoliv jiným druhem souboje."

Hiboru Baru

posbírala trosky novin, které se válely všude okolo (i když byla naštvaná, přece nebude znečišťovat životní prostředí! Navíc nechápat někde obrázky, na kterých je v plavkách, to tedy ne.), otočila se na patě a vydala se zpět do kasáren. Beztak se kapitán toulá zas kdoví kde, tak by se raději měla vrátit, než se tam něco nekontrolovaného stane. Po cestě dohonila nějakého hnědovlasého shinigamiho, který se rozlížel kolem jako telátko a vypadal, že neví, která bije. To ji trochu uklidnilo, pohled na dezorientovaného mladého muže vždy potěší.

Ryuu Senji

Dost ho vylekal přístup shinigami, která se z ničeho nic objevila vedle něj. Nestihl pocítit její reiatsu, což ho dost vyděsilo. O dost více ho však děsila představa, že takhle mladá shinigami dělá již zástupce kapitána, což dost nabouralo jeho představu, že on je ve svém věku génius. Rychle poznal, že prokoukla jeho dezorientovanost. Rozhodl se přehoupnout přes okukování "parametrů" a rovnou se zapojil do konverzace. " oOoo ... Moc se omlouvám, musím vypadat dost zaskočeně, ale přeci jenom, hledám kasárny třinácté divize, jsem nově povolaný a vyznat se v tomto labyrintu musí být pro tak krásnou dívku jako vy asi hračka." Větu zaskočil trapným hlazením zadní části krku, což má ve zvyku tehdy, pokud je nervózní.

Hiboru Baru

Co to bylo dneska za den?! Takový nováček, mlíko mu ještě teče po bradě, a říká jí tu krásná dívka! No...
"Po pravdě řečeno, taky se tu moc nevyznám, víte, můj orientační smysl není zrovna nejlepší, ale shodou okolností třináctou divizi znám," pokrčila rameny a pokynula mu směrem, kterým sama šla. Asi teď bude muset jít s ním, vypadalo by blbě, kdy ho jen tak předběhla, ech... "Jste nový člen do třináctky?" (mimochodem nemá pásku podkapitána a její reiatsu ničemu takovému nenasvědčuje, takže by to asi neměl poznat :-))(jo a přímá řeč se píše tučně :-))

Ryuu Senji

"Jo, právě mi přišel doporučující dopis od kapitána divize." Ukazovat jí dopis by bylo nadmíru šplhouncké, spíš bych měl zjistit kdo to je, co chce, proč tu je a další otázky, které mě ušetří trapasu. "No... z jaké divize jste? Zatím jste první koho tu potkávám, jinak ani duše" Mírně se usměju, abych nevypadal jako úplný výmaz, což nejspíš moc nepude.