Příběh: Shattered time

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Poslední," zvolal jsem vítězně, když jsem vyřídil i poslední papír. Dneska už to nechám být... Papíry z dneška udělám zítra, protože už tak jsem udělal papíry za několik týdnů, ne-li měsíců. Byl jsem celkem spokojený, zvedl jsem se od stolu, když v tom jsem si všiml, že tu podkapitánka stále je. "Nemusíte tady čekat, pro dnešek to stačilo," řekl jsem jí a odešel jsem z místnosti, šel jsem rovnou do lázní 5. divize.
Ty už nebyly dost dlouho využívány... Proč? zeptal jsem se sám sebe, když jsem byl nucen odpečetit dveře, když jsem vešel dovnitř, tak to vypadalo, jako by je teprve před hodinou někdo opustil. Hm... Vypadá to celkem dobře. Pustil jsem vodu, která byla nejspíš vypuštěna a otvor pro její přívod byl utěsněn několika ručníky; vešel jsem do šaten a sundal si oblečení, přetáhl jsem si přes pás ručník, který zakrýval mé tělo od pasu až po kolena. Jsem tu sám, takže... ani nevadí, že jsou lázně společné, ale pro všechny případy...
Vlezl jsem do vody, která již byla napuštěna. Sedl jsem si do lotosového sedu a začal jsem meditovat, bylo to dost příjemné, když takhle byla horká voda až po hrudník, takže se dostavilo celkové uvolnění a tím i jednodušší meditace.

Yoruichi

Netrvalo dlouho a vrátila jsem se do své divize. Zalezla jsem do kanceláře a pročítala velmi zajímavé knížky. Bylo tam tolik informací, že jsem musela přestat číst, aby mi z toho nepraskla hlava. Uložila jsem knížky do tajného místa, o kterém vím jen já a šla jsem se projít do jedné ze zapadlých částí Rukongaie, natrhat nějaké ingredience pro výrobu ehm....ehm...

Ten

Chodil som dookola cetráli 46 čo to je za auru.Okolo budovy červená farba.Nikto si to nevšimol.To to určite Kioko.Nešla kapitanka k veznici čím najrýchlejšie tým lepšie.Premenil som sa na draka letel som za Kasuminim reiatsu.

Raiden Tomisura

Otevřel jsem dveře do cely Kioko a vešel jsem. Ahoj Kioko. Tak jak se ti vede v téhle díře? Pak jsem se zamyslel. Když jsem sem chtěl jít naposledy tak jsem skončil v bezvědomí co se stane asi teď? Pak jsem se kouknul na Kasumi. Chceš se začít ptát první nebo já?

(Pro Gepa: Hele nechci ti do toho kecat ale co takhle zlepšit tvůj styl psaní. Aspoň označ co tvoje postava říká a co si myslí. Protože jako fakt aby se v tom prase vyznalo. A rád bych věděl jak se jako proměníš na draka, možná to máš v kartě postavy ale tu jsem tak nějak nenašel mezi znovu schválenými! Byl bych rád kdyby jsi to dal rychle do pořádku!
Jestli někdo nesouhlasí s tím co jsem napsal byl bych rád kdyby mi napsal třeba PM)

Akio Ukitake

Odbelhal se domů a usnul.Obě dívky ztratil z dohledu.Doma se ani nesvíkal a zalehnul do postele.Druhý den se probudil se slušnou kocovinou kterou se pokusil zahnat několika prášky a několika loky čisté vody.Cestou do kasáren si pozjištoval adresu od Baru.Škvírou ji podstrčí papírek s omluvnými slovy a měšcem peněz hjako omluvu.Pak se vydá dál do kasáren.

Firel
Ne Zaznělo jasně zamítavě už po několikáte....
Co proti tomu furt namítáš? Máš snad lepší nápad jak tu dítu ucpat bez toho aby se tady firo nemusel zvedat?
Rozhodně bych byla rači kdyby sme tady zkončili navěky než abych ti dala šanci.
Za pokus to stojí.Nahradíme ho jen co najdeme způsob...
Když já furt nevím...
Ale Corode....neboj se mě.Je to tvůj svět.ty tam máš veškerou moc.Alespon prozatím
Corode?
Difirega...Tak už jsi mé méno konečně slyšel.To ale nic nemění na tom že ho tam nepustím.....I kdyby si tady měl zůstat natrvalo dokud tento svět nebude hotoví nemůžeš zpět.
A dohadování pokračovalo....

Gepu : Souhlasím z Raidenem... jsem čekal, že bys to třeba opravil z vlastní iniciativy, ale jak vidím, tak ne...
Satoshi
Ležel jsem na střeše kasáren 10 divize a postupně jsem otevíral svůj monitorovací systém a sledoval jsem co se kde děje. Takže někteří přece jenom věří, že je jiný viník, než který je teď. řekl jsem si To by mohlo celkem pomoci. spokojeně jsem si pomyslel Měl bych se podívat co dělá Yoru. pomyslel jsem si znovu a otevřel jsem motirovací systém do 3 divize. Takže něco plánuje... ta se rozhodně činí. zašeptal jsem Ale já bych měl naplánovat co dělat, kdyby se poprava měla uskutečnit... i když nad čím vlastně přemýšlím... co jiného můžu já zrádce udělat, než popravu překazit. pousmál jsem se No snad k tomu nedojde.

Tadeyoshi Hamano

zase se chtě nechtě musel usmát nad jednání Luky. Nováčkovské nadšení. zakroutil hlavou.
Dodatečně jsem zaregistroval, že někdo přišel. Když jsem se otočil, ztratil jsem slov.
Rolničky... divný účes... ten samý výraz... stál tam... ale... ... opravdu mu to nešlo na mozek.
Ehm... kdo jste? zeptal se.

Megurine Luka

Došla jsem k nějakému potoku, kde kousek za ním byla louka se stromy. Tady to bude dobré, líbí se mi to tu. Sundala jsem si boty a namočila v potoce a ohlédla jsem se, že najdu něco. na čem budu trénovat. Zahlídla jsem strom a vztala z potoka na trávu a zkusila jsem soustředit reatsu do chodidel na shumpo. Zavřela jsem oči a pak je otevřela zkusit, ale nic. Tak jsem to zkusila podruhé a to už vyšlo jen ne tak, jak bych chtěla. A na potřetí se mi to povedlo, jenže jsem zapoměla zatočit a nabourala jsem do toho stromu. Auu to se mi taky nepovedlo, musím vymyslet jiný způsob jak na to jíta šla jsem si opět sednout k potoku a přemýšlela jsem.

Hiboru Baru

bohužel už nebyla doma, takže lísteček od Akia zůstal prozatím nepovšimnut. Už od časného rána zalívala bonzaie na zahradě za kapitánovou kanceláří a snažila utřídit si myšlenky ohledně toho, co se včera dozvěděla. Tak jako tak se jí zdálo, že by si na současného kapitána neměla moc zvykat, protože tu dlouho nevydrží. Buď sám někam odejde, nebo ho zavřou nebo se z něj stane úplný hollow a... no, bude to hrozný prostě. Proč zrovna ona? A co chudák Ukitake starší?! Možná by se měla zasadit o to, aby 13. divize dostala jednou taky kapitánku. Byla si jistá, že žena by uvedla věci do pořádku, ne že by ve všem udělala ještě větší bordel...

kioko matsuta

otevřu oči a spatřím raidena a kasumi shinju. co tady děláte. mám se dobře díky za optání. proč ste tady? optam se raidena a kasumi, ale pak si pomyslím. dobrá příležitost jak jim říct na co jsem přišla. ale asi tu jsou kvuli té popravě.

Otevřu pomalu oči a vidím že Firel stále spí tak vstanu ale nemůžu najít vršek mého oblečení a nechce se mi na pokoj.Tak se du projít na louku kde sme bojovali.Když tam dojdu nadechnu se a ucítím svěží závan trávy.Pak ucítím neznáme reiatsu a vydám se tím směrem.Dojdu k potoku kde sedí neznámá dívka.Objevím se před ní a koukám na ní Ahoj já jsem Bulci a ty se jmenuješ ??.

Akio Ukitake

Většinu doby strávil ve své kanceláři a přemýšlel o tom co bude.Nedávám velkou šanci tomu že by mě tu nechali.Někoho jako jsme já děda Yamy nesnáší z hloubi srdce...ale co otec??Musí se to dozvědět ode mě.Vydá se směrem k rodnému domu.Po chvíli chůze zaklepe na dveře a čeká.

Ukitake Juushirou

se právě chystal na obtýdenní návštěvu prádelny, když tu někdo zaklepal na dveře. Pousmál se, svého syna vždycky rád uvítal! Ovšem potom mu úsměv z tváře zmizel a nahradilo ho mírné znepokojení, Akiovo reiatsu bylo nějaké jiné, než obvykle... přemítajíc, co se mohlo stát, došel ke dveřím a otevřel je.
"Á, Akio, vítej! Jen pojď dál!" pozval ho srdečně dovnitř.

Zaraki Kenpachi

Když Luky odešla,tak se mě kapián zeptal kdo jsem a taky jsem tam videl dalsi osobu podle odevu taky kapitán.Tak jsem řekl:Dobrý den kapitáni.Kapitáne Tadeyoshi jsem Zaraki Kenpachi nový člen vaší divize.Chtěl bych se omluvit za to že jsem nebyl na schůzi na něco jsem myslel a úplně jsem zapoměl na tu schůzi.Slibuji vám že už se to příště nestane.Když jsem se díval na kapitána zjistil jsem že je vysoký dokonce větší než ja a díval se na mě jako bych byl z jiného světa.

Akio Ukitake

Opětuje otci úsměv ale není to ten rozjařený úsměv jako obvykle.Je v něm více posmutnělosti,strhanosti.Ahoj tati.Vejde.Víš já já musímti něco oznámit....než by ses to dozvěděl od jiných....víš tati já....ODmlčí se...neví co říct.

Megurine Luka

Trhla jsem sebou, protože jsem nikoho nečekala. Ahojky já jsem Megurine Luka. a máčím so nohy dál ve vodě, měla sem promyšleno co budu dělat, jenže on mi rozházel myšlenky. Kde se tady bereš? a podívám se na něj takovým zvláštním pohledem. Kdo to asi je pomyslím si a prohlížíla jsem si ho od spoda nahoru.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

Pokračoval jsem v meditaci v horké vodě. Nechával jsem se unášet vlnou uvolnění, která tak najednou přišla a mé ztuhlé zápěstí povolilo. Po podepsání a napsání tolika zpráv se nebylo čemu divit, že jsem s ním sotva hnul, ale horká voda a meditace udělaly své a konečně přišla úleva. Pomalu jsem začal otevírat oči, abych se podíval, kolik tak času uběhlo, ale neviděl jsem takřka nic. Pára z vody vyplnila celou místnost a bylo vidět sotva na vlastní ruce, natož na okno nebo na dveře. Vlastně je to jedno... Nikoho nečekám a nikdo nečeká mě... ujistil jsem se v duchu, zavřel jsem oči a dál se oddával proudu čistoty duše.

Ash493 napsal:Zaraki : Mluvení postavy je tučně ne kurzívou ;)
Btw a trochu té gramatiky ok? Jako schůzy vyvolává husí kůži xD

Aha ja myslel že to je jedno jestli kurzívou nebo tučně a té gramatiky si nevšímejte

(zaraki: té gramatiky se všímá docela lehce,já taky nejsem přeborník na gramatiku ale kritické chybi po kterých by člověk šílel opravuju jen co je vidím )
Firel
Najednou otevřu oči na ošetřovně.Tělo absolutně necítím a nemůžu říci že bych něco viděl.
Doufej že dodrží to co slíbil....a to že nebude dělat problémi... ozvalo se mi v hlavě.
Jak dlouho asi budu v tomhle stavu nehybnosti.... zašeptal sem netušíc jestli někdo je v místnosti nebo není.

By Memph: to je teda sugééé... ale tu závorku si prosím přečti znovu

Yoruichi

Potřebné byliny a houby jsem našla celkem rychle. Jedna bylina mi tedy dala trochu zabrat, musela jsem pro ní vylést až někam vysoko na skálu. Zpátky do kasáren jsem se vrátila s trochu potrhaném kapitánském plášti. Zamkla jsem se ve své kanceláři, otevřela knížku s názvem "Jedy" a začala připravovat podle návodu zvláštní jed.

Kono Etto

Odpočívala v křesle v kanceláři kapitána a přemýšlela, že její plán nevyšel, chtěla skrývat své pravé schopnosti v 2. divizi, aby bylo později ukázáno její nadprůměrné schopnosti a skrytí reitsu.
Poté co kapitán odešel mu dodělala zbytek papírování, pak se vydala do nemocnice a hledal Fira.

(Ash - já nevím, že tě to zarazilo zrovna u něj, myslím, že tu jsou i horší :-) S tou gramatikou bych to nehrotila, jinak bychom se dostali někam, kam jistě nechceme...)

Ukitake Juushirou

pokynul Akiovi, aby si sedl. Pak zasedl naproti němu, naklonil ustaraně hlavu, ale nic neříkal a čekal, až jeho syn dokončí myšlenku. Kdyby to byla dcera, asi by teď očekával sdělení, že je těhotná, ovšem u potomka mužského pohlaví ho nic nenapadalo a právě to ho zneklidňovalo.

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

Řekl bych, že bych měl už jít... snažil jsem se přesvědčit sám sebe k odchodu, což se nedařilo, ale nakonec jsem z horké vody vylezl.
"Shimata," proklel jsem, když jsem si uvědomil jistou chybu, kterou jsem udělal, ručník jsem si totiž nechal na sobě, když jsem vlezl do vody a tak jsem ho musel odložit. "Naštěstí mám oblečení v šatně...
Šatna byla naštěstí spojená s lázněmi a tak jsem v klidu mohl jít dovnitř. Tam jsem otevřel skříňku na oblečení, ale ze skříňky na mě vykoukl jen vzkaz: Oblečení jsem Vám dala vyprat, Tsuchimi-taichou... Podepsána: Oosami, "Zrovna teď," sklesl jsem. Oosami byla jedna nenápadná členka divize, která o ostatní takhle neustále pečovala, ale zrovna v tuhle chvíli se mi to nehodilo. To mě sledovala, že přišla sem? Lázně byly dost dlouho zavřené a zapečetěné... No... Třeba čekala jen na jejich otevření a když zjistila, že jsem tu já, tak se prostě vypařila... Ale to nemusela...
Podíval jsem se po šatně po něčem, co bych mohl použít, ale nic vhodného jsem nenašel. Ksou... Co mám jako dělat? To není dobrý... to vůbec není dobrý... Nejspíš tady počkám... Přeci jenom, kdo by mě tu hledal... Sedl jsem si na lavičku a opřel lokte o nohy a nakonec hlavu o ruce. ...