Příběh: Shattered time

Ryuunosukeshinobu Tsuchimi

"Já jsem,..." zarazil jsem se. Ani Yamamoto Genryuusai-sama si nepamatuje moje jméno... Takže je to vlastně jedno... "Ryuunosukeshinobu Tsuchimi, ale všichni mi tady říkají Demo," řekl jsem jí a bylo mi už jasné, že mě bude stejně jako ostatní oslovovat Demo. "Je to narážka na to... No na tohle," ukázal jsem na svoje oblečení, které bylo dost nevšední na shinigamiho. "Navíc..." chytil jsem se rukou v týlu a nasadil jsem výmluvný výraz, ale už jsem nic neříkal. "Když by jste mě omluvila... Musím se vypořádat s těmi vetřelci," zasmál jsem se a pohledem jsem sjel na kupící se hromady papírů, které jako už už chtěly přepadnout a jako lavina mě pohřbít zaživa.

(bulici nepřehnal jsi to trochu ? )
Firel
Jak hraju na flétnu střípky najednou začali létat přímo do té prázdné zdi,formující se do jakéhosi okna...Střípků už se vrátila spousta ale nikde nebyl znát jakýkoliv pokrok.
To je jich tolik? problesklo mi hlavou.Hned na to jsem začal hrát pomaleji a vložil do toho více koncentrace.To se ohromně projevilo na množství střípků které se začali vracet.
Potom jsem zavřel oči,zpomalil ještě víc a do hudby vložil i svoje city.Hudba se od základů zmněnila ale mohl jsem slyšet že střípky kolem mě sviští ohromnou rychlostí.


Ta hudba je pěkná....Co na ní říkáš?
Možná pro tebe.Co na ni říkám?.Tohle nevydržím poslouchat!
Tak se stáhni zpátky odkud si přišel ne?
Potom se temný hlas už neozval.Sem zvědavá jak dlouho ti to bude tímhle tempem trvat

Akio Ukitake

Kopne do sebe dalšího.Ne divize má právo vědět....co za mutanta je vede...Kokne na baru a usměje se trošku opileckým úsměvěm.Přiznám se že myšlenka na odhollowizování mě nenapadla...budu se muset Satoshiho optat.Uchechtne se.

Kasumi Shinju
Raidene, jsi pohotový, ale toho, ten koho si omráčil byl jeden z divizí, ale asi je to tak lepší, čím víc lidí by nám stálo v cestě, tím by se to ještě víc skomplikovalo. Podívala jsem se na Mokuta, pomocí shunpa jsem se objevila vedle něj a položila jsem ruku na jeho zampakuto. Není třeba boje, jen by se nám tím zkrátil čas. Šetřeme síly. Řekla jsem mu vážným hlasem. Snad ti postačí, když ti řeknu, že se tu snažíme objasnit velké nedorozumění. Domluvila jsem a naznačila jsem Raidenovy, aby byl připraven, kdyby náhodou Mokuto přeci jen zaútočil......

Aki Maki

Vzal meč a píchl ho do země.Potom si sedl do tureckého sedu a začal se napojovat do zanpaktou.Pochvíli se zase objevil ve své duši.Znovu šel k tomu chlápkovi co stál před ním, něco říkal al eon ho neslyšel.Když v tom, uslyšel dvě slova...Když v tom se zase objevil v kasárnách. "Watashi no....." Začal se tlemit. "Už jen jedno slovo chlapče...!" Smál se.

Hiboru Baru

jen zavrtěla hlavou. Bylo jí jasné, že momentálně je Akio až příliš dobře definovatelný jako osoba potenciálně nebezpečná celému Gotei 13, takže jestli vyjde jeho situace najevo, a ona vůbec nepochybovala, že vyjde, pravděpodobně ho zavřou někam hodně hluboko do cely a už se o něm nikdo nebude zmiňovat. Alespoň tak to chodilo dřív. Nemělo cenu dělat si iluze o tom, že by se nikdo nepozastavil nad tím, že je kapitán divize napůl hollow. Na druhou stranu věděla, že kdyby si nebyl jistý, že se dokáže ovládnout a nikomu neublížit, určitě by se nevracel. Byla ráda, že rozhodování ohledně toho, jestli má Akio nadále zůstat ve své funkci, není na ní.
"Um, mimochodem... ví o tom váš otec?" zeptala se najednou opatrně.

NAjednou jsem otevřel oči a pak jsem si lehl na zem a začal koukat na nebe a usmívat.Pak vztanu a du do nemocnice se podívat za Firelem a asi si na chvíly lehnout.
(Co jsem přehnal :D nechápu měl si to upřesnit...

Mokuto

Přikývl jsem a zanpakuto jsem strčil spátky do pouzdra Ani nemám na boj náladu.. zasmál jsem se a došel jsem k mrtvolám a snažil sem se zjistit jestli není ještě někdo živý

Akio Ukitake

Zvážní...obrátí se ke skleničce a napije se.Neví....nevím jak mu říci že...že...že je ze mě monstrum...vím že otec je dobrosrdečný ale jestli se přenese přes toto...nevím.....Odmlčí se.Měl jsem radši umřít!

Ten

To nic ja už som vzhúru.zrušil som bakudo a znova som šiel k kapitánke Kasumi.Podozrivavo som hladel na Raidena.

Hiboru Baru

"No," pousměje se, "na to už je trochu pozdě. Teď vám nezbývá, než se s tím nějak vyrovnat. Rozhodně si myslím, že i pro vašeho otce bude tohle přijatelnější, než kdybyste umřel..." Radši to dál nerozváděla, nebyla si tím totiž tak úplně jista, a trochu se proklínala za to, že o jeho otci vůbec začala. "Tak co kdybychom to tady zabalili a šli se vyspat? Na vymýšlení nějakých řešení bude dost času zítra..." navrhla. Byla si jistá, že bude snazší se s kapitánem na něčem rozumném domluvit, až nebude tak unavený. A opilý.
(všem tu plyne čas rozdílně, tak nevím, proč by měla být 13. divize výjimkou :-D)

Megurine Luka

Usmála jsem se. Dobře kapitáne, sem ráda, že jste to pochopil dobře. Pohlédla jsem mu do očí Tak já odejdu, koukám že tu máte nějakou schůzy. Otočila jsem se a vyšla párk kroků a ohlédla jsem se Tak Megurine Luka člen 10. divize odchází z místnosti kapitáne. Rozběhal jsem se ke dveřím a otevřela, ale ještě jsem se otočila Kdybyste mě hledal, někde zkouším trénovat ale vůbec nevím jak. A zmizela jsem za dveřma. Cestou sem proběhla okolo nějakého shinigami, který šel taktéž směrem do hlavní místnosti. Asi nějaký opozdilec pomyslela jsem si a běžela jsem dál. Byla jsem už před kasárnami, kde jsem se zastavila. Hmmm ale kam teď půjdu? vyslovila jsem a šla směrem někam pryč, najít pěkné místo u vody na tréning.

(Bulicu zapni si možnost PM -.-)
(Proč ten čas nemůže prostě plynout stejně jako v reálu? sice bysme spali někdy do jedný nebo i dýl ale aspon vby v tom nebyl bordel)
Firel
Po hodně dlouhé době co jsem hrál na flétnu se zvuk svištících střípků zmenšoval až úplně zmizel.
Že by to konečně bylo hotové?
otevřu oči a nestíhám žasnoust,přede mnou bylo okno čisté jako křyštál ve kterém se začal odrážet nějaký obraz.
Tak je už konečně hotový? Řekl hlas unaveně.
Něco v tom pořád chybí. Obraz byl již hotov obšem oprostřed okna padala přímo do očí díra v podobně zlomeného srdce.
Tohle tam dříve asi nebylo.... Řeknu a ukážu na temnou díru v jinak bezchybném okně.
******* To je tvoje práce?
Už ta příšerná hudba přestala?Hmm to není moje práce,at už to někdo udělal jakkoliv byla to čistá práce hodná uznání....
To ovšem ani zdaleka nevysvětluje jak se dostat dovnitř.
A proč chceš vůbec tohle temnotou prosáklé místo zmněnit na tamhleto?... Z temnoty se zhmotnila ruka ukazujíc na okno s mím vnitřním světem.
Ne všichni jsou jako ty...
Místo hádání se bysme se spíš měli nějak skusit dohodnout jak tu díru zpravit....
Jistý nápad bych měl ovšem vůbec by se ti to nelíbilo.
Tebe když něco napadne tak to nikdy nedopadne dobře.....
Temný hlas potom začal popisovat svůj nápad...

(spali sem dost dlouho :D)
Dojdu do pokoje kde leží Firel a všimnu si že spí to jsem ho tak zmračil.Najednou zakašlu a vyplivnu krev Neměl bych se tolik přepínat.Spadnu na postel a zase usnu.

Kasumi Shinju
Sledovala jsem Mokuta. To je zbytečné..... nikdo nepřežil..... toho bych si všimla, když jsem tu našla Kioko..... pachatel si dal záležet na tom, aby nezůstal nikdo, kdo by ho mohl prozradit..... Řekla jsem si v duchu. Počkat, počkat. Přece jenom je tu někdo, kdo by nám o tom mohl něco říct. Ozval se hlas v mé hlavě. Ano, to je pravda, vím koho myslíš.
Pak jsem si všimla, že se Ten probral a viděla jsem, jek se podezřívavě díval na Raidena. Jen klid Tene, jestli podezříváš Raidena, tak ti můžu s jistotou potvrdit, že on to neprovedl. A co se toho náhlého útoku na tebe týče, bylo to jen z důvodu obrany. V té tmě tě totiž napoznal. A ještě jsem dodala pro všechny. Takže dobrá, když už se tu Mokuto a Ten objevili, mohli by také trochu pomoci. Nyní pečlivě prohlédneme toto místo a vše, co vám zde přijde podezřelé, mi prosím nahlaste. Domluvila jsem a začala jsem prohledávat místnost........

Akio Ukitake

Dobrý nápad...Usměje se,vstane a trochu zakolísá.Uvidíme se zítra.Houpavou chůzí se vydá směr domů.

Raiden Tomisura

Pousmál jsem se a došel jsem ke skupině několika těl, Pak jsem rozprostřel těla vedle sebe a poodstoupil jsem. V hlavě jsem slyšel hlas své zanpakuto. Vidíš to co já! Ty seky a přímé údery. Ano vidím tohle Kioko nebyla určitě. Vím to trénoval jsem s ní. Řekl jsem v myslí a pak jsem zvolal nahlas. Mám to Kioko to nebyla. Důvod je že ty údery řezy a seky jsou úplně v jiných pozicích než mohla udělat Kioko. Je menší a slabší. Toto udělal někdo vyšší a schopnější. Dořekl jsem a vytasil jsem svou zanpakuto. Promiňte Kasumi-sama chci vám ukázat jak to myslím. Udělal jsem přímý sek a těsně před krkem Kasumi jsem ho zastavil. Viděla jste dráhu letu? Pak jsem si klekl a zopakoval sek na krk ale ten vypadal velmi nepřirozeně a mnohem více mě zmáhal. A teď vidíte! Je to nepřirozené mnohem lepší je ... Udělal jsem sek který směřoval v oblasti břicha jako bych chtěl Kasumi přepůlit v pase. ... Toto je mnohem lepší pro menší postavu. Vstal jsem a na omluvu jsem se poklonil. Promiňte Kasumi-sama že jsem vás použil jako figurínu.

Mokuto

Prohlížel jsem si jedno tělo. Cítím na jeho těle zbytky cizího reiatsu...ale nedokážu rozpoznat komu patří.. Co ?.....Jak ho mužeš cítit když ho já a ostatní necítí ? ptal jsem se svého zanpakuto. Protože ste všichni slabí...proto... Snažil sem se vicít cizí reiatsu na těle mrtvoly, ale marně. Postavil jsem se a podíval se na ostatní mrtvoly

Kasumi Shinju
Zamyslela jsem se nad tím, co právě Raiden zjisti. Ano, máš naprostou pravdu. Kioko to být nemohla. Ale, pak tedy už zbývá jen jediná otázka. Kdo to tedy udělal. Každopádně, dobrá práce Raidene. Přistoupila jsem k tělům. Opravdu. Musel to být někdo silný, protože na tělech je jen velmi málo seků. Pak to tedy musel být i někdo rychlí, kdo by je, díky své rychlosti, nenechal jakoliv bránit. Víš tedy, co to znamená..... Doplnil mě myšlenkou Kenshin. Ano, vím. Abychom měli alespoň zúžený počet podezřelých, chtěla bych se na něco zeptat Kioko. Odstoupila jsem od těl a dodala jsem. Chtěla bych, aby šel někdo semnou do vězení za Kioko......

Hiboru Baru

"Tož jakó!" ohradila se, popadla Akiko a spěchala za ním, copak neví, že z hospody... ehm, z čajovny se odchází společně?! Navíc ten zatracený bastard objednával litry pití, ovšem zaplatit jaksi ve svém alkoholovém oparu zapomněl, takže se přeci jen zdržela, když ho proklínala a ze svého hávu lovila nějaké peníze.

Raiden Tomisura

Pousmál jsem se. Dobrá já půjdu. Zasunul jsem zanpakuto zpět do pouzdra a zeptal jsem se. Neměly bychom to tu zapečetit ?Pak jsem pomalým krokem začal směřovat k východu.

Mokuto

Po marném zjišťování, komu patří reaitsu na tělech sem se vidal k východu Zde už žádné důkazy zřejmně nebudou... řekl jsem ostatním

Kasumi Shinju
Dobře a myslim, že pečeť nebo cokoli jiného by bylo asi zbytečné, kdyby se sem chtěl dostat třeba někdo z kapitánů. A také jsem zamířila k východu.
Zastavila jsem se před Centrálou 46. Mokuto, prosím, neříkej nikomu o tom, že jsme tu byly a ani o tom, co jsme tu zjistily. Pak jsme se s Raidenem vydali k vězení. Po cestě jsem se ještě Raidena zeptala, zdali by mi raději nechtěl tykat.....

Raiden Tomisura

Na její žádost jsem odpověděl. Ano Kasumi-sama rád si s vámi budu tykat. Pak jsem se posumál. Takže Kasumi jaký máš plán? Řekl jsem trochu nervózně a pak jsem šel dál vedle ní. Po nějaké chvíly jsme stanuly před věznicí kde byla vězněná Kioko. Tak jsme tady. Zatuchlá věznice! Pak jsem si pomyslel. To jsem zvědav co se dozvíme!

Kasumi Shinju
Sem tak často nechodím.....nemám to ru ráda......ale za tu cenu to snad bude stát.....Tak jdeme dovnitř. Vydala jsem se ke vchodu, kde stály stráže a ty mě zastavyli. Děje se něco pánové? Jsem kapitánka 2.divize a přišla jsem navštívit jednoho z vězňů. Stráže se nachvíly odmlčely, ale pak mě pustily dovnitř. S Raidenem jsme vešli do věznice. Chvíly jsme jí procházely, než jsme konečně našli místo, kde byla Kioko......