Příběh: Shattered time

Hiboru Baru

na chvíli rozptýlilo, jak nad Seireitei v jednom kuse někdo otvíral nějaké brány a garganty. Snižovalo to tlak a jí z toho začínala bolet hlava! Ale už si tak nějak zvykla, že s tím asi nic neudělá, takže se vrátila k dění jí bližšímu. Nemohla věřít svým očím a uším. Aha, takže takovýhle typ člověka to byl... no to se tu věru často nevidí, docela to na ni udělalo dojem. I Kyouhei na něj koukal jako na exemplář ze zoo. Pak se začal hrozně chechtat. Baru ho nejdřív chtěla jít seřvat za to, jak je neuctivý, ale pak se rozhodla přeci jen ještě chvíli počkat, co na to Kukai.

Ten

Uvidel som kapitánku Kasumi a kapitánku Yoruichi čo se v cetrále 46 stalo spýtal som sa kapitánky Kasumi.

Kaukai 'Seija'
Vypadalo to jako by ten smích okazale ignoroval jen se usmál na dotyčného Shinigamiho a položil mu ruku na rameno velice jemně palcem zatlačil do jamky mezi ramenem a krkem jen symbolicky.
"Příteli to není humor nech is obsesivné obrazky pro sebe chceš li propadnout jejím svodům,ale nemusíš je snad dávat na odiv všem ne? Nebo ti nezaleží na moralní čistotě všech členů?"

Dawn de Diablo

Konečně jsem přišel do Seireitei. Po dlouhých 3 měsících v úmorném tréningu konečně doma. A zamířím to přímo do kasáren 2. divize. Tak procházím uličkami a připadá mi to tu stejné jako tehdy, když sem odcházel. Už sem skoro u dveří do kasáren a zastavím se, pohlédnu na ně a zamyslím se * Jak my todle místo ale chybělo.* A vyrazil sem vpřed. Otevřu dveře a vidím 2 shinigami jak tam stojí, tak vejdu dál. Přijdu knim a ptám se * Copak potřebujete? Jsem Dawn de Diablo podkapitán 2. divize.*

Kono Etto

"Mé jméno je Kono Etto a právě jsem dokončila shinigamisjkou akademii a byla jsem přiřazena do 2. divize"
Provokativně se usmál ajak na podkapitána tak na toho vedle ní.
"Nevím jak to tu chodí, ale jen jsem se přišla nahlásit a hned se odeberu k tréninku či pokud již mám nějáké zaměstnání?"

Dawn de Diablo

Vítej v 2. divizi tedy a doufam ze umis dobre bojovat *usměji se*. A co ten druhý ten byl taky přiřazen k nám?

Hiboru Baru

usoudila, že už viděla dost, a vydala se k nim přes nádvoří. Kyouhei se přestal smát.
"Hele, frajere, co na mě šaháš? Víš ty, kdo já jsem?" utrhl se na Kukaie.
"Otázka je, jestli ty víš, kdo je on," přerušila ho a naznačila Kukaiovi, aby ho nechal být. "Je to nový člen naší divize a už teď ti můžu říct, že má pravděpodobně vyšší postavení než ty, takže si sbal ty svoje malůvky a ať už tě tu nevidím," doporučila Kyouheyovi.
"Ale jaktó? Sotva přišel, jak může být můj nadřízenej?!" Baru jen naklonila hlavu a obdařila ho nepříjemným pohledem.
"Na tuhle otázku si vzpomeň, až zas někdy budeš šikanovat nováčky, psát sprosté nápisy na zdi ve sprchách nebo stavět destilační kolonu!"
"Ale ta byla pro vědecké účely, fakt!"
"Ticho. Mimochodem dneska vytíráš celé kasárny." Kyouhei se s mrmláním sebral a odešel, svá umělecká díla v podpaží. "No, tak to by bylo..." řekla si pro sebe Baru a podívala se na Kukaie. "Takže asi byste chtěl vědět, kde budete bydlet, že? Jestli máte ještě jiné dotazy, ptejte se. Mimochodem, tohle," ukázala palcem na nástěnku, "je strašně důležitá věc, nezapomeňte se na ni aspoň jednou denně přijít podívat, protože jsou na ní všechny důležité informace."

Akiko Tamahate

Když Kukai zmizel ve dveřích kanceláře, jen stačila letmo odmávnout Baru a zlehka se kousla do rtu.
"Super..." povzdechla si v duchu Akiko a otočila se k odchodu z kasáren. Neměla, co dělat nikdo na ní nečekal a tak dále. Takže zabít den uklízením bude možná nejlepší. Proto už dál neotálela, doslova vyběhla z kasáren a svižným krokem si to razila přímo do svého bytu.
Když Akiko sáhla po klice tak se důsledkem náhleho pohybu dveří zvedl prach, což u ní vyvolalo záchvat kašle a přesně v tu chvíli si pomyslela, že by na chod domácnosti měla dávat větší zřetel. Dál neotálela rovnou si zašla pro kýbl, smeták a pustila se do toho. Broukala si přitom do rytmu a na chvíli z ní její samota opadla, aspoň mohla být sama sebou.

kioko matsuta

úplně se probudím. já sem byla v LN a teďka sem v SS? to je divné fakt sem......ale....jak sem.......... chci pejska. řeknu si a jdu za kapitánkou 2.divize. stalo se něco taicho? proč se bavíte o centru 46? co se tam stalo? začnu se ptát.

Kukai 'Seija'

"Vím kdo jsi někdo kdo neví kam takové obrázky patří a že je neslušné je tu vyvěšovat."
další celkem nevinný úsměv nasledovaným puštění dotyčného shinigamiho.
"Nu takvoou informaci bych rád uvital."
ještě dostal informace o nastěnce letmo se nan í podíval a kývl jako že bere v potaz.

Aki Maki

"Jasan...!" Prohlásí s obrovským úsměvem na tváři, jednou rukou se poškrabe na zátylku hlavy a druhou ruku napřáhne proti podkapitánovi 2. divzie."Pokud jde o boj, tak se zaměřuji hlavně na rychlost, snažím se zaskočit nepřítele..." Pořád má na tváři obrovský úsměv.

Hiboru Baru

se rozhodla, že bude jistě výchovné, když Kukaie ubytuje vedle Kyouheie. Nebude to tam mít lehké, a už vůbec ne tiché a poklidné, ale věřila mu, že to zvládne. Přikývla tedy a odvedla do celkem pěkného a nevinně vyhlížejícího pokoje, jehož jedinou (a osudovou) chybou byl soused...
"Kdybyste ještě něco potřeboval, neváhejte se zeptat, jsem si jistá, že nejen já, ale i ostatní členové divize vám rádi poradí."