Příběh: Shattered time

Satoshi
"Zrádče," oslovil mě hlas Ach Tatsuya... zrádce... jaké výstižné a zároveň nepříjemné slovo... polohlasem jsem zareagoval "Připraven za to zaplatit?" řekl Tatsuya Nechci ti ublížit... na Ichiga budete muset být všichni... Nech mě sledovat... tento váš souboj... pokračoval jsem bez pohledu za sebe

Vidím další vlnu která se na mě řítí obrovskou rychlostí "už mám dostatek síly" Natáhl jsem ruku a koule do ní narazila.Po chvilce jsem kouli rozmáčknul a ta bouchla v mé ruce, když kouř zmizel tak z něj vyletěla obrovská vlna Getsugy která letěla na Mokuta

Tatsuya

"Byakurai," zvolal jsem a namířil na Satoshiho, ale útok ho doslova obletěl a zamířil obloukem zezadu přímo na Vasto lorda (Ichiga). Moc pěkný úhel... Já mu dám absorbovat útoky!

Yoruichi

Seděla jsem na karavaně, ale do té vletěl kapitán 13. divize a rozbyl ji na kousíčky. Musela jsem se tedy přemístit na bezpečnější místo, ale né zas tak daleko. Pozorovala jsem tedy bitvu z hradeb, které byly blízko boji. Celkem jsem se bavila, ale vstávat a zasahovat do boje se mi opravdu nějak nechtělo, a tak jsem jim aspoň do boje hrála na své citeře (shikaii).

Najednou do mě narazila vlna Shikai "Muhehehehe tohle je jak polechtání"

KOnečně se mi podařilo porazit toho arrancara.Najednou ucítím obrovské vlny reiatsu běžím tím směem a tam vidím Ichoga.Roztřesou se mi kolena nemohu se pohnou j etak silný nemám šanci musím uteci sakra proč se nemohu hnou .

Tatsuya

Vasto lord si ani nevšiml útoku vděk tomu, že ho kapitánka Yoruichi rozptýlila a tak schytal plný zásah byakuraiem, který následoval další a další. "Chcípneš! Pak zemře i tvůj páníček," řekl jsem mu a přitom hodil hlavou po Satoshim, ale pak už jsem se plně věnoval arrancarovi.

Něco zkusím pomyslel jsem si a moje síla se začala ještě víc zvětšovat ale v tom se něco stalo, z ničeho nic jsem se začal rozpadat a nakonec jsem zmizel a po mě zůstala ve vzduchu ve velmi silné bariéře pečeť

Tatsuya

Past? Ale co... "Spoutej a prociť, Kankei," zvolal jsem a v jedné ruce se mi objevil meč a v druhé štít. Teď ho chytím a on už se nedostane ven... "Strážný Anděl!" zařval jsem a kolem pečetě se vytvořila velmi malá bariéra, ale protože byla velmi malá, tak také byla velmi silná. Pokrývala celou pečeť, což znamenalo, že se nemohla změnit zpátky, jestli to byl ten Vasto lord.

Satoshi
Uviděl jsem jak se ichigo rozpadl po překročení jeho vlny reiatsu. Tak to přehnal... v takovém případě je konec mého plánu... pomyslel jsem si a sestoupil jsem na zem Dimensional Slash... arogantně jsem vyřkl útok a ten zničil všechny arrancary kolem. Tak to by bylo... poznamenal jsem

Mokuto

Lehce sem se vyhl jeho útoku. Pak sem se jen zasmál když sem ho viděl jak se rozpadl. Podíval sem se na kapitána Satoshiho Satoshi-taicho...už sem myslel že vás ti arrancaři zabili usmál sem se a vůbec sem neměl ponětí o nějaké jeho zradě

Akio Ukitake

Chvíli předtím než Ichigo explodoval se mu podařilo získat převahu nad svým hollowem a strhne si masku."Sakra co se to tu dělo??"Kouká okolo.Pak s všimne Satoshiho."Satoshi-san jakto že se sem dostal??"

(Jinac konec byl velmi rychlý nudný a nezáživný....Ichigo se rychle nebouchal a pak prasknul..to je mi RP jak svina ale tady jde hold vidět jak to vypadá když GM hrají sami pro sebe.)

(Shiro - to je určitě součást nějakého "většího, skvělého plánu"... (smajlík pro oči v sloup tu není... tak dám aspoň tohohle: :ukinude: kchchchch :-D))

Hiboru Baru

koukala na to, co zbylo z Arrancara, a nevěděla, co si má myslet. Možná lepší o tom moc nepřemýšlet. Každopádně v tomhle bordelu už se koupat nehodlala. A určitě to zas bude trvat půl roku, než to tu někdo opraví... to aby si vyhlédla jiné lázně...

Tatsuya

Už mi bylo celkem jedno, co se dál stane a zmizel jsem z bojiště. Ať si to vyřešej mezi sebou... Stejně nemám právo o tom rozhodovat... Jsem jen poslušný člen své divize... Vždyť i Mokuto má větší pravomoci než já... Yabe... Stejně mám teď svých starostí dost... Objevil jsem se v lese na jedné ze západních hor. Už by tady měla být... V tu chvíli se tam objevila i Shieri, měla na sobě černo-červené kimono s květinovým vzorem. "Ohayou, Shieri-chan," pozdravil jsem ji a sedl jsem si vedle místa, kam si před chvílí sedla i ona. "Jak to šlo," zeptala se mě a já se na ní zakřenil, ale nic jsem neřekl.

(Já se raději už nebudu zdržovat v "příběhové lince" *počkat... Jedny uvozovky jsou málo* ... v """"""příběhové lince"""""" ""našeho"" """""RPG""""", protože """velice rád""" píšu posty, které stejně naši "šikovní" GM ignorují, tudíž je moje účast v ději zbytečná a moje postava v počínání a průběhu ""našeho"" """""RPG"""" přebytečná.)

Ichigo Sekai
Přišel jsem do světa jako nový podkapitán 12. divize.Zahlídl jsem kapitána Satoshiho a ihned jsem se k němu pomocí shunpa přemístil "Konichi wa Satoshi taichou jsem nový podkapitán 12. divize a čekám vaše rozkazy"
Řekl jsem vražedným a klidným toném a čekal na odpověď

shrnutí pro hráče: všichni arrancaři jsou mrtví,kapitán Akio má v žaludku královskou pečeť a zatim je všude klid

upozornení:Příspěvky pište do příběhu jasně a snažte se bez chyb, když chcete něco vzít tak neřikejte např. vzal jsem si dřevěnou věcičku co ležela na stole ale protě napište vzal jsem si cvičnou dřevěnou katanu co ležela na stole protože dřevěná věcička může být cokoliv a všichni si čtěte pořádně příspěvky ostatních hráčů aby se nestala situace např. Svázal jsem ho řetězem a ten svázaný napíše šel jsem do hospody na saké

informace:V nejbližší době se pokusíme s ostatními GM vymyslet co bude dál do té doby si můžete v klidu užívat život v Seireitei

Akio Ukitake

Podaří se mu přemoct holllowa.Strhne si masku ale absolutně nemá ponětí o tom co se mezitím dělo jen má divný pocit v žaludku.Oklepe se a vydá se zpět do kasáren za chvíli má být slavnostní nástup členů.

Hiboru Baru

se vydala z roztřískaných lázní zpět... zdálo se, že prozatím byla krize zažehnána, ať to byla krize jakákoli. Tak trochu doufala, že se dozví něco málo podrobností od kapitána na nástupu... byl nejvašší čas se na něj připravit. Tedy pokud nechtěla předstoupit před kapitána v yukatě a pouze s jedním sandálem... a to nechtěla.

Tak a je konec pomyslím si ,ale ještě příjdou.Vracím se do kasáren 10.Divize při cestě jsem potkal Baru asi se také vracela do kasáren své divize.
poohlídnu se za ní a zapískám si pro sebe a najednou se my zamotá hlava a padnu na zem asi vyčerpáním.Oči mam otevřené ale nemohu se hnou nic nemohu.

Akiko Tamahate

Jelikož se to nakonec, tak nějak všechno vyřešilo bez toho, aby byla přítomná pokračovala Akiko kvapnější chůzí do svého domu. Pohledu na hodiny se nevyhla a bylo jí naprosto jasné, že by za chvíli měla jít, moc času tedy neměla. Proto doma poklidila to nejnutnější, žila tu sama a návštěvu opravdu nečekala, ale člověk nikdy neví. Pak vyšla z domu.

Hiboru Baru

potkala po cestě toho neznámého shinigamiho, který jí přišel nečekaně na pomoc v lázních. Nebyla si tak úplně jistá, jestli je to doopravdy on, tak na něj jen tak nějak neutrálně kývla, kdyby se náhodou mýlila. Minula ho, jenže potom za sebou uslyšela žuchnutí, jako kdyby se něco svalilo na zem. Otočila se a co nevidí? Byl to onen shinigami. Nakrčila trochu nos, opravdu spěchala na ten nástup, ale zdálo se, že nikde v okolí nikdo jiný není. Přikročila tedy ke zhroucenému muži a několikrát ho rázně propleskla.
"Haló, pane, slyšíte mě? Je vám dobře?" Asi nebylo, když se válel po zemi, byla to jen fráze.

Vzpamatuju se a řeknu´´Jau to bolí.už je je to dobrý,, pomalu vztanu a řeknu ´´Arigato. ty seš Hiboru Baru že ano mé jméno je Bulic ted už to dokasáren zvládnu,,v hlavě si řeknu´´ten arracar mi dal pořádně do těla neměl bych se přepínat.Otočím se a rozloučím se s Baru.

Akio Ukitake

Dojde do své kanceláře....rozhlédne se po místnosti jako by něco hledal avšak pak se jen pleskne do hlavy."Idiote..zapomněl sis připravit proslov!!"Sundá to zašlé haori a oblékne si jej."Pfuu vypadám jako otec."Ještě se lehce upraví aby nevypadal že zrovna dobojoval a vydá se na místo shromáždění.Zbývá 5 minut.

Akiko Tamahate

Rychlejším tempem se blížila na místo určení. Radši tam chtěla být dříve, přijít hned na první shromáždění pozdě, to by byla ostuda.
Mezitím si v hlavě ještě přerovnávala, co musí doma udělat. Ráda měla vše pod kontrolou a proto si v duchu často plánovala.
Nakonec Akiko došla na místo s nějakou tou minutou k dobru.

Hiboru Baru

"Ah... no... těší mě, tak tedy když myslíte, že to zvládnete, tak nashle!" rozloučí se s Bulicem a rozběhne se ke kasárnám. Když tam dosprintuje (tak rychle jak jen se dá sprintovat s jednou botou), celá divize už je shromážděna na nádvoří kasáren. To ji velmi potěší, ještě na ně vykřikne, aby stáli rovně, a běží se obléknout do slušného shinigami hábitu, ovšem na půli cesty se srazí s kapitánem.
"É... pardon, dejte mi tři minuty!" omluví se, když ho málem smete na zem.