13. divize

Kasárna 13. divize Gotei 13

kousal tužku a díval se z okna své kanceláře na zahradu, aby našel nějakou inspiraci. Ovšem stále se nemohl soustředit, protože ho trápila strašná myšlenka. Za celý rok, co se rozhodl posílat svou poezii do Ban-Kaie, ani jenu jeho báseň nevydali. Začínal si myslet, že se jim možná nelíbí! Z toho byl velice smutný. Pravda, ta minulá o sakurách byla trochu depresivní... ale to je přece poezie vždycky! Yasumaru si povzdechl a roztržitě si sundal pásku, kterou měl přes oko, a začal leštit zlaté ostny, které na ní byly. Po pravdě nechápal, proč by někdo chtěl nosit ostny na pásce přes oko... ale krejčí, kterého mu doporučil Ruyichi-taichou, ho tak strašně moc prosil, aby nosil všechny jeho dizajnové pásky, že nakonec podlehl a opravdu je všechny pravidelně střídal, dokonce i ty nepochopitelné.

Yasumaru-> Jak si tak Yasumaru leštil zlaté ostny na své pásce a rozjímal o svých nedoceněných básnických kvalitách, mohl zvenku uslyšet hlasité žuchnutí, jako by spadlo něco těžkého. No..mohl, musel. Už jen proto, že to byl poměrně hlasitý zvuk a proud nadávek, které ho následovaly, byly ještě hlasitější. 
Jakmile nadávky muže, který by si měl vypláchnout pusu mýdlem, skončily, položil někomu druhému otázku: "Proč si to, sakra, pustil?" Na to mu odpověděl druhý tišší mužský hlas: "Já nechtěl, mrzly mi ruce." 

udělal nejdřív obličej vyjadřující překvapení, které se postupně měnilo na šok, když ona osoba zvenku vršila na sebe nadávky, o kterých se Yasumarovi ani nesnilo (proč by se mu taky mělo snít o nadávkách). Pominul fakt, že venku někdo táhl něco těžkého, a pominul i fakt, že to nejspíš upustil někomu na nohu nebo na hlavu, když to vzbudilo takovou reakci, ale nemohl prostě pominout, že někdo tak sprostě nadával v tuto denní dobu, kdy jsou vzhůru děti! Vykoukl tedy z okna, aby se podíval, kdo byl ten uličník, a aby ho mohl poučit o slušné mluvě.

Akio

Byl na své pravidelné procházce po kasárnách 13. divize. Od té doby co to zde vedl Kuchiki-taichou se do žil divize vlil nový život. Akio, i když nemohl zastávat důstojnickou funkci, zastával neformální pozici rádce a informátora ohledně lidí v divizi. Bylo to dobré, protože byl s lidmi které znal a oni znali jeho. Krom toho se mu rozrostlo podnikání s květinami, jeho žena a děti mu dělaly radost, by spokojený.

Akio

Převzal od posla zprávu a přečetl si jí. Hmm...podivné věci v rukongai? Nebylo by to pro něj poprvé, s gangstery v Rukongai si už užil své, nejdřív ho zajali a pokusili se ho prodat v době kdy po něm šla centrála. Taky se ho pokusili zabít, když mafie převzala kontrolu nad Gotei 13. Že by se nějak začali vracet k moci? To by tak scházelo. pomyslel si. Naposledy ohrožovali jeho rodinu a on to nemínil riskovat. Co nejrychleji se vydal k bráně.

se chvíli zorientovával ve výjevu, který venku spatřil. Potom se usmál.
"Ale pánové, nehulákejte tady tak! Všichni máme rádi zmrzlinu, ale není potřeba používat taková nevhodná slova uprostřed bílého dne, ještě to zaslechnou nějaké děti!" pokáral ty dva, kteří sami vypadali jako děti, ale u shinigami člověk nikdy neví.

byl trochu zmatený tím, co se dělo. Trochu to vypadalo, jako by členové jeho divize plánovali něco velice nekalého, o čem on nevěděl, když před ním tak rychle utíkali... Chvíli stál u okna a s popleteným výrazem se drbal na bradě. Měl by to snad jít prošetřit?? Po pěti letech ještě stále občas nevěděl, co si má myslet. Ale to by členův divize asi neudělal dobrou službu, takovou nedůvěrou! Určitě nechystají nic špatného, však to byl jen led a krabice, ve které mohlo být cokoli! To nebylo vůbec podezřelé! Pokusil se tedy přijít na jiné myšlenky tím, že se rozhlížel po zahradě a hledal inspiraci pro novou báseň.

přimhouřil oko, aby lépe zaostřil na to, co viděl za stromem. Balónky? Na zahradě? To už prostě začínalo být divné, v okolí se to nějak podezřele rojilo zábavnými předměty. Yasumaru se rozhlédl a když nikde nikoho neviděl, vyskočil jako správný shinigami z okna. Musel se tam prostě jít podívat a ujistit se, že ho nešálí zrak.

Akio

Dorazil právě včas, aby se zastavil před jednou z masivních želv. Okamžitě tasil zanpakuto, ale to bylo tak jediné, co zatím mohl...neměl k dispozici ani shikai, ani bankai....jeho repertoár hado byl omezenější než sortiment potravin v totalitním československu...a ty zatracené želvy vypadaly dost odolně...především krunýře.
Avšak, díky podrobnému zkoumání želví polévky věděl, že to musí mít i měkká zranitelná místa.

Použil shunpo a mečem se zaměřil na želví krk. Vypadala dost nepohyblivě a tudíž to mohlo dost dobře vyjít.

Akio

Se proletěl...přeprán želvou...jak...trapné...ony zvířata proti němu poslední dobou něco měla.
Pomalu se narovnal a rozhlédl se...4 tyhle potvory...a on proti nim nic moc neměl. Zatnul zuby...Zatraceně...Razaki...jak by se mi tu teď hodila tvá...ruka...třeba na zrušení té zatracené pečeti...
Jen tak...aby se neřeklo že to nezkusil....pokusil se navázat spojení se svým zanpakuto....musel něco udělat...a to rychle...

Akio

Navýšil své reiatsu. Nemohl sice používat plný potenciál svých sil, ale mohl dělat aspoň něco. Utíkat za Razakim.
Nažhavil šunpo a zmizel tam kam cítil Razakiho.

Akio

Se objevil velmi brzy potom co opustil kasárny 1.divize. Cestou už aktivoval shikai, teď byl zase zpátky na koni. Vypadalo to, že želvy se rozhodly pustošit jezírko. To krásné relaxační místo, které jeho otec tak miloval. Ale ten byl mrtvý, už dlouho...a jezírko bylo nepodstatné...v porovnání s životy. Když už byl nad želvami, aktivoval schopnost shikaie.
Kami ga oshikakeru! Načež se nad želvami začala stahovat bouřková mračna. Shunpem se přesunul na ostrůveček uprostřed jezírka, namířil želvě mezi oči meč a druhým svedl z nebe blesk, který pak vmetl želvě do tváře.
Omlouvám se za menší zdržení...

Akio

Na nic nečekal a vyskočil pomocí shunpa vzhůru, aby se vyhnul Ceru. Jedno cero byla nepříjemnost ale tři? To už byla vstupenka do ligy mastných fleků...teda...asi až tak moc ne ale proč se nechat zasáhnout něčím co bolí a kazí image, když se tomu můžete vyhýbat.
Shunpem se přesunul za jednu ze zbývajících želv a opakoval postup s bleskem. Tentokrát na to šel do její zadní nohy. Je jedno kde vás blesk kopne....většinou vás spálí celé....