1. divize

Hayato

Dobrá, tohle už Hayata docela překvapilo. Ale hádal, že to alespoň trochu vysvětluje to opravování haori. "Takže tohle kapitáni dělají? Po ránu na rozcvičku zastavují invaze?" pronesl s širokým úsměvem. "To bych snad ani nechtěl vědět, co dělají po obědě.." řekl ještě. Jestli takhle vypadal vážně život vyšších Shinigami.. no, znělo to více než zajímavě. Hayata skoro i začalo mrzet, že žádný post nemá. A nebo to byl prostě jenom program Vrchního kapitána?

Izumi Razaki

Opravdu srdečně jsem se zasmál. "No, po obědě si obvykle dám chvíli pauzu na vytrávení a pak se zabývám interními záležitosmi 1. divize. Ale občas udělám vyjímku. Nicméně invaze zastavuju jen občas... přeci jen jim chvíli trvá, než nasbíraj dost dalších vojáků..." řekl jsem. Beztak by mi asi nevěřil, kdybych mu řekl, že můj normální den je nudnější než jeho, spousta papírování, administrativi a zařizování, aby všechno v Seireitei fungovalo tak, jak by mělo...

Hayato

"Jo, dokážu si představit, že jste kus populace při tom vyhladili.." pronesl se smíchem, a pak si uvědomil, co stálo v jedné z těch zpráv, co kapitánovi přinesl. Pak se začal smát ještě o dost víc. Tak to moc nových zpráv kapitánovi asi nepřinesl..
"No, zní to jako život, kde se jeden zrovna moc často nenudí. Kdo je tady v první vlastně vaším podkapitánem? Když vy jste na cestě odrážet invaze.." zeptal se, pořád s širokým úsměvem. O podkapitánech první věděl jen, že se poměrně často pod Izumim střídali..

Izumi Razaki

"No, nemůžu si nárokovat všechno. Byla tak i kapitánka 2. divize. Její přínos byl při nejmenším stejný jako můj..." řekl jsem. A byla by ostuda upřít jí zásluhy, které bezesporu na úspěchu celé akce měla. "No, momentálně jsem tak nějak mezi podkapitány... nedaří se mi najít vhodného kandidáta..." přiznal jsem. Těch posledních 5 zkrátka nemělo to, co bylo zapotřebí...

Hayato

"Hádám, že jakýkoli z kapitánů by jejich populaci alespoň trochu nakousnul." řekl, co si myslel. A dávalo to smysl, koneckonců. Možná né ten, co vedl čtyřku.. a ten z desítky je prý také docela amatér. Ale.. těžko říct. Hayato s nimi nikdy tu čet neměl.
"Tak to vám pak nezávidím. Musí to přidat kupu práce." řekl naprosto upřímně. Koneckonců, ano, podkapitáni přece byli na svém místě právě proto, aby kapitán nemusel dělat všechno sám... takhle to asi nebylo úplně jednoduché.

Izumi Razaki

"No, kapitáni jsou voleni zpravidla z těch, kteří něco podobného dokážou. O to smutnější je, kolik kapitánů nám schází... " řekl jsem spíš žertem. Smutné bylo to, že pak jsme museli brát i takové, kteří ještě ani neovládali Bankai. "No, abych byl zcela upřímný, tak všechny podkapitány co jsem měl jsem musel vyhodit proto, že mi práci naopak přidělávali..." řekl jsem

Hayato

"Ano." pronesl jen se smíchem na to, jací kráječi kapitáni jsou. Celkově by nečekal, že se s Vrchním kapitánem takhle zasměje.. nebo, že se vůbec zasměje. Ukázalo se ale, že s rozhovorem s nevýraznými miniony nemá nejmenší problém, a to podle Hayata bylo dobře. Už teď mu dost zvedl pracovní morálku..
Každopádně, pak pokračoval v diskuzi. "Aha. No, dokážu si představit, že to není nic lehkého, takhle podkapitánovat. Není to jenom čestná pozice, že.." pronesl k tomu.

Izumi Razaki

"Já vím, že nekteří kapitáni si za své zástupce volí přátele, nebo rodinu. A mnoho zástupců má, nebo mělo funkci je na ozdobu. Pokud to tak kapitáni chtějí, je to jejich věc. Bohužel 1. divize musí fungovat lépe... takže se zde potřebuju spoléhat na to, že když tu nejsem, tak zástupce bude sám dělat co je potřeba. Nemám čas ho držet za ruku. Bohužel už se mi kandidáti nepřihlašují... " řekl jsem. Ten konec zněl skoro překvapeně. A taky ano, opravddu mě to překvapovalo...

Hayato

Na všechno to kýval hlavou. Co věděl, tak Kapitán mluvil z většiny pravdu. I když to bylo lehce ironické, vzhledem k tomu, kolik lidí z rodu Izumi se právě zrovna vyskytovalo na vysokých postech ve 3. divizi.. ale abychom byli fér, naprosto všichni tam jsou zaslouženě. Ale slyšel o místech, kde je podkapitán spíš.. jen proto, aby tam nějaký byl.
"To se trochu divím. Přitom by hodných Shinigami bylo, a.. je to docela možnost zazářit, prosadit se.." pronesl zase jednou pěkně upřímně, s úsměvem. Vážně, trochu zvláštní to bylo. Sám sebe si představil, jakožto Razakiho podkapitán.. a určitě si po představit dokázal. Nevěřil si ale dost na to, aby se snad přihlásil. Byl pořád jen řadovým Shinigami..

Izumi Razaki

"Inu... zvláštní... ale pokud byste věděl o někom, kdo by měl zájem to zkusit tak se může přihlásit. Nedělá mi problém dát šanci komukoliv, kdo si myslí, že by na to měl... práce to není lehká, ale kromě pozic kapitánů je to dozajista nejdůležitější pozice v Gotei 13." řekl jsem mu bez obalu. Ale zase na něj byly kladeny poměrně vysoké nároky... alespoň dokud já jsem byl kapitán. A prozatím jsem neměl v úmyslu se vzdávat své pozice

Hayato

Přemýšlel, jestli zná někoho, který by vyloženě měl koule na to, aby se přihlásil, ale i když ho vůbec nikdo nenapadal, i tak řekl: "Jo, určitě bych mu to řekl." s úsměvem na tváři. A tak nějak nad tím přemýšlel... vlastně on sám na tom nebyl špatně. Bankai byl potřeba, aby se jeden stal kapitánem, ale podkapitánem určitě ne.. vlastně to normálně bylo docela vzácné. A on sám už byl velmi blízko tomu, aby dokázal všechno to, co dokáže obyčejní Shikai, a po něm už je právě jen bankai..
.. A když už ho to napadlo, Hayato nebyl někdo, kdo by se vyšších autorit bál. Ano, k Razakimu speciálně měl kupu respektu, ale to ne až tak kvůli pozici jako spíš pro to, jakým člověkem byl.
"Být nějaký konkurz, asi bych se také přihlásil. Třeba bych konečně mohl doopravdy pomoct.." prohlásil, se zamyšleným pohledem na ty papíry, které kapitánovi přinesl.

Izumi Razaki

"No, nechystám žádný konkurz... pokud máte zájem, tak si vás rád vyzkouším, ale pouze za předpokladu, že získáte povolení své kapitánky. Nemám ve zvyku krást lidem jejich lidi. Nicméně nemám nic proti tomu, pokud to chcete zkusit." řekl jsem zcela vážně. Věděl jsem, že je ve své podstatě spolehlivý člověk.

Hayato

Hayato pozorně poslouchal. Vypadalo to jako jeho šance.. tedy, pokud ho jeho kapitánka pustí.
A Hayato sám sobě musel přiznat, že kapitánku znal mnohem méně, než by snad chtěl. Ale věděl, že to byla podkapitánka, když byl sám Razaki ještě kapitánem, a věděl, že jeho pravděpodobně bere jako prostě jednoho z jejích shinigami. A to vlastně bylo dobré.. on sám neviděl doopravdový důvod, proč by ho neměla pustit.
"Dobrá... děkuji. Zeptám se jí." odpověděl, také velice vážně a i zamyšleně. Tohle by mohl být bod v jeho životě, kde se všechno úplně změní..

Izumi Razaki

"Dobrá, dejte mi věddět jak se tahle situace vyvine. Pokud budete mít stále zájem tak se mi ozvěte... " dodal jsem. Když jsem odcházel ze 3. divize, tak jsem si s sebou nevzal žádné shinigami, nechtěl jsem oslabovat pozici 3. divize, ale kdyby někdo chtěl přejít do 1. divize, tak jsem neměl námitek, ovšem z úcty ke kapitánce 3. divize bych to nikdy nemohl udělat bez jejího svolení...

Hayato

"Určitě. Děkuji." pronesl, když už se začal zvedat ze židle, s pohledem opět kamsi na stůl. Protentokrát to ale bylo čistě tím, jak moc zamyšlený byl. Třetí divizi měl rád.. ale tohle byla Příležitost s velkým "P". "No, už vás tu od práce zdržuji dost dlouho.." pronesl pak s úsměvem.

Izumi Razaki

Pokýval jsem hlavou. "Jistě, vyřiďte mé pozdravy třetí divizi a mnoho zdaru." rozloučil jsem se. Když odešel, tak jsem začal pracovat na dokumentech, které mi přinesl. Měl jsem ještě nějaké ddalší složky, které bylo potřeba dodělat. Den byl ale ještě mladý a práce mi šla pěkně oddd ruky...

Hayato

"Jistě, děkujeme. Na shledanou." pronesl Hayato ještě u dveří, s úsměvem na tváři. Pak jimi dokonce i prošel, a pořádně je za sebe zavřel.
No, to byl přinejmenším velice zajímavý a kvalitní rozhovor. Dozvěděl se spoustu, pozdravil se se starým známým, mluvil s nejmocnější osobou Gotei 13, a taky možná dostal životní šanci.
S úsměvem, který se pořád víc a víc rozšiřoval, zamířil zpátky do kasáren jeho divize.

--> 3. divize

Izumi Razaki

Inu, tohle mohlo dopadnout všelijak, ale alespoň nadšení jsem mu brát nemohl. Práce mi šla naštěstí dost rychle od ruky, takže jsem měl poměrně brzo zase volno a mohl jsem dodělat úpravy na svém haori. Samozřejmě jsem měl několik náhradních, ale tohle jsem měl z nějakého důvodu raději... a navíc chtělo jen pár úprav aby bylo jako nové...

Izumi Razaki

Dokončil jsem vše, co jsme potřeboval. Zdálo se, že jsem neměl prozatím žádné povinnosti. Žádné katastrofy se snad prozatím neměly konat a já si mohl dát chvíli volno. Udělal jsem si dobrý čaj a v klidu si ho vypil. Obvykle, když jsem si udělal čaj tak se něco semlalo. Tentokrát jsem čaj ale v klidu vypil... a nestalo se vůbec nic... asi jsem opravdu měl mít volnější den... možná nebylo na škodu navštívit staré známé. Složil jsem upravené haori na poličku a pomalu se vydal pryč...
>>> 3. divize

Satoshi
Tentokrát jsem se rozhodl pro přímou cestu, nikoliv mnou klasicky vedenou cestu přes tajné chodby tajně. Zastavil jsem se tedy před strážemi klasicky úhledně upravené. Byl jsem informován o požadavku mé přítomnosti v první divizi. vysvětlil jsem důvod své návštěvy ještě předtím, než se stráže mohly zeptat.

Firel
Svým ovyklím krokem jsem se dostavil před kasárny první divize, kde k mému údivu Satoshi rozmlouval se stráží, místo aby jí jednoduše nechal zmizet a zase objevit na druhém konci světa.
Ještě než jsem se dostal do zorného pole stráží s schoval jsem se do kyokka, poté jsem se nepozorován připlížil k Satoshimu a na pozdrav mu poklepal na rameno, doufajíc že mě nezabije nějaká automatická obrana zabudovaná v jeho haori.
Čekal jsem až stráže otevřou dveře, abych se mohl nepozorovaně dostat nahoru.
Alespoň nějaké to rozptýlení, když už jsem se posledních pět měsíců nudil.

Firela probodlo 1024 jehel a proto nemohl pokračovat v životě.
A nebo taky ne.

Satoshi
Během rozhovoru se strážemi mi přistála na ramenu foreign ruka a tak jsem uvážil, že jsem nebyl jedinný, kdo byl sezván. Otočil jsem se a pokynul na pozdrav. Vidím, že jsem nebyl jedinný, kdo byl pozván, nebo je tohle pouze lokace na jedné z tvých procházek? zeptal jsem se

Firel
Po té co se na mě Satoshi otočil byla moje naděje na nepozorované vniknutí do první divize fuč.
Pomalu jsem tedy zrušil svojí neviditelnost, pokynul strážím na pozdrav a vysvětlil strážím proč jsem se dostavil.
"Kapitán páte divize Dakuraito Firel. Něco si tu vyžádalo mojí přítomnost."
Čímž jsem vlastně taktéž nepřímo odpověděl Satoshimu.
Ohlédl jsem se tedy na kapitána oddělení šílenství, ještě většího šílenství, a skladů všech ruzných i nerůzných hraček či apokalyptického vybavení.
"Zdravím, máš nějaký nápad co se zprotivilo seireitei natolik, že si někdo začal přát vymazání existence?"

Satoshi
Firel vskutku neztratil nic ze svého pověstného humoru ani po *insert timeskip number* letech. Musí to být něco vskutku nepříjemné, pokud jsme byli povoláni oba. zamyslel jsem se Neříkám, že by nenapadlo spoustu nepřátel, kterých by se Seiretei chtělo zbavit, ale nejsem si jist, zdali naše praktiky by byly oceněny.

Akokoromi Shitsubo

A tak si do z desáté divize namířil rovnou sem, samozřejmě na povel pekelného motýlka. Akokoromimu se moc líbil tento způsob komunikace, bylo to něco neobvyklého a takové věci měl Akokoromi moc rád. Ale než stačil vůbec dokončit tuto zajímavou myšlenku, tak už stál u dveří vrchního kapitána. Zde zaklepal poměrně potichu na dveře.