1. divize

Izumi Razaki

Kopí, které na mě letělo jsem úderem ruky odrazil směrem od svého obličeje. "Fajn... víš... můj drahý Batariel mi brání využívat některé techniky, protože se občas neshodneme... ale teď mám šanci zkusit něco nového..." řekl jsem. Věděl jsem, že Batariel dlouho neudrží tychle techniky sám. Sebral jsem reiatsu... a moje tělo začala obalovat aura reiatsu... nebyl to ale oheň, jak by jeden čekal, nýbrž vítr... zmizel jsem a objevil se přímo u hollow ve chvíli, kdy vyprchaly Batarielovi ohnivé techniky. Udeřil jsem ho několikrát z bezprostřední blízkosti ohromnou silou. Nedal jsem mu čas vydechnout. Chytil jsem ho za ruku a praštil s ním o zem. Pak jsem koncetroval reiatsu do druhé ruky a prorazil mu jí skrz hlavu... kdyby během té doby chtěl zmizet, tak sem se ho následoval...

Razaki -->

Razakimu se na ruce objevil poměrně hluboký škrábanec z toho, jak to kopí odklonil.
"Cool." ozvalo se z koule ohně dost cynickým hlasem. Ale slyšet to bylo dobře.
Pravdou bylo, že Razaki měl síly až až, a tak měl hollow dosti problémů s tím, aby se udržel v postoji, když dostával údery. Razaki ale pořád měl trochu problémy s podceněním svého soupeře.. to byl bohužel taky fakt. Když Razaki chytil hollowa za ruku, aby s ním hodil o plochu zemskou, hollow se dost akrobaticky obtočil a pomocí své zbraně, kterou měl pořád u sebe, i když protentokrát spíš tak nějak v miniaturní formě zaútočil na Razakiho nohu, když spolu byly v tváří v tvář.
Razakiho přepadla palčivá bolest do stehna, kde měl teď hlubokou ránu. Sám hollow se pak rychle odtrhl a uskočil do dost úctyhodné vzdálenosti. Vypadal.. dost zmláceně. Oblečení mu moc nezůstalo, byl popálený skoro všude.. ale držel se na nohou pořád se silou v výrazu.

Izumi Razaki

Bolest v noze nebyla podstatná. Noha to už odnesla vícekrát a vždycky se nakonec zhojila. Problém byl v tom, že tahle experimentální technika nemohla vydržet příliš dlouho. Během posledních 6ti let jí sice trénoval když byl čas, ale ani tak jí nedokázal udržet příliš dlouho. Na myšlení ale nebyl čas. Jakmile hollow zmizel, Razaki se objevil rovnou u něj. Bez varování ho udeřil přímo do obličeje a plochou dlaní ho udeřil přímo do hrudi a opět zmizel. Přesunul se kus od něj a cestou sebral zpět sův meč. S tím také zmizela jeho aura...

Razaki -->

Hollow dokázal obratným pohybem pěstí vykrýt úder do obličeje, rána do hrudi ale přistála, a hollow odletěl o kus dál, jakou měl Razaki sílu.
Když se ale Razaki opět chopil Batariela, jen, jak zvedl pohled, letělo na něj opět hollowovo kopí, přímo na jeho meziočí.

Izumi Razaki

Ten chlápek mě opět překvapil. Zachránil jsem se jen tím, že jsem se zalomil dozadu a spadl na záda. Mezitím jsem ale udělal rukou pečeť. "Bakudō #79. Kuyō Shibari" řekl jsem a rychle se postavil. "Máte něco na hrudi..." řekl jsem a ukázal na místo, kam jsem ho předtím udeřil, kde se aktivovalo moje kido. Mezitím jsem se opět objevil před ním. "Blbý co?" řekl jsem a zarazil mu Batariela skrz oko přímo do mozku...

Razaki -->

Hollow byl konečně doopravdy přistižen nepřipraven. Nikdy nikdo nečeká mistrné bakudo. Byl chycený...
Když se k němu Razaki konečně dostal, a připravil se na propíchnutí svého soupeře, hollow už předvedl víceméně poslední vzdor. Pomocí obrovského nárazu reiatsu se mu podařilo zvednout ruce, a chytit meč, ať už hořící nebo ne, do svých obou rukou těsně předtím, než mu to z mozku udělalo kaši. V tu chvíli opět ze země vylétl tamten druhý. Kousl do jedné z koulí od bakuda, a celé zmizelo... a soupeřící hollow v rychlosti odsonidoval pryč.. na zem.
Klečel. Ruce nedokázal zvednout.. ten druhý hollow se postavil vedle něj.
Hollow jen s očima plnýma očekávání, celý spálený a od krve, pohlédl na Razakiho.

Izumi Razaki

Těsně, než jsem toho hollowa stihl dodělat se vzepřel k obraně, přestože si tím kompletně oddělal ruce a za pomoci toho druhého stihl zase utéct. "Fajn... tohle už trvá moc dlouho." řekl jsem. Moje pomoc byla potřeba i na jiných místech. "Pekelný..." objevil jsem se opět mezi nimi. "... plamen..." všechny 3 nás pohltila obrovská ohnivá koule

Wilhelm Gure

Bezvýznamné náměstíčko -->

Doběhl jsem do kasáren první divize a rozeběhl se mezi troskami: Vrchní kapitáne! zavolal jsem na něj a běžel k centru jeho reiatsu, které ačkoliv bylo tak obrovské, že bylo rozprostřené po celém bojišti, tak mělo jistě střed tam, kde naposledy bojoval Izumi Razaki naposledy. Doufal jsem, že tam stále ještě je. Varianta, že by ale nějaký hollow přežil jeho útoky, pro mě byla nepředstavitelná.

----> Bezvýznamné náměstíčko

Nekonome Chieko

Dorazila do kasáren první divize stejně jako její společník ze třetí divize. Po cestě sem toho viděli hodně..boje, hollow, mrtvé, zraněné...prostě bitvu se vším všudy. Něco takového ještě nezažila za ty roky, co byla Shinigami a že to už několik let bylo. 
Mezitím, co následovala Wilhelma, který volal Vrchního kapitána, za jehož reiatsu se vydal, dávala pozor na okolí. Nerada by zažila nějaké překvapení v podobě nepřátelského útoku.

Izumi Razaki

Jakmile exploze vyřešila problém, tak jsem pohlédl k 1. divizi. Doufal jsem, že s ostatními hollow si poradili ostatní moji muži. Bylo jich tam rozhodně dost. Mávnul jsem mečem, až se z něj stalo opět krátké wakizashi, které jsem uschoval. Podíval jsem se na zranění na noze, které ohnivá koule velice efektivně vypálila... bude z toho sice nejspíš jizva... ale to zase nebyl takový problém. Srazil jsem svoje reiatsu na minimum a teprve pak se rozhlédl kolem, přišlo mi, že mě někdo volal. "Ano?" zeptal jsem se

Wilhelm Gure

Celkem rychle jsem se uhasil a pak spěchal k Razakimu: Vrchní kapitáne! Mám špatné zprávy! když jsem k němu doběhl, tak jsem se hluboce uklonil a začal: Společně s Nekonome-fukutaicho a Izumi Tadashim jsme bojovali v rukongai. A Tadashi se během bitvy ztratil. Pokusil jsem se ho pak najít pomocí kido, ale... informace byla, že je velmi daleko. Možná dokonce ani není na tomto světě... mluvil jsem rychle a bylo mi smutno. Byl to jeden z okamžiků, kdy jsem se neusmíval...

Nekonome Chieko

Ohnivá vlna Chieko překvapila a tak skončila odhozená na zdi i s kocourem. "Au." vydechla Chieko a Kuro vydal nějaký podobný zvuk. Pak se oba zvedli ze země a vydali se za Wilhelmem, tudíž i za Vrchním kapitánem. Když k nim došli, Chieko se lehce uklonila na pozdrav a Kuro pokýval hlavou. Nechtěli skákat Wilhelmovi do řeči. Chieko se upřímně bála reakce Vrchního kapitána, hlavně proto, že Tadashi patřil do jeho rodiny.

Izumi Razaki

Chvíli jsem zpracovával, co se vlastně stalo. Nakonec jsem se podíval na Chieko. "Zástupkyně? Vy mi připravte hlášení o tom, co sakra dělal Tadashi v Rukongai, kde neměl co dělat... a vy, Gure-san to ohlašte Akiře... já mám práci..." řekl Razaki. Klid předstíral tak, že by mu to snad každý i věřil.
>>> 12. divize

Wilhelm Gure

Hlavou mi proběhla představa Akiry, která mi krájí řetěz, jako by to nic nebylo. Podíval jsem se na Chieko a otevřel pusu: Pokusíme se Tadashiho najít... chtěl jsem říct, ale zase jsem zavřel ústa. Pak jsem je znovu otevřel: Půjdeme do našich divizí a... pak jsem si ale řekl, že ani tohle nebyl nejlepší nápad. Zkusil jsem se nadechnout ještě k: Spácháme sebevraždu... ale už jsem jednu spáchal, podruhé by to asi nebylo ono. Nakonec jsem jen zklopil hlavu a mlčel...

Nekonome Chieko

Chieko výrazně zbledla, když jí Vrchní kapitán zadal úkol, aby napsala hlášení ohledně Tadashiho účasti na misi. Bylo to v háji. Chieko nebyla ten typ, co by psal falešné hlášení a za pravdivé by měla veliký průšvih, za který by jí mohli i vyhodit, při nejlepším. Wilhelm tam na ni otevíral a zavíral pusu, jako Magikarp na suchu. Chieko došlo, že chtěl něco říct, ale pak si to vždycky rozmyslel. Nakonec ticho prolomil Kuro. "No..myslím, že jste oba mrtví, pokud ovšem Tadashiho dřív nenajdeme..." pronesl kočičák, který měl většinou víc rozumu, než kde jaký shinigami....

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na Kura a kývl. Pak jsem se otočil a dodal: Musíme zjistit, kam zmizeli ti hollow, případně najít místo kudy šli a pokusit se sehnat někoho, kdo by nám případně mohl otevřít gargantu, takže... zamyslel jsem se, kdo by něco takového zvládl. Pak jsem jen kývl: Nejdřív půjdeme najít místo, kudy šli a pak v nejhorším zajdeme do dvanácté divize. Tam mají různé šílenosti a mohli by vědět, jak otevřít průchod navíc... co jsem tak slyšel tak dvanáctka je pro každou špatnost.

Nekonome Chieko

Chieko s Kurem poslouchali, co jim Wilhelm říkal. Dávalo to smysl a nic lepšího neměli. "Takže se nejprve vrátíme do Rukongaie...prozkoumáme to tam a pokud zjistíme, že se vrátili zpět do Hueca Munda a nenajdeme Tadashiho, tak navštívíme dvanáctku..." shrnul to Kuro.  "Hmm...bych mohl použít TO..." zamyslel se kočičák na hlas. Chieko si jen pomyslela, jestli to jeho TO vůbec ještě umí, když to nepoužil už takovou dobu...6 let minimálně to bylo...

Wilhelm Gure

Podíval jsem se na Kura a kývl. V podstatě... odvětil jsem na jeho shrnutí a vyběhl směrem k Rukongaii. Ohledně TOHO, jsem se nevyjadřoval, protože Kuro nejspíš mohl mít nějaké schopnosti, do kterých mi nic nebylo. Jen jsem kývl k Chieko: Jdeme! Ale rychle, než se vrátí sotaicho! Už takhle asi budeme mít průšvih i když ho najdeme!

--> Bezvýznamné náměstíčko

Nekonome Chieko

Chieko se tedy rozeběhla s kočičákem na rameni za Wilhelmem. Mířili si to zpět do Rukongaie na místo, kde naposledy viděli/cítili Tadashiho. "Rozhodně to ale bude menší průšvih než, když ho nenajdete a nebo ho najdete mrtvýho.." pronesl Kuro...no, hold to je upřímný kocour, který si někdy nedává pozor na pusu/tlamu. Chieko z toho zamrazilo. Doufala, že je Tadashi v pořádku a že ho najdou.
---->Bezvýznamné náměstíčko

Stav po timeskipu

1. divize byla útokem poškozena relativně málo, především proto, že většina boje se odehrála před budovou. Díra v boku divize, kterou kapitán prohodil hollow byla provizorně zazděna, i ztráty na životech zde nebyly tak velké... 1. divize se mohla vrátit do plného chodu

Yasuo Tachibana


Všude byl klid. Nikde se nic nedělo, tak jsem se rozhodl navštívit první divizi, tady se vždy něco dělo, navíc jsem dostal vzkaz, abych se dostavil. Přeci jenom byla to divize vrchního kapitána. Bylo by divné, kdyby tu byl naprostý klid. Jsem velice zvědav, ale řekl bych, že život první divize nebude útokem hollow nijak poznamenán.

Hiiragi Kyoya

A už to bylo zase. Člověk se nestihl zotavit z tuhých bojů o Rukongai a už zase měl jít na misi. Tohle mi fakt lidi dělali naschvál. Ale tak už to bylo prostě. A tak jsem se hold vydal do 1. divize, protože tak to vyřídil pekelnej motýl. Budova 1. divize nevypadala tak hrozně, ale okolí bylo celkem ohořelý a vybuchlý...

Tomisura Raiden
>>> 8. divize

Raiden vlastně ani pořádně nevěděl, proč šel zrovna do téhle divize. Jediným důvodem bylo to, že tu byl týpek, co se mu stále ještě dokázal v boji rovnat. Jeden z posledních v Seireitei. No a třeba by mohli potrénovat nebo tak něco. Možná si udělat piknik v Hueco Mundo a neúmyslně ho odpařit. Nebo jen rozjímat o nekonečném životě Shinigami. Nebo zažehnat krizi s energií ve světe. Trochu tepla a elektřiny se určitě hodilo. A nebo jen pokecat o těch ztracených papírech a podobně. "Heeej, jsi doma?" křikl do prostoru, když si to razil směrem k Razakiho kanceláři.

Izumi Razaki

Po těch 2 dnech jsem byl docela unavený. Řešil jsem pořád něco... dodávky léků pro čtyřku, stavební materiál pro 10. divizi, sklo pro třetí... zkrátka fůra věcí. Do toho organizace pohřbů a samozřejmě zjišťování, co se vlastně stalo. Chtělo to nějaké odreagování. V tom jsem uslyšel křik kapitána 8. divize. Vyšel jsem z kanecláře ven. "Kapitáne? Copak pro vás mohu udělat?" zeptal jsem se.