13. divize

Lus Ayazaki

Chtěla dívky zarazit, aby se náhodou příliš neunáhlily. Než však stačila cokoliv říct, vyrazily ze dveří. Shinigami se ještě rozloučila s Akirou a poté rychle následovala dívky. Když dorazily na místo, zrzka hned vtrhla do kanceláře. Ta se nejspíše s ničím nepáře. Když ji Lus následovala dovnitř, do nosu ji praštil smrad z alkoholu, který se táhl z blonďáka ležícího na kapitánově stole. Zde již dívky přenechaly iniciativu na podkapitánce. Přistoupila tedy blíž ke stolu a nejprve si blonďáka prohlédla. Ta osoba buď neměla žádnou úctu k předchozím kapitánům nebo je naopak postrádá. "Kyouhei-san?" Oslovila ho nejprve hlasitě. Pokud na to nijak nezareagoval, trochu s ním zatřásla.

Lus -> Muž nereagoval na tvůj hlas ani na zatřepání. Nejdřív. Se zpožděním asi deset vteřin sebou najednou trhl, něco zahýkal a spadl i se židlí na zem.

Ayazaki Lus

Lus s ním chtěla znovu zkusit zatřepat v naději, že se tentokrát probere, jenže v tu chvíli se muž sesypal na zem jako pytel brambor a pokračoval ve své dosavadní činnosti. Měla takové tušení, že z něj nic nedostane. Rozhodně ne, pokud zůstane v tomhle stavu. "Myslím, že bude potřebovat trochu osvěžit. Doneste nějakou vodu, nejlépe kýbl. To by snad mohlo stačit." Odvětila a pohlédla na dívky. Pokud dívky její rozkaz splnily, sama se kýblu ujala a celý jeho obsah chrstla na ležícího muže.

Lus -> Dívky už měly vědro dávno připravené a se zubatými úsměvy na tváři ti ho podaly. Kyouhei se začal zmítat jako ryba na suchu a u toho nadávat. "Sakra, jsem se koupal před dvěma měsícema, dejte pokoj!" byla první slušná věta, která z něj vyšla. Opravdu nevypadal nadšeně, ale už byl při vědomí.




vešel na nádvoří něčím, co celkem připomínalo sebejistou chůzi. Na sobě měl dokonce haori a snažil se tvářit sebevědomě, ale přitom ne arogantně. To druhé se mu rozhodně dařilo, na tom prvním ještě bude muset pracovat, ale nebylo to úplně marné. Na nádvoří nikdo nebyl. Vlastně nikde nikoho neviděl. Na chvíli se zastavil a zkoumal nové prostředí. Bylo to tam docela jiné než v šestce, takže se snažil zorientovat.

Ayazaki Lus

"Dvěma měsíci?" Udiveně na něj pohlédla a přemýšlela, zda to myslí vážně. Pak si však uvědomila, že tu není kvůli tomu, aby řešila jeho nedostatečnou hygienu. "Přeji dobré ráno. Jsem Ayazaki Lus, zástupkyně 8. divize. Dvěma mužům z naší divize, se kterými jste měl prý včera menší potyčku, se ztratila zanpakuto a další se ztratila i členkám vaší divize. Náhodou o tom nic nevíte, že?" Při pohledu na něj však tušila, že s tím nejspíše nebude mít nic společného. Nevypadal na to, že by po své včerejší párty byl schopný ještě krást po divizích a vymýšlet zákeřné plány, jak se někomu pomstít. A pokud ano, někdo by si ho určitě všiml, jak se motá po divizi.

Lus -> Kyouhei na tebe docela tupě civěl. Prostě to chvíli trvalo, než v jeho momentálně zpomalené mysli zapadla příslušná kolečka. A ani potom sis nemohla být jistá, jestli opravdu pochopil to, na co ses ho ptala. "Co bych vo tom asi tak měl vědět?" zakrákoral ublíženě. "Já sem taky oběť, abyste věděla, pani zástupkyně!" To bylo zvláštní, protože jeho zanpakutou podle všeho leželo pod kapitánským stolem.

Lus Ayazaki

"Takže tu máme další oběť těchto krádeží?" Ani ji příliš nepřekvapovalo, že postrádá něco, co leží nedaleko něj. Zatím se však zanpakuto ležící pod kapitánským stolem nezmiňovala. "Neviděl jste náhodou někoho neznámého se pohybovat v okolí divize nebo nevíte o někom, kdo by mohl stát za těmi krádeži?" Třeba při své zpáteční cestě viděl něco zajímavého, pokud si svůj návrat do divize vůbec pamatuje. Mohl by jim tím pomoci najít pachatele. V tuto chvíli totiž neměla zástupkyně nic, čeho by se mohla chytit a pokračovat v pátrání po zmizelých zanpakuto.

Lus -> "No to si pište! Toho, kdo mi šahal na mýho Taisuiho!" našpulil Kyouhei rty jako uražené děcko a začal šátrat, zcela marně a mimo, rukou pod stolem, aby nahmatal svoje zanpakutou.

Lus Ayazaki

"Taisuiho? Počkat, počkat... takže vy nehledáte svou zanpakuto?" Optala se a trochu zmateně na něj pohlédla, když začal pátrat po své zanpakuto pod stolem. "Taisui je tedy co... nebo kdo?" Mezitím došla ke kapitánskému stolu, sehnula se pro jeho zanpakuto, kterou se neúspěšně snažil ulovit pod stolem, a podala mu ji.

Lus -> "No nehledám, ale hledal bych, kdybych mu nenakopal! Si myslel, že když mám kocovinu, tak sem neškodnej... Tak to se sakra mejlil!" skoro ti vytrhl zanpakutou z ruky a hrdě si ho přivinul k hrudi. "Taisui je moje zanpakutou," dodal ještě polohlasem, i když tak nějak tušil, že sis to nejspíš už domyslela.

Ayazaki Lus

"Kyouhei-san! Vy jste toho zloděje zanpakuto viděl?!" Vyhrkla ze sebe shinigami, jen co muž dokončil jeho poslední větu. "Takže víte, kdo to byl? Znáte ho? Byl to někdo z vaší divize? Nebo někdo z nějaké jiné divize? Musíte mi říct úplně všechno, co si pamatujete!" Zasypala ho hned několika otázkami najednou a čekala na jeho odpovědi. Tvářila se přitom dost netrpělivě, jako by již čekala několik dní i nocí a jako by každou další chvíli bylo již pozdě. Snad se tentokrát dostane na správnou stopu!

Lus -> "Eee... notak jako viděl jsem ho, i když jsem byl tak trochu... indisponovanej, eh..." ztratil trochu sebevědomí Kyouhei. Bylo jasné, že vyspával kocovinu, takže jakákoli informace, která od něj přijde, nemusela být právě spolehlivá. "Neznal sem ho, aspoň myslim... S někym takovym bych se stejně nenechal vidět, hrozně divnej chlap... a nebo to byla ženská...? No... ne, určitě to byl chlap. Takový černý vlasy... celej bílej, kruhy pod očima, strašně z něj něco smrdělo. A cinkal, měl tak dva milióny náušnic a podobnejch blbostí, no prostě strašnej exot. Kobra... kobra... nevím proč, ale z nějakýho důvodu se mi vybavuje kobra... had... hmm..." Nejdřív byly jeho myšlenky celkem koherentní, ale ke konci už to moc smyslu nedávalo.

Lus Ayazaki

"Divný chlap... černý vlasy, celý bílý, kruhy pod očima.... nějaký puch a cinkání náušnic.... kobra." Zopakovala po něm. Nebyla si jistá, co myslel tou kobrou, ale po Seireitei se určitě nepohybuje mnoho mužů s velkým množstvím náušnic na sobě. "Co vlastně myslíte tou kobrou?" Řekla zamyšleně a pak tázavě pohlédla na dívky. "Neznáte nebo neviděli jste někoho, kdo by odpovídal tomu popisu?" Sama nikoho takového neznala nebo si ho nepamatovala. Možná by se měla vrátit do divize a poohlédnout se po těch dvou. Možná něco také zjistili... a třeba znají toho muže.

Lus -> Dívky se po sobě podívaly, ale nevypadalo to, že by věděly, o koho šlo.
"Nevím... nejspíš není z Gotei 13 nebo je to nováček..." zamnula si blondýna bradu. Vypadalo to, že v přehledu v Gotei 13 si docela věří.
"Možná se Satoshi-sama dal na piercing..." uchichtla se černovláska.
"A přestal se koupat..." rýpla si zrzka.
"Tak co ty víš... pod tou helmou, pořád zalezlý v laboratoři... Možná to jsou jeho dvě temná tajemství..." Na to se všechny tři začaly hihňat.

Lus Ayazaki

"Není z gotei 13?" Zopakovala po blondýně a zakroutila hlavou. Vedení by se dozvědělo hned, že se tu pohybuje někdo cizí. A proč by nováčci dělali něco takového? Ačkoliv zatím netušila, kdo za tím stojí, vypadalo to, že v tom bude něco víc než jen neshody mezi členy divize. "Vrátím se do osmičky a informuji kapitána. Možná nejde o nic vážného, ale vedení by o tom mělo vědět. Obzvlášť, pokud se tu pohybuje někdo, kdo tu nemá co dělat. A je možné, že se ztratila ještě další zanpakuta." Chtěla dívkám doporučit, aby také informovali svého kapitána, ale ihned si uvědomila, že třináctka žádného nemá. "Pokud by jste svá zanpakuta našli nebo zjistili něco nového, informujte mě prosím. Pevně věřím tomu, že se brzy najdou." Najednou si uvědomila, že ještě neví jednu podstatnou informaci. "Víte, kdy přibližně se vám zanpakuta ztratila?" Otočila se nejprve na dívky a poté i na Kyouheie. "Asi si nepamatujete, v kolik jste na tu osobu narazil, že?"

Lus -> Kyouhei jen zakroutil bezradně hlavou, ale dívky se po sobě podívaly. "Nemohlo to být déle než před dvěma hodinami, řekla bych," řekla nakonec blondýna a ostatní dvě přikývly.




se mezitím ještě stále trochu smutně procházel venku. Opravdu byl připravený zapůsobit dobrým prvním dojmem, jenže tu nebyl nikdo, na koho by ho mohl udělat! Rozhlížel se tedy po nádvoří. Byla tam jakási tabule, docela mu to připomínalo nástěnku, jakou měla i šestá divize. Byly na ní i nějaké papíry, ale většina z nich byla opršalá a také neaktuální. Tedy většina těch věcí, které nějak souvisely s fungováním divize. Aspoň si to Yasumaru myslel, ale dalo se to docela špatně poznat, protože byly vesměs počmárané nějakými oplzlými malůvkami. Zaujal ho nějaký vzkaz, který vypadal relativně nově. "Večer sraz na poradě, kdo nepřijde, bude degradován! Kapitán Kyouhei".
"Hmmm..." udělal Yasumaru, o kapitánu Kyouheiovi nic nevěděl, ale vypadalo to, že byl dost přísný. Kousek vedle byl celý velký list, který vypadal také zachovale. Písmo na něm bylo ale docela malé, tak ho Yasumaru sundal, aby si ho mohl pořádně přečíst. "Pozvánka na autorské čtení nových kapitol Anděla a rytíře. Radost našeho oblíbeného kapitána nad návratem jeho přítele bude zakalena nejistotou v samotném nitru tajné jednotky odboje proti vrchnímu kapitánovi. Může snad jeho tolik postrádaná pravá ruka být zrádce, který vynáší informace nepříteli? Pro navnadění si můžete přečíst úryvek." Yasumaru byl velice překvapený. Vůbec netušil, že ve třinácté divizi jsou tak umělecky nadaní lidé! Začetl se hned i do úryvku. Ten ho hned na začátku překvapil. "A vida! Proč mi kapitán Ruyichi nikdy neřekl, že o něm někdo ve třinácté divizi píše knihu? Hmm... vypadá to, že opravdu dobře vystihli jeho povahu... ano, to je celý Ruyichi-san..." začal se Yasumaru usmívat jak fanynka. "Aww, Mitoshi-san! Je pěkné vidět, že na něj hned všichni nezapomněli, to... um... ehm...?" S dalšími větami se jeho výraz poněkud změnil, obsah úryvku ho zřejmě natolik zaujal, že i zapomněl mluvit... a nebo že by ztuhl hrůzou? Či snad překvapením? kdo ví, o čem to mohlo být...

Lus Ayazaki

"A co hlídka? Ta nic neviděla?" Pak si však vzpomněla na to prázdno, které spatřila, když vešla do třinácté divize, a zarazila se. "Máte tu nějakou hlídku, že ano?" Něco jí však říkalo, že opak je pravdou. Ať už je ukradl kdokoliv, pro dotyčného by určitě nebyl problém dostat se z třináctky nepozorovaně. Stále jí však vrtalo hlavou, jak by se někdo neznámý dostal do Seireitei, navštívil dvě divize - pokud ne více - a zase odešel, aniž by si ho kdokoliv všiml. Stále nezavrhovala možnost, že by tím zlodějem mohl být někdo z Gotei 13, ale nenapadal ji jediný důvod, proč by to dotyčný dělal. Doufala, že muži v osmičce zjistili něco více, protože s těmi informacemi, které získala tady, toho moc nezmůže.

Lus -> Dívky se po sobě podívaly. "No... hlídky jsme se ještě nezeptaly... někdo ale přece musel hlídat, nebo ne?? Nemáme tady přece až takovou anarchii..."
"Máme."
"Máme, ale... hlídky se určitě drží?!" Začaly se mezi sebou dohadovat, ovšem faktem bylo, že tys nikoho na hlídce neviděla. "Můžeme se podívat na rozpis a zjistit, kdo měl hlídkovat!"
"A pak mu pěkně zavařit." S tímto rozhodnutím se vydaly na nádvoří.




dočetl úryvek a zrovna přemýšlel, jestli to, co se tam dělo, mohlo být založeno na pravdě, když konečně spatřil živou duši. No, vlastně mrtvou. Ale to je vedlejší, tak jako tak rychle připíchl leták zpět na nástěnku a nasadil sebevědomý výraz, alespoň v to doufal.
"Zdravím, důstojníku," pozdravil příchozího. Byl to jakýsi hubený shinigami, který zřejmě holdoval všemožným ozdobým těla, ovšem neměl rád slunce, a který měl přes rameno jakýsi vak. "Mám tu jistou - "
"Sorry, nemám čas," zahuhlal onen mladý muž a skoro vyběhl ven z nádvoří, zanechávaje Yasumara zaraženého za sebou.

Lus Ayazaki

Vypadalo to, že se třináctka bez jakéhokoliv vedení začíná pomalu, ale jistě hroutit. Potřebovala by nějakou pevnou ruku, která ji zase postaví na nohy. Jinak se brzy rozpadne úplně. Když dívky vyrazili ven, následovala je. Měla však takové tušení, že pokud měl být někdo na hlídce, dotyční tam nebyli a s hledáním jim tedy nepomůžou.

Za chvíli zevnitř vyšly čtyři mladé ženy, v jedné z nich poznal zástupkyni kapitána osmé divize. Mile se usmál a zamával na ně. Že by ty další tři byly členky jeho nové divize? A nebo tu byly s Ayazaki-san? Vybavoval si, že už je někde někdy viděl, ale měl dojem, že to bylo v nemocnici... Tak že by to byly členky čtvrté? No, třeba se to brzy dozví.


Lus -> Zatímco Yasumaru mával, dívky se šly podíval na nástěnku. Nejdřív se zajímaly o rozpis, potom ale upoutalo jejich pozornost haori s číslovkou 13, které měl Yasumaru na sobě. Začaly si něco šuškat.

Lus Ayazaki

K nástěnce, u které stál Yasumaru, došla o něco později, než dívky. Na rozdíl od nich se tolik nechvástala. "Přeji dobrý den, Kuchiki-san." Pak si však i ona všimla čísla třináct na jeho bílém haori. "Um... teda... kapitáne?" Koukala trochu zmateně, protože podle jejich posledních informacích a toho, jak to tu vypadalo, třináctka žádného kapitána neměla... nebo se něco změnilo?

"Můj první den!" zasmál se trochu nervózně a podrbal se roztržitě vzadu na hlavě, potom si ale uvědomil, že vlastně chtěl působit sebevědomě a jakože ví, co dělá. "Tedy, ano, je to tak, vrchní kapitán mi dnes svěřil funkci kapitána této divize," pokýval hlavou a snažil se, aby to bylo důstojné. "Co tady děláte? Tedy klidně tu buďte, samozřejmě, jen jestli ode mě něco nepotřebujete, fukutaichou?" zeptal se s úsměvem. Lus znal už od dob, kdy začala sloužit v Gotei 13, protože byla mezi nováčky, jejichž výcvik mu byl před pár lety svěřený. Byl na ni velice hrdý!

Lus Ayazaki

"Opravdu? Takže jste zase zpátky ve svém živlu. Gratuluji!" Odvětila s úsměvem. "Myslím, že je dobře, že vrchní kapitán vybral pro třináctou divizi právě vás. Tahle divize potřebuje někoho schopného s pevnou rukou, kdo by ji zase postavil na nohy. Navíc už máte nějaké ty zkušenosti s vedením divize. Posadit do tohoto křesla nějakého nováčka, tak kdo ví, zda by byl schopný to tu dát ještě dohromady. Tak dlouho bez jakéhokoliv vedení... bude tu určitě hromada práce." Vyprávěla to možná trochu moc přehnaně, jako by ta divize sotva stála a měla se každou chvíli zhroutit. "Vlastně ani ne, teda... nejsem si jistá, zda vás tím můžu zatěžovat. Určitě teď budete mít dost vlastních starostí ohledně divize."

se cítil tak trochu v úzkých, když Lus začala mluvit o někom schopném s pevnou rukou. Byl ale rád, že na ni udělal právě takový dojem. Ovšem její řeč o tom, v jakém je divize chaosu, ho taky trochu zneklidnila, že by na tom třináctka byla až tak špatně? Doufal, že to zvládne.
"Klidně mě zatěžujte, přece mě nebudete šetřit," usmál se nakonec. Po pravdě se mu jen nechtělo do té hory papírů, které se určitě nastřádaly a ležely všechny na jedné hromadě bez jakéhokoli systému.

Lus Ayazaki

"Dvěma členům z osmé divize se ztratila zanpakuto. Napadlo mě, že se jim mohl chtít někdo za něco pomstít. Vzpomněli si na muže z třinácté divize jménem Kyouhei, včera s ním měli menší potyčku, prý by v tom mohl mít prsty on. Už jednou se málem poprali, když křivě obvinili jiné členy divize, tak jsem je nechala pátrat v divizi a vydala se sama prověřit dotyčnou osobu." Začala své vyprávění od začátku, aby mu vysvětlila, proč je vlastně tady. "Zde jsem narazila na tyto dívky a ty se mi svěřili, že se jim také ztratila zanpakuto. Pomohli mi najít Kyouheie. Už na pohled vypadal, že není ve stavu, kdy by byl schopný takového činu. Nakonec z něj vypadlo, že se pokusili okrást i jeho, když se vracel zpátky do divize, a dal nám přibližný popis toho zloděje." Na chvíli se odmlčela, aby nabrala dech a taky aby kapitán mohl v klidu vstřebat vše, co řekla. "Říkala jsem si, že když už řeším jednu krádež, pomůžu i tady dívkám, ale teď už je to vlastně vaše povinnost." S těmito slovy pohlédla na dívky a poté zpátky na kapitána.