Tokio

Kurogane Noriyuki

"Myslel jsem, že 250, ale budiž. Někdy se za ním asi stavím," podotkl Noriyuki a mírně se na svého vzdáleného bratrance usmál. "Měl jsem moc práce... to víš, vysoká, zastupování otce... nudný život dospělého," vysvětlil, proč se tak dlouho neozýval. "Trochu jsi vyrostl," podotkl a ukázal na restauraci. "Dáme si jídlo? Možná bych za tebe mohl i zaplatit," nabídl mu jako možnou omluvu. Jídlo přeci bylo dobrou omluvou, ne?

Gabi

"Chmm.. to sme dvaja." Zamrmlala som, po čom som v kuchyni skočila skôr po ovocí. Predsa len to sa nijak pripravovať nemuselo. No moc som ho nechápala. Prečo mal toľko vecí v kuchyni, keď nevedel variť? To to kupoval a potom to vyhadzoval? Zaujímavý týpek.

Kitner Arashi

Zasmál jsem se tomu, co bratránek říkal. Hned jsme ale zvážnil. "Hele... ze svého dědy si můžu legraci dělat jen já.." řekl jsem. Musel jsem přece bránit chudáka dědu. Pokrčil jsme rameny. "Netuším... já školu nechal školou... práci nepotřebuju a o otcích mi radši nemluv... ale jo, úplatek jídlem beru..."  řekl jsem.

Gabi

"Učeň? Takže si nejakého mal?" Ani som neočakávala na jeho odpoveď, len som sa zarazila nad jeho druhou vetou a ráznejšie som prehltla časť banánu.
"Ja ti variť nebudem.." Podotkla som. Nebolo by to dobré pre kuchyňu, ani pre neho. Jediné čo som vedela robiť, bola instantná rámen polievka. "A kedy tento učeň príde ?" Dodala som. Hovoril že chodí raz za týždeň či dva, kto vie, kedy tu bol naposledy.

Gabi

S povzdychom som sa pozrela na šupku od banánu. Kto vie ako bude reagovať na mňa?
"Okej, a.. ako? To mi dáš nejakú kuchárku ktorú budem musieť študovať?" Uškrnula som sa pobavene. Ešte nevedel do čoho išiel. Niektorý ľudia na varenie naozaj nemali talent no.. či som patrila medzi nich, to som zatiaľ nemala ako zistiť.

Kurogane Noriyuki

Jakmile Arashi souhlasil s jídlem, zamířil s ním Noriyuki do restaurace. Byla to taková ta klasická, hodně jídla za dobré ceny, což se všem hodilo. I když, ne že by ti dva asi měli s prachama nouze, žejo. "Tak povídej, proč jsi nechal školu školou?" zeptal se ho zvědavě, když si sedl k jídlu. "Co lukostřelba? Pokračuješ v ní?" zkusil to přes něco jiného než přes rodinu. Zatím si vybíral z lístku.

Kitner Arashi

Posadil jsem se a obědnal si něco k jídlu. "No... někdo se musí starat o dědu... sám to nezvládá... společně s tím nemám čas na školu. Stejně neplánuju najít si práci... peněz je dost a co mě zajímá si přečtu na Wikipedii... u toho mě nebude buzerovat nějaký ing. Satko nebo tak někdo..." řekl jsem ignorantsky. "A když mám čas tak se snažím trénovat... ale opět... není tolik času kolik bych rád..." řekl jsem. Ačkolic to byla spíš lež.. prostěj sem se flákal.

Gabi

"Vôbec netuším o čom hovoríš." Zamrmlala som a po dojedení som šupku od banánu odhodila do koša, teda ak bol niekde v dohľade. "Čo máš dnes v pláne robiť? Je ešte.. pomerne skoro ráno." Predsa len od udalostiach ubehlo maximálne pár hodín. Teda od tých, kde som takmer dostala na prdel.

Kurogane Noriyuki

"Vypadá to, že máš přeci jen snazší život," usmál se Nori a napil se ze sklenice vody, která mu byla zatím donesena. Proč to neudělal jak Arashi a nevyprdl se na všechno? Asi by se pak moc nudil. Narozdíl od něj už neměl o koho se starat. Pokud nepočítal tatíka, co byl někde v prdeli.
Jeho pozornost však najednou přilákal nějaký chlapec... "Zase ten řetězák," zamumlal, když si všiml, že se jednalo o něco, co vídal v posledních dobách dost často, ale považoval to za halucinace. Možná by bylo dobré to ověřit. "Hele, vidíš ho taky?" zeptal se vážným tónem svého společníka a pokynul hlavou k němu. Pokud ho uvidí... asi mu budou muset pomoci.

Kitner Arashi

Konečně mi donesli sklenici s pitím. Napil jsem se a poslouchal. "Jojo... starat se o dědu je jedna radost víš? Radši bych se učil něco o kvantové fyzice... nebo se naučil nějakej šíleně těžkej jazyk, jako je čeština... " řekl jsem, když nás vyrušil nějaký krpec. "To je nějaká nová moda? Měl jsem spolužáka, co nosil řetězy.. vyseli mu z kalhot... a tak... ale tohle je docela vostrý..." řekl jsem. "Co se děje špunte? Ukradl jsi něco? Nebo co? Kdo po tobě jde? Ochranka?" zeptal jsem se

Kurogane Noriyuki

Okej, bratranec ho viděl taky! To bylo špatné znamení, nemusela by to být halucinace, ale nějaké virové onemocnění, které se šířilo. A navíc ho něco chtělo zabít. "Já pořád říkám, že by se nikdo neměl plést Yakuze pod ruce," bylo první, co ho napadlo ve spojení toho, že po něm někdo jde. "A jak by si chtěl pomoci? Máme zavolat tvým rodičům? Nebo policii?" zeptal se na možnosti, protože neměl páru, co byl kluk zač. A hlavně, proč by někdo šel po takovém prckovi? Kdyby to byl dospělý, tak si myslí, že je ožralej.

Kitner Arashi

Tohle celé bylo divné. Normálně by na tohle měl reagovat každeh v místnosti... ale nikdo nevypadal, že by je situace zajímala. "Tady se děje něco fakt divnýho... " řekl jsem. Bylo to celkem očividné. "Klid... je tu tuna lidí, tady se ti nemůže nic stát..." snažil jsem se ho uklidnit. Jen magor by něco podnikal na místě, jako bylo tohle...

Kurogane Noriyuki

Jo, asi to nechápali. Ale... jo, pak nastala ta exploze a tak podobně, všude spousta paniky a Nori musel být ten starší z rodiny a ochránit svého příbuzného. I kdyby se to ukázalo jako planý poplach a výbuch plynu, tak nehodlal moc riskovat. Poměrně rychle vzal židli na které seděl a rozbil okno u kterého seděli. Vypadalo to, že už to někdy dělal, protože ještě rychle přejel dolní hranu rámu, aby se jim lépe vylejzalo ven. "Ven! Rychle! A ty taky!" křikl na toho klučinu s řetězem. "Luk tu asi nemáš, co?" hlesl k Arashimu. Na čele mu vyskákal pot, asi měl trochu nahnáno? Dveře přeci nevybuchují bezdůvodně! A taky pak bude muset řešit rozbité okno, že.

Gabi

"Znova vôbec netuším o čom hovoríš." Zasmiala som sa a len som prikývla. "Oukej, ak ti to k niečomu bude... no varujem ťa.. som úplne antitalent na niektoré veci. Možno mi to vôbec nepôjde." Možno to bola intuícia, no bola to pravda. Skúšala som už napríklad jazdiť s autom a tiež to dopadlo no.. všelijak.. 
"Povedz, máš nejakú sexi uhm.. dcéru, alebo syna?" Táto otázka ho mohla trocha zaraziť no pre niekoho ako ja, to bolo pomerne bežné.. predsa len som na také veci začínala mať vek. Alebo som sa aspoň dostala do veku, kedy som si myslela, že na to vek mám.. koľko som vlastne mala rokov?

Gabi

Musela som sa zamyslieť. Jeho otázka bola popravde pomerne záludná pretože.. no čo pre mňa bolo sexy? Pohodlnejšie som sa oprela o stoličku a zatvárila som sa, že premýšľam... no takmer to bolelo. Aspoň som premýšľala nad niečím príjemným. "No.. popravde.. ak to nie je škaredé jak noc, prekusnem hocičo." Žmurkla som na neho a znova som sa pomerne veselo zasmiala. Všimla som si, že odniekadiaľ zobral nejakú fotku. Že by? No dúfala som že to nebude nič strašné a hrozné. Jeho druhá časť vety ma zľahka urazila a tak som na neho vyplazila jazyk a odfrkla som si. "Ja som si nevybrala THUG life.. thug life si vybral mňa." Do toho som sa to posnažila.. zarapovať? Really? Sama som sa zasmiala nad tým, ako hrozne to znelo. Moja kariéra ťažkej geto-hudobnej showmanky sa pravdepodobne nikdy nestane realitou.

Kitner Arashi

Jestli sem chtěl něco říct už nikdo nikdy nezjistí, protože mě přerušil nějaký výbuch. V první vteřině mě napadlo, že musí jít o nějaký blbý vtip. Skrytou kameru? Ale nejspíš šlo o něco daleko horšího. "Jasně... v kapse mám 2... to je fakt blbá otázka..." zařval jsem na bratrance. Takové pitomé otázky. Sebral jsem ze stolu alespoň lahev, ve které mi přinesli pití. Jednak ještě nebyla prázdná... a hlavně sem jí mohl někomu přerazit o hlavu, kdyby na to přišlo. A pak rychle k oknu a ven...

Gabi

Chvíľku som si môjho spasiteľa a pravdepodobne aj učiteľa premerala. Rozmýšľala som, či ho podpichnúť alebo nie. Nevyzeral zle.. asi. Povedal mená svojich detí a to, že sú dvojčatá. To ma pomerne zaskočilo, pretože som v japonsku žila odkedy si pamätám no týmto ich menám som nikdy nevedela prísť na kĺb. Jednalo sa o dve dievčatá, dvoch chlapcov, alebo dievča a chlapca? Kto vie.
"Môžeš mi skúsiť ukázať fotku. Nebudem na nich príliš prísna neboj." žmurkla som na neho a hlavou som mykla k zarámovanej fotke, ktorú držal. Predsa len som do nej nevidela.