Laboratoře Delta

Kaneyama Inari

Zdálo se, že se objekt nehýbe. Pomalu se k tomu přibližovala, když v tom Nagai-san nečekaně na tu věc posvítil. Inari leknutím uskočila dozadu a málem zakopla o vlastní nohy. Když získala zpátky svou rovnováhu, pozorně si to prohlédla.
"Co to.... je?" Optala se, ačkoliv si nebyla jistá tím, zda to chce opravdu vědět. Nehýbalo se to, a tak přistoupila několik kroků blíž. Neopovažovala se však přistoupit až úplně k tomu. Ještě chvíli na to hleděla a prohlížela si kusy nějaké potrhané látky a helmu, pak se otočila na Nagaie-san.
"Nepůjdeme radši dál?" Ačkoliv se zdálo, že je to mrtvé, necítila se poblíž toho zrovna příjemně.

Dívka

Koukla na vás a zadýchaně odpověděla.
Ni-nic mi nejni... Rozhlédla se a prohlédla si vás všechny.
P-počkat...vy nejste vodsaď! Kde jste se tu vzali???
Promluvila k vám, zatímco jste se vydali dál.
Před vámi se táhla dlouhá chodba, kdy po stranách se nacházely prosklené kóje s baňkami, počítači a jinými.
Vypadalo to, že to budou laboratoře.

Nagai

Popošel k Inari.
Hmm...masivní struktura...naznačuje předpokládanou odolnost...velké ruce a nohy signalizují, že spoléhá na svou sílu.
Nagai si pak čupl k tvorovi a více si jej prohlížel.
Nejspíš jde o obyvatele těchto míst...než o návštěvníka...asi už víme co zabilo tam toho...
Pak zakroutí hlavou.
Ach....jak bych ho rád prozkoumal...ale je v dost zbídačeném stavu...chtělo by to čerstvější vzorek!
Pak se otočí na Inari a usměje se.
Ale jistě....
Vydali jste se dál..po chvíle jste našli ožehlé dveře a vstoupili jste do mnohem světlejší místnosti.
Byla větší a vypadala jako sklad.

Kiryu Shihoin

Keďže už celkom dávno sa rozhodol že hovorenie nechá na kapitánovi, tak nereagoval a obzeral sa okolo. Hm, takže tu budú asi tie ich laboratórie. pomyslel si. Síce, to sa dalo čakať z toho, že sa to tu volá Laboratórie Delta. dodal v mysli. Popravde, dovtedy to tu zrovna laboratórne nevyzeralo, ale fakt to možno bolo preto, lebo všetko bolo zatiaľ v dosť dezolátnom stave. A tak šiel a šiel, a celkom bol zvedavý čo sa od toho dievčaťa dozvedia, tak dúfal že si s tou konverzáciou pohnú.

Hikaku

Přemýšlel nad tím jak dívce odpovědět. Má ji vyzradit kdo opravdu jsou nebo zkusit lhát. "My? No nás sem poslali... poslali nás sem ze shora." Začal s nepřímou odpovědí. "Osobně jsem tady nikdy nebyl a slyšel jsem toho taky málo. Co se tady vlastně pořád děláte?" Bylo mu zvláštní že dívka hned nepoznala že jsou to shinigami, ale díky pobytu tady dole možná nikdy žádné neviděla.

Hoshi Kitsune

Když se dívka zeptala, odkud jsme přišli, jsem jen bez přemýšlení ukázala prstem nahoru. Teprve, až potom mi došlo, že jsem možná prozradila něco, co jsem neměla. Z uvažováním nad tímto "problémem", mě vytrhla slova kapitána, který vlastně řekl to samé. V duchu jsem si oddechla a znovu se rozhlížela okolo. Všimla jsem si něčeho, co sloužilo asi jako laboratoře, konečně tahle budova začala dostávat svému jménu. Zaujali mě a tak jsem si je z dálky důkladně prohlížela. Při tom jsem poslouchala rozhovor kapitána s dívkou v cárech laboratorních plášťů. Nechtěla jsem přijít o jakékoliv důležité informace.

Kaneyama Inari

Až do této chvíle jí připadal Nagai-san zcela normální. Možná se občas divně tvářil, ale to čas od času dělá každý. Teď však ukázal svou pravou tvář člena dvanácté divize. Nebýt jeho slov o zkoumání a vzorcích, myslela by si, že je zcela normální. Jen šílenci z dvanáctky by chtěli něco takového zkoumat.... ale každý má jiný koníček.
Byla ráda, že pokračovali dále. Našlapovala mnohem opatrněji a každý kout i každý stín prohlédla. Co kdyby tu ta zrůda byla ještě jedna?
Když dorazili ke dveřím, nechala Inari Nagaie-san, aby vstoupil první. Jen pro jistotu... Jakmile vstoupila do místnosti, ihned ji začala očima prohledávat, zda tu náhodou nezahlédne nějaký pohyb něčeho, co by si z nich chtělo udělat svačinku.

Nagai

Šel kousek před tebou a prohlížel si místnost. Nicméně celou dobu mlčel.
Pak jste přešli regály a zjistili jste, že místnost je mnohem větší. Byla obrovská a plná nádrží. Byly to...velmi divné prosklené nádrže, v nichž byly na hadičky napojené humanoidní bytosti v různých stádiích vývoje. Vypadalo to, že jsou ty bytosti už dlouho mrtvé a z pohledu na ně, nešlo poznat o kdo by to mohl být.
Hmm...takže zde také klonovali...
Pronesl konečně Nagai.
Takových zařízení jsme našli více...ale tohle...
Řekl prohlížejíc si jednu nádrž.
Je jiné...to co klonovali tady...bylo jiné....koukněte...každá nádrž má generátor bariéry, takže se bály, že by to něco mohlo utéct...bylo to jistě nebezpečné...
Oči se mu rozsvítily, jako vánoční stromek na štědrý den.

Dívka

Zatvářila se nehorázně překvapeně.
Z...povrchu? Počkat....vy jste připluli ponorkou?! To....musíme se k ní dostat...musíme jít...
Řekla dívka, jako by to bylo to jediné co je na světě důležité.
Až se ostatní doví, že je tu volná ponorka...bude to špatné...Co tady...dělám? Přežívám? Jako zbytek co nás ještě žije...poté co zmizely obě ponorky se odsud nemáme jak dostat!

Kiryu Shihoin

Prevrátil očami. To sme sa toho zase dozvedeli. pomyslel si ironicky. Ale nakoniec, vypadnúť odtiaľto predsa nebol tak zlý nápad, veď to bolo jediné čo vlastne momentálne chcel, okrem čokolády a kľudu. Nejaké vyšetrovanie môže ísť do pekla. Okej, som za, vypadnime odtiaľto. povedal a potom sa pozrel za nich, kde boli dvere čo viedli do zaplavenej miestnosti. Asi ale pôjdeme inakade... huh... chcelo by to nejakú mapu. dodal potichšie a skôr pre seba, ale dosť na to, aby to ostatní počuli. Nerobil si síce veľké nádeje, že ostatní budú súhlasiť s jeho plánom "Kašlať na všetko a ísť domov", ale za pokus to stálo...

(Omlouvám se za neaktivitu ale ve škole toho bylo moc)
Kioshi Hikaku

"Ano z povrchu." Odpověděl jednoduše a pak si vyslechl její panikaření. "Obávám se že by se jim stejně nepovedlo ji nastartovat." Podle všeho ponorka reagovala jen na určitá reiatsu, která měla zanesena do nějakého systému nebo tak něco, Tedy alespoň tak to Hikaku chápal. (Nejsem si jistý jak ten stroj funguje.) Pokračoval tedy dál v chůzi a hledal něco co by stálo za opravdové prozkoumání. "Slečno kde se nacházíme právě teď?"

Hoshi Kitsune

Dívka mlela jedno přes druhé, až jsem jí chvílemi ani nevnímala nebo nerozuměla. Kdyby nám raději řekla, co se to tu děje. pomyslela jsem si a v duchu si povzdychla. 
Mezitím, co povídala, jsem nakukovala do místností okolo. Artemis seděla u ostatních a jen se za mnou dívala. 
Když Kiryu prohlásil, že je pro odejít, jen jsem nad tím protočila oči. Sotva jsme přišli, pořádně nic neprozkoumali, vědátor s Inari jsou bůh ví kde a on by se už vracel. Zvláštní to podkapitán. blesklo mi hlavou a dál očima prohledávala místnosti kolem z bezpečné vzdálenosti zpoza dveří. Mluvení s dívkou jsem nechala na kapitánovi.

Dívka

Vypadalo to, že se jí velmi zamlouvá Kiryúv nápad na co nejrychlejší opuštění tohoto místa.
Obávám se, že už by si nějakou cestu našli...když tu hnijete rok...tak vás něco jako startování ponorky neodradí...
Pak se rozhlédla okolo.
Jsme v oddělení....administrativním...tady se řešila většina administrace a menší, méně významné výzkumy...jediná cesta je skrz sklady a ubikace, ale to musíme projít centrálním jádrem! Řekla vystrašeně.

Kitsune si v jedné z místností všimla štosu nějakých papírů, označených PŘÍSNĚ TAJNÉ! ležely na stole kouzek od vchodu a vypadaly celkem zachovale. Mohlo se zde nacházet něco zajímavého.

Kioshi Hikaku

"Pokud je to jediná cesta tak se jí dáme, jen co si zde ověříme co potřebujeme."Podívá se na dívku a dodá. "Nebojte se s námi jste v bezpečí." Začal se dívat po stolech, jestli nenajde něco co by stálo za prozkoumání, zatím na to moc štěstí neměl. Doufal že až budou procházet sklady, narazí na něco hmatatelné a nesmírně důležité. Haruka pořád tiše odpočívala pod Hikakovou kapucí a sem tam hodila škaredý obličej na někoho z Hikakovich společníků.

Kiryu Shihoin

Prevrátil očami a tiež teda šiel preskúmavať stoly... aspoň sa teda tak tváril. V skutočnosti bol duchom niekde úplne inde. Však ani nevedel čo hľadaju, tak ako to mal nájsť?! Tak sa teda proste bezducho prehraboval nejakými spismi o údržbe kanalizácie, a popri tom myslel na to, ako už konečne odtiaľto vypadnú a on si užije zaslúžený spánok.

Hoshi Kitsune

Podle dívčiných slov se dalo usuzovat, že souhlasí s Kiryem a jeho plánem "Kašleme na misi, jdeme na zmrzlinu.". Mluvení jsem dál nechávala na kapitánovi, který byl podle všeho zodpovědnější. 
Já se mezitím dívala do jednotlivých místností dříve sloužících jako laboratoře, pravděpodobně. Nevěděla jsem sice, co hledám, ale říkala jsem si, že až to najdu, poznám to. Nakonec se k mému prozkoumávání přidali i kapitán s Kiryem. Artemis raději zůstala u dívky, aby na ní dávala pozor. 
Po nějaké době jsem na stole v jedné místnosti zahlédla štos nějakých papírů. Už jen ten nápis na nich "PŘÍSNĚ TAJNÉ" ve mně vzbuzovalo zvědavost a jelikož je člověk/shinigami velmi zvědavý tvor, nedalo mi to a sáhla jsem po nich. "Něco asi mám!" zavolala jsem na své společníky a začala se tím štosem papírů probírat.

Kiryu Shihoin

Obrátil sa smerom, odkiaľ počul kričať Kitsune. Položil prísne tajné papiere ktoré obsahovali podrobnosti o tajnej operáci pre narodeninovú párty pre šéfa marketingového oddelenia a šiel k nej. Nazrel jej cez rameno a čítal si list. Bla bla bla... bla bla bla... Klonovanie?! Wáááu... to začína byť zaujímavé. povedal a hneď sa zamyslel nad tým, aké úžasné by to bolo, naklonovať sa. Konečne by mohol byť obkolesený ľuďmi, ktorí by ho furt do niečoho nenútili. Potom začal premýšľat nad naklonovanou Kitsune... a to už potom začalo zachádzať do teritorii plných neprístojností... Zbytok listu teda totálne ignoroval a nechal na ostatných nech si všimnú tie dôležité veci.

Kioshi Hikaku

Stejně jako Kiryu nic zajímavého nenašel. Zato Kitsune se dařilo dobře. Byl u ní chvíli po tom co se k ní přisunul podkapitán druhé divize a začal číst. Přečetl ho několikrát a pořád se zastavoval u toho klonování. Název "subjekt 001" ho překvapil. Pokud číslo nebylo jen tak nějakým označením, mohlo jít o vůbec první pokus této skupiny něco naklonovat a hned s takovým výsledkem. Tudíž to asi nebyla jen tak nějaká skupina hrající se s výbušninami jako ti blázni z dvanáctky. "Kitsune co je tam dál?" Netrpělivě čekal na další stránku na které mohl být nějaký důležitý dodatek.

Hoshi Kitsune

Mezi tou hromadou papírů mě nejprve zaujal dopis od nějakého profesora Yamady. To, co mě na něm zaujalo bylo to, pro koho byl. Stálo tam Vrchní vedoucí aktivit Reimei. 
Reimei, to byla přece ta skupina, kterou jsme tu měli vyšetřovat. Klonování? podivila jsem se. Zamrazilo mě trochu na zádech. Otočila jsem se na Kirya dívající se mi přes rameno. Proč mám takový pocit, že nechci vědět, na co myslí? blesklo mi hlavou a vrátila jsem se ke čtení onoho dopisu. Válka s Gotei 13? Myslím, že tohle jsou přesně ty informace, které hledáme. pomyslela jsem si a pocítila hrdost, že jsem je našla zrovna já. 
Poté mě kapitán pobídl podívat se na další papír, kývla jsem, že rozumím a vzala do ruky další z papírů, které jsem našla..

Kioshi Hikaku

Četl poznámky, které Kitsune nalistovala. Víceméně na ní bylo to co na předchozí. Hikaku se však zarazil nad jménem klonoaného subjektu. "Tak tohle by byl problém." Zahledí se na jejich průvodkyni. "Hej vy. Kde probíhá tento výzkum?" Vzal Kitsune z ruk složku a hodil jí dívce.

Dívka

Překvapeně se na Hikaka podívala a na chvíli zamrzla.
Já..nevím... Nakoukla do papíru a zamyslela se.
133....hm...to by mohlo být...západní křídlo...možná...
Řekla krapet nerozhodně.

Kiryu Shihoin

Bla bla bla... Hovoril si v hlave, ked sa zarazil nad jedným menom čo mu prišlo povedomé. Sei... Sei... Huh... nevolala sa náhodou tak nejaká taká významná babka? spýtal sa a pozrel na ostatných. Nevedel ale či to bola ona, lebo jej druhé meno si nepamätal. A popravde, ani si poriadne nepamätal kto to vlastne bol, len si pamätal že občas sa tam s ňou niečo vybavovalo ohľadom rodiny a že bola významná.

Hoshi Kitsune

Listovala jsem dál poznámkami, když jsem narazila na něčí osobní profil. 
Subjekt 001? O něm se psalo v tom prvním papíru. pomyslela jsem si a četla dál. Hodnost...Kapitán...Jméno...Sei Shounagon? Vrchní kapitánka má klon? Vykulila jsem překvapením a zděšením oči. 
Kdy k tomu došlo? A která z nich vedla Gotei 13? Kterou jsme to s Akishou potkali v reálném světě? honily se mi hlavou otázky. 
Z přemýšlení mě vytrhl až hlas kapitána a to, že mi z rukou sebral složku s papíry. Bylo by možné, aby tu byla ta pravá a že mezi námi byl klon? Že by to napadlo i kapitána? pomyslela jsem si. 
"Vlastně to bývala vrchní kapitánka." odpověděla jsem Kiryovi.

(Omlouvám se, ale nějak jsem si nevšiml že jste reagovali)
Kioshi Hikaku

"Zavedete nás tam?" Zareagoval na dívčinu odpověď. Pak se zadíval na Kitsune, která vypadala, nějak zvláštně. "Děje se něco?" Absolutně netušil co jí mohlo tak rozrušit. Pokud je klonování pouze ve stavu výzkumu, bude nejlepší zastavit to ještě teď. Pak by mohlo být již příliš pozdě. Zatím byl docela v klidu, snažil se zbytečně nezmatkovat. Haruka tiše spala na jeho zádech a to bylo to nejlepší co mohlo být. Kiryu vypadal být taky docela v pořádku, tím svým zvláštním, optimisticky pesimistickým způsobem. Ale Kitsune mu dělala trochu starosti, vypadalo to že už teď je toho na ni moc.

Hoshi Kitsune

Když na mě kapitán promluvil, prudce jsem se na něj otočila. "Ne, nic. Jen mě zarazilo to jméno." odpověděla jsem mu a pousmála se.
Možná začínám být jenom paranoidní. pomyslela jsem si a rozhodla se nad tím dál neuvažovat, dokud nemáme nějaké pořádné důkazy. 
Místo toho jsem nasadila svůj běžný výraz a drbala za ušima Artemis, která se mi otírala hlavou o nohu.
Všichni vypadali v klidu, což i mě přimělo uklidnit se a zbytečně nezmatkovat. Na to bude určitě času dost jindy. Čekali jsme, jestli nás dívka zavede do laboratoře, kde se prováděly klonovací pokusy.