Laboratoře Delta

Kiryu Shihoin

Kiryu sa zamyslel... Vrchná kapitánka, huh? povedal. Spomínal na to, ako tú babku párkrát videl. Nezdala sa mu teda bohviejak silná, a rozhodne by ju netipoval na vrchnú kapitánku, zvlášť keď jej najväčšou starosťou bol šumák, ale tak Soul Society malo tak nejak vo zvyku dávať do významných funkcii totálnych magorov. Pokrčil nad tým plecami.
Takže chcete povedať že je celkom dobrá šanca že tu budeme bojovať proti bývalej kapitánke prvej divízie? Huh... No, tak to bude na vás kapitán. povedal a trocha nedôverčivo naňho pozrel. Nevyzeral ako niekto kto by dokázal sundať kapitánku prvej divízie, i keď ktovie, predsa len bola to babka, tak určite nebude zas až tak silná. Každopádne v duchu už písal Mišimu list na rozlúčku.

Kioshi Hikaku

Napomáhat jejich nepříteli by asi neměli, ale bylo jasné že sami by to místo hledali mnohem dýl. "Příjde mi to celkem fér. Sice jsme vás už jednou zachránili," Pohlédl na Kirya. ", ale budiš." Poté přešel k zástupci kapitána druhé divize a tiše řekl. "Upřímně doufám, že ten projekt je pořád ve fázi výzkumu."

Kaneyama Inari

Tiše cupitala za Nagaiem-san a velmi pozorně pozorovala okolní nádrže. Celou dobu přemýšlela, kdo nebo co v nich je. Usoudila však, že je možná lepší to nevědět.
"Klonovali?" Zopakovala si sama pro sebe, když Nagai-san konečně promluvil. Přistoupila blíž k nádrži, u které stál Nagai-san a zadívala se dovnitř.
"Ví se, koho nebo co vlastně klonovali?" Oprala se a pak pokračovala dál. Zadívala se ještě do několika nádrží.
"Je možné, že... něco z nich přežilo?"

Spoiler:

Kiryu Shihoin

Pozrel na dievča. Jo jo, jasne že vás odtiaľto dostaneme. povedal. Ak sa nám to bude hodiť. dokončil, ale nie nahlas. Predsa len, teraz ju potrebovali, aby sa odtiaľto dostali. Každopádne sa mu moc nepáčilo, že budu musieť ísť cez bojovú zónu s obmedzenymi schopnosťami, ale tak keď druhá voľba bola ostať tu a už nikdy nevidieť sprchu, čokoládu ani Mišiho, tak bolo asi lepšie skúsiť tú prvú voľbu.
Potom k nemu došiel kapitán a povedal to čo povedal. Kiryu si povzdychol. To ste ma zrovna moc neukľudnil. odpovedal mu ticho. Fakt to bol nezvyčajný kapitán, Kiryu poznal skôr kapitánov ktorí by na toto povedali niečo ako "Ano, super, môžem dokazať že som najlepší na svete, takže poďme napadnuť tento klon bývalej kapitánky prvej divízie čelne a bez žiadneho plánu, keďže som tak drsný že nepotrebujem plán.". To bolo celkom fajn že tento kapitán také reči nemal, ale zase trocha viac sebavedomia by mu neuškodilo.
No nič, tak poďme teda, čím skôr vyrazíme, tým skôr odtiaľto vypadneme. zavelil a pozrel na dievča, aby ukázalo ktorým smerom.

Hoshi Kitsune

Aspoň nejsem jediná koho napadlo něco podobného. pomyslela jsem si, když Kiryu pronesl svou dedukční teorii. Doufala jsem, že na boj s vrchní kapitánkou, ať už bývalou nebo ne, nedojde. Mám svůj život docela ráda a nerada bych o něj přišla.
Údržbáře? Tím myslí toho potápěče z před tím? Ono jich je tu víc? podivila jsem se v duchu.
Dívka souhlasila, že nás tam dovede,ale samozřejmě ne zadarmo. Vzít jí s sebou? No, proč ne? Pořád lepší než tady bloudit tímhle bludištěm. Kapitán s Kiryem to odsouhlasili, takže se čekalo jen na dívku, až se ujme role naší průvodkyně.

Nagai

Zavrtěl hlavou.
Nepravděpodobné...ty schránky potřebují notné množství energie na jistý druh stáze. Tato laboratoř operuje na minimu...co se týče obsahu..snad to zjistíme...ze záznamů...
Spolu s Nagaiem jsi pak vyšla o patro výše d jakési kontrolní místnosti. Nagai se zde usadil za počítač a začal pracovat. Ty jsi měla možnost zkoumat okolí.

Dívka vás vedla rozpadajícími se laboratořemi. Po cestě byl klid, občas nějaké zavrzání kovu nebo dupot z dálky, ale nejspíš byla zběhlá ve vyhýbání se těm potvorám, protože jste po cestě nepotkali jedinou. Nakonec se zastavila.
Jsme tady...to je ono...
Ukázala na dveře před vámi. Byly vyražené z pantů a zohýbané do všech stran.

Kiryu Shihoin

Cestou sa občas obzeral, ale inak šiel celkom uvolnene, zhrbene a s rukami vo vreckách. Uuuh... prečo som si sakra nezobral i-pod...? premýšľal. Bola tu hrozná nuda podľa neho... ale zase na druhej strane bojovať fakt nechcel, takže bol tak nejak rozpoltený... i keď... nie, vlastne vedel čo chcel. Chcel pokoj a kľud a vypadnuť odtiaľto konečne. Ale zatiaľ to vyzeralo v nedohľadne.
Nakoniec dorazili tam kam šli. Hm... no, nevyzerá to tu zrovna prívetivo. pozrel na vyvalené dvere. Vyzeralo to ako keby tadeto prešiel buldozér alebo triceratops alebo napríklad kapitán divízie na stole...

(Omlouvám se velice, škola, škola a zase škola)
Kioshi Hikaku


Celou cestu mlčel. Nijak zvlášť si nevšímal toho co bylo kolem. Spíš přemýšlel nad tím, jak dlouho ten výzkum asi probíhá. Jestli o tom babča něco věděla a tak podobně. Sám s vrchní kapitánkou neměl nějaký jiný vztah, než kdokoliv z členů. Vlastně odešla chvíli po tom co byl Hikaku jmenován kapitánem sedmičky. Šel tedy s hlavou s kloněnou a rukama volně spuštěnýma podél těla. Haruka pořád spala a na takovém místě to bylo jen a jen dobře, kdo ví, co by ještě mohla vyvést. Když došli na místo, které bylo jejich cílem, jen zběžně pohlédl na poškozené dveře. "Jak dlouho to tady takto vypadá? Víte o tom něco?" Otázku mířil jak jinak než na dívku, která je tu provázela. V duchu doufal v to, že tyhle dveře byli v tomto stavu už nějakou dobu a nikomu se je jen nechtělo opravit, tedy spíše nahradit novými. Nehodlal se pouštět do nějakých bojů, vždyť jen před pár hodinami opustil lůžko čtvrté divize.

Hoshi Kitsune

Celou cestu k laboratoři bylo ticho a klid. Nikdo nic neřekl a já to nehodlala měnit. Kráčeli jsme za dívkou. Když jsem se nad tím tak zamyslela, měla v rukou naše životy. Stačilo by, aby nás navedla špatným směrem a... zbytek myšlenky jsem radši utnula. Odkdy je ze mě takový pesimista. pomyslela jsem si. Artemis mi strčila čumákem do ruky. Podrbala jsem jí za ušima a usmála se na ní.
Jakmile jsme dorazili k laboratoři, překvapily mě vyražené a zohýbané dveře. Doufám, že cokoliv to udělalo, je to dávno pryč. 
"To celé tohle místo." odvětila jsem na Kiryova slova.

Dívka

Zastavila a podívala se na vás.
Toto je ono... Ukázala na dveře.
Dovnitř mě ale nedostanete...už jsem se tu naučila nechodit nikam, kde to vypadá, že už tam někdo byl...
Pak se ohlédla na Hikakua.
Dle všeho...to tady všechno začalo...
V dáli bylo slyšet dupání jedného z obrů. Zdálo se však být daleko a tudíž nebýt hrozbou.

Hikaku

Podíval se na své mladší kolegy a v malé chvíli si vybavil sebe před nějakým časem. Kdyby na jejich místě byl on, už by se bezhlavě pouštěl do místnosti, před kterou stáli. Ovšem teď mu nezbývalo nic jiné než to udělat taky, oba jeho společníci vypadali být pos...podělaní strachy. "Tak nás tedy počkejte tady, jestli chcete." Nahlédl dovnitř místnosti a pokud vše vypadalo bezpečně, vstoupil dovnitř.

Inari Kaneyama

"Jo tak... chápu..." Odvětila přesvědčivě. Jako jedna z těch, kteří jsou vědou nepolíbení, však neměla vůbec tušení, o čem to Nagai-san vlastně mluvil. A to ho poslouchala a snažila se mu porozumět.
Když se pak přesunuli o patro výš o nějaké místnosti, chvíli pozorovala, jak Nagai-san něco dělá, ale po chvíli se začala nudit. Navíc se cítí trochu trapně, když ostatní pracují a ona stojí solný sloup.
"Nemůžu s něčím pomoct?" Optla se a pak se pustila do zkoumání místnosti. Všechno tu pro ni bylo nové a neznámé a tak se pustila do podrobnějšího zkoumání každé věci, která vypadala, že je k ničemu.

Nagai

Koukl na tebe a na chvíli se zamyslel.
Eto...vypadá to, že někdo naboural systém a dosti neuměle ho narušil...budu muset provést tvrdý restart systému...proto..kdybyste mohla nějak zajistit prostor...chvíli nebude fungovat vůbec nic a já...no...nemám rád, když mě něco ruší při práci.
Mrkl na tebe a vrátil se k počítači.
A vypadá to, že ty značky co se nám udělaly redukují jednotně všem reiatsu na stejnou úroveň. To znamená že kapitáni jsou teď stejně silní jako členové...těm to ubírá nejméně.
Začal ťukat do počítače.

Kiryu Shihoin

Strach teda rozhodne nemal, ale zase nebol taký idiot aby išiel do miestnosti prvý. Keď sa teda kapitán ponúkol ako meatshield, tak ho zastavovať nehodlal. Ohliadol sa smerom odkiaľ počul tie kroky potápača, ale zdalo sa že to bolo ešte ďaleko a snáď to sem ani nejde... Tak snáď budú v poriadku. A keby niečo, tak sa plánoval schovať, snáď sa ostatní nebudú cítit zbytočne odvážne. A tak teda chvíľu počkal, či náhodou kapitána niečo z tej miestnosti nevyhodí, a keď sa zdalo že je ticho, tak šiel za ním.

Kitsune

Ještě před rokem bych bez rozmyslu vkročila do místnosti, jenže za ten rok tréninku jsem se dost změnila. Hlavně, co se omezení drzosti a vrhání se do všeho po hlavě týče. Jeden moudrý drak mi jednou(milionkrát) řekl: "Přestaň se chovat jako idiot a budeš mít ode mě pokoj.". 
Když se po nás kapitán podíval, zachytila jsem jeho pohled a pozvedla jedno obočí. To se bojí? pomyslela jsem si v duchu. Hned na to se rozešel k rozervaným dveřím a vešel dovnitř. Po něm vešel i Kiryu. Dívka nevypadala, že by měla v plánu jít také dovnitř. Poklekla jsem k Artemis a zašeptala jí do ucha: "Zůstaň tady a hlídej jí.". Pak jsem vlezla do místnosti za ostatními.

Kiryu Shihoin

Jeho pohľad najprv upútala rozbitá nádrž... Vyzerá to tu ako v Béčkovom horrovom filme z 50. rokov. Frankensteinove monštrum zdrhlo a... počkať, to sú 30. roky... Nejaký ripoff Frankensteinovho monštra zdrhol a začal terorizovať populáciu... je tu vôbec nejaká populácia okrem špinavých ustráchaných ľudí? premýšľal, no ale radšej túto myšlienku zanechal a poobzeral sa po zbytku miestnosti. Vyzeralo to tu ako truhla plná informacii, ale nájsť ich bude vyžadovať trocha kopania. (pozn. autora: samé metafory dneska...) A tak pristúpil najprv k počítaču, kde blikalo že potrebuje energiu. Kiryu nadvihol obočie. Chvíľu si s počítačom vymieňal pohľady... a potom stlačil Ctrl-Alt-Delete.

Kaneyama Inari

"Zajistit prostor?" Na chvíli se zamyslela. Nebyla si jistá, zda je ta pravá pro tento úkol a vlastně ani nevěděla, jak by ho měla zajistit. Ale nikdo jiný tady bohužel nebyl. Než však podnikla určitá opatření k zajištění prostoru, zeptala se ještě na ty značky.
"A proč by někdo něco takového dělal?"Optala se. Tohle jí docela zajímalo. Napadlo jí, že by ty značky měly uplatnění v případě, kdyby se tu náhodou objevily nějací vetřelci jako jsou teď i oni a oni by je tak lépe zpacifikovali, ale mohly mít taky úplně jiný účel.

Hikaku

Vešel do místnosti a dlouho v ní jen tak stál, jeho kolegové už v ní byli taky. Pořád koukal na nádrž, tedy na její pozůstatky. Nakonec zasedl ke stolu na kterém bylo nejvíce papírů a hledal něco, co by mohlo být důležité, prohledal všechny šuplíky, prostě vše. Počítač radši přenechal někomu, kdo ví k čemu je myš. I když si myslel že je ve své kůži, tak nebyl. Chtělo to více odpočinku a ne hned když to šlo odejít z nemocnice. Něco mu říkalo, že tam stejně zase brzy skončí.

Hoshi Kitsune

Když jsem vešla do místnosti, mou pozornost upoutala rozbitá nádrž. Ať už tu před tím bylo cokoliv, bylo to pryč. Velmi povzbudivé tohle to. pomyslela jsem si. 
Dávala jsem si pozor, kam šlapu, jelikož na zemi se válela spousta střepů z rozbité nádrže. 
Kiryu se chopil počítače a kapitán prohledával to ostatní. Přidala jsem se k němu a také prohledávala všechno možné.Něco mi říkalo, že informace, které hledáme, najdeme právě tady.
Artemis zůstala přede dveřmi a dávala pozor na dívku i okolí.

Nagai

V podstatě je to velmi chytrý způsob jak zabránit nechtěným živlům, aby se vměšovali. I kapitáni zde nejsou silní...a co více...tahle budova je celkem křehká...všimla jste si? Představte si, kdyby zde někdo islný aktivoval Bankai...třeba jen ke stěhování nábytku.
Pak odklikl tlačítko a vše pohaslo. NAjednou byla taková tma, že jsi si neviděla ani na prsty.

Najednou všechna světla, počítač...všechno pohaslo a vy jste byli ponecháni potmě jen se zesilujícím vrzáním kovové konstrukce.

Nagai

Jeho obličej najednou ozářilo světlo obrazovky a ihned potom se začaly rozsvěcovat všechna světla v místnosti.
Skvělé...plný přístup...
Usmál se Nagai..a začal něco ťukat.
V tu chvíli se ozvali velmi hlučné kroky.

Kiryu Shihoin

Vyvalil oči... Eeeh... ok, radšej sa už počítačov dotýkať nebudem. povedal a potom sa otočil na svojich kolegov s nervóznym úsmevom, ktorý mal byť ospravedlňujúci. Ale oni ho aj tak nevideli... a on nevidel ich... keďže nikto nevidel nič. Huh... asi tu niekto totálnou náhodou nenosí vo vrecku 3 baterky, huh? spýtal sa, i keď to bola skôr rečnícka otázka, keďže odpoveď už poznal... Ani jeho zanpakuto nevydávalo svetlo, takže to tiež nepomôže... Ale možno u nich je to iné. Rozhodne by sa ale v tejto tme skvelo plížilo. Myslel si že pohybovať by sa mohli, ale niečo hľadať? Ani náhodou...

Kioshi Hikaku

 
Pročítal nějaké spisy, které by možná stály za to, kdyby najednou vše neupadlo do tmy. "to si děláte Hrdel?" Tohle jim situaci moc nezlepšilo. Kiryovi neodpovídal, snažil se vymyslet co budou dělat teď. "Zkusíme chvíli počkat jestli se to nespraví. Nebo máte nějaký jiný nápad?" Nemyslel, že by bylo bezpečné pohybovat se tady ve tmě.

Hoshi Kitsune

Právě jsem se probírala nějakými papíry, na které jsem narazila v jednom šuplíku, když zhasla světla. "Budiš tma." řekla jsem si spíše pro sebe.
Jo, to bude nejlepší. pomyslela jsem si, když Kiryu řekl, že se raději počítačů už ani nedotkne. I když, kdoví, jestli za to mohl nebo ne. Třeba za to mohl vědátor nebo něco jiného. 
Tady někde jsem viděla židli... honilo se mi hlavou a při tom jsem rukama šátrala kolem až jsem narazila na opěrku židle. Sedla jsem si na ní a lehce se na ní točil, při čemž jsem čekala, jestli se znovu rozsvítí světlo. 
Bylo slyšet zesilující vrzání. Snad se to tu nerozpadne. zadoufala jsem v duchu.