Nehostinná poušť

Tomisura Raiden

Nejprve se otočil směrem ke kamarádovi Červíkovi a potěšeně kývl: "Ano, to je moje pyžamačka." Následně kývl směrem k Červíčkovi a představil ho dívkám: "Toto je můj kamarád, Mr. Červík. Byl mi nápomocen, abych se dostal sem a jsem mu za to zároveň moc vděčný. " Na chvíli se odmlčil, když mluvili ostatní a pak pokrčil rameny. "Neschovávej se... stejně jsi vidět a myslím, že se nemáš za co stydět. Jsi dobrý Hollow a to myslím dokáže i ten nejtupější Shinigami či pro tebe pyžamák ocenit."

Následně bylo na čase začít řešit písečáka. Holky nejspíše potřebovali návnadu. A on věděl o dokonalé návnadě. V hlavě se mu totiž začal částečně i rodit plán, kterým by mohli zastavit tu písečnou potvoru. "Takže... potřebujem návnadu. Fajn... Postarám se o to. Tady kočičku bych nechal jako zálohu," pronesl tiše, mrkl na Kura a jeho oči začali mírně zářit stříbrnou barvou. Pomalu položil ruku Kasumi na rameno a zamumlal: "Krej mě prosím... rád bych se dožil svatby." Na tváři se mu objevil mírný úsměv a pak se ještě rychle otočil k ostatním, aby jim vysvětlil svůj plán: "Potřebuji, aby jste kolem jeho centrálního těla vytvořili jakékoliv bariery. Nebude schopný se pak proměnit na volnou formu písku a utéct. Pokuste se vytvořit barieru pokuď možno i ze spodu."
Hned jak domluvil, zmizel. Objevil se písečné hromadě v zádech a posměšně se zasmál. Vypálil do jeho těla jednoduchý Byakurai a hned na to zmizel. Objevil se před Kasuminým štítem a pronesl rázně: "Zapoměl jsem se představit. Hachibantai taicho... Tomisura Raiden!" Jakmile to dořekl, začal volně mizet a objevoval se v kruhu kolem písečáka, aby ho udržel na místě. Zatím ještě ani nesáhl pro zanpakuto. Jen odpaloval z ukazováku pravé ruky Byakuraie. Tyto Kida pro něho byli jako nic a i přes zranění byli ničivé. Ovšem bylo mu jasné, že blesk písek jen tak nenaruší.

Kasumi Haruka

Ještě, než odpověděl nepřítel, zaslechla Raidenův hlas. Samozřejmě slyšela i Chieko a toho Kuru, ale plně to vše zaznamenala, až když se po vyložení plánu, vydal kapitán proti hollowovi.
Dokonalé! Prostě dokonalé! Příjde a už se žene do cizích bojů. Proč ne. Měl alespoň hned nějaký plán. To ale ona měla taky. Škoda, že jí to takhle krásně překazil.
Rozuměla, čeho chce docílit, ale nedokázala si představit, jak. Byla na něj jaksi naštvaná, že si to tu tahle pronto vzal na povel a vrhl se na nepřítele, aniž by o něm něco víc věděl. Ale to bylo to pravé. Ve skutečnosti se nezlobila kvůli něčemu takovému. Je to přece kapitán a to je jeho povinnost. Jí se jen nelíbila ta jeho zranění. Měla o něj strach. Určitě by se našel někdo, kdo by jí chápal.
Nyní bylo pozdě, počínat si jinak, než podle plánu. Napadlo jí, že použije štít stejně, jako na obranu proti píšečákovímu útoku, i když věděla, že ho nemůže uzavžít úpně dovnitř. Štít rostl s rostoucím vynaložením reiatsu do útoku, ale nedokáže obklopovat. Jakmile tedy útok aktivovala, doufala, že se rychle nějakým způsoben zapojí i zbylé shinigami, jinak by to mohlo být k ničemu.

Chieko a Kuro

Bariéru,jo?Řekla jsem potichu, tak že mě slyšel jen Kuro. Zkus tamto. Řekne mi. Ale, co když to nevíde? Namítnu. O to se budem starat potom, musíš si víc věřit a navíc, Aoi ti dodá víc síly. Dobře. Začala jsem odříkávat, když skončím, řeknu. Bakudō no. 73. Tozanshō. Pokud se Kido povedlo, mělo by vytvořit bariéru ve tvaru obrácené piramidy kolem hollow.

Zekke

Sklopil jsem hlavu dolů a dal ruce v pěst. "Proč, proč to sakra dělají, jen tak si sem přijdou a útočí na nás, proč nevypadnou jak jsem jim říkal, on nemůže za to že mu požírání duší dělá dobře sakra." Pomyslel jsem si a objevil se rychlým sonidem u holky, která zaříkavala kidou. Když chtěla odříkat název kida a téměř ho vyvolat, tak jsem jí praštil. Nikdo ji nekryl takže se mu to nemohlo podařit. Hned poté jsem se objevil sonidem u písečáka. "Zmizni, je jich moc, nikdy je nemůžeš porazit, pochop to! Propadni se do písku dříve, než zrealizují svůj plán. Pak odsud vypal.." Zakřičel jsem na něj a díval se na ostatní Shinigami. "Tak dost!" Přerušil jsem všechno a začal mluvit kupodivu vážně, nepopírám, že jsem měl nasráno v trenkách, které ani nevím jestli hollow nosí, ale tohle muselo skončit. "Nehte ho a vypadněte odsud! Nemáte tu co dělat, tady nejste doma!"

Kasumi Haruka

Chieko měla dobrý nápad, ale Kasumi doufala, že jí šálí zrak. Co to u všech čertů ten hollow dělá?! Nebyl před chvílí na jejich straně? Neměla ráda ty, co se neumějí rozhodnout. S chití by zakročila a asi jí už nic jiného nezbývalo. Stáhla svůj štít, aby jej mohla využít při lepší příležitosti. Neboť, čím déle jej měla, tím hůře se udržoval.
Něco ti prozradím, milý hollow. Kdybychom věděli, jak se odsud dostat, už tu dávno nejsme! Ozvala se proti němu. Víš, tomu se říká povinnost. Nebo taky pud sebezáchovy. Když by i někdo chtěl ublížit, taky by ses nějak bránil, ne? Musíš umět zvážit situaci! Když si odvoláš tohohle svého přítelíčka, možná bychom se dokázali dohodnou, ale nemyslím si, že takhle hrouda se bude chtít bavit s večeří! Její hlas zněl snad dost vážně. Postavila se se svým názorem hlavní kapitánce, proč by se nedohadovala s hollow? Ona mu dala šanci se zachránit. Sám rozhodl o svém osudu.
Po té se shunpla k Chieko, aby zjistila, zde je při vědomí nebo jak. Nechtěla útočit na někoho, jako byl ten hollow, který se jim postavil do cesty nejdříve jako spojenec, pak nepřítel, ale jestli by si nedal říct, byla ochotna se ho zbavit taky.

Natsumi Yuhara


// Pardon za krátkost, minulý (dost dlouhý) post jsem si omylem vymazala, než jsem ho stačila odeslat, to mi na pár dní vzalo chuť...

Chieko a Kuro

Praštil mě tak, že jsem spadla na zem. Chieko, žiješ. Ptal se Kuro a Natsumi se ptala na to samé. Jo, jsem, jen mě trochu bolí hlava. Řekla jsem a usmála se na ní. Mám ho kousnou za to, co ti udělal? Zeptal se mě Kuro. Ne, to je dobrý. A co aspoň poškrábat. Nech ho, určitě měl dobrý důvod.

Tomisura Raiden

Postřehl, že písečný hollow začínal zpomalovat své reakce. Nebyl schopen se vyrovnat jeho rychlosti. A to ještě neviděl jeho rychlost v Shi-kaii. Jenže mezi tím se do toho stihl vložit i ten druhý nepřátelský Hollow. Omráčil jednu ze členek 5. divize a následně se objevil u písečáka. Ti hollow fakt neuměli dát pokoj a zmizet. Mezi tím se objevil u holek. Zastavil se u skupiny dívek a usmál se. "Jste v pořádku? Nestalo se ti nic?" promluvil a při druhé větě se podíval na Chieko. Následně se otočil ke Kasumi a tiše zašeptal: "Myslíš, že by jsi dokázala udržet štít a zároveň se přemisťovat a útočit? Nedokáže se vyrovant naší rychlosti." Když pak zaslechl, že se Červík rozhodl dělat bunkr, napadlo ho, že itoho by se dalo využít. "Navrhuji, aby Chieko a ... Eto.. jak se vlastně jmenuješ?" pronesl a usmál se na Natsumi. "No... kdyžtak se přesuňte k Červíkovi a vytvořte bariery odtamtuď. Je na naší straně, tak se ho nebojte." Jakmile domluvil, vytáhl lehce zanpakuto, která se proměnila okamžitě do jiného tvaru. Aktitoval bezeslovně Shikai. Kasumi mohla uhodnout proč. Jeho částečné uvolňění totiž krom obyčejného navýšení Reiatsu, zvyšovalo všechny jeho schopnosti a to hlavně rychlost a zanjutsu. Znamenalo to, že od teď začínali Hollow problémy. Navíc jelikož se jeho Reiatsu tak náhle zvedlo, doufal, že to členkám 5. divize a Kurovi neublížilo. Přeci jen kapitánské Reiatsu posílalo skoro všechny do limbu.

Hotaru Harubato

Hotaru se také přenesla k omráčené dívce, aby zjistila jak jí je. Když viděla, že neni vážně zraněná, obrátila svou pozornost zpět na Hollow. Přemýšlejíc o dalším postupu promluvila na kapitány. "Já nemám moc dobré kido," začala Hotaru trochu nervozně, "a hlavně bakudo neni mou silnou stránkou, mohla bych vytvořit jen slabé bariery a ne moc účinné. Tak jsem přemýšlela, jestli bych Vám nemohla pomoci jinak. Mohu třeba také odlákat jeho pozornost nebo něco. Shunpo mi je o dost bližší." Pousmála se na ně a doufala, že bude alespon' trochu víc užitečná než byla do ted'.

Kasumi Haruka

Hned byla trochu víc uklidněná, když Chieko oznámila, že je v pořádku. Obrátila se pohledem na přátelskonepřátelského hollow. Nedal jí zase takovou prdu, aby jí uvedl do bezvědomí, či něco podobného, jak to v soubojích bývá. Zřejmě to myslí vážně s tím, že nechce, abychom bojovali. Jinak by zajisté dokázal víc. Je to mluvící hollow! Ty mívají větší sílu něž ty ječící bestie. Vypadá to, že by jim mohl být přeci jen ku prospěchu.
Zakroutila opakovaně hlavou zleva doprava a zpět. Jestli myslíš, udržet štít a zároveň používat shunpo, tak mám silné pochybnosti. Nikdy jsem to nezkoušela a nejspíše by bylo lepší odvolávat a přivolávat štít znovu. Štít se vždy zjeví v požadované vzdálenosti od toho, kdo jej vyvolal, ale vždy před ním. Kdybych se chtěla přemístit za pomoci shunpa během jeho používání, asi by sám zanikl, jelikož by se nevyrovnal s mou rychlostí. Prozradila trochu zdlouhavěji Raidenovi odpověď na jeho dotaz, hledíc stále před sebe. Neuniklo jí, opět navrhl útočiště u červího hollow. Možná to byl dobrý nápad, jestli se odsud chtějí ty shinigami dostat živý. Dále zvýšil Raiden své reiatsu, což jí krapet zneklidnilo. Chtěla nejdříve slyšet odpoveď do toho hollow!
A bylo to, uslyšela další hlas. A tentokráte s velice užitečnými informacemi. Obrátila se na Hotaru a chvíli si jí prohlížela. Nejsem s tvými silami obeznámena, ale i tak bys mohla být velice nápomocná, když se zmiňuješ o tom shunpu. Aby se tohle už neopakovalo, hodil by se někdo, kdo by dokázal krýt ostatním záda. Nahodila a pohledem pobídla Hotaru k vyjádření. Nechtěla její schopnosti zase přecenit a ona sama nejlépe mohla vědět, co dokáže a co ne.

Zekke

Reiatsu kapitána nebylo tak silné, berme v potaz jednu důležitou reálii, kousíček, opravdu kousíček od nás je trhlina, která dost značně oslabuje Shinigami, hollow taky, ale Shinigami mnohem více. Poslechl jsem si slova co mi všichni řekli a trochu jsem zapřemýšlel, nebyl jsem sice v situaci, kdy bych mohl rozkazovat, protože jsem tu byl vlastně jenom já a ten písečák, jich tu bylo 9999. "Idiote, neporazíš je, pokud je ti tvůj prázdný život milý tak odsud vypadni." Řekl jsem mu tak potichu, aby to neslyšel nikdo jiný. Pak jsem se otočil na tu dívku, co jsem jí praštil. "Promiň, ale bylo to nutné.." Pronesl jsem k ní a otočil se na kapitánku. "Víte holčičko, já vím nejlíp co bych dělal, kdyby mě někdo napadl a bránění by to teda rozhodně nebylo."(Ano, opravdu jsem ten největší srab v Hueco Mundo, který by nejraději ukončil všechny boje a vzal si za ženu nějakou milou hollow, s kterou by choval hollow kozy a hollow prasata na hollow farmě s hollow bazínkem a hollow baráčkem ve tvaru masky Menose.)"Pochopte, to jak jste se sem dostali je váš problém, ale nikdo vám nedal právo zabíjet tu naše druhy, to že vás napadá je čistě proto, že mu působíte jako jídlo. Vy taky jíte maso, nebo ne? Je to úplně to stejné. Kdyby jste nechodili po našem písku, on by nikoho nechtěl sežrat. Pokud vám zbyla aspoň kapka soudnosti, tak odsud vypadnete. Viděl jsem jak jste rychlí, tenhle hollow vás nedožene. Navíc jste ve velké přesile.. Chápu vás, ale byl bych radši, kdyby jste vypadli..a třeba našli způsob jak odsud zmizet."

Kasumi Haruka

K tomu všemu se nakonec ozval i oslovený hollow. To, co se po jeho přednesu dozvěděla, jí nijak nenarušovalo vnitřní klid. Vlastně i oslovení jako hločička brala celkem pohodově. Pravda je taková, že tím byla vskutku polichocena. Jako holčičku jí nikdo neoslovil už víc jak sto let. Naposledy její učitel Toru, když byla nějaký ten rok na akademii.
Pousmála se. Každý jsme různých povah. My jsme shinigami. Naší poviností je zbavit svět hollow, jako jste vy. I když ne každý z vás je dušežravec, což by možná pak bylo na pováženou. Každopádně, když jsme napadeni, většina z nás se brání. Jsem si vědoma toho, že jsme na vašem písečku, ale nejsme tu dobrovolně, tak to snad pochopíš i ty. Vzhledem k tomu... Je mi to líto, ale soudnost nejspíše došla a jestli si svého života vážíš... Zvedne své zanpakuto a namíří špičkou čepele proti Zekkemu. ...tak by jsi se měl klidit stranou! Nyní to začala brát vážně i ona. Přestávalo jí bavit postávat na jednom místě, namísto hledání cesty odsud. A ještě k tomu se baví s někým, kdo jí chce přesvědčit, ať nebojuje s tím, kdo by je nejradši sežral!

Hotaru Harubato

Hotaru se pousmála, když dostala pro ni vhodnější nabídku na výpomoc. "Myslím, že to bych mohla zvládnout. Postarám se, abyste měli prostor na své útoky a nikdo je nepřerušoval." Hotaru přemýšlela nad tím, co jim jeden z těch Hollow říkal. Rádi bychom vypadli, kdyby to šlo... povzdechla si. A kapitánka to asi začala brát vážně. Ne, že by mi to nějak vadilo, ale určitě bychom ted' měli bojovat i s někým, kdo se nezdá být nepřítelem? Hotaru se rozhlédla po poušti. Spíš bychom se měli dostat pryč a zjistit, co se vlastně děje.

Chieko

Pozorovala jsem okolní dění a nevšímala si do mně hučícího Kura, který vymýšlel různé způsoby, jak potrestat Zekkeho. "Hodná" kočička. Pomyslela jsem si ironicky při jeho nápadu s číslem 13. Situace, která nastala se mi nelíbila. Zkusím to ještě jednou. Po této myšlence jsem znovu začala vyvolávat Bakudō no. 73. Tozanshō a doufala, že se podaří.

Haruka Kasumi

Bezeslova kývla, když slyšela odpověď Hotaru. Zdálo se to trochu veselejší, než když oznamovala, že kido jí moc nejde. Hollow před ní postával a nic neříkal. Spustila proto ostří zanpakuto opět ke svému tělu, ale nezpouštěla ze Zekkeho oči. Nemohlo jí neuniknout, že se Chieko pokouší znovu o svůj tah. To rozhodlo o jejích dalších krocích.
Dobře tedy. Jak že se vlastně jmenuješ? Optala se Hotaru. Dávej pozor na tohohle, ať něco nezkouší. Dávám mu ještě jednu šanci se pakovat, ale jak bude konat něco nekalého, máš povolení ho zastavit všemi dostupnými způsoby. Oznámila jí ještě, než stihla odpovědět na prvně položenou otázku a mrskla po hollowovi varovný pohled. Pak zmizela, ne úplně samozřejmě, jen se shunpla poblíž Raidena. Taky máš druhou šanci. Hlesla a obrátila se k Natsumi. Pomůžeš Chieko s bariérou. Jestli že použijete toto bakudo, budete potřbeovat dostatek reiatsu, ale když budete spolupracovat, nebude to problém. Pak ukázala na Hotaru a Zekkeho, aby naznačila, že tato shinigami se dalším podlým útokům pokusí zabránit. Následně převedla vysvětlování ke svému snoubenci. Neuniklo jí, že navíšil slušně své reiatsu. Trochu se obávala, ale snažila se to na sobě nedat znát. Řekl jsi, že se nevyrovná naší rychlosti, je to tak? Zabavím ho a až bude ta pravá chvíle, napojíme se na tvůj původní plán - zasadíš poslední ránu. Její hlas zněl vážně a neoblomně. Byla rozhodnutá, že tohle musí skončit a to co nejdříve, nebo sem jejich reiatsu může přilákat další hollow. Opět se vypařila a objevila se kousek od písečáka. Dále v podstatě opakovala to, co kapitán osmé divize prováděl také. Jen se neobjevovala v kruhu, kdežto v oválu a náhodně, aby si tahle hrouda nemohla domyslet na základě kruhu, kde se objeví příště.

Tomisura Raiden

Tiše se připravoval na souboj. Ten Zekke mu byl tak extrémně odporný, že by ho nejraději zapíchl. Když dostal z Natsumi jméno, mírně se na ní pousmál. Ztlumil mírně svoje Reiatsu, aby neubližovalo členkám, které tam byli s nimi. Na otázku ohledně Červíka, rychle zavrtěl, ale již bylo pozdě. Nejdříve promluvil Červ a pak pokračoval až on: "Potkali jsme se na cestách, přišel mi jako dobrý chlap, trochu jsme se poškádlili v souboji a pak mě portnul sem k vám."
Když doprobral okolnosti svého příchodu, mrknul na svého kolegu Hollow a pronesl volně: "Neber to tak vážně. Myslela to jen z legrace." Najednou ho ovšem něco napadlo. Chvíli uvažoval a nakonec se zeptal: "Mr. Červíku? Dokázal by jste vycítit další Reiatsu v okolí? Přeci jen lépe rozeznáte Reiatsu svého druhu." Chtěl totiž vědět, jestli v okolí není někdo další, kdo by mohl těmhle dvoum přispěchat na pomoc.

Jakmile byli vedlejší věci dořešeny, kývl na Kasumi a připravil se k akci. Mezi tím si všiml něčeho neobvyklého. Natsumi, která začala posilovat barieru. Její Reiatsu bylo vyšší než čekal. Na tváři se mu objevil tajemný úsměv. Proto se rozhodl, že Natsumi bude pozorovat.
Jakmile se Kasumi začala Shunpovat všude kolem, začal dělat to samé. Tentokrát byl mnohem rychlejší, za co mohl jeho Shi-kai. Bylo to vcelku nostalgické. Naposledy bojoval po Kasumině bohu jako její 3rd. seat. Byli dobře synchronizovaný tým. Jakmile přišla vhodná chvíle, připravil se na útok. Začal soustředit většinu své energie do Shunpa. Ještě se zrychlil, takže se chvilkama zdálo, že byl na dvouch místech najednou. Z jeho zanpakuto najednou vyletělo 5 bleskových, řízených paprsků. Ty začali v kruhu létat kolem nich dokola. Ale to nebylo všechno. Najednou se objevil na Severu. Kývl na Kasumi. To bylo znamení, že měla spustit také útok. Jakmile pochopila. Opálil ze své zanpakuto vlnu bleskové energie, to asmé udělal i na zbývajících světových stranách v ohromné rychlosti. Tím pádem byl Písečák uzavřeni v bleskovém poli, které mělo tvar čtverce a prudce se blížilo k nim. Navíc těch 5 bleskových řízených paprsků zamířilo z různých stran do země. Raiden se objevil u Bariery a soustředil se na jejich řízení. Jakmile totiž vlny došli k nepřátelům a Kasumi spustila svůj útok, měl v plánu vyslat paprsky ze země přímo pod písečákem. Tak by byl zničen ze všech stran a ve velké rychlosti.

Haruka Kasumi

Byla potěšena, že se vše začalo hýbat. Sic tento nápad byl původně z jiné dílny, nyní, když to brali vážně oba kapitáni a měli zálohu, spíše obranu proti nežádoucím vlivům nezvanných hostů, byla mnohem větší šance na úspěch. A pravda byla taky taková, že synchronizované počínání kapitánů připomnělo Kasumi staré dobré časy. Normálně by se poddala vzpomínkám, neboť by si mohla jen na málo ze své historie stěžovat, ale momentálně se nechtěla nechat rozptýlit. Přestala proto tolik vnímat tu jednotu a zopakovala několik kroků shunpo s Byakurayem. Pak se zablesklo a to světlo nevytvářelo její kido, nýbrž Raidenův útok. Začalo to! O pár vteřin později jej zahlédla na Severu. Odpověděla taktéž kývnutím a zatím, co kapitán pokračoval v přípravách na závěrečné ukončení, začala odříkavat. Sanzai suru, kemono no hone ! Sentō, kōshō, kōtetsu no sharin. Ugokeba kaze, tomareba sora. Yariutsu neiro ga kōjō ni michiru! Po dokončení se objevila nad písečnou hroudou. To už byl akorád čas na její výstup. Hadō #63. Raikōhō!

Zekke (Sasučíček :3 )


Opravdu jim soudnost nezbyla, nebyl jsem v postavení, abych je mohl všechny zabít, což bych udělat nechtěl, ale, nebo vlastně chtěl! Nebyl jsem zabiják, ale rozhodně by mi bylo lépe, kdyby tu nebylo 999999999999999 shinigami. Zamračil jsem se a podíval se na Raidena a Kasumi. "Vy dva." Prohlásil jsem s nataženou rukou v pěst. "Ještě se uvidíme, za tuhle nečest zaplatíte." Pronesl jsem směrem k nim a věřil, že je jednou porazím. Byl jsem hollow, ale v téhle situaci jsem tady nebyl ten špatný, to oni tu byli ti sráči. S posledními slovy jsem se otočil na písečáka. "Sbohem." Poté jsem se odebral ke Kittovi. "Kitte, jdeme." Pověděl jsem mu a vydal se napříč pouští někam do známa. "Já přece s nikým bojovat nechci, nechtěl jsem ani tuhle sílu, chtěl jsem jen poklidně žít, to se musí ti debilní shinigami do všeho míchat? Hnusí se mi. Nemají smysl pro čest, nemají soudnost a ani soucit." Pomyslel jsem si s vážným pohledem na tváři. Bylo to snad poprvé za léta, kdy jsem mluvil opravdu smrtelně vážně a nedělal jsem si ze všeho srandu.

Hotaru Harubato

"Hotaru Harubato" pronesla trochu hlasitěji s širokým úsměvem. Poté jen kývala na to, co jí kapitánka říkala. Byla připravena kdykoliv zasáhnout, ale jejích služeb zde nebylo zapotřebí. Jeden z Hollow se stáhl a druhý se rozpadl v písek, ze kterého vzešel. Hotaru se pousmála, když viděla bojující kapitány. V tu chvíli toužila mít tolik síly jako oni, aby se jim mohla vyrovnat a v boji stát po jejich boku. Tiše si povzdechla. To ale bude trvat ještě nějakou dobu. Hotaru se rozhlédla po poušti, všude byl klid a tak povolila ve své ostražitosti. "Tak, to bychom měli." pousmála se na ostatní. "Skvělá práce." Dodala s nadšením a velkým obdivem. "Doufám, že příště budu více nápomocná." I když ta slova pronesla dost vesele a s širokým úsměvem, uvnitř cítila, že mohla a měla udělat více. Zahleděla se na zvláštní oblohu a zatoužila po navrátu do Soul Society. Znovu pohledět na to jejich čistě modré nebe. Z jejího snění ji vytáhly až červíkova slova. Ohlédla se na něj a čekala, co je zase překvapí.

Haruka Kasumi

Konečně nastal ten slavný okamžik! - Hrobové ticho. Opatrně se postavila na místo, dke ještě před chvílí strašil písečák. Nechtěla tuto chvíli vyrušovat svými slovy, které by prořezávaly stanovený klid. Každá, i ta nejděravější, nejprohnilejší duše si zaslouží zemřít důstojně. Proto se tentokráte vyhla i poznámce, že to nejspíše zbytečně přehnali. Něco jí však stále nedávalo smysl a nebylo to to ticho. Ten hollow.... najednou jako by se vzdal. Smířil se se svou prohrou, že se nebránil? Nebo se jim to jen zdálo? Vždyť z počátku působil tak silně. Když přišel, byli všichni rádi, že unikli z jeho prvního sebření písku a teď tohle? Že by to byl výsledek propojení a kombinace jejich sil? Intenzivně nad tím vším dumala, ale na tváři už měla opět pohodový výraz.
Pozvedla pohled k Hotaru, která se zdála být s výsledkem akce nadmíru spokojená. Pak zadrmolil něco ten červ, který sem přišel s Raidenem. Svými nepěknými zprávami však její klid v duši nerozvrátil.
Nikdy nepodceňuj svou úlohu v týmové práci. Tentokrát to nebylo nutné, ale jindy bys mohla s tímto úkolem zachraňovat životy, Hotaru. Na tváři se jí objevil úsměv, jak zmínila její jméno. Tím, co řekla jí chtěla dát najevo, že její prací je potěšená, i když momentálně toho moc k dělání na tomto úkolu nebylo. Věděla však, že jednou by se jim tohle mohlo hodit. Po té se ohlédla, aby prozkoumala stav ostatních shinigami. Pomalým krokem došla k Raidenovi. Všechno v pořádku? Optala se s trochou obav vyznívajích z jejího hlasu. Nebyla si jistá jeho předchozími zraněními. Doufala jen, že tento zásah to nijak nezhoršil.

Tomisura Raiden

Když bylo zřejmé, že jejich synchronizovaný útok uspěl, zastavil se a oddechl si. Od rukou mu zase mírně odkapávala krev, jelikož prostě nedokázal v té rychlosti, kterou vyvinul používat i Reiatsu na zadržování krvácení. Po chvilce se jeho zanpakuto celá vypařila a složila se v pochvě zpět do tvaru katany. Jedním rychlým Bleskovým krokem se objevil u skupinky. "Dobrá práce, všichni. Nestalo se vám při tom výbuchu? Možná jsem to mírně přehnal," usmál se, ale ve tváři měl starostlivý výraz. Přeci jen používání Kapitánského Reiatsu v jejich dosahu bylo mírně nezodpovědné. Stejně jako ostatní kapitáni i nyní držel své Reiatsu na minimální hranici, aby se nestalo, že by se najednou před ním váleli v bezvědomí. Dost na to, že jeho ruce se ještě úplně neustálily a odkapávala z nich krev.
Mezi tím se otočil ke Kasumi a usmál se na ní. "Jistě, vše v pořádku... nebo by snad něco nemělo být?" optal se jí a pohlédl na své obnažené ramena, které vypadali lépe než předloktí. Měl štěstí, že v HM bylo teplo, takže mu vlastně ani nevadilo, že byl bez rukávů.

Když se tedy ujistil, že bylo vše v pořádku, Shunpnul se rychle k červíkovi. Pomalu mu polořil ruku na jednu jeho končetinu a pronesl: "Promiň, že jsi musel být u toho. Ale jinak to nešlo, než ho zničit, jinak by on zničil nás a já mám k ostatním povynosti jakožto kapitán." Mírně sklopil hlavu a když pak Červík promluvil, nervozně zamrkal. Někdo se blížil?! Tato myšlenka se mu vůbec nelíbila. Mohl to být někdo obyčejný, ale díky tomu, že on tu postavu těžko registroval, takže se nejspíše muselo jednat o o Hollowa. Mohli nastat další problémy.[b]