Nehostinná poušť

Chieko

Písek mě konečně pustil. Hned na to po mě skočila modrovlasá dívka a srazila mě k zemi, její zanpakuto kolem nás utvořila bariéru. Ne nepamatuju. Odpověděla jsem jí na otázku. Já viděl jak tady Chieko začala najednou mizet, tak jsem skočil za ní a co ty?. Dodal Kuro. Mám z té praskliny divný pocit, myslím, že bychom se měly od ní dostat, co nejdál. Řekla jsem ještě.

Kasumi Haruka

Nechala se za hlubokého bloumání potápět pískem, když jí z toho prvně vytrhl zvláštní zvuk. Snad gorilák nemá příbuzné... Pomyslela si, ale její předtucha byla částečně mylná. Jednalo se sic o hollow, ale ne primátího původu. Vlastně, tohle byl konečně hollow, co nenesl podobu zvířete. Tak přece se nedostala do hollow safari! Jako plus považovala fakt, že tento duše požírající protivník umí mluvit. Možná se s ním bude dát vyjednávat. Teď bylo na místě nejdůležitější se dostat z této šlamastiky. Než nějak stihla reagovat, už se jí snažila pomoci jedna shinigami, co na z počátku hleděla jak na zjevení. Byl to pro ní celkem risk, ale teď už by byla schopná se sama vysvobodit.
Ustup. Hlesla na nápomocnou osobu a uchopila pevně svou katanu. Hōhō o hyōji suru, Hotaru! Zanpakuto začalo vyzařovat světle modrou barvou, až se dostalo do stádia shi-kae. Ujistila se, že shinigami už odstoupila dále a pak zopakovala svůj manévr s Tenranem.
Tentokráte, jestli že se vysvobodila, byla ostražitější. Vyskočila jen o kousek nad zemí a hlavně trochu dál od propadající země. Namířila si na hollowa. Bakudō # 4. Hainawa!

Chieko

Kuro. Řekl jen kocour a po chvilce koukání na hollow mi řekl. Kdyby nebylo tolik světla, bylo by to snadnějíší. Neměli byste jít taky bojovat? Proč zrovna já mám tak ukecanou kočku. Zahleděla jsem se na boj kapitánky s hollowem, když v tom mi to došlo. Není to kapitánka druhé divize Kasumi Haruka?

Hotaru Harubato

Hotaru se po nějaké chvilce povedlo kapitánku téměř vytáhnout. Docela si oddychla a pak rychle poodstoupila, aby nepřišla k úhoně. Podívala se na Natsumi, která prozatím vypadala v bezpečí. Musíme se rychle vypořádat s tím Hollow a dostat se z téhle pouště. Poté se připravila k boji. Napřáhla ruku proti písčitému nepříteli a řekla. "Hadō #31. Shakkahō" Nebyla si jistá, jestli se jí povede, tak jak by chtěla, když je poblíž ta zvláštní trhlina, ale musela využít příležitosti.

Hollow nejprve nedělal prakticky nic, sledoval vás a bylo mu celkem proti srsti, že se zde vyskytlo najednou tolik shinigami. To se jako všichni chtějí nechat sežrat nebo co?!.. Písečná obludka nechápala a s útoky si proto dala trochu načas, což se jí možná trochu vymstilo, protože kapitánka 2. divize se konečně dostala z těsného sevření písku a zaútočila na něj.
Žluté zářící lano mu obmotalo pravou paži a nějakou dobu to vypadalo, že se vám ho skutečně podařilo aspoň na nějakou dobu zastavit. To byl ovšem omyl, hollow byl z písku, takže najednou se rozplynul, jako by nic a doslova se obrátil zase v kupu písku, takže ani druhé kido nijak nezabralo... V ten moment byl opět pod vámi a nakonec se vynořil asi o deset metrů dál, aby získal čas a z tlamy vystřelil velké cero... Jediné jako slabé místo byla maska, ten zbytek byl dost neurčitý.. Byl to přeci písek..
"Chcípněte!" křičel jako smyslu zbavený.

//Nemusíte mít strach, že bych na vás zapomněla, jen prostě nemám vrtulku

Kasumi Haruka

Byla v celku potěšená skutečností, že se na hrozbu nevrhla sama a taky tím, že jim z počátku hollow nevěnoval tolik intenzivní pozornost. A za krátko pochopila proč. Nepotřeboval to, dostal se z nebezpečí seslaných kido tak hladce, jak to snad jen šlo. Okrajově zaslechla své jméno, ale ať už ony věděli, kdo je zač, jí tyto shinigami nikoho nepřipomínaly. Za to tenhle boj ano. Přesně, jako když s Haruzenem bojovali proti iluzi. Útok na něj byl zbytečný, ale on nezabíjel. Možná to bude klíč k rozlousknutí tohoto oříšku. Nechtěla to zkoušet na vlastní kůži, ale dala si za postup trochu něco jiného, než v minulé hromadné bitvě. Normálně by se takovému útoku vyhla, či ubránila, ale vrala v potaz i možnost jeho přebití. Hadō #33. Sōkatsui! Namířila dlaň proti valícímu se ceru. Po ruce měla i své zanpakuto a na jazyku připravená slova, která by jí při neúspěchu mohla pomoci.

Hotaru Harubato

Kida bohužel nezabrala. Když Hollow vystřelil cero, Hotaru se mu raději rychle vyhla. Ale kapitánka vypadala, že má jiné plány a poslala proti ceru kido. V tu chvíli se Hotaru přemístila shunpem blíž k Hollow. Nakreslila ve vzduchu znaky. Bakudō # 9. Geki Jestliže se umí proměnit v písek, tak paralyzování celého jeho těla by mu mohla na chvíli zabránit tuto schopnost používat.

Zekke

Kitt stále nešel. "Co to s ním je." Pomyslel jsem si a zakřičel. "Hej kitte, jdeš nebo co? Začíná se jich tu scházet nějak moc, s takovou přijdeme o život, chceš nás zabít?" Otázal jsem se ho s kapkou humoru, kdyby na nas chtěli Shinigami zaútočit, určitě jsem byl připraven. Eh, připraven dát se na nejrychlejší útěk v mém životě. Protože, co já jsem měl odutíkané, to ještě ti Shinigami nemají dohromady ani odbojované. Kitt měl upřený pohled na toho hollow. "Bože, tak fajn." Pronesl jsem k němu a pohlédl na hollow, zrovna nabíjel nějaké cero. "Doufám, že pak nám dají pokoj a vypadnou odtud." S těmito slovy jsem smizel svým sonidem a objevil se nečekaně vedle hollow s nataženou rukou a nabíjeným cerem, které posléze z mé dlaně vystřelilo přímo na jeho masku. V můj prospěch hrálo to, že byl momentálně jeho pohled upřený na Shakkaho kapitánky ve srážce se svým cerem. Tu Shinigami, co se pokoušela chytit hollow nízkoúrovňovým kidem jsem ignoroval.

Chieko

Dál jsem sledovala právě probíhající boj, když jsem si všimla Toho hollow, se kterým předtím ostatní shinigami dohadovali, jak vypálil cero na "písečáka". Věděl jsem, že to udělá. Řekl Kuro. Pochybovačně jsem se na něj koukla a pak řekla. Možná, že nejsou všichni hollow zlí. A s těmito myšlenkami jsem se dál dívala na souboj.

Chieko

Natsumi se také zapojila do bitvy a poté se mě zeptala na otázku ohledně Kura. Ten si jen pohrdavě odfrkl a než jsem stačila odpovědět, řekl. Umím toho víc než si myslíš, člověče. Ovládám především psychické síly. Například Astrální projekci, čtení a ovládání myšlenek a hýbání předměty ... Ještě chtěl něco říct, ale skočila jsem mu do řeči. Co kdybys přestal na chvíly mluvit a začal taky něco dělat. S těmito slovy jsem vytáhla svou zanpakuto a řekla. Bunkatsu Maho no futago. Po vyřčení těchto slov se mi v každé ruce objevila katana, jedna černá a druhá bílá. Černou katanou jsem namířila na "písečáka" a pronesla. Akuma no Yami. Z mé katany rychle vystřelila černá hmota, obalila "písečáka" a začala ko mačkat, především jeho masku.

Kasumi Haruka

Bylo to zvláštní a všimla si toho sic na poslední chvíli, ale zůstával jí nad tím rozum stát. Takový hollow se postavil proti takové věci, která je mimo jiné taky hollow? Zvláštní zákony tu mají. Pomyslela si a stáhla obě ruce podél těla. Jsme rádi, že jsme mohli uvést tvé mínění na správnou míru. Odvětila na poznámku od nepřítele. V duchu ale věděla, že má pravdu. Tyhle pokusy byly chabé a bezúčinné. Nebyl v nich žádný soulad a to bylo to, co vynila za mezeru v hromadném útoku. Je jich tu dost a ona nechtěla opakovat stejnou chybu, jako v iluzi. Kdyby dali své čepele dohromady, jistě by si s ním poradili. Přece nás neporazí taková bábovička.... Zasyčela pobouřeně v duši. Něco jí zarazilo. Bábovička... no jistě... Kdyby jsme ho oddělili od zbytku pouště, možná by byl zranitelnější... Ale jak to udělat... Promýšlela plán. Porozhlédla se po pozicích ostatních shinigami. Nahlá se za pomoci shunpa objevila u Hotaru, popadla jí a už byla u Chieko a Natsumi. Na formálnosti není čas. Napadá některou z vás, jak oddělit Bábovičáka od ležícího písku? Tázala se polohlasně, ale svižně, aby nezameškali nějaké další chystané hollowneplechy.

Zekke

Byl jsem z těch, kteří se neradi pouštěli do bojů, ne že bych byl strašpytel nebo tak něco, ale rozhodně jsem byl radši mimo dosah boje. Spíše jsem je nevyhledával, protože jsem nechtěl umřít. Možná zbabělost, možná způsob života? Jakmile jsem viděl, že se můj útok nepodařil a písečák nechal svou hlavu zmizet, tak jsem zaskřípal zuby. "Eeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeee. Co mám teď dělat? Teď mě bude chtít sežrat!" Pomyslel jsem si a začal rychle přemýšlet. Ano, byl jsem schopný porazit kdekoho, dokonce i ty Shinigami, teda kromě té kapitánky, ostatní bych byl schopný zabít, bohužel jsem si nic z toho neuvědomoval, chtěl jsem to vyřešit mírovou cestou tak, abych se ani neříznul! "Eee, jo, klidně si je sežer." S těmito slovy jsem se rozutekl ke Kittovi. "Proč jsi mi nepomoh! Málem jsem tam chcípnul!"

Chieko

Poslechla jsem si Natsumin plán. Líbil se mi. Řekla bych to i nahlas, ale je tu moc lidí. Kuro, jako by mi četl myšlenky, prohlásil. Souhlasím s Natsumi. Ten hollow je děsně arogantní, nebude problém odvést jeho pozornost. Teď ještě přijít na to, jak ho porazit.Podívala jsem se na Kura a řekla.A já znám někoho, kdo by mohl dělat návnadu.

Tomisura Raiden

Konečně se zřejmě teleport povedl tak jak měl. Když se totiž, jak on tak i červ, vynořili zase v normálním prostoru, ucítil v okolí Reiatsu Kasumi. Když se kolem nich rozšířený prach usedl k zemi, dlouhavě se rozhlédl. Jeho oblečení aktuálně chyběli rukávy, ze zbytku tekla voda, haori bylo také mírně porušené, ale nejhorší byli jeho ruce. Odkapávala z nich opět čerstvá krev, jelikož měl skoro po celých popáleniny. Díky bohu, že měl dost vysoké Reiatsu, takže částečně svoje krvácení potlačoval právě tím.
Když spatřil tu pohromu co se tam před ním děla, mírně zaklel, jelikož už mu to všechno přišlo jako velká ironie. V Hueco Mundo bylo ten den oravdu dost divoko. Pavouci, místo bez možnosti používání Reiatsu, Mořská Hollow, její dětičky, divné pocity a přítel Červík. To už fakt bylo dost i na takového kapitána jako byl Raiden. Rychle se otočil na Červíka a pronesl: "Počkáš tu prosím? Přivedu sem své kolegy, aby jsi je též mohl poznat."
Jakmile to oznámil, seskočil volným pádem z Červíčkovi ruky. Když byl asi tak nějakých 5 metrů nad zemí, najednou prostě zmizel. Každému Shinigamimu ovšem muselo být jasné, že použil Shunpo k přesunu, aby si nenamlátil důležité součástky v těle. Netrvalo to dlouho a pokuď měl cestu volnou, objevil se za zády skupinky ze Soul Society. "Zdravíčko dámy," pronesl rázně, ale pohodovým hlasem. Jeho pohled zatím padl na hrad z písku. První co opět vyslovil bylo: "Takže... já se tu plácám s příšerákama a vy jste si tu zatím stavěli hrad s nějakým troubou, co neví, že hradby, které staví jsou moc tenké, aby vydrželi?!" řekl to dostatečně nahlas, aby to slyšel i ten písečák. Nebylo tolik těžké uhodnou, že ho chtěl jen trochu popíchnout. Chtěl prostě pokosit všechny zlé Hollow, hodné nechat žít, najít nějakého, který dokázal otevřít díru pryč z tohoto místa a pak přímo zpět do Soul Society. Vcelku si přál, aby tam byl s nimi i Mutant, který by jednoduše otevřel Gargantu.
Mezi tím ukázal na kamaráda Červa za sebou. "Kdo chce bezpečnější útočiště, běžte k němu. Je dost velký, takže snad se ho i tamten hrádek z písku zalekne," podal nabídku ostatním. Jeho zrak zatím okoukl všechny přítomné. Až na Kasumi nikoho neznal, takže to museli být zřejmě čerství nováčci. Když pořešil všechny tyto kapitánské starosti, zahleděl se na Kasumi a zářivě se na ní usmál. "Ahoj, Kasumi," dodal ještě

Kasumi Haruka

Přikyvovala na mluvicí shinigami, zatím co si v hlavě rozkládala návrhy. Byla cis kapitánka, ale nechtěla se tak úplně zmocnit "vlády". Tyhle shinigami neznala, ani jejich skutečnou sílu a nechtěla navrhnout něco, co by postavilo tváří tvář smrti. I když, momentálně stojí jen kousek opodál. Vskutku, návnada je dosti častá strategie. Asi, protože dosti často zabírá. Při zmínce o hollow se ale krapet zarazila a ohlédla se po místě, kde postávali. Sic se jim jeden z nich snažil pomoci, ale pak pláchnul. Pro teď bych je do toho nezatahovala. Vynesla svůj názor a směr jejího pohledu prozrazoval, na co reagovala. Po té se opět plně věnovala plánovačům. Návnada je dobrý nápad. Pohlédla na Chieko. Dobře, pokud je ten dotyčný zde. Hlesla. Mohlo se to ostatním jen zdát, ale řekla to komickým hlasem. Snažile se udržet volnější atmosféru.
Vodou možná. Pokud by tu byl někdo, kdo s ní umí dobře manipulovat. Ještě lepší by byl led, ale nemyslím si, že bychom měli takové štěstí a na někoho s ledem tu narazili. Pak utichla. Rozevřela oči, něco se zase dělo. Jako by toho už nebylo dost! Ale neměla z toho neblahý pocit. Rozeznala reiatsu, které by poznala snad kdekoliv. Natočila hlavu směrem k dění, když se tam zjevilo něco velkého - hollow. Na chvíli o svém přesvědčení zapochybovala, než si celého nově příchozího prohlédla a zaregistrovala ještě jednoho návštěvníka. Ano, tentokrát už to byl ten, koho čekala. A seč byl celý promoklý, žil! A to byl v této krajině úspěch! I když, jak se tak zjevil u nich, všimla si i jeho zranění. Perný to měl asi den. Ale jakmile si vyslechla to první, co po pozdravu vypustil z úst, jako kouzlem ztratila všechny své obavy. Dokud mu zůstal ten jeho humor, nemohlo mu být nic vážného.
Po složitém vplétání do této situace se odvrátil i k ní. No ahoj. Hlesla a pokývla hlavou, jak to měla občas ve zvyku. Ohlédla se po hollow s kterým Raiden přicestoval. Váhavě si jej prohlížela. Když tu je teď další kapitán, mohou se o písečáka postarat snad účiněji a rychleji. A možná nebude potřeba do toho plést ostatní. Vrátila se pohledem ke kapitánovi. Bezpečné útočiště pro bojující shinigami? V jejím hlase šlo slyšet, že to bere jako bláhový nápad.

Hotaru Harubato

Hotaru přemýšlela nad plánem. Ach jo...plánování mi moc nejde... Pomyslela si, když se na poušti objevil další shinigami. Hotaru už to ani moc nepřekvapilo. "No, možná se nemusíme vůbec snažit odtud dostat. Prostě počkáme až se tu objeví celé Soul Society." Pronesla s úsměvem a trochou ironie v hlasu. Pak se ale Hollow dal do pohybu. Dívajíc se na něj řekla. "Já jsem pro obyčejné odvedení pozornosti neb žádná voda poblíž neni a navzájem pořádně neznáme své schopnosti a...my nejsme zrovna moc zkušené, ještě jsme ani nedodělaly akademii." Při posledních slovech se trochu ušklíbla a podívala se na ostatní čekajíc na jejich vyjádření.

Kasumi Haruka

S trochu nahnutou hlavou se podívala na hollow červíka. Nevypadal zrovna nebezpečně, ačkoli byl tedy dosti velkého vzrůstu, neměla z něj strach. Přeci jen, nejspíše i jeho přičiněním se shledala opět a celkem brzy s Raidenem a za to mu byla vděčná. Narovnala tedy hlavu do normální polohy a naznačila něco, jako úsměv. Já jsem Kasumi. Haruka Kasumi. Těší mě. Pronesla a mírně se uklonila. O pár vteřin na to zaznamenala, že se něco děje. To pán písečného hradu zakročil. Než stihl dokončit, to co měl v plánu, ať to bylo cokoliv, Kasumi se objevila mezi jeho písečnými pařáty a Raidenem. Namířila před sebe své zanpakuto. Go togatta shīrudo! Zároveň poslouchala, co ten hollow říká. Bavit.... bavit, no jistě! Rozpomněla se na jejího prvního protivníka na úrovni, když se sem dostali. Vlastně, každého hollow, kterého potkala a on dokázal mluvit... No, byl většinou silnější, než ti ostatní, ale dokázal i přemýšlet. Mluvit! Hej! Písečný hollow! Chceš se bavit? Co takhle si o tom trochu promluvit? No tak, určitě je to dobrý začátek, přeci si tady v poušti jen tak s někým nepoklábosíš. Proč nevyužít situace? Promluvila k útočníkovi. Mimo jiné zaslechla Hotaru, jak něco povídá. Moc toho neslyšela, ale nad nápadem, počkat zde na zbytek Soul Society, se pousmála. Zajímavá myšlenka. Podotkla, ale ona to nejspíše neslyšela. Jakmile jí došlo, co to vůbec řekla o té akademii, situace se jí přestala líbit. Co tady vůbec dělají studenti z Akademie? Kdo všechno tu vůbec ještě je? Co se to sakra s těmi světy děje?!

Chieko

Mlčela jsem a poslouchala návrhy ostatních. Všichni se schodovali na plánu s "návnadou". Ukázala jsem na Kura a řekla. On je na návnadu, teda odpoutání pozornosti, přímo stavěný. S jeho astrální projekcí a drzostí, to bude hračka. Když slyšela, že tu není jediný student akademie, trochu se jí ulevilu, i když věděla, že mají velký problém. Kuro se podíval na "červíka" a zavolal na něj. Já jsem Kuro a tohle je Chieko. Těší nás. Když mě Kuro představil, tak jsem "červíkovi" zamávala. Písečák se na nás chtěl vrhnout, když mu do cesty skočila kapitánka. Ona si s ním chce povídat, to jsem ještě neviděla. Pomyslela jsem si překvapeně.