Re: Nehostinná poušť

pro **Suki** Thu Jan 26, 2012 7:47 pm

Červík lehce kvíknul a společně s děvčaty (Chieko, Natsumi a Hotaru), jež svíral v náručí se teleportoval za Kasumi, která byla rychlejší. Ty pak postavil na zem a lehce do nich šťouchl.
"Kdo z vás umí léčit?! Dělejte pyžamáci, zachraňte vašeho kamaráda!" žbleptal podivně hlubokým hlasem, který mu v důsledku rozrušení nepřirozeně přeskakoval.

pro **passionpower** Thu Jan 26, 2012 8:23 pm

Chieko,:yorucat:

Cěrvík se s námi přenesl a nám se tak naskytl pohled na kapitána. Na jeho otázku odpověděl Kuro. Chieko to umí. Jen jsem kývla a přešla k "pacientovi". Bunkatsu Maho no Futago. Vyvolala jsem svůj shikai a rovnou zabodla bílou katanu do země kousek od něj. Tenshi no Hikari. Okolo katany se vytvořila obnovující bariéra, která začala léčit kapitánova zranění a nakonec i reiatsu.

pro **Suki** Thu Jan 26, 2012 9:04 pm

Léčení šlo sice pomalu, ale jistě.. Vše bylo lepší než nic, zranění kapitána 8. divize nebyly nejvážnějšího charakteru, ale i tak tu byly některé, jež by znamenaly velké problémy, kdyby se s nimi teď nic nedělalo. Největší problém byla asi Raidenova pravá paže, která sebou nepřirozeně cukala a on s ní vůbec nemohl hýbat, jako by ani nebyla jeho součástí...

pro **Raiden** Thu Jan 26, 2012 9:30 pm

Tomisura Raiden

Pomalu se zase začal probírat k vědomí, přičemž jakoby z dálky slyšel volat jistou osobu své jméno. Jakmile se probral úplně, nechal oči zavřené a zamumlal: "Já tě slyším, Kasumi. Jen prosím potichu, v hlavě mi hučí jak po dvouch sudech Saké. Musel jsem dostat šlehu vlastním bleskem." Jakmile domluvil, konečně otevřel oči a mírně se pohl. Zdálo se, že rány, které byly uzavřené, tedy až na jednu. Jeho pravačka byla úplně mrtvá. Necítil v ní nic. Zmateně se na ní podíval a povzdechl si: "Ten parchant měl tuhý kořínek, musel mi tu ruku pochroumat více než jsem si myslel."
Nakonec se otočil na Kasumi, pozvedl levou ruku a připlácl si jí na hruď. "Tak jaký jsem byl?" zamumlal tiše směrem k ní. Doufal, že ho nechtěla zabít, jelikož nyní by se jí nedokázal nijak postavit ať v boji, či slovní přestřelce. Jen se k ní pěkně přitulil a spokojeně vydechoval. {Weeeeee... Raiden má slabší chvilku :3}

pro **Sode** Thu Jan 26, 2012 9:54 pm

Haruka Kasumi

Už se za jejími zády zjevil červík se zbytkem tlupy, což jí trochu uklidnilo. Sice věděla, že jsou to po většině shinigami co se tu dokonce octli jen tak z akademie, ale jejich schopnosti byli zajímavé a mocné. Asi by odtamtud stejně brzy vypadli i bez trhlin.
Nechala Chieko dělat to, co uměla - léčit, při čemž ji bedlivě sledovala. Že by budoucí člen čtyřky? Pomyslela si a odvrátila svůj pohled k Raidenovi, který mezitím promluvil a jeho hlas jí uklidnil úplně. Vlídně se usmála. Teď, když bylo po lítém boji, si to mohla dovolit bez jakýchkoliv výčitek svědomí.
Omlouvám se. Pronesla trochu tišeji, když o to byla požádána. Měla radost, že je tak nějak v pořádku, krom té ruky. Ovšem, co nezvládne 4.divize, zvládne 12tá. Jak tak u Raidena seděla, položila mu pravou ruku na jeho zdravou levou. Ohromující. Hlesla a v jejím hlase byla znát jistá úleva. S každým bojem sílíš... A... taky nabíráš vážnější zranění. Dodala.

pro Smooky Thu Jan 26, 2012 10:38 pm

Hotaru Harubato

Hotaru nechtěla rušit dojemnou chvilku a tak jen stála opodál a s jemným úsměvem obdivovala díru v zemi, kterou vyhloubil kapitán 8. divize. Přemýšlela jak všestraně by se zrovna zde dala využít.
Když viděla, že všichni jsou jakž takž v pořádku, začala si motat hlavu blízkou a nevyhnutelnou budoucností, tedy cestou z nehostinné pouště. Rozhlížela se zda by v dálce neuviděla něco co by jim pomohlo. Kdyby ten arrancar zanechal alespon nějaké stopy ale vždyt' nemáme ani směr a jen tak se procházet pouští neni zrovna nejlepší nápad. Z jejích očí šlo poznat, že je ztracená. S nadějí se zadívala na oblohu a doufala, že snad nějaký zázrak je odsud dostane.

pro Natsumi Fri Jan 27, 2012 7:07 pm

Natsumi Yuhara

Sledovala souboj z povzdálí. Když jí dvojník protrhl kůži, jejich reiatsu okamžitě samo od sebe zamířilo na to správné místo a okamžitě zahájilo léčení rány na noze. Jako drobné jiskřičky si probíjelo cestu a aniž by to Natsumi řídila, zacelovalo všechno tkáně.
Najednou bylo po velkém souboji. Červík je vzal zpátky a Natsumi se rozčileně a zmateně rozhlížela po krajině, která jí skoro nebyla ani povědomá. Chieko se mezitím stihla ujmout léčení Raidena a Natsumi ji u toho nechala. Se slabým úsměvem ji při její píli pozorovala. Léčení v takovém rozsahu je hodně pracné, rozhodně v tom nenechá tu dívku s kočkou samotnou... Beze slova soustředila reiatsu a hojivou sílu do špiček prstů a do dlaní. Zatím sledovala, co všechno se Chieko daří.
Nakonec sama přistoupila už jen ve chvíli, kdy už Chieko musela být vyčerpaná. Letmým pohledem ihned zjistila, co ještě zbývá, co je špatně. Klekla si do písku naproti Kasumi a mechanicky začala léčit "nábojem" celou ruku. Přejela po celé délce paže dlaněmi a dávkovala reiatsu skoro jako injekci v takovém množství, aby cukání okamžitě odeznělo. Celý proces doprovázela modrá jasná záře. Tento typ léčení netrval dlouho, díky množství shromážděného reiatsu, které se vpíjelo do žil i masa stejně snadno, jako když do sebe houba nasává vodu. "Naložila" do Raidena jen tolik reiatsu, kolik stačilo k vyléčení paže, ze všech menších oděrek se dobře vzpamatuje i sám, jak jako léčitelka věděla.
Za celou dobu skoro nepromluvila, ale když skončila, na tváři se jí objevil měkký úsměv. Máme tu kapitány. Teď už musíme trefit domů, Chieko, Hotaru. Vstala a elegantně smetla z černé látky zrnka písku. Nebo ne? Teď už se snad nikdo neobjeví. Pro tuhle chvíli je toho až příliš... Umírám touhou vrátit se na akademii! Díky za pomoc, Červíku! Otočila se k Proděravělému a dokonce mu složila malou úklonu.

pro **Suki** Fri Jan 27, 2012 10:59 pm

Červík celou dobu pozoroval proces léčení kapitána 8. divize a tvářil se nanejvýš starostlivě. Nejraději by ho vzal ze země, objal a pak chvíli choval v náručí..
Po celém úkonu, kdy se opravdu podařilo ty největší zranění vyléčit, až na paži, jež sice z větší části vyléčena byla, což znamenalo, že Raiden s ní už mohl hýbat, ale přesto bolela a byla méně citlivá... Pak se Červík začal tvářit neuvěřitelně vážně. Měl takový neblahý pocit, že ho chtějí opustit.
"Vy.. Vy už mi děkujete? Vy někam chcete jít?"

pro Smooky Fri Jan 27, 2012 11:47 pm

Hotaru Harubato

Hotaru se podívala na Natsumi, která jim dodávala naději. "Nevím, jestli se chci vrátit zrovna na akademii..." Zakřenila se. "...ale už bychom se mohli dostat z téhle pouště." Poté se podívala na trochu vystrašeného červíka. Pousmála se nad jeho výrazem ale hned zvážněla. Uvědomila si, že on se s nimi vrátit nemůže. Trochu si povzdechla a nechala prostor ostatním k nepříjemnému vysvětlování.

pro **Raiden** Fri Jan 27, 2012 11:53 pm

Tomisura Raiden

Po léčení od Chieko se přidala i Natsumi. Tím získala jeho ruka opět aspoň částečnou pohyblivost a sílu. Bylo to lepší než nic, ale kompletní doléčení tedy muselo počat až do Soul Society. Nejdříve stručně poděkoval oběma studentkám akademie a obohatil je o svůj konečně získaný úsměv. Následně se obrátil zpět ke Kasumi a posadil se. "No to víš... od mala jsem nikdy nic nesbíral. Tak jsem si řekl, že je načase si založit sbírku. Tak sbírám exotická zranění od exotských protivníků jako třeba vlastní Zanpakuto, či pošuk co rád šil," promluvil v kratším monologu.
Pak jí bezeslovně poprosil, aby mu pomohla vstát. Jakmile byl zase na nohou, chytil pěkně její pravou ruku svojí levou a usmál se na Červíka. "Myslím, že i kdybychom chtěli, bez tvé pomoci se odtuď nedostaneme. Takže chceme jít, ale pokuď možno s tebou, příteli," řekl směrem k jejich společníkovi o velikosti kolosa. Mezi tím se zahleděl do dálky za Kolosa. Spatřil výsledek své práce. Kráter jim tam vyhloubil vskutku pěkný a navíc po jeho protivníkovi nezbyla ani stopa. "Poslyš, Červíku... máš zde nějakou rodinu, či přátele?" Optal se ho s vážným tónem v hlase. V hlavě se mu totiž zrodil plán, který by šel použít v případě nutnosti.
Ke členkám pak již jen dodal: "Nebojte, dostaneme se odtuď." I když zatím sám netušil jak.

pro **Sode** Sat Jan 28, 2012 12:19 am

Haruka Kasumi

Na komentář svého drahého se jen usmála. Občas nechápala, jak něco takového může brát ještě k tomu s takovým humorem. To bylo na něm vskutku obdivuhodné. Na tichou žádost samosebou vyhověla a podala mu pomocnou ruku při jeho pokusu o vstávání. O té sbírce si tím pádem ještě budeme muset promluvit. Snad si nemyslíš, že bych ti jí tolerovala bez nějakých mezích. Řekla, ale dokázala být i vážnější.
Zůstala stát při Raidenovi a naslouchala, co se kolem šustne. Na jeho slova jen s rozhodným pousmáním kývla, proč by také měla pravdu zapírat. Pokračování už se jí ale moc nelíbilo. Netušila sice, co měl kapitán 8.divize v plánu dělat s informacemi získanými prostřednictvým položené otázky, ale vyvedlo jí to trochu z míry. Když se tu objevil ten arrancar, červík říkal, že mu zabil někoho zabil. Už si nepamatovala koho, ale co nebylo nyní tak podstané.
Ohlédla se na zbytek skupiny. Zaslechla odtamtud cosi o akademii, ale jako první jí prolítlo hlavou jediné. Jestli tohle přežijete... pochybuji, že by vás nechali odpočívat si v klůdku ještě bůh ví jak dlouho na akademii. Nahlas však nic neřekla, jen ať čas ukáže. O tom, zda se odtud dostanou, neměla pochyb. Měla svůj vedlejší trochu šílený plán, kdyby už nebylo jasno, kudy kam. Ale hodlala ho předložit pouze v krajním případě.....

pro Natsumi Sat Jan 28, 2012 2:35 pm

Natsumi Yuhara

Prudkost Červíkovy otázky ji překvapila a skoro dojala. Neříkám, že zmizíme hned, snažila se ho ukonejšit a vrhla po kapitánovi osmé divize zamračený pohled. Mohl by s námi Hollow...? Pomohl jim, teď tu bude mít jistě spoustu nepřátel. Raiden by z něj možná neměl dělat mazlíčka, jak by se na Hollowa v Seireitei dívali shinigami? Naštěstí chtěl Raiden vzít Červíka taky s sebou - jen doufala, že si bude umět prosadit vlastní vůli, protože u kapitánů ostatních divizí pochybovala, že Červíka jen tak nechají nakráčet do svého středu.
Nezmizíme přece hned teď a tady, Červíku. Ale nepatříme sem, to přece vidíš, snažila se Proděravělému jemně vysvětlit situaci. Dokonce mu bez přemýšlení položila útlou dlaň na obrovskou ruku. A určitě se nemusíš bát, že bychom na tebe kdy zapomněli. Já ale patřím do Soul Society, jsem tam doma. Tak, ukážeš nám cestu?
Upřeně a naléhavě se mu zadívala do očí. On se tu musí vyznat lépe než oni, vetřelci uprostřed naprosto cizí země.

pro **Suki** Tue Jan 31, 2012 8:31 pm

Červík byl dojatý a chápal, že se mu mírně snažíte vysvětlit, že prostě musíte odejít. On si to však stále nechtěl připouštět, byli jste jiní! Vnímaví, chytří, hodní!.. A hlavně vám samotná osobnost červíka nevadila, nechtěl vás ztratit.. V tomhle hollow světě už jej prakticky nic nedrželo, jako nejmilovanější partnerka byla mrtvá a on žil téměř po celou dobu sám.
Teď navíc pomáhal shinigami... Jak by se na to asi ostatní hollow dívali? Zabili by ho?
Kdyby měl červík pořádný ret, určitě by se do něj kousl. Tak se jen zamračeně podíval kolem sebe, ale jeho pohled se umírnil, když se jej dotkla Natsumi.
Ta maličká se jej dotkla! Nepřipadal ji asi ani slizký ani odpudivý! Červík se lehce uchechtl div se neotřásla zem a Natsumi k sobě přitáhnul, jako malé dítě a pokusil se ji jemně poplácat po ramenou.
"Rodinu mám.. Nebo spíš, měl jsem.." hlesl vážně. "Má partnerka je mrtvá, ale ještě někde by se tu měl potloukat někdo.. No, někdo jako můj bratr. Ve skutečnosti to samozřejmě není můj bratr, ale tak jsme si spolu rozuměli, že jsme se rozhodli, že si tak budeme říkat... Snad on by dokázal otevřít průchod do vašeho světa.. Byl to úžasně mocný hollow.. Ale už dlouho jsme se neviděli, protože jsme měli menší neshodu, ale snad by se mi ho za pomocí mé schopnosti podařilo nalézt a já bych vám opět mohl pomoci.." uzavřel s dávkou nadšení v hlase, pak to nadšení opět trochu pohaslo. "Co se týče odchodu s vámi, nevím.. K vám přece nepatřím, nikdo by mě nepřijal.."

pro **Raiden** Wed Feb 01, 2012 8:08 pm

Tomisura Raiden

Při slovech Kasumi se musel zasmát. Bylo hezké, že o něj měla starost, ale jeho sbírka... té se nemohl jen tak zbavit. Přeci jen vlastně neovlivnil, kolikrát byl v boji zasažen. Nikdy neolýval nějakou přílišnou obranou. Ale to bylo nyní vedlejší. Nyní se rozhodoval co s jejich přítelem Červíkem.
Chvíli si probíral ty slova, co pronesl a nakonec se usmál. Jelikož neměl nic, co by ho již v Hueco Mundo drželo, napadlo ho velmi hezké řešení, aby se mu nestýskalo. "Je rozhodnuto, půjdeš s námi jestli chceš. Budeš tam mezi přáteli," na tváři mu zářil přátelský úsměv, ale z očí bylo poznat, že to myslel úplně vážně. Po krátké odmlce pokaračoval klidným hlasem: "Víš, máme totiž jedno takové místo poblíž Seireitei. Jemnuje se Hollowtown a žijí tam hodní Hollow. Mohl by jsi se k nim přidat a s námi se vídat kdykoliv by jsi chtěl. A neboj se, že by tě nikdo nepřijal. Nás je již vcelku dost a mezi Shinigami se najdou i další stejní šílenci jako jsme My!" Jeho hlas zněl vcelku přesvědčivě, takže doufal, že Červík nebude mít žádné námitky. Ohledně jeho návrhu způsobu návratu domů, dodal pouze jediné: "Tak dobře, myslím, že by bylo nejlepší, aby nám otevřel Gargantu do reálného světa. Odtamtuď pak můžu otevřít Senkaimon do Soul Society." Pak ostatním naznačil, aby šli s nim a on sám došel k Červíkovi. Hned na to se ho pevně chytil a čekal na tancovací teleport.

pro **Suki** Fri Feb 03, 2012 6:14 pm

Červík byl očividně potěšený tím, jak velkoryse jste se k němu chovali. Byl z toho tak naměkko, že chvíli jen nečinně stál a užíval si ten moment štěstí. "Já nevím, co říci.. Je to pro mě čest! Moc rád s vámi půjdu.. Tady mě už opravdu nic nedrží." hlesnul, pak roztáhnul ruky a objal všechny ty jeho nové kamarády. Na jeho tváři se objevil něco ve smyslu: "Když to musí být.." a začal tancovat.. Bylo to dost podivné, když se taková hora dala do pohybu a pak, ve chvili, kdy jste to nejmíň čekali, otevřel ústa a začal zpívat jako nefalšovaný operní pěvec svou trololo píseň :3
Raiden už tuto část dobře znal, takže mohl všechny přítomné děvčata uklidnit. Trvalo to několik minut, než se červík dostal do fáze, kdy jeho píseň dospěla k refrénu a oni všichni společně zmizeli..

Byl to zvláštní pocit, když vás to vyplivlo o mnoho kilometru dál. Poušť to stále byla.. Ovšem něco tu bylo jiného.. V dáli jste mohli vidět malý domek.. No, domek.. Ta chajda se těžko popisovala, rozhodně to nebylo něco, v čem by si shinigami dovedl představit svůj život. Před samotným stavením bylo lehátko, na kterém seděl hollow, jež byl červíkovi velice podobný.
"Musím s ním promluvit a přesvědčit ho.. V minulosti jsem se dost pohádali, ale věřím, že to přátelské pouto zcela nevyprchalo... Vydržte.." hlesl a postavil je na zem, pak zmizel a už jste mohli vidět, jak se objevil vedle svého kamaráda a pustil se do závažného rozhovoru, který ovlivní vaši budoucnost. Bylo to trochu stresující..

pro Smooky Fri Feb 03, 2012 8:25 pm

Hotaru Harubato

Hotaru byla velmi potěšena, že červík půjde s nimi. Když nadšený Hollow začal tančit, byla trochu překvapená, jakmile ale začal zpívat, dokázala jen stát s otevřenou pusou a zírat.
Naštěstí to netrvalo dlouho a všichni se objevili před zvláštní chatou. Na červíkova slova jen kývala. "Snad to vyjde..." Pronesla tiše s klidným hlasem. No, kdyby to nevyšlo, tak určitě najdeme jinou cestu. Snažila se sama sebe přesvědčit.

pro **Sode** Fri Feb 03, 2012 9:29 pm

Kasumi Haruka

Zůstala stát mlčky pohlížejíc na červíka, jak vypráví svůj příběh. Na tváři si nyní udržovala výraz zcela nečitelný. Asi by bylo celkem těžké tipnout si, co se jí teď honí hlavou. Ale jakmile zaslechla cosi o možnosti se odsud vytratit i jinak, než si představovala, grimasu trochu povolila a nahodila náznak úsměvu. Všechny možnosti považovala za lepší, než byl její nápad a vyzkoušet je by stálo za to, i kdyby to trvalo celou věčnost. Alespoň toho byla názoru. Každopádně se nenechala opět svést svými myšlenkami od reality a raději dál poslouchala, co má další řečník na srdci.
K jejímu ne tak velkému překvapení se ozval Raiden a jeho nápad nebyl k zahození. Párkrát jsem si prohlídla červího hollow. Možná jsem na chvíli zapochybovala, že by se dokázala zařadit do společnosti těch maskovaných tam v Soul Society, pak jí ale tento pocit opustil a než se nadála, už sledovala něco, nad čím jí možná zůstaval rozum stát, ale snažila se udržet klidná a vynakládala část úsilí i na to, aby zadržela smích.
Jako mávnutím kouzelné zanpakuto octli se... úplně někde jinde, kde to vypadalo skoro stejně, jen zde krajinu zdobilo něco... Něco, co byl asi nějaký hollowácký domek, před nímž se povaloval právě jeden příslušník onoho druhu příšerek. Kývla k panu teleportovi a než se nadála,už s hollow podobným sobě šel hodit řeč. V hlouby duše doufala v tu lepší možnost toho, jak ten jejich rozhovor mohl asi skončit.

pro **Suki** Sun Feb 05, 2012 2:03 pm

Čekali jste s napětím na výsledek onoho jednání. Záželo na tom prakticky všechno, sice jste mohli najít i jiný způsob, jak se z tého prekérní situace dostat, ale tohle rozhodně stálo za zkoušku. Červík byl odhodlaný vše zařídit, aby své nově nabyté kamarády podpořil v jejich cestě domů.
Rozhovor dvou příšerek trval několik dlouhých minut, které se vlekly díky vašem očekávání ještě více. Nakonec se červík otočil a jeho druh ho následoval, oba pak přešli pomalu k vám se záhadnými výrazy, červík vypadal zamyšleně.
"Tak tohle je můj kamarád.. A zdá se, že jsme se dohodli... Otevře pro vás průchod.. Gargantu.." hlesl červík. "Nejsme si ale jisti, že vše půjde podle plánu, taky se něco může pokazit, však to znáte.. Pak ovšem musíte počítat, že byste se mohli objevit úplně někde jinde.." dodal na vysvětlenou a bylo vidět, že tahle alternativa ho poměrně trápí. "Popravdě, mám strach o vaši bezpečnost a nejsem si jistý.. Chcete toto riziko podstoupit?" optal se nakonec se pohlédl na všechny přítomné a pak na jeho hollow kamaráda, který mu přehodil ruku kolem ramen. On nevypadal tak poděšeně jako červík.
"Jestli do toho můžu mluvit, tak já si osobně myslím, že žádný problém nebude.. To jenom on jakový ňuňu.. Ale samozřejmě, záleží to výhradně na vás." pousmál se hollow a červík ho za to "ňuňu" lehce udeřil do ramene.
"Darebáku.."

pro **passionpower** Tue Feb 07, 2012 7:53 pm

Chieko a :yorucat:

Cítila jsem se unaveně. Červík začal zpívat tancovat podivný tanec. Najednou jsme se objevili jinde v poušti a uviděli jsme prazvláštní domeček, před kterým se povaloval hollow. Červík ho šel přemlouvat. Když se vrátil i se svým kamarádem, dozvěděli jsme se, že se můžeme vrátit, ale i rizika. Přemýšleli jsme, co dělat. Je to možnost, jak se vrátit, měli bychom to zkusit. Řekla jsem si, ale rozhodnutí nechám ostatním. Kuro seděl vedle mě a nic neříkal, jen sledoval situaci kolem. Že by mu došli slova? Podivila jsem se nad tím.

pro **Raiden** Tue Feb 07, 2012 8:32 pm

Tomisura Raiden

Jelikož už jednou tuto formu transportu zažil, nebylo na něm poznat, žeby byl nějak udiven. Ovšem uvnitř si liboval, díky tomu, že našli spojence, který ovládal vcelku užitečnou techniku. Ovšem to bylo vedlejší, nyní záleželo na tom, jestli dokáže ukecat svého kamaráda z minulosti, aby jim otevřel Gargantu. Přeci jen domluva s některými Hollow mohla být špatná. Navíc neměl pravou ruku již způsobilou k boji, i přes to, že byla léčena velmi nadanou medičkou a taktéž dívkou se zajímavými shopnostmi.
Konečně se k nim vrátil jejich velký přítel i se svým velkým přítelem. Shinigami si teď museli připadat opravdu maličtí.
Nejprve začal mluvit jejich červík, ke kterému mile odvětil: "No... myslím, že to riskneme. Kdyžtak nás pak můžeš přenést někam, kam to půjde. A kdyby něco... objetuji se a ochráním ostatní za pomoci svého Reiatsu." Jeho hlas zněl rozhodně a přitom se podíval na ostatní. Po chvíli se odvrátil na toho druhého Hollow. "No... hlavně by byla potřeba vytvořit dostatečně velká Garganta, aby se tam vešel i Červík. Půjde s námi," pronesl přátelsky a pak již čekal, jak se věci vyvinou, či případně, jestli nebudou mít ostatní nějaké námitky.

pro **Sode** Tue Feb 07, 2012 9:01 pm

Haruka Kasumi

Zabíjela těch několik málo dlouhých minut sledováním nehybné, tiché poště, která skrývala ještě nespočet nebezpečenství. Za celé ta dlouhá léta svého působení jakožto shinigami se tu objevila prvně a pamatovala si jedno. Pokud zde vírt nevyvolá nějaký hollow svou technikou, pak je poušť a písek klidný. A opravdu, když se zadívala do dáli, která vypadala, jako by se vlekla do nekonečna, působila zaseknute, nehnutě. Jeden by si pomyslel, že se tu zastavil čas, když se široko daleko v obrozu nic nehýbá.
Ohlédla se po hlase červího hollow, který je sem portnul. S výrazem, z nějž se nedalo nic vyčíst, vyslechla si vše. Tím myšleno i následné Raidenovi komentáře, při nichž do něj mírně vrazila loktem. Samozřejmě, žádné "kdyby něco" nebude, že... Znělo to jako by říkala "Koukej myslet trochu pozitivně!".
Námitky neměla. Proto již nic nedodávala, jen pokynula hlavou. Rozhodla se přechod gargantou risknout.

pro **Suki** Tue Feb 07, 2012 9:14 pm

Kamarád červíka si vás prohlížel. Nějak mu hlava nebrala, že se jeho dávný přítel kamarádí zrovna s vámi. Ovšem námitky neměl, bylo mu to prakticky jedno.. To pouto mezi červíkem a jeho osobou už dávnou vymizelo, už zbyly jen vzpomínky na ty chvíle veselí.
"Slyšel jsem, že by mohl zůstat v Hollowtownu.. A já shodou okolnostím vím, kde to je.. Není to místo, které by šlo vystopovat podle reiatsu a je těžké ho nalézt, i když znáte jeho polohu.. Jak to udělám vám neřeknu, ale pokusím se vás přenést právě tam.." hlesl a pak poodstoupil. Červík ho jen mlčky sledoval a kýval hlavou na znamení toho, že mluví pravdu.

Kamarád červíka pak během několika minut vytvořil dostatečně velkou gargantu, kterou by mohl prolézt i jeho bývalý nejlepší přítel. Stálo ho to mnoho sil, ale zdálo se, že se dílo zdařilo.
"Nevím, co na to říct.. Snad zlomte vaz.." šeptl a nic neříkajícím pohledem koukl na červíka, který se lehce zahmuřil, ale bylo na něm vidět, že je odhodlaný. S tímto výrazem prošel gargantou..

Pokračujte směr Hollowtown :3

pro Sponsored content