Tokio

Izanagi

Chvíli ještě stál na místě, přičemž se díval směrem odkud přicházelo to divné bůhví co. Kouknu se na Akia, jelikož mu došlo, že by ho neměl nechávat samotného. Na druhou stranu tam byla vrchní kapitánka, takže po chvilce odtrhl pohled od města a vydal se směrem k onomu místu.

Mohl jsem tušit, že až se vrátím, bude zase něco v nepořádku. Ostatně ono to v pořádku nebylo nikdy. Už od doby, co jsme vyšli akademii a zestárli jsme, se to všechno nějak často sype. Možná jsme špatná generace, možná že je to jenom někde v nás, protože tohle by se nemělo stávat.

Taiketo Suki

Očima rychle přelétla aktuální situaci, a když jeden z hollow začal vydávat ty nepříjemné zvuky, tak měla sto chutí si zacpat uši, což samozřejmě nemohla udělat. Proto se jen zamračila a dál se snažila udržet koncentraci, když na ní zaútočila ta podivná vážka... Jako by toho už nebylo dost..
Suki se té vážce snažila uhýbat takovým způsobem, který by neohrozil kapitána 10. divize a v minutce, kdy si připadala, že má nějakou tu sekundu k dobru, se okamžitě rozhodla jednat. Původně měla v plánu použít svůj zaměřovací ohnivý šíp, ale ten by mohl ohrozit kapitána, což nemohla dopustit.
"Toga no Honoo!" sýknula a zaměřila svým zanpakuto žihadlo od protivného hollow, které by mělo začít spěšně hořet. Suki doufala, že mu tím alespoň trochu zavaří a on jí přestane na nějaký čas ohrožovat..

Yoshiro -> Hollowa to zabilo, ale v uších ti z toho hnusného hlasu pořád nepříjemně zvonilo.

Suki -> Tvůj záměr se podařil. Hollow začal hořet a pištět bolestí, svíjet se ve vzduchu. Teď ale zase hrozilo, že jeho nekontrolovaný pohyb skončí vám na hlavách, řítil se přímo na vás.

Izanagi -> Nedalo ti moc práce najít místo, ze kterého to všechno vycházelo. Spatřil jsi tam kapitána Ruyichiho a podkapitánku šetsé divize, kterou jsi ale předpokládám jménem neznam (nebo ano?), jak bojují s hollow. Yoshiro právě jednoho zlikvidoval a uťal tím skřek, který i tobě byl nepříjemný, jak ses blížil, i když ti hodně pomohl v hledání. Podkapitánka právě jednoho zapálila a ten se na ni řítil. Další se sbíral ze země trochu dál od dvojice. V tu chvíli už vedle tebe stanula vrchní kapitánka. Oddechla si... asi se jí ulevilo, že sem prošel někdo z jejích lidí a ne nepřítel.

Akio

Poté co Izanagi zmizel se Akio, který byl ještě dost zmatený z tak drsného probuzení, vydal opačným směrem, než šel Izanagi. Zamířil si to do středu toho obrovského města. Šel pomalým vrávoravým krokem a téměř nevnímal své okolí.

Izanagi

Když viděl ty dva, bylo mu jasné, že Sekaimon nějakým způsobem už zase funguje. Což ho určitě potěšilo, protože byla nějaká šance, že se vrátí zpět do Soul Society. Na druhou stranu, byli tu hollow a nejspíše útočili. Už při svém příchodu si je spočítal a prohlédl, aby neopomenul nějakou maličkost. Každopádně se rozeběhl a mohutným kopem odkopl padajícího bzuka, který by mohl uškodit jejich obranému postavení. Z jeho strany to byla ta nejlepší možnost. Také to bylo dobré z etické stránky, protože nechat zapojovat vrchní kapitánku do boje s obyčejnými hollow se nezdálo příliš kodexní.

Akio -> Lidi se na ulici divili, proč narážejí do něčeho, co není vidět... ale neviděli tě, takže toho nemohli moc dělat. Potácel ses neskutečně rušnou a hlučnou ulicí. Všude bylo plno lidí, kteří chodili pěšky nebo jezdili na kolech (nemáhlo jsi jich omylem shodil), postupně přibývalo stánků s květinami, zeleninou, živými zvířaty, dalšími potravinami... Dostat ses zřejmě na nějaký trh. Všude tu řvaly obchodníci, jak je jejich zboží nejlepší a nejlevnější.
(Pro ty, co říkají, že v XY století nejsou takovéhle trhy - tycho :-D)

Izanagi -> Bzík odlétl o mnoho metrů dál, zastavil se o stromy a tam se svíjel a hořel. Jeho kolega, který se právě vyhrabal na nohy, tak nějak váhal, jestli je moudré teď útočit. Ale pak si řekl, že je hollow, takže má být hloupý, a vrhl se přímo do útoku k místu, kde stáli Yoshiro, Suki a teď už i Izanagi.

Yoshiro

Instinktivně se otočil. Nejdřív koukl na Suki a až potom na hollowa, který na ně padal. Moc neslyšel kvůli tomu odpornému zvuku, co mu zněl v uších, ale to ho přece nemohlo zastavit před tím, aby něco udělal. Ještě jednou se otočil zpátky, aby vytáhl svůj meč ze země, rychle ho zastrčil zpět do pochvy a chytil Suki. Pak použil shunpo, kterým se oba dostali z dosahu nebezpečí. Yoshirovi se ale nepodařilo shunpnout moc daleko. Ze všeho toho náporu se mu znovu otevřela rána pod pravým ramenem. Ano, přesně ta, kterou mu Suki léčila v Seireitei, po tom, co mu jí tam udělal Yasuhiro. Kdyby to bylo vyléčené na sto procent, určitě by se to nestalo, ale Yoshiro Suki nenechal. Byla to jeho chyba. Vrátila se i ta hnusná bolest. Yoshiro v tom ale nemohl Suki nechat. Těžce oddychoval a trošku se mu mlžilo před očima. Ale pořád tu ještě byli hollow, o které bylo třeba se postarat.

Akio

Kráčel městem jako duch, popravdě tak docela i duchem byl, ale to nebylo důležité. Po tom, co jej Izanagi tak nelidsky probudil, byl stále v jistém druhu polospánku, kdy téměř nevnímal okolí a šel jsne prostě někam. Při své cestě taky sem tam vrazil do nějakého japonce a vzhledem k tomu, že měli velmi nízký vzrůst, jak je u Japonců obvyklé, a navíc jej neviděli, končila každá taková srážka tím, že dvoumetrový Akio převálcoval chudáka Japonce. Nyní zpět k jeho cestě, ta jej totiž zavedla až na jeden z trhů. Prodavači se zde hlasitě dohadovali, čí zboží je čerstvější, levnější či lepší a Akio dostával při pohledu na všechy ti pochutiny hlad. Dostal dokonce nápad, že by se pokusil ovládnout něčí tělo a najíst se pomocí něj.

Taiketo Suki

Suki se nestačila divit tomu, co se dělo. Z ničeho nic se tu objevila vrchní kapitánka a další shinigami, s kterým ještě neměla tu čest. Když už chtěla promluvit, nedostala se ani k prvnímu slovu, protože bzučák si to namířil rovnou na ní a ona byla v zápětí okamžitě zachráněna kapitánem Ruyichim. Izanagi v té chvíli odkopl bzučáka.
Chtěla kapitánovi poděkovat a než to stačila vykonat a pomoci mu, protože se mu otevřela ta stará rána, kterou utržen v bitvě s Yasuhirem a pak si jí od Suki nenechal dostatečně vyléčit, zaútočil hollow… Byl to ten první.. Suki už neváhala a snažila se pohotově reagovat. Svižně se odrazila od země, přičemž se ho pokusila s pořádnou vervou seknout do masky a ukončit tak jeho ohrožování.

Suki už nepotřebovala pomoc ani jednoho z kapitánů, aby se tohohle hollowa zbavila sama. Rozsekla masku krásně vedví a hollow z řevem zmizel. Teď už tu byl jenom chudák hořící bzučák, který tedy už dohoříval, ale ani tak mu nebylo právě nejlíp. Uvažoval, že možná radši vezme kramle. Učinil tedy pokus tak nějak nejistě vzletět a uletět z dosahu téhle skupinky zlých shinigami.

Akio -> Trochu smůla byla, že to asi nešlo (nebo ano? :-D), takže Akiovi nezbývalo, než na lidské jídlo jen bezmocně slintat, tedy aspoň do té doby, než si někde sežene gigai, pokud se mu to povede. Byl ještě pořád trochu mimo a potácel se tak trochu bezcílně po trhu, když tu se dopotácel k ústí jedné nevábné uličky. Nemířil do ní, jen ji slušně obcházel a rozhlížel se po krámkách s mořskými plody, z nichž jeden obsluhovaly dvě velice pěkné dívky - dvojčata. Náhle však... tma. Někdo ho praštil po hlavě a on byl, opět, uveden do světa snů a bezvědomí.

Když se probudil, bolela ho hlava, nečekaně. Bolela ho tak hrozně, že všechno ostatní bylo tak nějak vybledlé, přesto ale slyšel, že v místě, kde právě je, někdo mluví. Slyšel dva hlasy, jeden přísný a asi ženský, druhý... těžko říct, jelikož většinou zahuhlal jen jedno, dvě slova ve snaze přerušit ženštinu, která mu asi nadávala nebo možná dávala instrukce, ovšem bez úspěchu, ona si mlela pořád dál a dál. Akio však moc nevnímal, co říkali, právě kvůli té bolesti.

Izanagi

Když viděl, že hollow, kterého odkopl stále žije, rozhodl se, že to ukončí. Yoshiro byl stejně zraněný, zástupkyně měla dost práce s tou druhou potvorou. Vyzkoušel tedy po dlouhé době svou rychlost, když použil shunpo a doslova se teleportoval k hollow, kterému bleskurychle zneškodnil masku. I pro zástupce se tohle zdálo, jako kdyby nic neudělal, jako kdyby neuběhla ani vteřina.

Spoiler:

Všechno bylo tak strašně rychlé, že vůbec nezaregistroval příchod Izanagiho a Sei. V momentě, kdy se předtím otáčel pro svou zanpakuto, která byla zabodlá v zemi, Izanagi odkopl toho hollow, co na ně letěl. To už ale Yoshiro nestihl spatřit a udělal, co udělal. Díky tomu se teď svalil na zem. Všiml si ale Izanagiho, který stál opodál. Dlouho ho neviděl, protože po tom útoku na Reimei, kdy shinigami zaútočili na ten jeho statek ve světe lidí, prostě zmizel. No a když se rozhlédl pořádně, spatřil i kapitánku první divize. Teď mohl v klidu odpadnout do bezvědomí. Samolibě se usmál a pak prostě *blackout*

Sei

se dívala na události pod sebou.
"Jednoho probudíme a další odpadne, to jsou dneska podřízení, fakt..." zamručela si babka pod vousy, jelikož to vypadalo, že sotva přestali s sebou tahat bezvědomého Akia, nahradí ho Yoshiro. Kde je vůbec Akio? napadlo ji, protože podle jejích výpočtů by tu i tak měl dávno být. Teď však tu myšlenku nechala být. Přišli senkaimonem, podle všeho... Vytáhla zanpakutou a zkusila otevřít bránu do Soul Society. Bohužel se zdálo, že to stále nejde. Možná to šlo odtamtud sem, ale zpátky ne... To bylo zneklidňující.
Když nic jiného, byla ráda, že tu má víc svých lidí, a to celkem schopných, když zrovna nebyli mimo sebe. To jí dávalo trochu větší sebevědomí v tom, co se chystala udělat... pokud vůbec zdroj, podle kterého hodlala jednat, byl pravdivý. Sestoupila na zem a přišla ke skupince, která se právě vypořádala s hollow. "Co tu vůbec děláte? A jak jste se sem dostali?" zeptala se Suki. Chtěla se sklonit k Yoshirovi a pokusit se ho probrat, křuplo jí ale v zádech, takže to nechala opět na někom jiném, i když přinejhorším byla připravena použít šumák.

Akio

Zrovna když narazil na dvě krásné dívky, dokonce dvojčata, jej někdo poslal opět do říše snů. Když se pak po nějaké době probudil, cítil se jako by celou noc popíjel Kyouheiovici. Popravdě ho hlava tak nebolela právě od té doby, kdy s Kyouheiem vypili několik litrů této smrtící pálenky. Bolest hlavy skombinovaná s jeho dočasným stavem způsobovala, že okolí teměř nevnímal, ale i tak dokázal zaslechnout, že se v místnosti někdo vybavuje. Rozpoznal ženský hlas, který něco neustále mlel, druhého hlasu si nevšiml. Ve chvíli, kdy se pokusil pohnout zjistil, že je spoután, což ho nepřekvapilo. Poslední dobou jej spoutávalo nějak moc lidí. Ehm...jestli je to součást nějaké erotické předehry tak upozorňuji, že jsem zadaný a že radši preferuji černé prádélko...krajkované. Pokusí se brát situaci s humorem.

Akio -> Když jsi vzhlédl, naskytl se ti přesně takovýhle pohled:

Spoiler:

"Ah, vypadá to, že náš host se probouzí!" pronesla žena a byla to podle hlasu ta, co tady před chvílí někoho peskovala. Naklonila se k tobě a pečlivě si tě prohlížela. "Hmmm..." udělala. "No, zatím jdi, chci si s ním promluvit," odehnala toho někoho. Jen jsi slyšel skřípnout dveře a osaměli jste.

Akio

Jakmile se mu ospalky v očích trochu rozmrkají a on zahlédne ženu, na tváři se mu objeví jistý ironický úšklebek. Ah...takže jste i docela pohledná...pár bodů k dobru... Svěsí hlavu, protože její držení nahoře mu ubírá příliš mnoho sil. Hádám, že v okovech mě nedržíte jen kvůli trochu zvrhlému povyražení, kterého se vám, mimo jiné, nedostane...tak mluvte...a rychle protože váš hlas je docela uspávající a nerad bych vám chrápal do monologu... Pronese s notnou dávkou ironie v hlase.

Izanagi

Pochopil, že se tu nic dít nebude. Taky zpozoroval, že tu není Akio, což znervózňovalo Sei. Nechat zdrogovaného kapitána 13. divize na nočním tahu bylo nanejvýše nebezpečné, takže se rozhodl, že zatímco si tu budou povídat, on ho pude hledat. Skokem se ocitl vedle Sei, aby pochopila kam míří, a dalším skokem již mířil nad město hledat toho padoucha.

Žena

se na Akia dívala jakoby s podivem, že tak souvisle mluví. Její pohled se podobal pohledu vědce, který zkoumá nějaké primitivní živočichy.
"Tak pro začátek mi řekněte, máte nějaké jméno? Aby to bylo fér, mně můžete říkat slečna Maxwellová," představila se stručně a bez udání křesního jména.

Sei

sice nepochopila, kam Izanagi míří, ale tak nějak si to asi domyslela. Navíc nebyla jeho máma, aby hlídala, kam si chodí. Dál čekala na odpověď Suki. Nějak jí to trvalo, ale to bylo pochopitelné, asi byla otřesená z toho náhlého boje.

Taiketo Suki

Když konečně zneškodnila jednoho z těch otravných hollow, doskočila zpět ke skupince a snažila se souvisle mluvit, což bylo trochu obtížné před vrchní kapitánkou.. Přeci jenom, byla to vrchní kapitánka! Tak významná žena! Suki nebyla otřesena z náhlého boje, nýbrž z této konverzace. Boj měla ve své podstatě ráda, byl skvělým zdrojem adrenalinu a jako prostředek na vybití přebytečné energie. Naopak, rozhovor s tak váženou osobou, ke které Suki vzhlížela, byl oříškem. Proto na své tváři nasadila milý úsměv a snažila se působit profesionálně!
"Prošli jsme Senkaimonem, jež vytvořil kapitán Ruyichi. Meziprostor byl hodně nestabilní, bylo to nepříjemné. No, přišli jsme vás a kapitána 13. divize najít! Z počátku to vypadalo, že jste oba po smrti.. Po vaší bitvě. Doufali jsme, že to tak není.." řekla Suki a zatím nekomentovala to, že zde postrádá Akia. Doufala, že to kapitánka objasní sama a ona se nebude muset vyptávat. Srdce jí však bušilo a byla nervózní.
Co s ním asi je?
Na otázky se sebou samotnou bohužel neměla čas, padla rychle na kolena, aby mohla pomoct kapitánovi 10. divize. Podložila mu nohy svou taštičkou na léky, z které vytáhla nějakou lahvičku a během několika vteřin mu jí doslova nalila do krku. Byl to povzbuzující lék a ona doufala, že se probudí.
"Kapitáne, spát můžete potom!" zavrčela a lehce s ním zalomcovala pro případ, že by lék neúčinkoval.

Akio

Zvedl hlavu a pohlédl ženě do očí. Mám jí říct prsvé jméno, nebo si vymýšlet? Začne Akio bleskově uvažovat. Když jsem to zkoušel naposledy, odhalili mě bleskově a tak by nemělo pravé jméno vadit.Akio...můžete mě říkat Akio...pokud tedy pro mě nemáte nějaké ozančení vy sama...slečno Maxwellová. opět svěsí hlavu...byl dost unavený, chtělo se mu spát. Co po mě vůbec chcete?

Sei

"No, jak vidíte, mrtví nejsme, Taiketo-fukutaichou," zamumlala kapitánka, "i když daleko k tomu nebylo, řekla bych. Co se děje v Seireitei? Co je s tím chlapem, který tam dělal bordel a poštval na mě Akia?!" vychrlila ze sebe otázky, které ji mimo jiné velice tížily. Bylo to mířeno jak na Suki, tak na Yoshira, který se s trochou štěstí už probouzel. Sei sledovala, jak ho Suki křísí. Hm, ta holka ví, co dělá, pomyslela si spokojeně.

Slečna Maxwellová

"Jen Akio? To se mi zdá dost málo na někoho s takovým... reiatsu. Musela jsem vás dokonce dát do těch šikovných želízek, protože jsem se bála, že jinak byste tu s tím udělal krátký proces! Skutečně, považuju se za šťastnou, že se mi dostal do rukou takový skvělý zdroj informací. vy určitě budete vědět všechno, co mě zajímá!" nadchla se. V ruce svírala knížku a vypadala opravdu nadšeně. Šikovnými želízky myslela pouta, která potlačují reiatsu... které Akio mohl poznat, protože to nebylo poprvé, co se s nimi setkal.

Taiketo Suki

"A to je výborná zpráva, všichni budou nadšeni." Prohlásila Suki optimisticky a dál pokračovala ve vzkřišování kapitána Ruyichiho. Nemohl tady spát, když se řešily tak podstatné a důležité věci! Navíc, slíbil Suki ten šampón, takže měla obavy, že pokud se k němu nebude chovat příkladně, tak si svůj velkorysý čin rozmyslí. A to se Sukiným dlouhým vlasům vůbec nezamlouvalo..
"Yasuhiro je mrtvý.. Zastavil ho Kuchiki-taichou, Ruyichi-taichou, Antero-taichou na střeše první divize. Všechny podrobnosti a okolnosti bude třeba asi vyslechnout od více lidí, protože já znám jen tu mou osobnější verzi.
Yasuhiro tvrdil, že přišel z budoucnosti, aby mohl ovlivnit současnost a tím změnit budoucnost, v které by zemřelo mnoho kapitánu kvůli.. Kvůli dokumentům.. Ukázal mi jakousi vizi, která spočívala v tom, že jsem viděla, jak byl Kuchiki-taichou i Ruyichi-taichou odsouzeni k popravě centrálou 46 na Soukyoku.. Tomisura- taichou, Antero- taichou a Ukitake-taichou se snažili kapitány zachránit, strhla se bitva, kterou většina kapitánu nepřežila.. Vy.. Vy jste tam nebyla a nic neudělala pro jejich záchranu.. Kapitáni Kuchiki a Ruyichi našli jisté dokumenty, které se týkaly vaši minulosti. Chtěli očistit vaše jméno, ale centrála to viděla jinak a rozhodla se, že je nechá popravit.. On tvrdil, že tomu chce zabránit.. Zmanipuloval hodně lidí.. My jsme vyrazili hned co to jen šlo, situace v Seiretei bude asi dosti chaotická." pronesla s přestávkami na nadechnutí, protože tohle vysvětlovat bylo opravdu vyčerpávající. Nevěděla kolikrát už to někomu vyložila, ale rozhodně jí to v hlavě znělo jako básnička. Každopádně snažila se, aby to pro vrchní kapitánku bylo co nejvíce srozumitelné a potom ještě chvíli přemýšlela, jestli nevynechala nějaký podstatný detail.

Izanagi

Doletěl na jeden z vysokých mrakodrapů, který se tyčil kdesi uprostřed Tokia. Upřímně byl to skvělý pohled, kterého se nemohl nabažit, avšak byl tu kvůli práci, takže prostě zavřel oči a začal hledat reiatsu. Sice to nebyl žádný senzor, avšak kapitány a jiná velká reiatsu stopovat uměl.

Možná utekl schválně. Sei řekla, že na ni v Seireitei zaútočil. Je možné, že se přidal k Reimei? Nebo sleduje vlastní cíle. Už je dost starý na to, aby chtěl splnit vše co měl v plánu. Nebo taky může být stále pod vůlí nepřítele, protože ani já ani Sei tohle nedokážeme vycítit. Je to všechno dost absurdní...

Akio

Vy taky nevypadáte jen na slečnu Maxwellovou...upřímnost za upřímnost... Pokusí se postavit se v želízkách, nebylo to jednoduché, ale šlo to. Jo..to jste se bála oprávněně, protože spoutávání mě šťastným nedělá. Mimo to, čekáte, že vám něco řeknu? Posměšně se ušklíbne.

Yoshiro

Zničehonic zvedl ruku s nataženým ukazováčkem. "B-Byl tam taky Raiden." Připomenul Suki nebohého kapitána osmé divize, na kterého zapomněla. Pak otočil hlavou na kapitánku. "Rád vás vidím, taichou. Původně jsem myslel, že jste mrtvá. Ale pak jsem si řekl, že jste u sebe určitě měla nějakou zásobu toho vašeho jed-....Šumáku a tak jste to nějak zvládla!" Yoshiro, někdy je lepší držet hubu. No jo, tohle určitě kapitánka nevezme jako kompliment. Ale Yoshiro byl tak nějak mimo, což ho trošku omlouvalo. Dělalo se mu ale líp z toho cosi, co mu dala Suki. Třeba ho to postaví na nohy a on bude konečně schopnej se znovu pořádně hýbat. Nejvíc ho mrzelo asi to, že si znovu zničil účes a zašpinil oblečení. To byla hodně krutá rána osudu.