Tokio

Akio

Koukne na Suki. Jde vidět, že ho její slova těší, ale není nadšený, že půjde s ním. Takový boj s Quincim mohl být dosti nebezpečný! Dobrá Suki...nebudu ti bránit. Pak ale Akio vycítil další shinigami...byli kousek od něj. Otočil se tedy a zehlédl dva...nejspíše členy. Hmmm..Shinigami...z které divize jste a jak jste se sem dostali?! Hodí na ně kapitánský pohled.

Kitsune

Já jsem Hoshi Kitsune, přijmuli mě do druhé divize a na to jak jsme se sem dostali jsem se chtěla ptát já. Odpovím mu a nenechám se zastrašit tím jeho pohledem. Vysvětlí nám někdo, co se tu ksakru děje. Mám skládat závěrečný zkoušky z Kido.

Mladý Quincy

stál na místě. Cítil, že dveře jsou zablokované shinigami, kteří vedou rozhovory všeho druhu. Nemínil se kolem nich protahovat, nakonec... času bylo dost. Když čekal dodnes, pár ukecaných shinigami už ho nerozhází. Stál tedy nehnutě na místě a čekal, až si vše vyříkají a konečně ho pustí ven.

Izanagi -> "Chrocht?" řekla osoba, když se tvým řevem probrala z krátkého bezvědomí/šoku. "Co se děje? Meteorit?" zablábolil. Spadla mu však jeho cool kápě a ty jsi mohl vidět, že je to opravdu muž, mladý, vypadal jako mlíčňák. Už jsi chápal, proč nosí tu kápi - jeho vzhled by hodně ubral na záhadné auře, kterou jinak mohl vzbuzovat. Teď ji ovšem moc nevzbuzoval. Taky jsi poznal, že se jedná o shinigamiho v gigaii, tedy aspoň sis to tak myslel.

Akio

Byl trošku nevrlý a to jak s ním ta členka jej nakrklo. Ano..toleroval členům své divize, aby mu tykali a povoloval jiným, aby s ním mluvili neformálně, pokud to bylo alespoň kapku slušně. Sehnul se ze svých dvou metrů až k ní a chytně jí za shihakusho. Tak poslouchejte mladá dámo...nevím absolutně nic o tom, co se tady děje, ale hádám, že vaše zkoušky budou muset počkat a pro příště bych si vyprošoval tenhle tón. Měl opravdu blbou náladu, jindy by to totiž vzal s humorem.

Kitsune

Překvapilo mě, když mě chytil, vlastně mě to dalo by se říct probralo. Hrála jsem si s ohněm a ten mě spálil. Přehnalas to. Ozval se mi v hlavě Akamarův hlas. Já vím a mrzí mě to.
Přehnala jsem to. Omlouvám se, už se to nebude opakovat. Omluvila jsem se upřímně kapitánovi.

Izanagi

Pokud to byl shinigami, tak musel vědět, kdo je Izanagi. A pokud by to nevěděl, tak mu to Izanagi před chvílí připomněl.

Hey ty, jméno a číslo divize! Zařval jsem na něj jako na malého kluka, vlastně on to asi byl malý kluk. Každopádně mě zajímalo, proč se tu poflakuje, místo aby pracoval. Zdálo se mi to celé nějaké divné. Hledám vrchní kapitánku a najdu vrchního flákače.

Akio

Podívá se na Kitsune. To už je teď jedno. Radím vám počkat zde na příchod Kenetara - taichou, nebo případně na příchod Sotaicho. Majitelka tohoto domu z naší přítomnosti není dvakrát nadšená, ale když se budete chovat hezky..popřípadě jí pomůžete...tak možná změní názor. My musíme najít způsob, jak se odsud dostat. Otočí se ve dveřích, kývne na Suki a pak promluví na quinciho. Myslím, že můžeme vyrazit....

Taiketo Suki

Byla nejprve trochu šokována chováním shinigami, která se tu jen tak objevila a začala s Akiem jednat celkem neuctivě. Suki tohle sama velmi striktně odsuzovala, takže na její tváři vyvstalo pohoršení.. Zase na druhou stranu, chápala její zmatení.
"Dávejte na sebe pozor a raději nikam nechoďte, my se to pokusíme nějak vyřešit.." dodala k shinigami konejšivějším tónem a pak vyrazila za Akiem.

Mladý Quincy

"Možná se mýlím, ale není to moc pravděpodobné. Akio-san, majitelka tohoto domu se už dávno vypařila," oznámil tak trochu suše. Dál se tím nezabýval. "Ale nerozumím vám. Já na vašem místě bych chtěl mít převahu... pokud bych se vydával vyjednávat tam, kam právě jdeme. Ale je to na vás," pokrčil rameny. Samozřejmě každému muselo být jasné, že jedna nebo dvě členky navíc nebyly proti Kokuchou-sama žádná přesila... Ovšem Kokuchou-sama měl bojující ženy vždy v úctě, dokonce i na straně shinigami. Být jimi by si je s sebou vzal, aspoň pro lepší pocit, když nic jiného.
Potom přišel pomalu ke dveřím a opatrně prošátral kolem shinigami, protáhl se ven a vydal se k vchodovým dveřím. Byl čas navštívit jeho mistra.

Izanagi -> Chlapík byl očividně vyděšený. Kdo by taky nebyl, že ano?
"Hej, počkej, počkej! Co tak zhurta! Trochu úcty, jóó?" snažil se vysmeknout z tvého sevření. "A dej pokoj s divizí zas..." Nenápadně se rozhlížel, jako by hledal, kde nechal tesař díru.

Izanagi

Moje úcta tě před chvílí zasáhla, ty jsi to necítil? ... a je potřeba dodat, že to byla moc pěkná rána na to, že stůl mohl začít rotovat. Každopádně mě docela zajímá, co tu ten frajírek dělá. Zamračil jsem se, jako kdybych chtěl něco rozpoznat, ve skutečnosti jsem jenom zkoumal mouchu, která mu právě seděla na rameni. Kdo sakra jsi?

Akisha Shihomaru

Stála u dveří a poslouchala Kitsune, když mluvila tím neslušným tónem. Zarazila jsem ji. "Pokud sis nevšimla, tak tohle je kapitán." Poznamenala jsem tiše a mírně se mu uklonila. "Jsem Akisha Shihomaru, členka druhé divize. Byla jsem na misi a nějakým záhadným způsobem nás to vyhodilo tady...Omluvte prosím neslušné chování mé mladé přítelkyně. Je nezkušená s jednáním s kapitány." Omlouvala jsem její neslušný tón, aby si o nás nepomyslel, že jsme neslušně vychované.

Akio

Kývne na tu druhou shinigami, která mlčela. Dobrá...nejsem váš kapitán, takže vám to nemůžu nakázat, ale doporučuji vám zůstat zde. Je to na vás...tam kam míříme to bude nebezpečné...
Pak se vrátí ke Quincimu. Nehodlám bojovat s Kokuchouem pokud to nebude nutné...a pokud ano...vyřídím si t os ním sám! Nehodlám zbytečně ohrožovat ještě další dvě členky jen kvůli početní převaze! My ze 13. divize nebojujeme sami nikdy! Pak kývne, že mohou vyrazit.

Izanagi -> Frája se vyhýbal očima tvéu pohledu. Což nebylo tak těžké, vzhledem k tomu, že ses mu koukal na rameno. "Já... nic! Já jsem zákazník tady ve vinárně, jen jsem si přišel na trochu toho moku, nic víc!" mlžil zase. "Hele, nemoch bys mě pustit? Nějak se mi líp mluví ve stoje... nebo aspoň ve vertikální poloze prostě..." požádal tě celkem kajícně. Mezitím moucha se na tebe také koukala. Zaujal jsi ji.

Mladý Quincy

nic neříkal. Nevěděl, jak fungují shinigami vězení, ale nezbývalo než doufat, že k jejich otevření stačili dva z nich. Jinak by se tam museli zdržovat čekáním. V prvé řadě stejně nevěděl, jestli ho vůbec dokážou otevřít, i když je jeden z nich kapitán... Ne, tak ne. V prvé řadě si nebyl ani jistý, jestli má to správné místo. Ale musel to aspoň zkusit.

Vedl všechny, kdo ho nakonec následovali, městem. Nemířil ale do centra. Pouze se prošel okrajovou částí a zamířil kamsi nahoru, silnicí do hor. Nešel dvakrát rychle, takže uplynula většina dne.

Akisha Shihomaru

Dívalaq se na kapitána a přemýšlela o tom, co jim řekl. "Já asi zůstanu tady. Nechci se Vám plést pod nohy." Řekla jsem nakonec a čekala jsem jak se rozhodne Kitsune. Kdyby se rozhodla jít, šla bych možná také, protože nechat nováčka bez dozoru by nebylo moudré a zároveň jsem ji nechtěla podcenit. Čekala jsem na její vyjádření a zvažovala jsem, pro co se asi rozhodne.

Kitsune

Přemýšlela jsem jestli mám nebo nemám jít. Pak za mnou přijď. Řekl mi Akamaru a už nepromluvil. Taky tady zůstanu, stejně musím ještě něco udělat. Řekla jsem jen a čekala jestli někdo ještě něco řekne.

Akio

Kráčel vedle Suki za Quincim. Kráčel městem někam mimo město...někam do hor. Akio celou dobu mlčel a přemýšlel co bude dělat, až Kokuchoua osvobodí. Měl neuvěřitelnou chuť jej zmrzačit, ale věděl, že nemůže už kvůli Suki a taky mohl být Kokuchou, tedy spíše by měl být velmi silný a Akio nechtěl ohrozit Suki zbyteným bojem.

Izanagi

Jasný, ty jsi potulný zákazník vinárny asi jako já meteorit. Nemám čas ztrácet čas. Chtěl jsem popravdě hledat kapitánku, ale Akio možná bude mít větší štěstí, takže já se postarám, aby tu bylo vše v pořádku. Nemám rád zákazníky ve vinárně. Načež jsem sáhl na jílec zanpakuto. Byl to náznak toho, že bych v dalších sekundách mohl být smrtelně nebezpečným pro kohokoliv v okolí.

Akisha, Kitsune -> Vypadalo to, že jste nikoho už nezajímaly. Zanechali vás ve velkém, v podstatě prázdném domě. Ani jste nevěděli, co tam před tím dělali a kam teď šli!

Akio -> Vystoupali jste celkem vysoko. Za městem se tam rozprostíral jakýsi klášter, dost velký, ale Quincy minul i ten a postupoval dál. V lese ještě zpomalil, jelikož tam byly stromy a náročný terén, takže se mu nešlo zrovna dobře. Nakonec se ale před vámi otevřelo údolíčko a v něm... cosi jako svatyně. Jak Quincy tohle místo našel, to byla záhada. Našel i skryté, točité schody, po kterých jste mohli sestoupak dolů. Svatyni obklopovala zahrada. K jejímu vchodu se šlo po úzké pěšině, na jejíž obou stranách se rozprostíralo jezero. Vypadalo udržovaně. Na jeho hladině pluly lekníny a ve stínu velkého stromu u protějšího břehu jste mohli zahlédnout několik majestátních, černých labutí. Bylo tam velice ticho a také už tma, jelikož poslední paprsky slunce nedokázaly proniknout mezi korunami stromů kolem. Podél cesty a jezera však hořely lampy, takže vidět bylo docela dobře. Atmosféra tohoto místa byla záhadná.

Izanagi -> "Hele, klid, klid!" zvedl chlapík okamžitě ruce na znamení toho, že je neozbrojený a nehodlá klást odpor. "Však jsme si nic neudělali, ne? Tak co kdybysme si každý šli svojí cestou, co? Když mě necháš být, možná ti i řeknu něco o jisté staré dámě, kterou určitě znáš a kterou jsem celkem nedávno viděl kousek odtud..." usmíval se trochu hystericky. Byl vyděšený.

Akio

Kráčel daleko...chvílemi měl pocit, e je chce quinci jen odvést někam, kde je může zabít. Pak ale objevili ono údolíčko, kde byla tma a ono jezírko. Akio měl na chvíli Kawai moment, ale ten rychle odezněl. přešel ke quincimu a promluvil. Tohle je to místo, kde Kokuchoua uveznili? Člověk by řekl, že vězení by mělo být trochu odstrašující...takové ty řetězy...hlídači... V jeho hlase byla trocha sarkasmu.

Izanagi

Jeho pohled byl vražedný. Né že by byl nějak strašidelný, spíš přísný. Chtěl dostat informace a chtěl je využít k tomu, aby tu neskejsnuli. Vrchní kapitánka na útěku nebyla pro Soul Society zrovna dobrou vizitkou. Mluv nebo zemři... Omezil se na pár slov z jeho jinak pestrého slovníku, kde slovo smrt, bylo obsaženo v mnoho variantách.

Taiketo Suki

šla, držíc za ruku Akia. Byla zatím tiše a utápěla se ve vlastních myšlenkách. Jako vždy si nebyla jistá do čeho jdou, takže menší obavy byly na místě. Bylo vidět, že i Akio je zamyšlený a zřejmě přemýšlí nad svým následujícím počínání, takže jej v klidu nechala myslet a jen mu prsty hladila ruku.
Potom co vyšli do hor, minuli kláštěr a sešli točitým schodištěm k jakési pozoruhodné svatyni, se Suki nestačila divit. Na její tváři to bylo i trochu znát, jak tiše obdivovala majestátné labutě, překrásné lekníny a vůbec byla okouzlená celkou atmosférou tohoto místa.
Akio tuhle představu zřejmě nesdílel, po jeho sarkastické větě se Suki dostala z menšího blouznění, párkrát rychleji zamrkala a pak upřela oči na Quincyho, čekajíc na to, co odpoví.

Kitsune

Tak jsme s Akishou zůstali v domě sami. Jdu si něco zařídit. Řeknu jí, vlezu do prvního pokoje, který najdu, opřu se o zeď a zavřu oči.
Když jsem oči znovu otevřela naskytl se mi pohled na dračí jeskyni, před kterou stál Akamaru v dračí podobě. Co jsi chtěl? Zeptáv se ho a vzápění se skrčím před jeho trnitým ocasem. Kdy se ale ocas vracel zpátky už jsem uhnou nestihla. Podrazil mi nohy a já najednou seděla na zemi.
Au, co to ksakru děláš? Spíš co děláš ty, ne? Provokovat kapitána.Co tě to napadlo? Akamaru vypadal naštvaně a změnil se do lidské podoby. To by mě taky zajímalo. Odpovím tiše. Já ti řeknu, proč se to stalo, protože se pořád schováváš za tu svou drzost. Tohle děláš vždycky, abys zakryla své emoce. Teď ses ale spálila, tak doufám, že se z toho poučíš. Jasný. Jen jsem kývla. Už mužeš jít. Jo a pozdravuj tu dívku, co byla s tebou. Vyřídím. Akamaru se vrátil do jeskyně a já se probudila zase v domě. Došla jsem za Akishou. Pozdravuje tě Akamaru. Vyřídila jsem jeho vzkaz a dál přemýšlela o jeho slovech.

Akisha Shihomaru

Stála jsem pořád na místě a rozhlížela jsem se po domě. Když Kitsune na chvíli odešla jen jsem zabrumlala. "Jasně." Šla jsem ke stolu a posadila se. Začínala mě znovu bolet hlava, ale už ne z toho dopadu, ale od napjatých nervů. Chtěla jsem už být doma.
Kitsune se za chvíli vrátilaa řekla, že mě pozdravuje Akamaru, což jak jsem pochopiola bylo její zanpakuto. "Díky." Pousmála jsem se. "Ty jsi byla ještě na akademii, když tě to vcuclo???"Optala jsem se, abychom tady neseděli jen tak.

Kitsune

Seděli jsme s Akishou u stolu. Jo, byla. Právě jsem se třemi dalšími studenty skládala zkoušku z Kido a když už jsme byli skoro hotoví, tak jsem najednou byla v lese a za mnou stál hollow. Zbytek už znáš. A jak jsi se sem dostala ty? Odpovím jí na otázku a ještě se zeptám.

Akisha Shihomaru

"Byla jsem zrovna na misi, šly jsme k věži a někde v lese se to kolem mě zavlnilo a ocitla jsem se někde v parku, kde bylo mnoho malých a uječených dětí. Bolela mě strašlivě hlava a tak jsem se rozhodla najít něco klidného a urovnat si myšlenky. Zrovna jsem seděla na stromě kousek od tebe, když jsem uslyšela řev hollow." Vyložila jsem ji krátce. "Říkala jsi, že chceš jít do druhé divize. Můžu sezeptat, proč si se tak rozhodla???"