Tokio

Akio

Promne si unaveně spánky. To, slečno, závisí na spoustě věcí. Jistě, že se chci vrátit, jak nejdříve to bude možné, nemohu nechat své lidi jen tak naholičkách! Jen se docela divím, že už jsme se nevrátili. Pak se otočí k Suki. Jaká byla situace v Seireitei, když jsi odcházela. Chytne jí svou velkou rukou za její malou ručku a usměje se.

Taiketo Suki

S vážným výrazem sledovala rozhovor mezi Akiem a slečnou Maxwellovou, bylo vidět, že je hodně zamyšlená a jako by myšlenkami jinde. Když na ní Akio promluvil a chytl jí za ruku, teprve se odtrhla od svých myšlenek a snažila se věnovat aktuálnímu problému. "Akio, sama pořádně nevím, když jsem opouštěla Seireitei, tak bylo moje myšlení dost omezené jen na jednu věc, takže to nedokážu úplně přesně popsat, ovšem jedná věc je jistá. Všichni byli z toho chaosu dost vystrašení a nikdo přesně netušil, co se děje. Já jsem byla poměrně v centru dění, takže můžu říct, že ten muž, jež to celé způsobil je mrtvý.. Jmenoval se Yasuhiro.. A to co provedl kapitánům nebo i mě, bylo až k nevíře.. " řekla Suki a nechala svou poslední větu otevřenou s tím, že čekala jestli jí Akio vyzve, aby pokračovala nebo ne. Suki si nebyla jistá, jestli je nutné, aby to všechno vyprávěla před slečnou Maxwellovou.

Kitsune, Akisha -> Hollow Kitsune konečně objevil. Postavil se pod strom a začal s ním třást. Asi měl dneska opravdu náladu na hraní... "Notak, jídlo, pojď za mnou dolů," vrčel vesele. Najednou si všiml, že tu není sama. "A vida, dezert!" zaliboval si a uhnul se nečekaně rychle, takže Akisha jen udělala zářez do stromu, na kterém seděla Kitsune.

Izanagi -> Když jsi přišel do oné osudné chodby, ony osudné dveře byly otevřeny. Viděl jsi v nich pozadí nějaké služky, která domlouvala osobě přebývající v osudném pokoji.
"Ale notak, pane, musíte něco sníst, dejte si říct!" pištěla už docela napruzeným hlasem. Asi ji ten člověk uvnitř štval tím, že málo jedl a byl hubený, což nemohla vystát. Podle pozadí sama moc hubená nebyla.

Izanagi

V první chvíli měl sto chutí říct něco hodně sprostého, ale nějak si to stihl rozmyslet. Místo toho spíš chtěl nějak nepozorovaně vstoupit do místnosti tak, aby to nebylo podezřelé.

Jestli je tu služka, tak tu určitě musí být výchovný poradce. Na akademii jsme jednoho takového měli. Jak sakra vypadal? .... Ups

Prohrábl jsem si tedy vlasy tak, aby nabyly nového tvaru. Vypadalo to, jako kdybych měl na vlasech pomádu. Vypadal jsem teď jako inteligentní shinigami v domácnosti. Vstoupil jsem do místnosti. Mesié?

Izanagi -> Uviděl jsi vnitřek místnosti. Bylo tam šero, závěsy byly zatažené. V křesne seděla postava muže, kterého už jsi dříve viděl, ani teď jsi ale nedokázal pořádně rozeznat jeho rysy, kvůli tmě. Služka si tě nevšimla... pochopil jsi, že tě nevidí. Zato muž si tě všiml hned, hlavu k tobě neotočil, ale všiml sis, že náhle zpozorněl. Vstal a ostře služku okřikl.
"Odejděte, mám práci!" Teď už jsi mohl trochu rozpoznat, jak vypadá. Byl oblečený v tmavém, i jeho vlasy byly tmavé. Na očích měl uvázané něco, co vypadalo jako šátek nebo páska. Nebyl rozhodně tak vysoký ani urostlý jako ty, spíš budit dojem mladíka s podlomeným zdravím.

Akio

Zahledí se do stolu, je vidět že přemýšlí. Pak tedy alespoň nějaká dobrá zpráva! Mrzí mě sice, že se mi nedostal do rukou, ale myšlenka že už teď nic neohrožuje mé členy mi stačí. Přes to se k nim musím co nejdříve vrátit. Koukne na slečnu Maxwellovou a pak Suki. Odpusťe, pokud vám nepomůžu s určováním oněch předmětů, ale doba je krušná a já nemohu nechat svou divizi napospas. Mimoto Suki... Otočí se na ní. Říkala jsi, že zde máme najít jistého muže...Quinciho.. Z hlasu mu zazní neuvěřitelná hořkost. Nechápu proč jej potřebujem na návrat do Seireitei? Nejde snad Senkaimon otevřít? Navíc Quinci nejsou zrovna ti, kteří by pomáhali shinigami!

Taiketo Suki

se zamyšleně dívala na Akia, její myšlenky se přitom ubíraly do minulosti a ona se snažila si vybavit celý rozhovor s kapitánkou, aby jej co nejlépe mohla Akiovi formulovat.
"Málem mě dohnal k psychickému zhroucení pomocí své podezřelé techniky, která s člověkem pokaždé dosti zamávala.." dodala a pak se nadechla víceméně proto, aby získala ještě trochu času na promyšlení odpovědi. "Ano, Akio, máme najít Quincyho. Podle kapitánky má být velice nebezpečný a my bychom si měli dávat pozor... Ostatně, je zavřený za zločiny PROTI shinigami, ale my zřejmě nemáme jinou možnost, protože právě on dokáže otevřít průchod, nepodobající se ani gargantě nebo senkaimonu.. Senkaimon nejde otevřít a my se odsud zatím nemáme jak dostat. Ten muž se jeví jako naše velká možnost se spojit se Seireitei." řekla Suki klidným hlasem a dotýkala se přitom stále Akiovy ruky. Cítila se v tuto chvíli dobře, jeho přítomnost jí nabíjela něčím pozitivním, co jí už dlouhou dobu scházelo a Suki si nechtěla nechat uniknout ani jednu příležitost k tomu, aby se ho dotkla, nebo s ním konverzovala.
Osud byl často nemilý a podkapitánka 6. divize si byla vědoma toho, že co trvá teď, se už nikdy nebude opakovat. Hlavu měla v tu chvíli plnou myšlenek. Vůbec celé to přemýšlení nad jejich návratem a nad situací v Seireitei jí nutilo se zamyslet, jak to tam teď funguje..

Ráda bych věděla, jak je na tom vůbec kapitán Kuchiki. Kdo se stará o tu hladovou želvu s velkýma očima...? Doufám, že mezitím nepošla a já se nevrátím k prázdnému krunýřku.. Snad jí nesnědl.. Kdo mu teď dělá svačinky? Kdo zalévá květiny? Kdo uklízí kancelář?! To bude něco neskutečného až se vrátíme.. Snad je Kuchiki-taichou v pořádku, je to skvělý kapitán.. Bude si vědět rady..

Slečna Maxwellová

Nemohlo vám uniknout, že při slově "Quincy" se narovnala a zbystřila. Ale také trochu zostřila pohled.
"Říkali jste... Quincy?" optala se pro jistotu. Bylo celkem jasné, že to slovo už slyšela, ale nedalo se odhadnout, jaký postoj ke Quincy má, pokud vůbec nějaký, pokud to prostě není jen slovo, co se naučila díky svému dlouholetému pátrání mezi věcmi, na které obyčejný člověk nepřijde.

Akio

Otočil se k slečně Maxwellové. Ano...Quinci...máte snad o nich nějaké informace? Nebo jste o nich někde četla? Jeho hlas je nyní silnější..vypadá to, že jej jídlo posílilo.

Akisha Shihomaru

Nečekala jsem, že uhne a tak moje zanpakuto prošlo stromem, kde seděla ta shinigami. "Chceš pomoct nebo ho zvládneš sama???" Ptala jsem se té shinigami a vytáhla jsem zanpakuto ze stromu. Netušila jsem, jak je silná a ani v jakém je stavu. Proto jsem se raději zeptala. Otočila jsem se na toho Hollowa. "Dezert." Opakovala jsem po něm. "Tak to ani náhodou." Nelíbilo se mi, co řekl, ale čekala jsem na vyjádření té shinigami, protože to je její protivník.

Kitsune

Radši ho dostanem spolu, než sem dojdou ty babky. Odpověděla jsem té shinigami. Už mě nebaví si s tebou hrát Řekla jsem směrem k hollow. Nightmare. Má zanpakuto mi zmizela z rukou a objevila se za hollowem v podobě mohutného stříbrného draka, který mocně zařval. Já sama jsem se přenesla na jiný strom. Akamaru poslal proti hollowovi svůj plamen, já vytáhla svůj asi třiceti centimetrový nůž, který jsem měla na opasku, a připravila se na boj po boku mých parťáků.

Slečna Maxwellová

"Ne... ne, to ne, moc o nich vlastně nevím, ale... myslím, že jednoho znám," řekla trochu váhavě. Už z toho byla celá zmatená, Quincy a shinigami, kdo koho měl rád a kdo koho ne a komu z nich by měla vlastně pomáhat... No, jedno věděla s jistotou. Žádní Quincy jí nikdy nic doma nezničili.

Kitsune -> Kdyby drak nezařval, bylo by snad už teď po hollowovi, protože takový útok od tebe nečekal. Ten zvuk ho ale upozornil, že je za ním nebezpečí a stihl se uhnout. Teď už nebyl tak spokojený, zavrčel a přikrčil se do bojového postoje. "Jídlo kope... No dobře, tak to půjde po zlém!" zařval si. Byl celkově nějak moc ukecaný, na hollowa. Nejvíc si všímal draka, ten mu teď přišel jako hlavní nebezpečí.

Akio

Znáte? Tak to bychom se mohli "seznámit"... Procedí skrze zuby. Pak mu něco docvakne. Ten muž...ten co tam seděl...nepoznával jse mani trochujeho reiatsu a zas tak mimo jsem opravdu nebyl...ten chlap byl ten Quinci! Stiskne desku stolu, až to křupne. Pak zhltne poslední kilo nudlí, jenž mu přinesli. Tato koňská dávka energie převedená gigaiem do reiryoku mu pomohla se dostat z nejhoršího....zbytek by mělo zařídit tělo samotné. Nečekejme tedy...slečno...zavedete nás k onomu muži? Usměje se na ní což byla příjemná změna.

Taiketo Suki

Spoiler:

se zamyšlením hleděla na Akia, který se opět rozohnil. Suki si to chtěla zapamatovat, aby se jej dodatečně mohla zeptat, proč ho taková věc až tak vytáčí. Samozřejmě, že chápala tu podstatu, že Quincy a Shinigami to dohromady nejde, ale vzhledem k tomu, že jej měla ráda, tak se chtěla s chutí dozvědět něco víc o jeho myšlení a chápání. Teď ovšem mlčela, na hlouposti a romantické hledění do očí bohužel nebyl čas. Na to už ostatně byla poměrně zvyklá, osud jí v poslední době nedával čas absolutně na nic kromě práce, což na druhou stranu vítala, protože pocit být prospěšná jí nikdy úplně nepřešel, pořád chtěla být užitečná a pomáhat.
Když Akio poničil stůl, snažila se podívat na slečnu Maxwellovou stylem, ať mu to ničení nábytku nemá za zlé, což asi muselo jít hodně špatně, když to byl její dům. Pak už jen čekala, jestli je slečna za Quincym zavede.. Přeci jenom... Akio tu teď byl šéf, takže čekala na jeho povel..

Slečna Maxwellová

však zaváhala. Také se jí nelíbilo, že Akio tak snadno uhádl, o koho se jedná.
"Jenže... vy nevypadáte, že byste měl Quincy v lásce. A on zase prokazatelně nechová moc sympatií k shinigami. Já nechci stát ve středu nějaké nadpřirozené šarvátky, to i věřte... Jaké máte úmysly? Nechcete si doufám vyřizovat právě tady a teď nějaké účty z minula?" pronesla a bylo vidět, že se opravdu bojí o bezpečnost sebe, svého domu a všech v něm.

Akio

Koukne na ní. Ještě před deseti minutami jsem byl polomrtvý! myslíte, že je nějaká reálná šance, že bych s tím quincim svedl boj?! Upřímně a´t jsou mé nevole k nim jakékoli, tak nejsem takový idiot, že bych si odřízl jedinou cestu domů. Nevypadá zrovna přátelsky, ale v jeho situaci se mu nebylo co divit.

Slečna Maxwellová

pořád nevypadala přesvědčeně.
"Nejste tu však jen vy..." řekla a bylo jasné, že myslí na Izanagiho. "Ale stejně asi není nic, co bych mohla udělat, abych vám zabránila v čemkoli, co budete chtít dělat..." rezignovala nakonec. "I když mi něco říká, že Haiiro-san nebude rád... byl proti tomuhle od začátku, teď už chápu proč..." promluvila si spíše k sobě.

Izanagi -> Když služka uraženě odešla, zůstal mladík stát. Vypadal ve střehu. Mlčel, ale když jsi nepromluvil, prolomil ticho on.
"Co chceš, shinigami?" zeptal se ne zrovna vychovaně, bez jakéhokoli pozdravu nebo něčeho podobného.

Akio

Pohlédne na ní a zamračí se. Dobrá..jsem rád, že na mě hledíte jako na barbara, kterému nezáleží na názoru druhých... Postaví se. Věřte...že já si tohle nezvolil! Pobídne Suki, aby jej následovala.

Slečna Maxwellová

Tato návštěva se vůbec nevyvíjela podle jejích plánů. Chtěla navázat nějaký kontakt s nadpřirozeným světem, něco se dozvědět a možná začít se spoluprací, třeba by i ona jim mohla nějak pomoct... ale zatím se dělo něco úplně jiného. Zůstala sedět v jídelně, protože Akio očividně nečekal na její vedení, a jen sledovala, jak oba shinigami odcházejí, s trochu zklamaným a trochu ublíženým výrazem ve tváři.

Akio

V půli cesty se zastaví a pohlédne ještě na slečnu Maxwellovou. Promiňte...za jiných podmínek bych s vámi rád poseděl a pokecal co nového na onom světě. Avšak věci se vždy nevyvíjejí tak, jak to čekáme. Až se dostanu domů a urovnám potřebné věci...klidně vás osobně navštívím a proberu s vámi vše co vím...teď na to není čas! Pak chvíli počká, co slečna odpoví.

Mladík

"A k čemu ti bude moje jméno?" optal se se smutným nádechem v hlase, jako by litoval, že se vyskytuje v situaci, kde běžné, každodenní představování ztrácí smysl, aspoň podle něj.

Slečna Maxwellová

mlčela. Nevěděla co říct a stejně pochybovala, že to Akio splní. Pravda byla, že pochybovala, že se dožije příštího rána, vzhledem k tomu, jakou společnost měla právě teď pod střechou svého domu... jehož existence byla taky dost ohrožena.

Taiketo Suki

s neurčitým výrazem sledovala slovní přestřelku mezi Akiem a slečnou Maxwellovou. Neměla na to co říct, jelikož tu trávila poměrne krátkou dobu a úplně se neorientovala v tom, co řešili. Z útržku však pochopila, že to není nic, čím by se musela aktuálně zabývat a proto se pomalými kroky rozešla za Akiem, načež se lehce dotkla jeho ruky a ohlédla se za slečnou Maxwellovou. Suki sice nevěděla, co je přesně zač, ale zřejmě jí jejich přítomnost dělala vrásky, což bylo více než jen pochopitelné.
"Ty ses s tím Quincym už setkal?" hlesla, když se její kaštanové oči opět zaměřily na jejího milého. "Co se tady vůbec dělo než jsem se objevila..?"