Las Noches

Hikaku
Začal pomalu kráčet k Jitenovi.Když stal vedle něj pronesl."Děkuji vám za to že jste nás tu nechal pobít.Snad se sem ještě někdy podívám."Nebavilo ho už sledovat dávnou minulost a správo o Soul Society jej docela příjemně potěšila."A smím se zeptat na co jste s kapitánem Stoshim přišli?" Řekl znovu směrem k Jitenovi a pak jen dále čekal na jeho společníka.

Jiten

se celkem spokojeně usmál. Tedy, na jednu stranu byl naštvaný, protože to vypadalo, že onen shinigami k němu nemá žádný respekt. Ale na druhou byl rád, že už se ho zbaví.
"Svět je v bezpečí, příteli, podařilo se nám zavřít všechny trhliny," oznámil.

Hikaku

"A kdy se budeme moci vydat na cestu.Omlouvám se za mé dotazy ale chi být v obraze kdyby chtěl kapitán mojí divize podat hlášení o situaci."Připadal si jako naprostý blb když Jitena zatěžoval.Hlavně chtěl už zmizet přestávalo ho to tady bavit.

Sorry, ale tohle je dobrý xD
Začal pomalu kráčet k Jitenovi.Když stal vedle něj pronesl."Děkuji vám za to že jste nás tu nechal pobít.

Jo, tohle jsi zabil

Satoshi
Nejdříve jsem udělal facepalm (ale jo, asi nemám masku), protože jsem si uvědomil, kvůli čemu mi tady šmejdí. Ach jo, Grimme, proč nemůžeš být trochu trpělivější... řekl jsem ti, že až všechno dokončím, tak ti to prostetické tělo vytvořím... oddychl jsem si, protože to nevypadalo, že k něčemu důležitému se dostali a tak jsem se otočil na ty 2 Mimochodem tady toho neurotického mozku si příliš nevšímejte, máme spolu takový podivný vztah. pronesl jsem a rozhodil rameny Takže, pokud nebudete proti, už bychom si to vyřešili sami.

Firel
ZAjisté, vím že nemáš rád když se ti někdo šťourá ve věcech a svoje projekty si taky věčinou děláš sám.
Pronesl jsem směrem k Satoshimu a pohlédl na Chizu.
Myslím že ty by jsi se taky už chtěla vrátit domů že?

Jiten

"Ihned!" informoval Hikakua hlasem, který říkal, že to není možnost, ale nutnost. Asi nebylo třeba zdůrazňovat, že je záhodno zmizet ze sídla hollow lorda, když onen přišel domů... Jiten si založil ruce na prsou a stále se tvářil zdvořile, ale ustoupil ze dveří, aby naznačil shinigami, že mají projít.

Mozek

"Satoshi! Ty kojote! Ty furt jen slibuješ a nic z toho nemám! Už se mi nechce sakra čekat, chápeš?" vřískal, takže naštěstí neslyšel tu poznámku o tom, že je neurotický a že si ho nemají všímat.

Satoshi
Nějak jsem ignoroval Firelův styl mluvy, přece jenom, pořád, byl to jeden z mých bývalých podřízených a napůl jsem poslouchal, co vlastně Grimm chce. Každopádně první jsem promluvil na své rasové kolegy Pokud odsud chcete vypadnout, což samozřejmě chcete... řekl jsem stylem get the fuck outta here ...tak byste měli vyjít zpět někam do trůnního sálu, nebo okolí, prostě tam, kde bude dostatek reiatsu. Předpokládám totiž, že jeden můj kolega hollow bude posílat zbytek domů. pak bez čekání na odpověď jsem se otočil nad láhev s mozkem a zatvářil jsem se tak, že by pravděpodobně kdokoliv okamžitě zkameněl strachem a pronesl jsem Řekl jsem... že to udělám. . . až to tady skončím. stylem, poměrně (čili hodně moc) naštvaného šéfa sekýrujícího svého podřízeného

Hikaku

"Hmmm, asi z nás přátelé nebudou."Řekl si v hlavě a vidal se prič dveřmi.Pomalími kroky postupoval dále.Přemýšlel nad tím co nového se dozví po příjezdu do Soul Society.Přemýšlel kolik peněz osmá divize stihla utratit za sake, jestli na to tedy čas byl.Neměl ani tučení co se vlastně dělo.

Mozek

Satoshiho tón na něj neměl moc vliv a jak se tvářil, to mozek neviděl, jelikož neměl oči, chudák.
"Ne! Udělej to teď, TEĎ! A né že mi zas vypojíš hlasový rozhraní jak minule!!" oháněl se vřeštěním po celém okolí.

Jiten

"Ah, tak jdete... Kuchiki-taichou?" obrátil se na druhého shinigamiho, který dosud stál bez hnutí ve stínu a hleděl na hollowa s obavami. Teď postoupil o pár kroků vpřed, ruku na jílci meče. "Ale kdepak, tentokrát nebudeme přece bojovat... je mír! Zachránili jsme světy od kolapsu! A nechci se vychloubat, ale taky jsem na tom měl nemalý podíl..." dodal samolibě.
"Hollow... viděl jsem tě zemřít! Jaké je tohle kouzlo?!" bylo první, co dokázal Yasumaru vyslovit. Pořád mu to vrtalo hlavou. Jeho hlas byl dost podezřívavý.
"Přece vám nevyzradím svoje esa v rukávu," mrkl na něj Jiten. "Ale teď už pojďme." S tím se otočil a šel za Hikakuem, aby vyprovodil hosty domů pěknou gargantou. Věděl, že Yasumaru půjde za ním a že mu nic neudělá... viděl, co je v jeho srdci. Byl moc čestný na to, aby zaútočil na někoho, kdo se podílel na záchraně jeho života.

Chizu Nakayama

Když se někdo blížil k laboratoři, netušila jsem, o koho jde. Pak se najednou dveře otevřeli a v nich se zjevil kapitán Satoshi, naše záchrana! Nezdálo se, že je příliš nadšený z toho, že mu tady šmejdíme. Nakonec, ani já neskáču radostí z toho, že zde musím být. Na Firelovu otázku jen přikývnu a mírně se pousměji. Zdá se, že se brzy dostanu z tohoto divného místa. Z židle vstanu rychlostí blesku a s pár slovy na rozloučenou zamířím ke dveřím.

Satoshi
Ty jsi o tom věděl? Trochu jsem podcenil tvoje visuální schopnosti. jenom jsem pronesl jen tak mimoděk a šel jsem k počítači a začal rychlostí 256 m/s klikat na různá tlačítka a započala nějaká procedura No, dobře, tak to teda udělám, ale nic jako tvoje předchozí tělo to nebude, víc, než nějaké robotí hybadlo. vysvětlil jsem, ale moc mě nezajímala reakce, protože by stálo moc práce proceduru deaktivovat

Mozek

na to nic neřekl, kupodivu byl zticha, takže se nedalo posoudit, jestli se mu to líbí nebo ne.

Firel
Pomalím krokem jsem vrazil ze dveří, ve kterých jsem se ještě otočil na kapitána.
Až se vrátíme do Sul society mohl bych vám poslat pár návrhů na speciální tréningové místnosti? myslím že by vás to zajisté zajímalo.
Na odpověd jsem čekat ani nemusel. Pokud by to Satoshiho zajímalo přčetl by si to, pokud ne tak by to někam uschoval a v horším případě prostě vyhodil.
Udivilo mě jakou rychlostí se Chizu zase ztratila.
Doufám jen že nevrazí do někoho kdo ponese něco důležitého. Vzpoměl sem si jak Jsem Chizu potkal já a vyrazil k druhé místnosti s nejvyší hustotou reiatsu. Tu první jsem nechával za mnou.

Satoshi
Užíval jsem si konečně toho, že se nebudu muset vracet do doby oslav a podobných okázalostí a svůj pobyt v pohostinném Las Noches jsem nechtěl zkracovat, ale věděl jsem, že to nemůže trvat věčně, navíc jsem si už potřeboval aktualizovat databáze i v Soul Society, takže když jsem jednou uslyšel, že mám zprávu, tak jsem si pomyslel Tak a je to tady... přepnul jsem tedy tlačítko na poslech a ozvala se Sakura Satoshi, Sei-sama svolává velmi důležitou poradu, na které by se měli objevit i podkapitáni, takže tam asi vážně budeš muset jít. ... Porada...? To zase bude otrava... Ale co se dá dělat, jednou tam taky musím zajít... usoudil jsem a sešel jsem k Jitenovi Tak, zase po dlouhé době Las Noches bude jenom pro tebe, bohužel už v Soul Society přišli na to, že se tady flákám, takže mě povolali na otravnou nutnost kapitánů, zvanou porada. Takže se zase na chvíli rozloučíme, ale věřím, že se zase brzo setkáme, nebezpečí nečeká.

Jiten

"Jste tady kdykoli vítán," pokynul Jiten rukou s drobným úsměvem na tváři. Ano! Konečně bude Las Noches zase jeho, bez nepohodlných hostů.

Satoshi
Ještě jsem si dokázal všimnout neskonalé Jitenovy radosti, než jsem otevřel Gargantu a z Las Noches bohužel odešel.

-----------------------------------------------------------------------

Jiten

Kousek od Las Noches se otevřela garganta a z ní vylezl samozvaný pán Las Noches s bezvládným dívčím tělem přes rameno. Když stanul na bledém písku, čekal, než se vynoří i jeho společník.

Zekke

Po nicotné prázdnotě jsem šel stále za Jitenem a přemýšlel, přemýšlel o tom, co se stalo a o tom, co bude nyní. Ještě nikdy jsem nebyl tak vzteklý, věděl jsem ale, že se budu muset nejprve uklidnit, abych mohl začít něco dělat. To byla věc, o kterou jsem se snažil, zatím se mi moc bohužel nedařilo, měl jsem chuť ho propíchnout, co nejdříve. Už jsme se blížili ke konci, Jiten vylezl z Garganty a já jsem sestoupil hned az ním. Rozhlédl jsem se kolem a pohlédl na Jitena. "Takže, co bude teď.." Pronesl jsem pomstychtivým tónem a zamyslel se nad tímhle místem, znal jsem to tu, s Kittem jsme tu už zavítali, před nedávnou dobou.

Jiten

Vypadalo to, že Zekke už neměl náladu na prozkoumávání světa lidí v umělém těle, spíše chtěl jen zabíjet a trhat na kusy toho shinigamiho. Který to asi byl? To by Jitena zajímalo... Nicméně, on měl svůj plán, možná dlouhodobý, ale když už tady to tělo přinesli, nezahodí ho jen tak do dun.
"Teď musíme někde v Las Noches najít jednoho mého dávného přítele, který bude mít určitě radost z tohohle," poplácal Yurino umělé tělo po hýždi. "Půjdeš se mnou? Nebo se chceš porozhlédnout po okolí sám?" optal se pro jistotu, protože Zekke opravdu vypadal celkem krvežíznivě.

Zekke

Pořád zamyšlený, vnímal jsem Jitena jen jedním uchem, jakmile poplácal Yuriino tělo po hýždi, tak jsem na něho upřel pohled. "Půjdu s tebou." Pronesl jsem k němu a přistoupil blíže. "Nemám čas se zabývat prozkoumáváním. Musím najít způsob, jak zesílit." S těmito slovy jsem si vybavil tvář vraha mého přítele. "A zabít toho potetovaného Shinigamiho.." Teď jsem řekl možná celkem důležitý detail, sice mi to nedošlo, ale moc potetovaných Shinigami na úrovni kapitána asi není. "Půjdeme?"

Yumi

Byla to jen velmi malá chvilka, kdy se okolo vašich postav začal vznášet prach a trocha písku. Za normálních okolností by jste si toho samozřejmě ani jeden nevšimli, avšak Jiten již byl obeznámen s tímto zvláštním jevem. Před vámi se začal prach zchromažďovat a to až do takové míry, že začal utvářet postavu. Z polotovaru se postupně začala klubat doopravdická osoba, která připomínala krásnou ženu. Lorde Jitene, v Hueco Mundo se objevilo několik nových reiatsu.... Zainformovala ho o nových hollow, který nejspíš prošli trhlinou a nyní je jejich reiatsu na jiné úrovni.

Zekke

Jakmile jsem dokončil svůj výstup, tak Jiten ani nestačil odpovědět a už se před námi zvedal prach. Myslel jsem si, že to bude nějaká písečná bouře, ale nebyla tak velká. Začalo se to formovat do jakési postavy. A ve finishi z toho byla ženská postava, vypadající jako ku..striptérka, nebo nějaká assassinka. "Eh?" Pronesl jsem jen tak do vzduchu, vypadalo to, že jsem poznal prvního podřízeného. Mluvila ale o nějakých nových reiatsu, což mě nějakým způsobem lákalo. "Jaké reiatsu?" Otázal jsem se jí, aniž bych nechal Jitena cokoliv říct. Asi to bylo trochu troufalé, ale neměl jsem náladu na zdvořilostní blbosti..

Yumi

Tohohle chlapce jsem také neznala, vlastně proto jsem původně přišla. Chtěla jsem vidět, kdo přišel s lordem Jitenem, ale nikdy by mě nenapadlo, že to bude takto mladý klučina. Chvíli jsem ještě rozmýšlela, jestli je to člověk, ale pak jsem viděla, že má díru, takže jsem takovou myšlenku zavrhla. Nikdy bych si nepomyslela, že hollow může dosáhnout až takové humanoidní formy i bez toho, aby byl nějak speciálně upravený. Reiatsu hollow, který nejspíš prošli trhlinou... Vysvětlila jsem, přesto jsem tak nějak tušila, že ta reiatsu, která jsem vystopovala nebyla všechna.

Zekke

To co řekla, mě lákalo ještě více. Najednou mi došlo, že jsem se nepředstavil, ale to ani ona, i když bych se měl představit asi první. Stejně jsem na to kašlal a nepředstavil se. Mluvila o trhlině, trhlina bylo nejspíše to, co jsem tu viděl nedávno s Kittem a také to, co mě změnilo v tohle stádium. "Výborně." Pronesl jsem k ní a pohlédl na Jitena. "Myslím, že se přeci jen rozhlédnu.." Pověděl jsem mu a zamyslel se nad situací. Potřeboval jsem známosti, hollow, kteří by mi pomohli docílit smrti toho shinigamiho, bylo mi jasné, že kolem něho určitě budou nějací příslušníci, kteří mi jen tak nedovolí se s ním utkat. "Mimochodem, jmenuji se Zekke." Dodal jsem ještě k té ženě.