Las Noches

Zekke

Myslel jsem, že půjdeme po svých, ale když se zmínila něco o tom, že poplujeme, tak jsem zapřemýšlel, jak chce plout po písku. Hned potom jsem vykulil oči a čučel na to, co se to tady vlastně dělo. "Dělá si prdel?" Pomyslel jsem si a ohromeně koukal na ten takzvaný Titanic. "Eh, ok, tak, jak se do toho nastupuje?" Prohodil jsem s menším smíchem a vstoupil do lodě.

Zekke

No, odpovědi se mi od Yumi sice nedostalo, ale to bylo celkem jedno, byla to loď, tak prostě vzhůru na palubu, no ne? Ten velký hollow promluvil, já nevěděl, co mu mám na to říct, ale přistoupil jsem blíže a podíval se mu do očí. Z mých očí mohl poznat touhu po pomstě, takovou tu jiskru, ztráta přítele, pokud je ten hollow moudrý a zkušený, tak se určitě v ostatních vyzná. "Jsem Oscuro Zekke, potřebujeme se dostat do Propasti Pokladů." Pronesl jsem a vstoupil na palubu.

HMS Titanic

Díval ses do jediného místa, které mohlo oči připomínat a to do oken na můstku. A okna na můstku hleděla na tebe s takovým nevšedním zaujetím. Teda dokud jsi neřekl, že jdeš k Propasti pokladů. Tehdy se výraz můstku změnil. Propast pokladů říkáte? Takže jste další, kteří chtějí najít poklad, který Propast ukrývá...hmm... V tu chvíli se loď dale do pohybu a Yuki se přidala k tobě.

Yuki

No co? Je to výzva a jeden potřebuje v životě výzvy, aby ten život za to stál... Řekla s neochvějným zapálením v očících.

HMS Titanic

Asi nikdy nepochopím ty mladé...co jsem živ odtamtud nikdo nevylezl v pořádku...pokud už vylezl...ale...chcete li to podstoupit, nemohu vám bránit. Radši si zalezte dovnitř...venku bude krapet větrno.. V tu chvíli jste pocítili že loď povážlivě zrychluje a to velmi povážlivě na loď pohybující se po písku.

Lancelot

Před branami Las Noches si náhle někdo hlasitě zívnul. Byla to postava zahalená v zaprášeném plášti. Dlouhé černé vlasy se třepotaly ve větru a Lancelot pozoroval jeho opětovný cíl. Te´d se několik dlouhých dní držel mimo veškerých Hollow. Raději odpočíval, zkoušel své schopnosti a tak podobně. Už si plně zvyknul na to být Arrancarem, plně zkrotil své síly a tak podobně.
Když vešel dovnitř, do té rozpadlé pýchy Hueco Mundo, nadechl se a zařval: "Zlato! Jsem doma!" Jen doufal, že doma skutečně někdo byl. Pokud nenarazil na někho hned u brány, prostě pokračoval dál a hledal kohokoliv s kým by si mohl dát šálek čaje nebo kávy.

Jiten

Pomalu scházel po schodech a koukal na tebe. Na to zlato oba zapomeneme...dlouho jsi byl mimo... Pomalu sešel a zastavil se před tebou. Snad jsi našel, co jsi hledal... Stále tě sledoval, vypadalo to že čeká, co řekneš.

Lancelot

Sám velký boss Las Noches k němu scházel po schodech, což Lancelot náležitě ocenil úsměvem a mírnou poklonou. "Jasný, jasný, zapomenem," prohodil jen tak do vzduchu a sevřel ruku v pěst.
"No jo, ale chybělo mi kafíčko a denní tisk, ale co se dá dělat, zdá se, že v téhle pustině neseženu vše. Každopádně, asi budeš potřebovat pár nových Menosů. Několik jích utrpělo... nenávratnou újmu," povzdechl si a stále se na svého šéfa usmíval. Sem tam trochu zívl a nakonec se zeptal: "A o co jsem tu přišel?"

Jiten

Unaveně zakroutil hlavou. I když přežil několik svých smrtí, veřil, že jednou budou tihle "noví" hollow jeho smrtí. Ztratili jsme pár dobrých hollow...jeden se s Yuki zrovna vydal do Proasti pokladů...nevím, jestli má nějaké šance se vrátit...Propast pokladů je...zrádná... Pak si tě pořádně prohlédl. Nejspíš budeme potřebovat posily...Las Noches je nyní prázdné naše řady řídké...chceš se ujmout hledání nových členů? Zeptal se tě.

Lancelot

Mladý Arrancar si vyslechl to, co mu tam ten šéfík řekl a zamyslel se. Proč by sakra někdo jako on měl hledat nové členy. Na takové cestě bylo málo kafe, moře písku. Problém byl, že pokud to [Jíťa] myslel jako rozkaz, byl to trochu problém. "Kde mám asi tady v té díře někoho najít? Obyčejní hollow jsou většinou příliš tupí a arrancarů je málo. Navíc moje rychlost není zrovna vhodná pro přesun, ale jestli tu máš nějaký povoz, tak pojedu tam kam ukážeš," řekl nakonec a čekal co bude dál.

Jiten

Hodil na tebe podivný pohled, kterému se nedlo moc odporovat. Dole je ustájeno několik červů, můžeš použít ty...a co se týče lokací...doporučuju Bílé Písky, Skalní město, nebo Duhové údolí...poslední hollow, kteří k nám přišli, pocházeli z těchto končin. Řekne, vcelku klidně.

Zekke

Vstoupi jsem na loď, Yumi taky a dali jsme se do pohybu. Možná to byla propast pokladů, ale mně rozhodně nešlo o poklad, ani v nejmenším, Jiten mě poslal za tím osamělým týpkem, ktery mi řekl, že tohle místo mi pomůže získat sílu, sílu k pomstě. "Nechci najít poklad, aby bylo jasno, nevím o tom místě vůbec nic. Jen to, že tam musím." Pronesl jsem k lodi a s milým výrazem a zápalem v očích.

HMS Titanic

Hmm... Ozvalo se hlasitě. Vám se podařilo najít místo na můstek, který byl starý, ryezavý a sešlý. Ale vám se podařilo najít si místečko k sezení a mohli jste v klidu sledovat ubíhající cestu. Jak tak koukám, tak nemáš vůbec ponětí co je Propast Pokladů!!! Jeho hlas v tvé hlavě zněl moudře. Takže...Propast pokladů...asi nejpodivuhodnější místo v celém Hueco Mundo. Nikdo neví, jak vlastně vznikla...bylo to, jako by tu prostě byla od nepaměti. Podle legend ukrývá Propast pokladů poklad nesmírné hodnoty. Nikdo neví, jestli je to zlato, nějaké věc nebo vědomost, ale nejspíš to bude důležité. Mnoho hollow se pokusilo to získat, ale neví se o nikom, kdo by uspěl...nad propastí byla vystavěna pevnost, která měla chránit onen poklad před chtivými hollow a taky je před ním. Ani ta pevnost už není...Peopast pokladů přináší jen zkázu...

Yuri

Hele my víme do čeho jdeme...a nebojíme se...lekce z histore nepotřebujem.. Vypadalo to, že ji naštvalo, jak jí hollow podceňuje.

Kazunori

Běžel jsem už asi dva dny tím stejným směrem a pořád nic.. jen pustina. Nevadilo mi to.. stejně jsem se neměl kam vrátit a myšlenka na to co mi řekl ten hollow před dvěma dny mě hnala dál. Po cestě jsem potkal sem tam nějakého slabého hollow, nic co by mě nějak zvlášť zdrželo. Běžel jsem v takovém jaksi polospánku když se začala v dálce rýsovat nějaká stavba. Když už jsem byl přímo u ní uvědomil jsem si že je to palác.. tedy aspoň to co z něj zbylo. Šel jsem dál ale nikde nikdo. Haló, je tu někdo?

Lancelot

Lancelot se již chystal k odchodu, když z dálky zaslechl hlas nějakého Hollow. "Heej, Jíten-sama, nějaký šmudla na nás volá. Mám ho jít proklepnout?" zeptal se ho přehnaně protáhlým hlasem a s mírně dětinským úsměvem. Vše samozřejmě hrál.
Docela doufal, že mu Jiten povolí si jít toho nového proklepnout. Bylo to lepší než jezdit na nějakém tlustém červovi. Přeci jen, mohl by si o něj ušpinit svůj super kabátek a to nechtěl. Docela mu vadila jeho zaostalost co se týkalo znalosti Sonida. Sice jeho Meteor tuto schopnost Hollow dokonale nahrazoval, ale i tak to bylo nepraktické. Kdo by chtěl být stále ve své uvolněné formě, že?

Jiten

Nevypadal, že jej onen hlas překvapuje. Vypadalo to, jako by čekal, že ten hollow dojde a záměrně tě chtěl mu poslat naproti. Jdi...a snaž se být milý... Řekl Jiten a pak se bez jediného dalšího slůvka otočil a odešel do útrob Las Noches.

Lancelot

Lancelot zamával za Jitenem a sám se rozešel směrem k tomu volajícímu cvokovi, co jim to lezl do baráku. I když, barák to zrovna nebyl, spíše nudná neoriginální díra, kterých bylo všude na světe plno. Snad aspoň ten nováček byl trochu originální.
Arrancar se objevil kousek od Kazunoriho a mávnul na něj. "Co nám tu řveš, chceš, aby to celé spadlo?" zeptal se ho tázavě a prohlédnul si ho. No, nevypadal zrovna extra, ale snad by do těhlech míst. I když Lancelot doufal, že se objeví někdo originálnější. "Co tu chceš?" zeptal se ho s mírným úšklebkem.

Kazunori

GM edit: Počkám ještě dva dny a když Raiden neodpoví, tak ti napíšu za něj

Pokračoval jsem v prozkoumání trosek které měly být "palác", když se objevil nějaký kluk. Vypadal jako úplně normální člověk, ale rozhodně jím nebyl. Jeho duševní tlak se až moc podobal hollow. Potom mi to docvaklo.. no jasně, přesně jak říkal ten hollow, on je stejný jak já. Než jsem stačil cokoliv říct, tak na mě vyjel. Co tu chci? zopakoval jsem jeho otázku a podrbal se na hlavě. Před pár dny jsem potkal jednoho zajímavýho hollow, začal jsem. Ještě nikdy jsem s podobným nebojoval. Vyhrál jsem, a na oplátku jsem chtěl zodpovědět na pár otázek. Sice se nechoval jako poražený, ale už se mnou dál bojovat nechtěl. Řekl mi, že tady se mi dostane odpovědí. Běžel jsem sem sice celý dva dny, ale koukám, že to stálo za to. Došel jsem k jednomu ze spousty kamenů který tu leželi, zřejmě pozůstatky po tom co tu kdysi stálo za stavbu, a sedl si na něj. Takže, kde začít? Jsi první koho vidím, kdo vypadá podobně jako já. Ten hollow mi řekl že jsem víc než hollow, ale méně než člověk. Co to je sakra za odpověď? To jsem pochopil taky, když mám tuhle díru v hrudníku.. ukázal jsem na ní. Ale o ničem takovém jsem ještě neslyšel. Tenhle zanpakuto.. kývl jsem směrem k pasu, kde jsem měl připevněný zanpakuto. A jeho název který jsem měl najednou zafixovaný v hlavě. Navíc jsem teď několikrát silnější a mám tuhle lidské se podobající podobu. Dlouze jsem si zívnul, přeci jen běžet v kuse Sonidem celé dva dny vysílí i hollow jako jsem já. Om, a taky ta trhlina do který jsem spadl. Vím jen, že jsem padal pěkných pár minut, ale nikam jsem nedopadl. Potom se mi podařilo se něčeho zachytit a vylézt nahoru, ale to už jsem vypadal takhle. Podíval jsem se na dotyčného, který před chvílí přišel. Rozhodně jsem na něj toho vybalil hodně, ale už jsem to vážně chtěl vědět.

Lancelot

No, ten nováček byl vcelku mluvka. No, ne jen vcelku, ale ultimátně. Lancelot ho tedy poslouchal a začal si v písku písat poznámky, aby vůbec věděl na co všechno odpovědět. "Nom, za nic moc to nestálo, tenhle barák je pěkně nudnej. Ale zvykneš si na to, no." zahájil neprve a trochu se pousmál.
"No, asi takto. Jsme Arrancaři, vyšší stádium hollow, na kterou se dostaneme ... no sám nevím jak, já byl rovnou Arrancar. Řekněme, že se trochu podobáme Shinigami, ale jsou tu hluboké rozdíly," osvětlil mu první část
"Byl jsem na tom podobně, takže zase tolik informací nemám. Co se týká zanpakuto, tu vlastním taky," přitakal, ale nikde jí neměl k vidění. "A co tu tedy chceš? Jen odpovědi nebo usídlení? Obávám se však, že služby jako bazén a masáže tu nenajdeš. Je tu pouze sauna a písek," pokusil se Lancelot o vtip.

Zekke

Vyslechl jsem si všechny ty pěkné věci, co mi řekl o Propasti pokladů a tak nějak jsem nad tím zakroutil hlavou. Očividně mi bylo úplně jedno, co mě tam čekalo. I kdybych tam zemřel, tak by mě na světě nic nedrželo, jsem teď stvořený pouze k tomu, pomstít se. Pomstít se za Kitta. "Je mi docela jedno, co to je, vím to, že to musím získat, abych se stal silnějším. Potřebuju sílu k tomu, abych mohl vést ty nejsilnější, znáte to, pak můžu dosáhnout svých cílů. Za jak dlouho tam budeme?" Optal jsem se nakonec a jen kývl na Yumi, jako souhlas, že asi víme co nás tam čeká, i když já jsem o tom vlastně neměl ani ponětí.

HMS Titanic

Hmm...dobrá tedy...když myslíš... Řekl hollow a pak ti ještě odpověděl. Co nevidět...však to poznáš sám. Pak se hollow odmlčel a zbytek cesty už nepromluvil.

Pokračuj v propasti.