Las Noches

Leila Vergious

Po Phoenixově slovech se rychlejším tempem rozešla směrem k pevnosti. To že on si tam seděl v písku a nedělal nic zrovna nejlepší pocit nevydávalo ale co se dalo dělat. Teď to bylo na ní a na té lišce, pokud se tedy rozhodl ji následovat. Vždy se mohl odpojit a najít si dovnitř svou vlastní cestu.
Už z dálky vypadalo Las Noches masivně, ruiny které byly rozhodně větší než palác Zelené Lady. A nejspíše i s mnohem větší populací pokud se tam skutečně soustřeďovalo tolik hollow. Teď už Leila jen doufala že je Phoenix vysadil na správné straně protože obcházet něco tak velkého a hledat vchod by moc příjemné nebo smysluplné nebylo.

Rucio

Rucio nechal Phoenixe domluvit a pak se společně s Leilou vydal směrem k Las Noches. Phoenix si tam mezitím jen tak sedl do písku. Bůh ví, co má v plánu dělat, než se vrátěj...pokud se vrátěj. A tak šel vedle Leily. Byl větší jak ona a tak mezitím, co on udělal jen jeden krok, ona jich musela udělat několik. Pohled měl upřený na Las Noches před nimi. Bylo to tu větší, než v paláci. Tahle budova ho začínala pomalu ale jistě zajímat.

Rucio

Pokračoval směrem k Las Noches po boku Leily, jejíž jméno furt neznal. "Já jsem Rucio. Kdo je ona, nevím. Potkal jsem jí o pár dun zpátky a od tý doby na sebe jen chvílemi podezíravě a trapně hledíme." vysvětlil Rucio krátce. "Prý se tu shromažďují hollow říkala nějaká ještěrka, než jsem jí sežral." dodal ještě další informace. Víceméně lhal,  ale tváři se u toho, jako by to byla pravda a věřil tomu.

Leila Vergious

Už z nějaké vzdálenosti zahlédla že pevnost měla hned několik bran které sloužily k vpouštění i těch největších hollow do vnitřních prostorů. A hlídání měli na starosti ti kteří velikostí přesahovali všechny ostatní. Zajímavé... čím silnější a inteligentnější, tím jsme menší...
zamyslela se Leila nad vývojem hollow který byl téměř opakem vývoje člověka. Než se nadála tak společně s Ruciem dorazila k bráně na kterou celou tu dobu zírala a spatřila toho bruta se sloním chobotem. Rucio ji tentokrát porazil v rychlosti představení a ona jen pokrčila rameny. Vše je lepší než stát pod tímhle měsícem. A jeden by si představil že uvnitř to vypadá mnohem lépe. Odpověděla ona, mnohem kratčeji než její liščí společník. Přeci jen ten hollow nevypadal jako někdo kdo by chtěl slyšet jejich smutný životní příběh který je zavedl do pevnosti Las Noches. Můžeme dovnitř? Zeptala se nakonec zdvořile s úmyslem zrychlit tuhle šarádu.

Leila Vergious

Ta liška si to možná trochu zavařila. Leila už předem věděla že čím méně bude mluvit, tím to bude lepší s tím jaká je zde populace. Ale nakonec z toho moc nebylo a brána se otevřela bez jakýchkoliv problémů. Leila pohlédla na Rucia jestli jde nebo se stále vybavuje s tím chobotem a vydala se lehce napřed dovnitř. A přesně jak se slibovalo, strop pevnosti vypadal kompletně jinak než by si někdo strop představoval. Projekce...? Zeptala se sama sebe s pohledem nahoru ale okamžitě svůj pohled vrátila zpátky na zem a přímo před sebe na ceduli s křiklavým písmem. Nemluvě o tom že obsahovala slovo které snad ani neexistovalo ve slovníku. Pokud ji Rucio následoval tak se na něj otočila, pokud ne tak chvíli počkala dokud se neobjevil. Máš v plánu tu ztrácet čas? V překladu jestli měl v plánu za tím kojotem nebo čím jít. Přeci jen tu neplánovali zůstat dlouho a hollow tu bylo dost aby se v davu kompletně ztratili.

Rucio

"Ne, určitě nebyl." odvětil mu na otázku, jestli nesežral jeho bratra. Přeci jen si to vymyslel,nikomu bratra nesežral...tedy alespoň v poslední době. Pak je ale přeci jen pustili dovnitř. A tak Rucio vešel hned v závěsu za Leilou. Ta se ho jen o chvilku později na něco zeptala. "He? Samozřejmě, že ne. Ještě by nás hned něčím zaúkolovali." odpověděl jí na otázku.

Leila Vergious

Liška se zjevně o zdejší strop a podobné blbůstky moc nezajímala jelikož se směrem vzhůru ani na moment nepodíval. A stejně jako ona neměl ani v plánu ztrácet čas s nějakým zápisem. Nikdo žádné hollow neviděla že by kontrolovali ať se za kojotem každý dostaví... a když už mají být ti "špatňáci" tak bylo na čase aby začali ignorovat pravidla. Směrem ke středu pevnosti tedy... Řekla mu a opatrným krokem se vydala přímou linkou k centru tak aby moc nevypadávala z davu. Mezitím se také rozhlížela jestli neuvidí toho o kterém Phoenix mluvil.

Rucio

Rucia ten strop zaujal, jen se na něj díval, když se Leila nedívala na Rucia. Bylo to zvláštní, modrou oblohu si pamatoval jen matně ze světa lidí. "Hai, hai..." odvětil lehce provokativně a vydal se stejným směrem jako ona. Stejně jako ona se zároveň rozhlížel kolem, kdyby náhodou nenarazili na medvěda. Na rozdíl od ní to dělal ale nenápadně. Zároveň k tomu ještě zapojil svůj čich a sluch, aby se vyhnuli nepříjemnostem, popřípadě, aby se dozvěděl něco zajímavého.

Leila Vergious

Rucio ji následoval a žádné námitky zatím taky nemělo. To bylo dobře. Problém byl že krom obyčejných hollow nic nenacházeli což bylo sice očekávané ale rozhodně také dosti otravné. Ale všechny pevnosti fungovali na podobném principu... pokud se okolo nich nacházeli domovy které vypadali jako že v nich ostatní hollow žijí své každodenní životy tak byli stále daleko. Srdce pevnosti je vždy odříznuté od prostého lidu... hledej opevněné místo které nevypadá jako rodinný domek. Řekla lišce a sama se po tom samém začala rozhlížet. Čím dále byli od hranice mezi Las Noches a zbytkem pouště, tím větší šanci by měli mít.

Rucio

Ruciovi to tu přišlo nudné. Skoro jako v paláci. Všude plno hollow, ale nic se nedělo.Tedy kromě stavebních prací. Jako vážně? Fakt tu měli lešení a tak? To nestačil nějaký velký hollow, na kterého by si stoupl nějaký zručný? No...tohle nebyla jeho starost. On jen následoval Leilu a pátral vším, co měl. "Opevněné místo..." zopakoval si tiše. Navenek to znělo jen jako zabručení. A tak hledali dál.

Leila Vergious

Vypadalo to že nakonec pevnost neměla žádný definitivní střed. Alespoň tedy na budovu která by tvořila střed. I když nebyla na škodu podívat se co mezi těma čtyřmi věžemi je až k nim dorazí. A s tím že možná šli směrem ke svému cíli ze Leila na moment zastavila a hodila jeden pohled po lišce. S velikostí tvého těla musíš mít nějakou fyzickou sílu... kdyby došlo k boji, věříš své síle natolik aby jsi nebyl nucen použít nějaké speciální schopnosti? Zeptala se ho a pak se opět rozešla směrem k těm věžím. Snad té otázce rozuměl.

Rucio

Rucio zastříhal ušima, když uslyšel zabručení. Pak na něj promluvila Leila. "He? To záleží na protivníkovi. Pokud by to byl někdo na úrovni toho ohniváka, tak bych svou schopnost použít musel. Proč se ptáš?" zeptal se Rucio. "Mimochodem. Slyšel jsem odtamtud bručení, znělo to jako medvěd." pronesl a ukázal tím směrem čumákem.

Leila Vergious

Takže si jistý nebyl. To by mohlo být potenciálně problémové. Ale zatím se s tím až tak zabývat nemuseli. Pouze bych byla nerada kdybychom si navzájem byli v cestě. Odpověděla jednoduše a nijak dál to nerozvíjela. Když zmínil toho medvěda tak se podívala jeho směrem a vskutku, brzy byly u vchodů které byli chráněné přesně jak očekávala. Situace rozhodně nebyla příjemná ale i přes všechny ty pohledy si Leila založila ruce za zády a klidným tempem se rozešla směrem k tomu medvědovi. Svojí hlavu narovnala a pak ji lehce naklonila, směřujíc Phoenixův symbol směrem k němu. Pokud to byl ten správný tak třeba bude reagovat.

Rucio

"Ach tak." odvětil Rucio a taky to dál nerozváděl. Nevydržel to ale dlouho. "Nebylo by proto lepší, říct si o svých schopnostech?" zeptal se jí. Něco na tom bylo, alespoň by pak věděli, jestli se jejich schopnosti nějak neruší nebo tak něco. Pak se před nimi objevili nějací hollow a dost nepěkně na ně koukali. Asi právě vkročili na nějaké zapovězené místo nebo tak něco...a pak tam byl ten medvěd, co mluvil divnou řečí. Rucio na něj zůstal jen koukat. Fakt je Phoenix poslal za tímhle? Co byl sakra zač?

Leila Vergious

Svojí schopnost nějak rozumně Ruciovi popsat zrovna nemohla protože neměla moc času než k nim ten medvěd dorazil. Naštěstí si jeho nečekaného útoku jakž takž všimla a dokázala se částečně zabránit jednou z jejích rukou což výrazně zmírnilo bolest kterou by nejspíše pocítila kdyby tak neučinila. A také ji to dalo jistou stabilitu při letu a její přistání bylo poměrně hladké na jedno koleno. Když k nim zase medvěd dorazil tak se zvedla zpět do předchozí polohy a povzdechla si. Pouze troufalý. Jeden často mezi dvěma nevidí rozdíl. Odpověděla mu co nejelegantněji mohla a rozhlídla se okolo. Občas je přímí přístup ten nejúčinnější. Ještě se raději rozhlédla jestli byl i Rucio v jednom celku.

Rucio

Když medvěd napálil Ruciovi, vydal ze sebe nechtěně zvuk nakopnutého psa, ne že bych nakopávala psy...Ještě,že měl Hierro a to svoje kostěné hollow brnění. I tak to ale byla šlupka, že se prolétl. Ve v duchu to ale vymanévroval a dopadl na všechny čtyři. Jednou tlapou si promnul místo, kam ho ten méďa trefil. Mezitím k nim přiběhl. "A neinformovaní." doplnil Leilino povídání.Přeci jen nevěděli, jak to tu chodí a že tam nesmějí. Asi si měli jít popovídat s tím Kojotem. "Proč se tam nesmí?" zeptal se rovnou.

Leila Vergious

Místo kde se radí vyšší hollow a ostatní vůdci pevnosti zrovna jako místo které hledali neznělo. I když by asi Phoenixovi ušetřili hodně práce kdyby tyhle věže dokázali nějak odpálit i se všemi co jsou uvnitř. Ale to jejích cíl nebyl a teď když věděli že tohle je vskutku ten hollow kterého hledali tak bylo načase vysvětlovat. Zdroj ochrany téhle pevnosti, katana která je schopna vytvoření štítu. Vysvětlila mu krátce a snad dostatečně srozumitelně. I když to znělo že by jsi nám měl říct něco dalšího... nebo alespoň mě. Dodala. Možná si jen Phoenixova slova vzala špatně... ale měla pocit že to že mají najít medvěda směřoval na ni specificky.