Las Noches

Chizu

Něco vedle mne dopadne a rozvíří písek, který se mi dostane na tvář, což je dosti nepříjemné. Ihned ho začnu dostávat dolů a poté otevřu oči, abych zjistila, kdo to je. Když poslouchám, co mi kapitán říká a pohlédnu na něj, všimnu si, že na nás něco padá. Ihned mě to postaví na nohy a prstem ukážu na padající věž. Neměly bychom utíkat? Pronesu a chvíli stojím jako přikovaná. V mžiku však zapomenu na svá zranění a začnu běžet pryč.

Satoshi
Ihned, jak shinigami ukázala na padající věž pomyslel jsem si, že jsem to asi přehnal. Tohle jsem nečekal... Jelikož jsem si velmi rychle spočítal, že věž byla natolik velká a její pád tak rychlý, že bychom pravděpodobně nestihli utéci, tak jsem se rozhodl, že věž zničím. Tohle už jsem dlouho nepoužíval... blesklo mi ještě hlavou a začalo se kolem mne vířit temné reiatsu, haori se zvedlo do vzduchu a já zvedl hlavu s očima upřenýma na padající věž. Teď, anebo nikdy! zvolal jsem, natáhl jsem pravou ruku a pronesl Kuro. . . hitsugi. Věž se okamžitě ponořila do temné krychle, která ji prošpikovala skrz naskrz a tak, když zmizela z věže zbyly pouhé střípky, které dopadly neškodně kolem. Otočil jsem se tedy s vlajícím haori na zádech a promluvil. Půjdeme tedy dovnitř?

(Jinak, přesunul jsem si do Hado 10, takže K-H snad půjde =D)

Chizu

Nekoukám za sebe a utíkám dál nehledě na to, co se děje za mnou nebo nade mnou. Po chvíli se však přeci jen otočím a zastavím se. Padající trosky jsou pryč. Nikde ani známky po nich. Nechápavě koukám a hledám je. Pomalu se začnu vracet zpět na své původní místo ke kapitánovi. Dovnitř? Jako.... tam dovnitř? Optám se a pohlédnu na velkou budovu za kapitánem.

Satoshi
Ano, přesně tam dovnitř. potvrdil jsem klidně Musím si zajít pro pár věciček, abych mohl začít zkoumat ty trhliny. Mám tady zařízenou back-up laboratoř, takže vyrazit tam je nejlepší nápad. Stále jsem reagoval velmi klidně.

Chizu

Trochu pochybným pohledem znovu sjedu celou budovu. Nejspíše však nemám jinou možnost, než tam prostě jít. Zůstat tady osamotě nepřipadá v úvahu. Kdo ví, co by se mi tu mohlo stát. Pokud půjdu v doprovodu kapitána, budu určitě v bezpečí! Pokud je to tedy nejlepší nápad... stejně nejspíše není jiná možnost. Posunu si brýle na nose a pomalými kroky zamířím k velké budově, která se mi ani trochu nelíbila.

Satoshi
Mírně jsem se pousmál, když souhlasila. Vypadá to, že pochopila, že sama nemá příliš velkou šanci, bystrá shinigami... zhodnotil jsem a vydal jsem se ke vchodu do Las Noches, abych mohl skočit do laboratoře a tam si pobrat všechno, abychom mohli začít zkoumat.

Chizu

Chvíli pouze postávám na místě, pak však následuji kapitána a zamířím ke vchodu do té budovy. Bolest začala pomalu ustupovat. Zdálo se, že pilulka už začala působit. Co je to vlastně za budovu? Optám se, když se mi po chvíli konečně podaří kapitána dohnat a přizpůsobit se rychlosti jeho kroku.

Satoshi
Uslyšel jsem otázku a tak jsem se zastavil. Tohle je Las Noches. Palác hollowů, který kdysi patřil shinigami, kteří utekli ze Soul Society a stali se vůdci hollowů. Dnes je povětšinou opuštěné a jinak je to moje záložní sídlo. odpověděl jsem a rozevřel dveře. A jsme tady. Moje laboratoř je v podzemní chodbě, takže mě následuj. rozumně jsem navrhl.

Chizu

Pozorně poslouchám proslov o této velmi zajímavé budově, která se mi ani trochu nelíbila. Jak se můžou shinigami dát na stranu hollow? Tohle mi hlava vůbec nebrala. Vždyť přece právě proti nim bojujeme. Dát se na jejich stranu... To je to nejhorší, co může shinigami udělat! Poté si vzpomenu na hollow dívku, proti které jsem bojovala a která mě tak zřídila. A... nehlídala tu náhodou ta hollow dívka právě vchod do této budovy? Optám se. Přeci jen, pokud někdo něco hlídá, nehlídá to jen pro srandu králíků. I když kdo ví, čeho jsou hollow schopni.

Satoshi
Asi ano. odpověděl jsem naprosto nezaujatě Navíc ten mini-hollow říkal, že jeho pán je doma, takže to tady asi někdo opět zabral. usoudil jsem No, každopádně neřekl bych, že bude proti tomu, když si vejdu na svůj vlastní majetek. stále se stoickým klidem jsem pronášel každou větu

Chizu

Takže je nejspíše někdo uvnitř. Usoudím po chvíli. A nebudeme mít náhodou problém, když tu budeme? Pokud tady uvnitř někdo je a zjistí, že mají nečekanou návštěvu, je velmi pravděpodobné, že se jim to nebude líbit. Určitě nás tu nenechají jen tak pobíhat. A nemyslím si, že by nás nějak omlouvalo to, že ta laboratoř není jejich. Ale možná tu nikdo není a jediní živí tvorové v téhle budově jsme my. I když to také není tak úplně pravda, když jsme vlastně všichni mrtví.

Satoshi
Když ano, tak jim důrazně vysvětlím, že tohle je stále moje místo, i když je opuštěné. odpověděl jsem A abych řekl pravdu, nechtěl bych být svým soupeřem. dodal jsem

(Budeme pokračovat normálně a kdyžtak si najdeme nějaké soupeře "venku", nebo si něco necháme nahrát v LN?)

Chizu

Zdejší chodby se mi zdají být až příliš jednotvárné, díky čemuž mi připadali nekonečně dlouhé. Příliš mi nejde do hlavy, jak by jim mohl vysvětlit to, že tohle místo už nepatří jim. Nepřijde mi vhodné klást další otázky a tak radši mlčím. Chvíli ticha přeruší tiché kroky, které jsou stále hlasitější a hlasitější. Tak přeci jen tu nejsme sami. Když už jsou kroky skoro u nás, zastavím se a začnu se nervózně rozhlížet a čekat, odkud se někdo vynoří. To co spatřím mi vyrazí dech. Přímo naproti mě se objeví osoba mužského pohlaví, která by se dala přirovnat k andělu. Díky omámení ani nevnímám, že k nám ona osoba promluvila. Jen tiše postávám a pozoruji ho. Má nádherné bílé vlasy a zářivé modrozelené oči. Je pravda, že vkus pro módu nejspíše postrádá a má prapodivně zmutované uši, ale tohle všechno dokáže skrýt jeho dokonalá postava a zvláštní pohled. Není to tak, že by byl zvláštně hrozný nebo děsivý. Právě naopak. Velmi se mi líbí. Líbí se mi i jeho zvláštní úsměv na jeho pěkné tvářičce. A ten jeho pták je úžasný!

Satoshi
A hele, kohopak to tady nevidím. odpověděl jsem podobným tónem. Jiten, není-liž pravda? Popravdě jsem si trochu myslel, že jsi byl zničen... víš jak jsou moji kolegové hrozně výbušní. nadhodil jsem vzpomínku, ale asi nebyl příliš čas na dojemné znovu shledání. Každopádně asi můžu říct, že jsem rád, že si dostává nejlepšího zdraví. No ovšem jestli jsi sám přišel, pak buď něco chceš, nebo jsi nás přišel pozdravit, o čemž bych si dovolil pochybovat. Pokud jde o tu věž, tak prostě zavazela... přešel jsem k věci, přece jenom už mě od laboratoře vyrušilo dost vlivů

Jiten

"Satoshi-sama," pokynul na pozdrav kapitánovi s úsměvem na tváři. Potom se otočil na Chizu a na malou chvíli přimhouřil oči. "Nakayama-san," kývl na ni potom hlavou. "Ale kapitáne," začal odpovídat na Satoshiho řeč. "To mě mrzí, že si o mně myslíte, že jsem nějaký oportunista, který nepřijde pozdravit hosty, aniž by něco chtěl." Zvedl ruku a jeho papoušek se vznesl a zakrákoral. "Přišel jsem se zeptat, co je to tady za hluk," pohlédl výmluvně k zbořené věži. O mrtvé strážkyni se ani nezmínil. "A také mě přirozeně zajímalo, co vás sem přivádí," dokončil s úsměvem a očekával, že mu to někdo osvětlí.

Satoshi
Víš přece, že se říká, že zadarmo ani kuře nehrabe, neboli bez důvodu se většinou nikdo nepřinutí něco udělat. zareagoval jsem na poznámku o oportunistovi a pak jsem přešel dál Abych vysvětlil všechno, byli bychom tady poměrně dlouho. začal jsem Takže vezmu rychlou verzi. Jde o to, že se nám shinigami začínají transportovat do Hueco Mundo, takže jsem se sem vydal, abych těm anomáliím přišel na kloub. Jak jistě sám předpokládáš, čím víc bude shinigami v Hueco Mundo, tím víc začne ubývat hollowů, jelikož ne všichni jsou tak liberální, jako já, a stále žijí podle zastaralých konvencí o tom, že by shinigami měli hollowy bezmyšlenkovitě zabíjet... A čím míň bude hollowů, tím více se nabourá rovnováha mezi našimi světy. Proto je nutné, abych tento problém vyřešil co nejdříve. Teď jsem si šel do laborky pro určité přístroje, abych mohl pátrání započít. domluvil jsem

Jiten

"Hmmm..." udělal, jako by dumal. "Shinigami v Huecu Mundu, ano, všiml jsem si toho už. Máme jich tu už pěknou řádku. A máš pravdu v tom, že to neponese dobrotu. Ale strachovat se o rovnováhu v počtech je teď už trochu malicherné... Rovnováha světů byla narušena, rovnováha ve všech směrech. A pokud se to nějak nezastaví, bude to pokračovat - například i tak, že bytosti budou pronikat někam, kde nemají správně být, a budou tam působit chaos a změnu pořádku. Ano... je třeba to vyřešit co nejdříve," přikývl nakonec. "Vím o tom dost aby mi bylo jasné, jak to skončí."

Okay, tak na Lus teda čekat nebudu =D

Satoshi
Jiten zareagoval, ale já si uvědomil, že jsem přece jenom na něco zapomněl. Při všem tom vysvětlování jsem se zapomněl vůbec zeptat na tu největší obyčejnost případu. Nevíš o těch anomáliích něco, jestli to dělá něco s místními hollowy, nebo tak něco. zeptal jsem se, něco se přece jenom mohlo hodit.

Jiten

pokýval hlavou.
"Satoshi-sama, pokusím se vám v rychlosti hrnout vše, co vím. Určitě mnoho z toho také víte, musím jen doufat, že aspoň nějaká z těch informací bude pro vás novinkou, protože si rád myslím, že vím o všem, co se tu šustne, ovšem váš intelekt je pro mne velkým rivalem!" Začal se procházet kolem. Vypadalo to, že to myslí upřímně, i když nebylo tak úplně jasné, proč se takhle chová a zdá se, že i spolupracuje. "Tak tedy, já jsem jeden z prvních, kdo přišli s těmi trhlinami do styku, takže bych měl být informován nejlépe. Asi víte, že hollow, který trhlinou projde, nalezne nové schopnosti, tělesné i duševní. Na těch, kteří prošli jako první, při vzniku trhlin, se to projevuje nejvíce. Pokud hollow prochází opakovaně, jeho schopnosti se mohou stále zlepšovat. Ovšem, pokud si nedává pozor a přecení svou sílu, můžou na něj jeho nové schopnosti být moc a on zemře. Kromě tohoto efektu je ještě jeden... a totiž když se to tak úplně, řekněme, nepovede. Hollow se vrátí zpátky do stádia, kdy byl duší, ovšem jen do jisté míry. Tak je to dozajista i u mě, nejspíše jsem takto jako člověk vypadal, ovšem má proměna není nijak bolestná. Pro ty, kteří mají tu smůlu a jejich proměna dopadne špatně, je to neskutečné utrpení, nemohou být pořádně ani hollow ani duše, jejich tok reiryoku v těle je narušený a nevyrovnaný, zároveň však mají vzpomínky z dob, kdy byli duší, i kdy byli hollow. Já třeba takové vzpomínky nemám, můj život pro mě začal, když jsem prolétl trhlinou. Jsou to pro ně, pokud vím, neskutečná muka, jejich srdce trpí." Odmlčel se, jako by mu to bylo líto... Ale moc lítostivě nevypadal. Pořád to byl hollow, na to se asi nesmí zapomínat. "Trhliny se nyní rozšiřují po všech světech. Pokud vím, Soul Society je na tom nejhůře, ale i v Huecu Mundu už není bezpečno. Na okrajích je hned několik trhlin, které postupně pronikají do vnitrozemí a trhají i tento svět na kusy. V jejich blízkosti je, pokud vím, pro bytosti jiné než hollow velice nebezpečné se nacházet. Působení trhlin, které hollowy dokáže posílit, z nějakého důvodu ostatním narušuje tok reiryoku v těle a může to například shinigami i zabít, pokud začne v blízkosti trhliny navyšovat svůj duševní tlak." Znova se odmlčel, tentokrát na déle. Zřejmě to bylo vše, co chtěl momentálně říci.

Satoshi
Nechtěl jsem Jitena přerušit a tak jsem pouze poslouchal. Jakmile skončil, zamyslel jsem se také. Sdělil mi věci, které jsem některé znal a některé pro mě přece jen byly novinkou. Takže i v Hueco Mundo už se trhliny projevují... to je znepokojivé... odvětil jsem Ovšem to vypadá, že jich není tolik, jako v Soul Society. To je na druhou stranu povzbudivé. odmlčel jsem se a pak rázně rozhodl Což tedy znamená, že bude nejlepší začít s eliminací trhlin zde, abych si ozkoušel veškeré úskalí, které mohou trhliny způsobit. Nechtěl bych, aby se něco podobného stalo i některým shinigami, nebylo by to pak vůbec jednoduché vysvětlovat. dodal jsem Takže bych si teď zašel pro to, pro co jsem přišel, a jistě si při cestě vzpomenu na něco, čím bys mohl ještě pomoci. pronesl jsem a vydal jsem se směrem k podzemní laboratoři tak, abych mohl případně zastavit v případě, že by Jiten ještě něco měl na "srdci".

Jiten

šel samozřejmě s tebou. Mávl rukou a na ní přistál jeho věrný papouch, aby vás též doprovodil.
"Chápu, že to budou jen počáteční pokusy, ale myslím, že bude nutné nějak zavřít všechny trhliny zároveň. Pokud zavřete jednu, otevře se někde jinde jiná, stále jich přibývá a rozrůstají se! Netvrdím, že tomu rozumím, ale nejsem si jistý, zda takové dílčí pokusy vám mohou něco prozradit o tom, jak zavřít všechny najednou... Síla k tomu potřebná bude muset být... nepředstavitelná... Pokud ovšem neexistuje nějaký jiný, sofistikovanější způsob, než zavřít trhliny pomocí duševních sil," rozvíjel své teorie Jiten.

Satoshi
Poslouchal jsem Jitena tiše. A jeho další teorie mě poměrně znepokojila... Zavřít všechny zároveň... to by muselo znamenat masovou tvorbu přístrojů na zavírání... to by nebylo těžké, ale je nutné vůbec aspoň jeden takový přístroj sestavit... snad tady bude něco k využití... přemýšlel jsem za chodu a nakonec jsme dorazili do podzemní laboratoře Promýšlel jsem to, co jsi řekl. Určitě tohle nebude jednoduchý úkol.... proto jsem chtěl rychle prozkoumat, co mám k dispozici. vysvětlil jsem, když jsem zadával neuvěřitelně komplikovaný kód na otevření Tak, to by bylo. pronesl jsem a vešel dovnitř a vtom... BEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEEP. Tohle musím změnit... pomyslel jsem si a klikl na zelené tlačítko a ozvalo se Ha...ló? Sly...šíš...mě? Takže to funguje... spokojeně jsem se pochválil a jednoduše odpověděl. Copak někdo očekával nefunkčnost mých výtvorů?

Jiten

se zájmem sledoval, co Satoshi dělal.
"Působivé!" okomentoval, když se odhalila další vymoženost, kterou tu kapitán dvanácté divize během let zanechal. I pro svého nynějšího vládce, tedy Jitena, měl palác ještě stále mnoho tajemství! "Čí je to hlas?" vyptával se.

O nefunkčnosti nikdo ani nepřemýšlel....ale spíše problému se současným stavem okolí.....
Nepochybuji, že o trhlinách.........už zajisté v..víte a proto jsme se s vámi spojili. Je nutné, aby byly uzavřeny. Provedl...l jste v tomto ohledu už nějaké kr...oky? Či máte nějaké n..nápady, jak toho dosáhnout?
Z přístroje se ozval hlas kapitánky 9.divize, Myamoto Usagi.