4. divize, nemocnice

Tougou

byl celkem naštvaný, že si Yuri vše ve třetí divizi zařídila sama a ani mu nic neřekla. Přesunul se tedy velice rychle do čtvrté divize a čekal tam záludně a beze slova na ni. V této divizi byl velice nepříjemný úkol jistý, což mu hrálo přesně do karet.

Yuri Furukawa

Konečně dorazím do čtvrté divize. Hned po příchodu však spatřím Tougoua, čekajíc nejspíše na zázrak - aspoň to tak vypadalo. Vlastně jsem doufala, že ho teď hoooooodně dlouho neuvidím. Obzvlášť po tom, k čemu mě donutil ve druhé divizi. Tohle mu nikdy nezapomenu! Jen doufám, že to nebude právě on, kdo mi bude zadávat další úkol. Něco mi říká, že tentokrát by to mohlo být ještě horší.

Mezi Yuri a Tougouem prošlo najednou tohle

Spoiler:

Aniž by si to kohokoliv z nich všimlo, tak to zase zmizelo v nějaké další chotbě 4. divize. Pak se objevila jeho hlava, hrozivě zakoulila očima na Tougoua a zamávala na něj výhružně knírem, pak opět zmizela...

Yoshiro

Před kasárnami se zjevila postava v bílém haori se znakem 4. divize. Byl to náš milovaný bělovlasý fluffy kapitán, kterému se momentálně hrozně třásly ruce a nohy. Přitom se samozřejmě psychoušsky smál a mumlal do toho něco o tom, že v momentě kdy vleze do dveří, z něj bude mrtvola. "Jestli existuje nějaká vyšší moc a já dnešek přežiju, tak se k ní budu do konce života modlit." Zhluboka se nadechl a vyrazil ke dveřím, které sebevědomě otevřel. Ok, do toho sebevědomě to mělo hodně daleko. Ve skutečnosti je tak 20x pomaličku otevřel, pak zase rychle zabouchl a okousal si u toho snad všechny nehty. "PHAH!!" Vykřikl a skočil do dveří. Rozklepaně stál na chodbě a civěl před sebe.

Freddie

Dveře nalevo od nového kapitána se otevřely. Z nich vyšla postava, která byla od pasu nahoru zcela nahá, až na plyšou "helmu" ve tvaru králíčka, nebo to byl medvídek?

Spoiler:

Přítomnost kapitána ho však nijak nevyrušila. Nejprve se rozhlédl sem, pak tam. Pak si všiml kapitána a hodil na něj tento pohled:

Spoiler:

Načež se otočil a vešel zpět do místnosti, ze které vyšel. To vše aniž by řekl jediné slovo... Z místnoti se ozval zvuk frkaček

Yoshiro

Yoshiro stál na místě a hleděl na dveře. Z jeho výrazu se dalo vyčíst, že je ze setkání s prvním členem 4. divize, tak trochu rozhozený. Několikrát zamrkal a pak se oběma rukama chytil za hlavu. "Já.. Mě.. Já.." Zamumlal a radši se opřel o zeď, aby to mohl rozdýchat. "Opravdu jsem viděl to, co jsem viděl?" Zeptal se sám sebe, ale nedokázal si odpovědět, protože si vůbec nebyl jistý tím, jestli je při vědomí nebo už omdlel před kasárnami a tohle se u jen zdá. "Prosím, ať je to jen sen.." Promluvil nahlas a zahleděl se do stropu, jako by tam hledal někoho, ke komu prosbu pronesl.

Yoshiro

Dvě členky 4. divize bělovlasého kapitána ani nepustily ke slovu. Byl docela překvapený z toho, že jej viděly takhle rády. Nenapadlo ho ani ve snu, že by ho vůbec někdo ve čtvrté divizi viděl rád. No, pak si ale všimly toho haori. Yoshiro se na ně otočil. "Já vím. Nic neříkejte. Sám jsem z toho zničenej, stejně jako vy. Ale.." Zasmál se a přejížděl si rukou přes vlasy. "Třeba to nakonec nebude tak hrozný!" Snažil se trochu zlepšit situaci, ale buďme upřímní, ta situace nešla zlepšit. Všechno teď hrálo proti Yoshirovi. A jaké si z toho vezmeme ponaučení? Nedráždi vrchní kapitánku bosou nohou.

Yoshiro

málem vyletěl z kůže, když spatřil Tougova. "Zase?!" Vykřikl hystericky, ale co nejdřív se uklidnil a odkašlal si. "Ehem, takže." Yoshiro upřel svůj pohled na Tougoua. "Tougou-san, dlouho jsme se neviděli." Přikývl hlavou na pozdrav směrem k nejobávanějšímu stalkerovi z celého Seireitei. Vždycky se tak podivně zjevoval, Yoshiro by se rozhodně nedivil, kdyby ho někdy sledoval ve spánku. "Co potřebujete?" Zeptal se černovlasého ninjigamiho.

Tougou

"Hmm," pronesl. "Vidím, že jste muž mnoha... divizí," konstatoval. "Ale to se mi právě líbí. Mám rád univerzální lidi, Ruyichi-san. Kromě toho tady mám úkol pro kapitána čtvrté divize. Chcete se toho zhostit a nebo to chcete hodit na nějakého podřízeného? Případně přenechat mně?" pokračoval záludným hlasem, který byl pro něho tak typický.

Yoshiro

"Úkol?" zeptal se nejistě. "Jaký úkol?" Yoshiro vlastně ani nevěděl, jestli tu odpověď chce znát, byl to přece Tougou! Úkol od něj nemůže být něco normálního. Určitě to bude něco jako stalkovat pro něj s foťákem nebohé členky 4. divize při hromadném sprchování. Ta myšlenka vlastně nebyla ani tak špatná, ale možná by bylo lepší nechat to na Tougoovi, ať už se jedná o cokoliv. Navíc, pokud by to skutečně bylo sledování těch dívek, určitě by v tom byl lepší, než Yoshiro. Nějak se ale nemohl zbavit zvědavosti. "Rozveďte to, prosím." Pobídl Tougoua.

Tougou

ukázal palcem na Yuri, která tou dobou už určitě stála za ním. A nebo ne a v tom případě ukazoval prostě někam za sebe a bylo to creepy.
"Máme tady návštěvu. Členku Reimei, která se ale chce vrátit do služby Gotei 13. Shounagon-sama jí nařídila, že jako důkaz své věrnosti musí splnit v každé divizi úkol, který jí tam zadá kapitán nebo nějaká jiná pověřená osoba," osvětil stručně situaci. Výjimečně to znělo celkem normálně, dokonce se u toho ani divně nekřenil.

Yuri Furukawa

V tu dobu už opravdu přešlapuji za Tougouem a napjatě poslouchám, co se mnou dále bude. Když na mě Tougou ukáže, nakouknu zpoza jeho zad a kapitána čtvrté divize slušně pozdravím. Při tom na něj prosebně pohlédnu a doufám, mě zachrání před zlým Tougouem, který mi chce určitě zadat další nepříjemný úkol! Jeho předešlý tón hlasu se mi příliš nelíbil. Nevěštil totiž nic dobrého, tedy alespoň ne pro mě.

Dr.Shuchiteki Stein

Pomalu kulhal ke kasárnám 4.divize. V ruce třímal lahvičku s jakousi hustou tekutinou. Dobrá...zvládli jsme to...o nikoho jsme nepřišli a já mám lék...zachráníme Genmu! Na tváři se mu objeví úsměv. Dnešek už nemohl být lepší.

Dr.Shuchiteki Stein

Já? Dobrá...jen něco předám a okamžitě se tam vydám. Pokýve hlavou k messengerovi. Pak vejde do nemocnice a okamžitě se vydá k lůžku Genmy...čím dřím protijed podá, tím vyšší je šance, že zabere. Co my tak asi Sotaicho může chtít? Že by mě opravdu chtěla ztrestat za někoho kdo umřel, když jsem tu nebyl? Ne..to je šílenost...určitě to bude nějaká nudná vyhláška nebo předpis...jo to bude ono... Dál už se tím Shuchiteki nezabýval, prostě došel ke Genmovi, podal mu protijed a sestrám řekl, že chce, aby mu každou změnu hlásily. Jakmile bylo toto hotovo zbývalo jen vyřídit 1.divizi. Povzdechl si a pomalu vykráčel oním směrem.

Dr.Shuchiteki Stein

Seděl ve své nové pracovně a pokuřoval své cigaretky. Vzduch byl téměř prosycen dýmem, který se ještě umocňoval a zároveň zjemňoval vonnou tyčinkou. Seděl za svým stolem, jen tak v shihakushu a procházel si několik papírů, které se stihly na stole nakupit. Jelikož neměl jako jiní podkapitána, neměl to ani na koho hodit jak se to běžně dělává. Hrabání v papírech ho ubíjelo, protože věděl, že by teď mohl trávit čas hledáním léku, nebo nových nemocí, ale chápal, že se to udělat musí a tak nad tím seděl, pokuřoval a čas od času vzdychl. Jeho Haori se znakem 4 divize i kožený plášť byly pověšené u dveří, kde byla taky opřená jeho vycházková hůl. Celá místnost byla zatím vybavena jen tím, co sem dali předchozí kapitáni, jakožto on odmítal svou ordinaci stěhovat. Byla dobrá tam kde byla a navíc někteří staříci z rukongaie by ho už asi nikdy nenašli...V místnosti byl nějaké obrazy s předchůdci, pár nákresů lidských těl a věci které používali lidi ppřed ním a prostě to tu nechali. Zrovna si hrál s jedním zdobeným perem, které bylo zdobené velkým S. pravděpodobně patřilo kapitánce Soře, která tuto divizi kdysi vedla.

Dr.Stein

Už pomalu nad tou nudnou kupou papírů usínal, když tu najednou, znenadání, se ozvalo lehké zaťukání na dveře. Podle hluku to musela být žena, nebo velmi zženštilý muž. Narovnal se tedy a zvolal. Vstupte...

Žena

Po jemném zatukání do tvé kanceláře vstoupila drobná žena a když píši drobná, tak doslovně.. Mohla mít tak 150cm..
"Kapitáne, moc se omlouvám, jestli vás ruším.. Chtěla jsem jen.. Nechcete s něčím pomoci? Třeba i s těmi papíry?" nabídla se s úsměvem. Od pohledu si jí znal, byla to členka tvé divize.. Měl jsi dojem, že už si ji párkrát zahlédl, ovšem asi to nebylo v žádné významné situaci, kterou by sis měl pamatovat.

Dr.Stein

Na tváři se mu objeví úšklebek. Ne vůbec nerušíte...když o tom tak mluvíte, tak bych v podstatě pomoc uvítal...mám tady tunu faktur, které je třeba vyčíslit, okopírovat, skartovat...pokud by se vám vážně chtělo...rád bych si obečel divizi... Usmál se, vstal a přešel k Haori a plášti, pak uchopil hůl a otevřel dvířka. Co bude potřebovat můj podpis nechte na stole... Pak vyšel ven...vstříc své divizi. Potřeboval zkontrolovat nemocné, taky se chtěl ujistit, jak probíhá přístavba nové části - vědecké knihovničky. plánoval totiž požádat kapitána 10.divize, aby mu jeho knihovna zapůjčila lékařské svitky a knihy, aby to měli lékaři blíže k informacím.

Žena

"Aktuálně nemám co jiného na práci, takže ráda pomůžu svému kapitánovi." řekla prostě a pak rovnou přešla k haldě papírů. Na podpisy jen pokývala hlavou a ponořila se do práce... I ona procházela těžkým obdobím jako skoro každý v této době.. Papírování jí aspoň donutí myslet na něco jiného.

Nemocní na tom byli dobře, jestli se to tak dá nazvat.. Větší pozornost si bude vyžadovat ta přístavba... Obvykle když se něco staví, čekal by si jistou dávku hluku, která by na daný fakt upozornila.. Ty si neslyšel nic..

Dr.Stein

Tady něco nehrálo. Čekal by cokoliv od ran, přes nadávky a zpívání, ale ticho...to bylo překvapivé. Rozhodl se to tedy prozkoumat blíže...co se to tam jenom krucipísek děje.