2. divize, vězení

Sho
Útěk z věznice?No,kouknu se jak se vede ostatním.
Zaregistroval jsem Shizurovo reiatsu a tak jsem se za ním vydal.Zanedlouho jsem tam došel.Zrovna říkal"Dva mediky"
S tím ti nepomůžu,ale...došel jsem k vězni ukázal jsem na něj a spustilBakudo no.1 SaiPoužil jsem na něj bakudo nejnižší úrovně,ale mohlo by vydržet.

Ryouji Keikain

Nebránila se a to byla možná opravdu škoda, protože by to dokázalo vyřešit víc problémů než fakt že jí mají někam dovést. Dokonce mu jí bylo trochu líto byla hezká a zraněná, kdyby nebyli vězeň jistě , by nebylo proti Tepes zkusit na ní svoje charizma. Takhle ,ale nezbývalo nic jiného ,než zasunout meč zpátky a dávat pozor při návratu na místo.

Shizuro

Zase to nechal na mě. Jako vždy. Začínám být na to alergický. Pořád jenom dokola, postarej se o to. říkal jsem si v duchu potom co mi kapitán řekl do vysílačky. Poté, ale přišel shinigami z 5. divize a spoutal kidem mého bledého vězně. S vykulenýma očima na něj hledím. Dokonce mě to donutilo vstát. Co to děláš?!! zařval jsem po něm. Zaprvé! Ten vězeň je můj! Za druhé! Nesmí se používat kido a vyvolávat shikai! A za třetí! Mám to tu na starost! seřval jsem ho, jak malé děcko. Za trest půjdeš do čtvrté divize a přivedeš mediky! Tak už běž! prohlásil jsem a dál jsem hlídal věznici.

Sho Sagara
Hej,hej moc tady nevyřvávej.Takže za prvý nevidím že bys ho měl podepsanýho.
Za druhý jsem žádnej shikai nevyvolával,ale kido jsem použil.Ale tý nejnižší úrovně což by nemělo ničemu vadit.Na třetí bod ti nemůžu nic říct.U čtvrtého bodu jsem se začal hrozně smát dokonce tolik že jsem upadl.To má bejt trest?Smál jsem se mnohem víc a hlasitěji.No,Vždyť už letím a neřvi tak pořád budou mě bolet uši.Poodstoupil jsem si a odshumpoval si to směrem ke kásárnám čtvrté jednotky.

Shizuro

Jenom, jak odešel začal jsem se smát. Neboj. Bude to trest. Jakmile s tebou doktoři vymetou, že nikoho poslat nemohou. Ale i tak je tu potřebujeme. řekl jsem si pro sebe a pousmál jsem se. Vstal jsem a toho mého vězně jsem odtáhl zpět do té díry věznice. Tam jsem si všechno opět prohlížel. Co, nebo kdo je donutil, aby utekli? Sami vězni to udělat nemohli. Kdyby to udělali oni, mohli to udělat už i předtím. zamyslel jsem se a v ruce jsem svíral zanpakuto a ve druhé jsem táhl za sebou toho vězně.

Madarame Shingo

Její nepřátelský pohled jsem jí beze všeho opětoval, načež jsem jí nasměroval ke kasárnám druhé divize. Dával jsem si přitom pozor na jakýkoli případný pohyb, který by mohla udělat a který by mohl naznačovat že se chystá utéct.

Shizuro -> Prach se tam už usadil, takže sis to mohl lépe prohlédnout. Opravdu to vypadalo, že to tam někdo zničil kidem. Cely a pouta, která vězni nosili, by měly potlačovat reiatsu, aby se právě toto nestalo, ale zřejmě se někomu povedlo se z toho nějak dostat. S tím, jak se spirituální částice chovaly v téhle oblasti podivně, se nedalo ani vyloučit, že nějaká bariéra se prostě rozpadla sama od sebe. Každopádně díky tomu, že se tu používalo kido, to kolem vězení nebylo vůbec příjemné. Vypadalo to, že se tu vytvořila druhá nebezpečná zóna - první byla na nádvoří druhé divize.

Ryouji, Shingo -> Vedli jste vězenkyni zpět ke kasárnám druhé divize, kde jste už z dálky viděli díru, kterou utekli vězni, a Shizura s dalším vězněm, jak to tam prohledává.

Kyouhei

v doprovodu Natsuki opouštěl v rychlosti Seireitei. Pokud se němu chce někdo přidat na jeho cestě do neznáma, teď má příležitost ho zastavit a zeptat se, co sakra dělá v okolí kasárny 2. divize.

Natsuki

len som bežala za ním a.. radšej som už nič nehovorila, nechcela som aby nás niekto stretol, mohol by byť z toho prúser ako.. no ako nikdy !.. Ruku som stále mala na zanpakuto a tá nervozita zo mňa bola dosť cítiť, nefandila som si moc, nemohli sme pouźívať Kidou a ani shikai, tjest všetko čo mi ako tak išlo.. nevedela som ako by to v prípadnom stretu s.. niečím dopadlo.

Shizuro

Divné opravdu divné. Tohle by se mělo víc hlídat. Už nádvoří bylo nebezpečné a tady to vlastně vězně udržovalo kido. Je jasné, že se teď to musí hlídat. řekl jsem si pro sebe a otočil jsem se ven. Pomalu jsem vyšel a zahlédl jsem naše členy, jak vedou vězeňkyni. Shunpnul jsem rychle k nim. Teď to tu pohlídáte. Máte to tu na starost, takže žádné blbosti. Jakmile bude chtít někdo utéct. Máte povolení ho sejmout. Jasný? řekl jsem jim a usmál jsem se, když v tom jsem pocítil duševní tlak někoho jiného. Běžte. řekl jsme jim a shunpnul jsem přímo do dráhy Natsuki a Kyouheiovy. Stůjte! Kam jdete? řekl jsem s nataženou zanpakuto přímo naproti nim.

Kyouhei

se zarazil, nechtěl se nabodnout na ničí ostrou čepel.
"Nojo, jedenáctka, to jsem si moch myslet. Jako byste si nemohli hledět pro jednou svýho," zamručel si pod vousy. "Hele, my jdeme zachránit Seireitei, abys věděl!" vysvětlil, jako by to bylo snad něco samozřejmého, každodenní událost. "A možná celej svět! Jestli máš jen kouska rozumu a lásky k tomudle našemu městu v těle, pustíš nás! Každá minuta je teďka vzácná, kapišto?!" naléhal na muže, který mu stál v cestě. To, že je to zástupce, ho nijak nebralo, ani pokud měl Shizuro pásku na ruce, takže to Kyouhei mohl vidět.

Shizuro

Zachránit seireitei? řekl jsem zaraženě. A to jdete jenom vy dva? Nepůstím vás! Pokud mě nevezmete sebou. řekl jsem a zasmál jsem se. Sklopil jsem zanpakuto a chytil jsem vysílačku. Jenom to oznámím kapitánovy. Myslím, že on půjde s vámi taky velmi rád. řekl jsem s ďábelským úsměvem.

Vysílačka:
Kapitáne Hosentsu. Myslím, že vím, jak konečně pomoci a nesedět na zadku. Ale musíte tu být do dvou minut déle je nezdržím.

Prosím vyčkejte chvilku, na kapitána. Dal jsem mu dvě minuty. Poté vyrazíme. S ním, nebo bez něj. řekl jsem jim a schoval jsem zanpakuto zpět do pochvy.

Ryuuka

Shunpem jsem se z ničeho nic objevil před Shizurem, chápete, takový ten epický kapitánský nástup, no, Pohlédl jsem na mého podkapitána celkem zamračeně. "Nevím jak ty Shizuro, ale já jsem -neseděl na zadku- jak jsi zmiňoval, dělal jsem něco důležitého, nicméně, o co tady jde?" Prohlásil jsem svým Darth Vaderovským hlasem a pohlédl na ty Shinigami. Cítil jsem tu Saiovo reiatsu, ale momentálně jsem se o to nestaral.

Natsuki

Premerala som si Shinigamiho ktorý nás zastavil.. nevedela som čo si mám myslieť, rozhodne som sa necítila ako niekto kto ide zachrániť seireitei.. vlastne som chcela môjmu "parťákovi" za tie reči vlepiť.. nakoniec som sa toho však zdržala.. Po tom niečo povedal do vysielačky a ja som strnula.. Kapitán jedenástej? šepla som a následne som sa pozrela na osobu ktorá prišla, poznala som ho, kto by ho nepoznal.. vlastne som mala stále na pamäti misiu na ktorej som spolu s ním bola. Ehm.. dobrý deň.. brúkla som potichu.. vôbec som sa ako hrdina či záchranca necítila !! vlastne som sa cítila taká.. maličká.. ešte menšia než pred chvíľou.

Nibori Yukio

Přišel až do druhé divize s třetím důstojníkem a vyslechl si co mu řekl po dlouhém stání. "Nevím, ale choval jste se hodně divně." Řekl mu a rozhlížel se po okolí. Bylo to zde jak na jatkách, tolik mrtvých duší pohromadě ještě nikdy neviděl a to už jich viděl. "Myslím tím tu situaci, když jste se vrátil s kapitánem do Seireitei." Řekl a ucítil kapitánovo reiatsu. Bylo kousek dál od jeho současné pozice, ale věděl kde je. "A hele, támhle je. Zase se objevil bez vědomí kohokoli z nás, pěkné."

Kyouhei

Shizurova reakce ho nemile překvapila.
"No ale jako já nechci, aby šel nějakej kapitán, my to přece zvládnem sami i bez něj!" zamrmlal celkem uraženě, ale pokračovat ve své cestě si netroufl, tak tam jen celý nesvůj stál. Jeho slavná mise se moc nezdařila, chtěl zmizet neviděn a vrátit se jako hrdina! Natsuki taky nevypadala šťastně. Když se kapitán zeptal, o co jde, cítil Kyouhei, že by asi měl odpovědět.
"No, to se má tak, kapitáne, napadlo mě, že bysme měli jít zachránit Seireitei a né se tady jen plácat a čekat, až to na vyšších postech vyřešej..." odpověděl celkem bezobsažně.

Ryuuka

Byl sie trochu divnej, ale chtěl zachránit Seireitei, což bylo velice potěšující, aspoň někdo žejo. No, každopádně toho očividně věděl mnohem více než já, teda vypadal na to. Já jsem se vrátil před pár hodinama, nebyl jsem informován ještě téměř o ničem, jen o ztracení hrstek Shinigami. "Fajn." Docela mě frustrovalo, že jsem o celé situaci nic nevěděl, ale pro tentokrát jsem to prostě nechal na někom jiném. "Vyrazíme?"Pronesl jsem bez jakýchkoliv dalších slov. Vypadalo to, že vzal Natsuki, byla to rozhodně dobrá volba, protože to byla spolehlivá Shinigami. A tahle výprava či co to mělo být snad nebyla na sever, takže se zimou by problém být neměl. Byl bych rád, kdyby šel i Sai, cítil jsem jeho reiatsu kousek odemě, ale neohlížel jsem se, prostě jsem čekal jak zavelí ten Shinigami.

Shizuro

Kapitán se objevil docela rychle. Ale jak rychle se objevil, i tak rychle mě urazil. Jeho poznámka o tom, že dělal něco užitečného, mě docela naštvala. Měl jsem sto chutí dát mu kopanec na obličej. Ale vy nikdy nic neděláte!!! Jestli vaše práce byla se procházet po 12. divizi a hledat kapitánku Myamoto. tak tím pádem jsem tu nedělal nic. pomyslel jsem si a oči mi doslova žhnuly. Kyouhei, vše vysvětlil kapitánovy, tím pádem nemusím nic říkat a mohu se plně připravit na odchod. otočil jsme se směrem k východu ze seireitei. Tak jdeme. Máte pravdu čím déle budeme čekat, tím menší šance na úspěch. řekl jsem a pomalu jsem se rozběhl směrem k východu. V tom jsem se zastavil a otočil. Měl by jste jít první, vy budete vědět kam jít.

Ryouji Keikain

Dovedli svou vězeňkyni k už dost velkému chumlu shinigami.
" Hlásím vězeň zadržen, očekáváme další rozkazy a doufáme v umožnění podání hlášení z tréninkového prostranství."
ohlásil kapitánovy nebo zástupci, nebo kdo tam vlastně byl.

Kyouhei

Jeho "družinka" se nečekaně rozrostla o velící sekci jedenácté divize, to skutečně nečekal a ani se mu to moc nelíbilo, ale co měl dělat?!
"Ééé..." zaváhal, když to vypadalo, že vedení nechají na něm. Jelikož sám netušil, kam by měl jít. "Dobře, jdeme!" vzpamatoval se. Rozhodl se, že si vybere náhodný směl a jelikož je dítě štěstěny, určitě to bude ten správný. A protože to byl také tvrdohlavec, ten náhodný směr byl západ, jelikož to bylo přesně na druhou stranu, než kam původně mířil zástupce jedenáctky. "Pojďte za mnou," řekl velice sebevědomě a vyrazil vpřed.
Nově příchozího si radši nevšímal, ještě by taky chtěl jít.

Natsuki

Celkom ..teraz už zvedavo som si prezerala všetkých shinigami ktorý sa okolo nás zoskupili.. Ten baka vôbec nevie kam ideme.. pomyslela som si keď som si všimla výraz v Kyouheiových očiach. Aj tak som ho však nemienila ísť samého, následovala som ho aj keď takým, mierne namrzeným krokom. Ruku som pri tom pustila zo zanpakuto, pochybovala som že sa dostaneme čo i len niekam, nie to ešte niekam kde by sa mohlo teoreticky bojovať.. bolo to na mne dosť vidieť, že som tu skôr z donútenia než z vlastného neoblomného presvedčenia.

Sho
Vracel jsem sez kasáren čtvrté jednotky a hvízdal si.Když jsem prcházel přes pozemky patřící třetí jednotce všiml jsem si že na pozemcích druhé jednotky se oběvilo reiatsu kapitána jedotky jedenácté.Že by nějáké instrukce?Zeptal jsem se sám sebe tiše.No,asi bych si měl pospíšit.zrychlil jsem a zanedlouho už jsem zahlédl hlavní budovu druhé jednotky a opodál se nacházela i skupinka skládající se z Kapitána Hosentsua,Shizura,kluků z jedenáctky,dívky a nějákého muže.Héj!Shizuro zdravotníci jsou zaneprázdněni a tak nikoho nemám.Ale tebe to asi moc nezajímá co?Oznámil jsem mu ro a sednul si na zem.

Kyouhei

Na jeho slova nikdo nereagoval a to bylo dost trapné, tak se raději opravdu vydal na cestu. Rozhodl se, že si ji zkrátí přes hradby. Vždycky to chtěl udělat a teď k tomu byla ideální příležitost, když bylo město v takovém chaosu a nikdo to nehlídal! Tak tedy, přes opevnění a potom dál, do nitra západního Rukongai. A potom? Potom se určitě něco stane, co jim napoví, tím si byl Kyouhei jistý. Jelikož jestli ne, tak určitě všichni začnou s tím, že určitě neví, kam jde, a že se ztratil a kdesi cosi, a to on opravdu nenáviděl. Neohlížel se, jestli jsou ostatní za ním... spíš běžel tak, že se až zdálo, jako by jim chtěl utéct.

Renmaru Houkazaki

Na chvíľu som sa prechádzal okolo a tváril som sa, že som ho nenašiel, čím by som ho vylákal von a v tom by som nemusel riskovať, že ma prekvapí kdesi z tmavého rohu.
"Hmhmhm...kam sa mohol podiať? Teraz som ho videl...asi idem ďalej. Za ostatnými." a predstieral som, že idem ďalej. Ja som sa tentokrát schoval a číhal som na neho ako lev na korisť.