2. divize, vězení

Shizuro

Jenom co kapitán začal mluvit o papírování jsem se na něj koukl vražedným pohledem. Papírování?! Papírování? Já vám papírování dělám pořád!!!! říkal jsem si v duchu a div jsem skoro nevybouchl. Jen po zaznění slova papírování mám vztek, hlavně od té doby co byl teď kapitán na misi a nechal vše na mě. Jen jsem kývnul aspoň na tu pochvalu. Spatřil jsem ty dva co se chystají do věznice. Jdeme! řekl jsem kapitánovy a shunpnul jsem k těm dvěma. Počkejte vy dva. My půjdeme s vámi. řekl jsem a vytáhl jsem ještě jednu vysílačku. Podal jsem ji Renmaruovy. Vezměte si jí ať jsme ve spojení. Když něco spatříte tak nám to hlaste. Ve vězení se rozdělíme do dvojic. A málem bych zapomněl. Nesmíte používat kidou nebo vyvolávat shikai. Podle kapitánky Myamoto by to mohlo mít špatné následky. dořekl jsem a chystal jsem se ke vstupu do věznice.

Renmaru Houkazaki

Objavili sa ďalší dvaja. Jedným z nich bol aj kapitán Ryuka, s ktorým som nedávno absolvoval hliadku. Dostal som vysielačku a vyrazili sme do útrob väzenia. Nepoužívať kidou ani shikai. Nič sa nedá robiť. Ak sa niečo pokazí, tak budeme musieť niečo vymyslieť.

Shizuro

Co to proboha je? řekl jsem si pro sebe a zakašlal jsem. Není tu nic vidět. Všichni musíme být opatrní. A hlavně se musíme zdržovat použití shikaie a kido. No u mě to nebude problém, já kido vlastně skoro vůbec nepoužívám. řekl jsem a pomalu se snažil prostupovat mlhou. Vy dva půjdete spolu máte jednu vysílačku, kdyby něco tak všechno hlaste. Já z kapitánem půjdeme tudy. řekl jsem i když jsem vlastně nevěděl kam ukazuji. Hold budeme muset jít jako slepci se slepeckou holí. zamyslel jsem se a vytasil jsem zanpakuto. A lehce jsem sním máchal jako se slepeckou holí při tom druhou rukou jsem si chránil nos a ústa před tím prachem.

Renmaru Houkazaki

"Sedí vec." odvetil som na zástupcovi kapitána 11. jednotky a vybral som sa oným smerom a dúfal som, že Sho pôjde so mnou. Je tu prachu ako počas opijáša v Rukone. Je jasné, že na zrak je asi zbytočné sa spoliehať.

Ryuuka

Poslouchal jsem Shizura a říkal jsem si, že má docela dobré organizační schopnosti. Já jsem mezi tou jeho mluvou přemýšlel o něčem jiném. Mohl bych opět použít svůj Ryuugan. "Budu ho schopný udržet? Musím to nějak zkusit! Možná tu je něco, důležitého." Pomyslel jsem si a pohlédl na Shizura podle hlasu. "Shizuro, od nynějška jsi novým podkapitánem 11. divize, Sai o to stejně nejeví zájem, je mu to takřka jedno kde bude." Pronesl jsem k němu a hodil po něm odznak, který by si měl uvázat. Povýšení po slepu, to se mi celkem líbilo. "Tak jdeme na to, Ryuugan!" Prohlásil jsem a mé oči se změnily, otázkou zůstavalo stále, jestli jsem byl schopen prozkoumat okolí. Při nejmenším bych měl aspoň matně vidět polohu všech osob v mém okolí.

Shizuro

To co pronesl kapitán mě překvapilo ještě k tomu na tokovém místě. A taky jsem tuto čest důstojně přiměl. Epicky jsem natáhl ruku směrem ke kapitánovy a odznak jsem chytil. Děkuji vám. Tedy děkuji. Pořád si nemůžu zvyknout na to, že vám mohu tykat. řekl jsem a usmál jsem se i když to bylo naslepo. Jenže kapitán chtěl použít svou schopnost Ryuugan. Ne, nepoužívej to. Nevíme co se může stát. křikl jsem po kapitánovy, ale už bylo pozdě. Teď už stačilo jen čekat co se stane. Mezitím jsem si aspoň uvázal odznak podkapitána 11. divize.

Ryuuka -> Viděl jsi opravdu jen nejasně, už před tím jsi zjistil, že je tu velké rušení tvé schopnosti, i když jsi přesně nevěděl proč. Ale začalo ti docházet, že je to proto, že tady v okolí druhé divize se dějou podivné věci se spirituálními částicemi a to, že používáš svou schopnost, přičemž musíš byť nepatrně zvýšit reiatsu, vlastně způsobuje, že si ji sám rušíš. Ale i tak jsi viděl nějaké siluety, hlavně svých společníků. Dál už to bylo horší, ale zdálo se ti, že na druhé straně věznice jsou nějací shinigami. Už bylo celkem nesporné, že vězni udělali nějakou neplechu.

Ryuuka

Asi to nebyl dobrý nápad, použít Ryuugan. Čím více jsem se snažil soustředit na své reiatsu a svou techniku, tím hůře se to zvládalo a já jsem jí nemohl ovládat. Nicméně alespoň něco se podařilo. Zahlédl jsem v dáli nějaké osoby, hladinu reiatsu jsem nemohl přesně určit, protože byla má technika velice nestabilní. "Kruci, pokaždé když zkusím zvýšit své reiatsu a soustředit se na techniku, tak se to nedá zvládnout. Shizuro, snaž se nezvyšovat své reiatsu." Pronesl jsem k němu a ještě dodal. "Na druhém konci věznice jsou nejspíše nějací Shinigami! Jdeme." Křikl jsem na něj a utíkal tím směrem, nechtěl jsem používat raději ani shunpo, ale Ryuugan jsem se stále pokoušel udržet aktivní. "Vydrž.." Pomyslel jsem si a přidal na rychlosti běhu.

Shizuro

Ale já to vím, na rozdíl od tebe!!! Celou dobu ti to říkám!! Ale ty mě vůbec neposloucháš!! křičel jsem po kapitánovy, ale aspoň to mělo svou světlou stránku. Kapitán aspoň něco našel díky Ryuuganu. Ale bylo to nebezpečné. To bude spolupráce, když mě nebere vážně a ještě mě poučuje, co nemám dělat, když on sám to nedělá. vzdychl jsem nahlas a šel za kapitánem tím směrem, kde něco spatřil.

Shizuro

Co to? řekl jsem si v duchu, když jsem vykrýval rukama údery klackama a tyčemi. Hlavně jsem se soustředil na hlasy a stále šel k místu, kde byli ty hlasy. Ale čím jsem byl blíž tak jsem více slyšel silné rány. Jakoby někdo do něčeho mlátil! Počkat!! Oni si razí cestu ven! zamyslel jsem se a tasil jsem zanpakuto. Kapitán se mě jistě drží za zády. Jak tam na ně vlítnout? zamyslel jsem se znova a otočil jsem se směrem, kde vycházelo kapitánovo reiatsu.

Ryuuka Hosentsu

Šel jsem směrem ke konci místnosti, když v tom mě začali nějací idioti mlátit do nohy. Možná se to zdálo divné, ale já jsem to ignoroval. Už od mé operace jsem se snažil trénovat odolnost mého těla. Stávající výsledky mého usilovného tréninku jsem mohl vyzkoušet proti ceru u Severní věže. Tvrdost mého těla se zatím osvědčila, nějaké tyče pro mne nebyly žádný problém. Spíše jsem se cítil lépe, když jsem poznával tu sílu, že tu bolest cítím stále méně a méně. "Někdo tu je jo? Dík za informaci, ale také jsem si všiml." Přiblble jsem si pomyslel a poté se vydal za pomocí svých stále aktivovaných očí k místu, kde jsem slyšel ty zvuky, jakoby někdo dělal díru ven. Také jsem si všiml, že Shizuro tasil svou zanpakutou.

Shizuro

Ti vězni mě zpomalovali. A má trpělivost už přetékala. Už jsem začal doslova celý soptit. Aaaaaaaargh!!! zakřičel jsem a napřáhl se zanpakuto po jejich rukách. Pokud je nedali pryč měli po nich. Jsem z 11. divize. Žádné slitování! Pokud mě budou štvát, tak je tu klidně všechny pozabíjím. Bojová nálada ze mně doslova sálala. Ale musel jsem se soustředit na ty co se už dostali ven. Jakmile jsem se zbavil těch vězňů, rozběhl jsem se k otvoru a cestou, když tak někoho ještě zpacifikoval.

Ryuuka Hosentsu

Dobře, jelikož mi byl můj Ryuugan už téměř k ničemu, tak jsem se rozhodl jej odvolat, stejně mě to teď jenom zpomalovalo, protože jsem se na koncentraci svého reiatsu nemohl soustředit. "Začíná mě to pekelně srát, tyhle divné věci se mi vůbec nelíbí, byl bych rád, kdyby mi konečně někdo sakra řekl, proč nás to tak omezuje a co nás to vlastně tak omezuje!" Pomyslel jsem si a ty obětní beránky jsem svou fyzickou silou začal házet doprava, doleva, nahoru, semtam jsem někoho zašlápl. V dáli jsem viděl tu díru, ještě když jsem měl Ryuugan v očích. Vypadalo to, jako kdyby se vězni chtěli dostat ven. "Shizuro, jdi po nich, když je zabijeme při útěku z vězení, tak by to neměl být prohřešek, snad." Řekl jsem mu a zrychlil trochu, abych jim mohl naložit pár kapitánských pěstí!

Shizuro

Dobře! řekl jsem nahlas a otočil jsem se opět k té díře. Koho jsem dohnal toho jsem buď zmlátil nebo rozsekal. Je jich dost. Ale kdo, nebo co je dostalo ven? Tohle se mi nelíbí. Nesmí se moc roztrousit a měl bych to oznámit kapitánce Myamoto. řekl jsem si v duchu a mezitím co jsem stíhal vězně jsem kapitánce Myamoto podával hlášení.

Hlášení:
Kapitánko Myamoto. Ten hluk způsobili vězni. A nějak se dostali ven. S kapitánem Hosentsu je zkusíme pochytat. Ale prosím upozorněte ostatní divize, aby se měli na pozoru.

Shizuro

Tohle přímo nesnáším, když po mě začne někdo metat kido za kidem. zamyslel jsem se a když metali po mě kido za kidem. Pomocí shunpa jsem uhýbal a pomalu postupoval kupředu. Když už jsem se dostal k prvnímu z nich Vedl jsem řez přímo na hruď. A to jsem se snažil opakovat i u ostatních, abych je tak co nejrychleji vyřídil. Jestli jsem je zlikvidoval všechny nebo aspoň zranil vydal jsem se po dalších na útěku. Pokud ne pokračoval jsem s nimi v boji. Používají kido, mělo by je to za chvíli unavit. Teda aspoň podle toho co říkala Myamoto - taichou. řekl jsem si v duchu a snažil se jejich kido uhýbat.

Madarame Shingo

Po dlouhé cestě a spoustě vyptávání jsem konečně našel kapitána 11. divize ovšem našel jsem ho v poněkud nepříjemné situaci. Ve vězení 2. divize, kde po něm spousta vězňů pálila Kido. Sám jsem se dostal do rány jednoho Shakaho a jen rychlé sehnutí mě zachránilo od nového účesu alá spáleničtě.
No to si snad....TOHLE MI ZAPLATÍŠ!!!
zařval jsem naštvaně směrem k vězňům , načež jsem vyrazil jejich směrem. Hádal jsem, že za větší problém budou považovat kapitána a dalšího důstojníka co tu byl s ním. Přesto jsem se snažil uhýbat útokům mířených na mě a dostat se do vzdálenosti, ze které jsem je mohl začít likvidovat společně se Shizurem, který u nich byl poněkud dříve než já. Prvního co se mi dostane pod čepel vezmu ještě ze vzdálenosti jednoho metru rychlým sekem koncem čepele přes krk, ať se dusí vlastní krví za to Kido. Zbytek...se uvidí.

Ryouji Keikain
Jak se zdálo dovedlo je putování za kapitánem 11. divize do opravdu zajímavé situace. Jak se zdálo měl kapitán se zástupcem co dělat když se snažili povraždit prchající vězně. Kteří navíc stříleli kido jako o život. To ovšem mohlo vyvolat stejná vzduchu voda efekt jaký už viděl. Proto bylo třeba odstranit kido hrozbu dříve než se to zase stane. Nejhorší bylo že rudé koule lítali všude kolem. Jedna z koule malém upravili účes. Dlaší málem zase upravila Ryoujiho oděv.
" A nebude necháno bez trestu ohrožení toho kdož s Tepes je jedním."
Nějak nepočítal s tím že by jeho a kopiníka mohli považovat za hrozbu ale i tak se snažil v běhu proti vězňům kličkovat uhýbat aby nebyl zasáhnut kidem. Katanu držel po vzoru samuraie vrhajícího se do bitvy a byl připraven seknout do nejbližšího nepřítele.

Shizuro

Vy srabi!!!! Kam zdrháte!!!!! Já s váma ještě neskončil!! křičel jsem po vězních při tom jsem si všiml, že dorazili členi naší divize. Výborně teď je lépe pochytáme. řekl jsem si v duchu a shunpem jsem vyrazil za uprchlíky. Kapitán tady už udělá pořádek. Ale je zajímavé, že když oni používali kido, tak je nic neovlivňovalo, nebo ano? Ale asi to nedali na sobě znát. zamumlal jsem si pro sebe, když jsem stíhal uprchlíky.

Ryouji Keikain

Jedna jediná věc byla zajímavá. Přece jen vězni používali celkem dost reiatsu a co se on domníval bylo pravě velké používání reiatsu příčinou nehody v akademii. Možná o nehodě tihle vězni něco věděli, nebo taky ne, třeba chtěli ten efekt dokonce znovu vyvolat, tak jako tak bude lepší nechat někoho dost živého na to ,aby bylo možné se ho zeptat. Proto když se vězni vydali na útěk rozhodl se ,že uprchlíky zdráhající za použití shunpo nechá zástupci a kapitánovi. Jeho byli ti co utíkali normálně. V běhu otočil svou katanu a rozhodl se pár uprchlíku jen prudkým úderem uspat. Takových stačilo pár ne více než 4 zbytek si nezasloužil nic než ostrou stranu meče, jediná věc které lehce litoval je nemožnost použít Tepes v pravé podobě.

Ryuuka

Už mě to tu přestávalo bavit, když jsme konečně dorazili k té díře, tak jsem zůstal stát jak tvrdé Y, přičemž jsem přemýšlel o jedné věci. Já jsem neudržel stabilní svou techniku a já reiatsu ovládat umím, poněkud lépe než ti vězni, teda aspoň jsem si to myslel. I přes to jsem neudržel svou techniku stabilní a oni tu po nás metali Shakkahou jedno za druhým, jako kdyby nic. Chvíli jsem pozoroval jejich boj, pak jsem zahlédl příchod našich členů. Přišlo to docela vhod, protože těch vězňů bylo hodně. Jakmile se ale dali na útěk, tak jsem se zapřel, tasil zanpakutou a začal uvolňovat kapitánské reiatsu. Hned poté jsem použil několikrát své rychlé shunpo abych se dostal k prvnímu uprchlíkovi a toho jsem probodl, pak jsem se otočil a rychlý bleskovými kroky jsem se snažil posekat ty ostatní. Možná to byl masakr, ale oni věděli, co se jim stane, když opustí svou věznici. A navíc tam udělali díru, to je k neodpuštění.