12. divize, výzkumný ústav

Hiroshi

při zmínce o "technice" jen stísněně polkl.
"A... uhhm... jak mám poznat, co je důležité?" Jako by se mu rázem všechny jeho myšlenky z dřívějška vykouřily z hlavy zásluhou Suzakova úsměvu. Pořád nevypadal moc dobře. Jako by jeho stav ani tak nesouvisel s tím, co se teď děje, ale s něčím dalším, dlouhodobějším.

Baru

"Já myslím, že bomby díru dělají, ne zacelují," zapochybovala o Razakiho návrhu. Nemyslela si, že by jim násilí jakkoli pomohlo. "Spíš by se to mělo nějak... vyléčit, nevím..." Sama žádný z jevů, které provázely přítomnost trhlin, neviděla a nezažila, takže v podstatě tápala ve tmě. Když k ní promluvila kapitánka, trochu se zamračila a vrhla na ni ostřejší pohled. Kdyby to byl Date-sama, určitě by netrpěl takovou zbytečnou opatrností když jde nejspíš o zánik Soul Society! Ale s tou návštěvou divize měla pravdu, to Baru tak jako tak plánovala.

Genma

doufal, že Baru je rozumnější než jiní pacienti, a nebude ji muset poutat k posteli.
"Z kasáren přijďte do nemocnice a pak se uvidí," prohodil směrem k ní.

Yori

"Máme očitého svědka zmizení kapitánů 3. a 6. divize v Rukongai, Myamoto-taichou," nahlásil jedinou zajímavější novinku, kterou měl.

Izumi Razaki

Jo, jsem si celkem jist tím, že mě to nezabije... ale za pokus nic nedáme, ne? Připadám si zoufale neužitečný, a tak si připadám dost nerad... řekl jsem zcela vážně. Konečně jsem neviděl jediný důvod, proč nevyužít Henryho, když už jsem ho zkrotil...

Myamoto Usagi

Řekni vše na co si vzpomeneš, sama netuším, co by nám vše mohlo pomoci. Odpoveděl jsem Hiroshimu. Vypadá čím dál tím hůř...ale jak to? Ted už by jsme měli býti spíše z dosahu ovlivnování, které se dělo v 2.divizi... Ale vzpomínat si budeš v 4.divizi, měl by jsi se nechat prohlédnout a to bez debat. Genmo-san vemte ho prosím sebou, až se budete vracet do nemocnice. Umlkla jsem, aby si mohla vyslechnout Yoriho. Dobře, at ho důkladně vyslechnou a podají hlášení. Kdyby se něco změnilo, tak se ozvi. Ukončila jsem vysílání a podívala se Razakiho, zamyšleně jsem si vyslechla jeho názor a musela jsem uznat, že v něčem má možná pravdu. Izumi-san, poté co se zastavíte ve své divizi se sem vrattě. Můžeme vyzkoušet vaši verzy i když upraveně, pokud by jsme otevřeli seikaimon bude se pravděpodobně chovat jako trhliny, aspon teoreticky. Stejně jsem to chtěla zkusit a jestli vám bude nevolno, když se k tomu přiblížíte radši se stáhněte......k tomu případu by tam měl být i někdo schopný a zkušenější v léčení. Pohlédla jsem Genmovým směrem. A samozřejmě shinigami z
12.divize, aby jsme dostali nějaké informace, které by nám pomohli..... Dokončila jsem svou myšlenku a postavila se. Měli by jsme vyrazit. Hrajeme tady o čas.

Suzaku
Otočil jsem se na Myu. Asi půjdu s Hiroshim, abych se co nejvíc dozvěděl, Sakura je hned vedle, takže pokud s ní budeš něco řešit, máš ji hned po ruce. jenom jsem konstatoval a vydal jsem se za Hiroshim.

Izumi Razaki

Nepotřebuji do své divize, můžu jim sdělit potřebné věci pomocí Kida... nechce se mi běhat sem a tam. Navíc jsem je připravil nejlépe, jak jsem uměl. Moje divize nejsou děti, které se o sebe neumí připravit.. řekl jsem a nehnul ani brvou. A o mě se nebojte, přežiju všechno, jsem moc tvrdohlavý na to, abych umřel...

Myamoto Usagi

Sledovala jsem, jak se dali ostatní na odchod a doufala jsem, že je Suzaku vezme pro ty vysílačky, než se úplně rozprchnou. Poté se ozval Razaki. Izumi-san, nevím, jestli jste mě v jisté pasáži neposlouchal, ale Kido je ted zakázané, až na krajní případy, kde by mohli být ohroženy životy. Řekla jsem důrazně. Pokud se vám opravdu nechce běhat sem a tam, tak za sebe pošlete nějaké dva členy z 12.divize, jsem si jistá, že každá z 13 dvorních divizí je schopná, ale je lepší, aby byli také informování, aby jsme předešli nedorozumnění. Třeba by je mohlo napadnout, že jste také zmizel a mohli by se vás pokusit hledat, což by v této situaci nebylo vhodné. Domluvila jsem toném, který jasně říkal, že na toto téma nepřipustím další diskuzy a také jsem vyrzila pryč, najít Sakuru.

Sakura
Ochomýtala jsem se v hlavním sále kolem centrálního superpočítače a ucítila jsem, že se Myiino reiatsu míří sem, tak jsem se vydala blíž ke konferenční místnosti, abych byla jakkoliv nápomocná, kdybych byla potřeba.

Izumi Razaki

Fajn fajn... reagoval jsem. Nelíbilo se mi, že musíme divize vodit za ručičku, jako kdyby se neuměly postarat sami o sebe. Ale když to muselo být, tak jsem se vydal pomalým krokem ke své divizi. Ts... každá z 13. divízí je schopná? To jistě...

Myamoto Usagi

Netrvala dlouho a uviděla jsem Sakuru přímo před sebou. Došla jsem až k ní. Ahoj, doufám, že ti Suzaku řekl o co se jedná...potřebovala bych nějakým způsobem zkontaktovat všechny v Seireitei, abych jim mohla říct potřebné informace. Zase se vidíme po delší době a zase pouze pracovně.... Projela mi hlavou zbloudilá myšlenka a já se na okamžik odmlčela. Také potřebujeme vymyslet, jak zastavit ty trhliny....což bude spíše tvá parketa. Přeci jen je to už nějaký pátek, co jsem byla přidělena k deváté divizi.

Sakura
My... chtěla jsem vykřiknout, ale pak jsem si ihned položila ruce před pusu a dodala jsem ...amoto-taichou! řekl jsem a uklonila se. Ano, Suzaku mě informoval. Všeinformovací hlášení je připraveno. informovala jsem co nejvíce formálně. Zastavení trhlin... to bude jenom pro mě velice těžké... kdyby tady byl Satoshi, určitě by měl 32 nápadů, ale já na to budu potřebovat více času... zklamaně jsem odpověděla

Myamoto Usagi

Podívala jsem se na ni trochu vyčítavě. Sakuro, prosím, oslovuj mě normálně...a nebut tak sebekritičná, veřím, že něco skvělého vymyslíš. Pokusila jsem se o povzbudivý úsměv. Jestli je vše připraveno začneme s rozhlášením rozkazů, čím dříve, tím lépe. Pak bych mohla zkusit kontaktovat hollow vesníčku a zjistit, jak jsou na tom.....kdyby se jim podařilo najít ty vědce, měli by jsme poté v ruce aspon jeden trumf....
Na chvilku jsem se zamyslela a na mé tváři se na okamžik mihl lehce nepřítomný výraz. Přestala jsem myšlenkami předbýhat a pohledem jsem se obrátila zpět k Sakuře. Ved mě. Naznačila jsem jí i rukou, aby jsme již vyrazily k místu, kde se dají všichni v Seireitei kontaktovat.

Sakura
Mya mi povolila stále ji oslovovat Mya, což mě hodně potěšila a trochu jsem se začervenala. Dobře, M-Myo. řekla jsem s úsměvem Tak pojďme. řekla jsem a pomyslela jsem si Musím si věřit! Musím pomoci Mye! Nemůžu být neustále závislá na Satoshim! vnitřně jsem se povzbuzovala a začala jsem přemýšlet během toho, když jsme stoupali na horní plošinu.

Hlášení:
Kapitánko Myamoto. Ten hluk způsobili vězni. A nějak se dostali ven. S kapitánem Hosentsu je zkusíme pochytat. Ale prosím upozorněte ostatní divize, aby se měli na pozoru.

Ryuuka

Objevil jsem se v kasárnách 12. divize s jasným cílem, od té chvíle, co jsem se vrátil z mise, jsem byl naprosto dezorientovaný, žádný kapitán, kromě Myamoto tacihou a všichni se ztráceli. Měl jsem toho dost, kapitánka něco řešila, ale bezemě, připadal jsem si prostě bezcený, ale copak jsem mohl něco dělat? Nevěděl jsem o tom nic, no, hodlal jsem to napravit tím, že si osobně zajdu sem. Vešel jsem do budovy a hledal Sakuru. Vlastně jsem jí nemusel nikdy hledat, ona vždy našla mě.

Shizuro

Do vysílačky:
Kapitáne Hosentsu. Tady Shizuro. Můžete prosím někoho poslat do čtvrté divize? Aby nám poslali jednoho nebo dva mediky. Díky.

Haruka
Přes všechen ten shon, který tady probíhal jsem byla připravena na jakoukoliv pomoc a tak jsem byla v plné pohotovosti. Když jsem prováděla prohlídku, objevil se Hotetsu-taichou. Dobrý den, Hotetsu-taichou, máte nějaké přání? zeptala jsem se ucitvě

Ryuuka

Při cestě po dvanácté divizi se mi z vysílačky ozvala zpráva, kterou posílal Shizuro. Poslechl jsem si tedy co mě lna srdci a přiložil vysílačku těsně k ústům. "Jsem ve dvanácté divizi, nemám koho poslat, nějak to zařiď. Máš to na starost." Pověděl jsem mu a dal vysílačku zpět pod haori. Pak se objevila Haruka. Samozřejmě jsem jí znal z dob, kdy mne jedenáctá divize operovala. "Dobrý den, potřebuju od Vás jistou drobnost." Řekl jsem jí svým temným hlasem ala Darth Vader a otázal se. "Může mi sakra někdo tady říct, co se to tady děje? jsem tu asi dvě hodiny od doby, kdy jsem se vrátil z mise. Všechno je tu naruby, nikdo tu není, je tu jen Myamoto taichou. Všechno podniká bezemě a to se mi nelíbí. Chctěl jsem vymyslet kontruktivní plán, ale to by mi musel někdo říct, co se tu do prčic děje. Všechno, co im řekli je jen to, že se z ničeho nic ztrácejí lidé a taky že půlku Seireitei málem vymlátil jeden Shinigami. Proč mám pocit, že toho vím nějak málo?"

(Škoda, že neodpovídám za Suzaku nebo Satoshiho (sakra, fakt těch postav mám moc xD), to bych se krásně vyřádil na "konstruktivním plánu" xD)

Haruka
Vyslechla jsem pečlivě, co měl kapitán na srdci. Jsem si jistá, že Usagi-taichou má ke všemu důvod. snažila jsem se ji hájit. Ale jsou teď se Sakurou nahoře, tak možná byste se jí mohl otázat sám, ale opravdu nevím, zdali nebudou chtít být nerušeny. vyjádřila jsem obavu.

Ryuuka

Vyslechl jsem si, co mi Haruka řekla a podrbal se na vlasech. "Nesmysl." Prohlásil jsem svým temným hláskem a dodal. "Pokud budu stále na té hranici, že nic nebudu vědět, tak těžko pomůžu Seireitei!" Hned poté jsem se vydal krokem vpřed a pronesl. "Veďte mě prosím." Měl jsem rozhodně v plánu se podílet na vedení. Možná si Myamoto taichou myslela, že to zvládne sama, ale já jsem nesnášel pocit bezmoci, nic neděleat.

Haruka
Dobrá tedy, prosím následujte mě. řekla jsem a vyrazili jsme stejnou cestou, jako šla Sakura s Myou. Snad se na mě Saku-chi nebude zlobit... trochu jsem se sama polekala, ale věřila jsem, že to, co dělám, je správné.

Tak, teď musíme počkat na Myu =)

Vysílačka:
Kapitáne Hosentsu. Myslím, že vím, jak konečně pomoci a nesedět na zadku. Ale musíte tu být do dvou minut déle je nezdržím.

Haruka
Uslyšela jsem, že Ryuukovi byla podána zpráva Měl byste jít, Hotetsu-taicho. Takto jistě pomůžete Soul Society nejvíce. řekla jsem a usmála se Jste přece jenom lepší v bojování, než v jednání. dodala jsem

Ryuuka Hosentsu

Po cestě za kapitánkou deváté divize jsem uslyšel chrčet svojí vysílačku, jako by někdo nabíral signál. Poté se ozval Shizurův hlas, sdělil mi něco o nesezení na prdeli, to jsem ignoroval, nějak mě to nezajímalo, měl jsem teď v plánu prostě něco jiného, ale ty dvě minuty, to se mi líbilo. "Možná máte pravdu. Nicméně, nebyl jsem informován o tom, že by bylo s kým bojovat." Pronesl jsem k ní, mávnul a zmizel svým nejrychlejším Shunpem.

Myamoto Usagi

Na delší chvilku jsem se zamyslela a tak jsem zůstala stát. Vypadala jsem spíše jako v tranzu a při pohledu na mě se možná Sakura mohla začít bát o můj zdravotní či duševní stav, ale já byla v pořádku, aspon tak jak může mrtví člověk v pořádku být. Mezitím se mi ovšem po spojení všech znalostí, pravděpodobností a informací, které jsem měla doposud k dizpozici, zrodil v hlavě plán.
Když jsem byla spokojená se svým výtvorem, konečně jsem opět zaostřila a začala řádně vnímat okolí. Překvapeně jsem nadzvedla jedno obočí, když jsem zjistila, že se mi na haori usadila slabá vrstvička prachu. Chvíle je opravdu relativní pojem.............nebo tu mají moc prašno... Rukou jsem se oprášila a omluvně jsem se podívala na Sakuru.