Strašidelný dům uprostřed lesa

Stařenka

se na Firela jen usmála. Ani mu neodpověděla, stejně věděla, že za chvíli ji nebude moc poslouchat. Nechá si to třeba na později.

Firel -> Najednou jsi ucítil, jako by to v tobě bublalo. Jako by čaj zabublal a rozběhl se ti žilami postupně do celého těla. V puse jsi cítil jeho hořkou a zároveň sladkou chuť a celé tělo tě tak nějak začínalo bolet a pálit uvnitř. Babička se k tobě přesunula a tobě se zdálo, že nad tebe umístila ruce a začala tě... léčit kidem? Nebo rozhodně něco tomu velice podobného.

Fujikage Kunimatsu
Totálně nepochopil co se zrovna těd před jeho očima začalo dít. Babička nejdřív Firela otrávila a teď ho léčí ? CO to je za logiku ? Co se to tu sakra děje ? Svůj čaj radši hned odložil sice byl dobrý, ale ještě nechce umřít.

Stařenka

"Jen se neboj, panáčku, dělám to pro jeho dobro," řekla úplně s klidem. Firel cítil, jako bolest a mravenčení dosáhly vrcholu, a potom začaly postupně opadávat. Začínal se cítit opravdu dobře... líp než kdykoli v poslední době. Babička ho ještě stále léčila, na tváři měla spokojený úsměv.

Firel
Tohle bylo celkem..... Rychlý Pomyslel jsem si hned po tom co mi to ustupující bolest povolila.
Pokud by se mi povedlo dostat tu látku která tohle zpusobuje do dvanácté divize na důkldné proveření mohla by se z místních kytek vyklubat jedinečná zásoba prudkých jedů.....
Z jakých bilinek že je ten čaj? Dostal jsem ze sebe po chvíli přemáhání.
Mohli by jsme jich totiž pár nasbírat kdyby jsme věděli jak vypadají.

Akisha Shihomaru

Jen seděla, poslouchala, pila a rozhlížela se kolem sebe a snažila se rozpoznávat některé bylinky. Když uviděla, co se děje s Firelem a co dělá stařenka, chtěla z počátku zakročit, ale pak se jí to zdálo zbytečné a nechala stařenku, aby se o to postarala. Však ona určitě ví co dělá, ale něco se mi na tom stejně nezdá
"Myslím, že ty bylinky, co si měl nejdou tak snadno najít. Teda aspoň si to myslím. Nikdy jsem o bylinkách co by způsobyli tohle neslyšela."

Stařenka

se jen vědoucně usmívala, ale neodpověděla. Asi si chtěla své tajemství nechat pro sebe. Kývla směrem k Akishe, jako by chtěla dát najevo, že jim tajemství hledání těchhle bylin neprozradí ať se jim to líbí nebo ne.
"Jsi velice podivný, panáčku. Jsi vyléčený od jedu! A ty se ptáš, z čeho byl protijed místo aby ses radoval," zasmála se trochu a nalila Firelovi normální čaj, aby se mohl posilnit.

Firel
Jsem rád, ale ptal jsem se spíše z čeho byl ten jed.
Potom jsem se zamyšleně podíval do dalšího čaje.
A pokud tím jeden byla samota...pochybuju že ho to odstranilo tak lehce.....
Posadil jsem se a pustil se do čaje. Později se pokusím zjistit něco o zdejších rostlinách v knihovně.

Stařenka

"No, hádám, že jsi ho měl z nějakého zvláštního ovoce, a už jsi ho měl v těle dost dlouho," usmála se na Firela. "Byl nejvyšší čas s ním něco udělat, následky by nebyly pěkné..." dodala. Sledovala vás spokojeně, jak pijete čaj. "Zdržíte se přes noc?" optala se potom mile.

Akisha Shihomaru

Nic neříkala, pila jen čaj a pozorovala ostatní. Když se nás stařenka optala zda tady zůstaneme na noc. Čaj je dobrý, stařenka milá a venku mlha a tma, takže bychom moc daleko nedošly. Podle mě bychom tu měli zůstat.
Řekla jsem si v duchu. "Venku je mlha, takže bychom asi daleko nedošly." Zopakovala jsem to ve zkrácené verzi nahlas a podívala se na Firela.

Firel
Heh,takže jed z divného ovoce? No, čekal jsem od těch magických jablek něco....více magického. Vzpoměl jsem si jak jsme před pár měsíci ši ke stejné věži a cestou si dali se skupinou pár jablek.
V tom případě vím o pár dalších kteří na tom budou pravděpodobně stejně jako já. A pokud by vám to nevadilo rádi by jsme zůstali přez noc. Opětoval jsem úsměv a trochu se zasnil.

Stařenka

"Budu ráda, že mám jednou společnost. Udělám nějakou večeři, zatím se uložte. Je to tu dost bezpečné, nemusíte čekat žádné noční přepadení nebo něco podobného," ujistila vás a někam se odbelhala.

A... já zapomněla na Koi :-D

Koi měla své pochybnosti o této ženě, ale vicekapitáni jí zřejmě důvěřovali a to bylo rozhodující... i když nevěřila moc ani jim. Měla od přírody svou vlastní hlavu. Za chvíli po babičce se zvedla ze země a zamířila ven, do tmy.

Akisha Shihomaru

Povzdechla jsem si, vstala a když jsem si všimla, že Koi, nebo jak se jmenuje odchází. Zapřemýšlela jsem, jestli půjdu za ní nebo zůstanu, ale nakonec jsem se rozhodla, že tady zůstanu. Odebrala jsem se do kouta, usadila jsem se, opřela se o zeď a dívala se po ostatních. Po chvíli jsem zavřela oči a ubrala se za Rose.

Fujikae Kunimatsu
Jed z ovoce ? Hmm asi se začnu jedům věnovat pořádně. Koi se někde vypařila, byla pěkně podivná. Chvíli jsem měl nutkání tam jít taky ale to mě přešlo ale byl bych velice nerad kdyby se jí něco stalo tak jsem se posunul opřel se o zeď a začal se věnovat okolním reaitsu jestli ji nehrozí nebezpečí.

Firel
Nebude vadit když se usídlím na noc venku? Mám rád výhled na hvězdy.
Pomalu jsem se odbelhával ke dveřím a potom někam ven. Tam jsem vyskočil na větev ve špičce stromu s dobrým výhledem na měsíc a relaxoval. Babička nam dá vedět až připraví něco k večeři.
Potom by jsme jí měli s něčím pomoct.... Pomyslel jsem si.

Firel -> Venku se zdálo všechno poklidné a tiché, tedy kromě toho, že to bylo dost děsivé, houkala sova a děly se další věci, které navozovaly strašidelnou atmosféru. Začal jsi ale poznávat, že toto místo je teď opravdu bezpečnější a přátelštější, než bývalo. Pod sebou, schovanou ve stínu domu, jsi cítil Koi, která asi dělala to samé jako ty.

Stařenka

se vrátila zanedlouho. Nenesla žádné jídlo nebo talíře, nýbrž něco, co vypadalo skoro jako kouzelný nápoj. Kouřilo se z toho, mělo to prapodivné barvy, plavaly v tom jakési kousky bylinek a kdoví čeho a velice pěkně to vonělo.
"Tohle bude lepší než jakékoli jídlo, dejte na mě panáčkové," usmívala se a nedala najevo, že by si všimla, že tady dva z hostů chybí. Asi je nehodlala volat, nebyla přece jejich máma.

Akisha Shihomaru

Otevřela jsem oči a dívala se na ten nápoj, co stařenka přinesla. Opravdu moc hezky voněl. Usmála jsem se na ni mila a řekla jsem. "Jste opravdu moc laskavá." Přisedla jsem blíž a vzala si to co stařenka nabýzela. Přičichla jsem a ochutnala.

Stařenka

se usmála na Akishu.
"V dnešních dobách si musí lidé pomáhat, jinak to s námi půjde z kopce mnohem rychleji," poznamenala. "Dlouho jsem musela dumat, než se mi podařilo uvařit takovýhle nápoj, ale věř mi, že ho budete potřebovat. Raději vám ho dám i s sebou, přestože ho nemám moc a ingredience je těžké najít. Budete ho ale potřebovat mnohem víc než já... a pokud vám nepomůže, tak mně už teprv ne..." Její hlas se vytratil, jakoby do zamyšlení.

Firel
Čekal jsem na stromě nějakou chvilku a potom jsem seskočil dolů.
Potichu jsem se přikradl dovnitř a uviděl jak stařenku drží zajímavý nápoj.
Opravdu vám nemůžeme nějak oplatit vaší laskavost? Zeptal jsem se stařenky.

Stařenka

se vážně usmála na Firela.
"Opravte náš svět. Pro nás pro všechny. Snad vám tahle šťávička aspoň trochu pomůže..." řekla celkem záhadně. Potom se zvedla, zakřupala klouby a pomalu se šinula k něčemu, co vypadalo jako její matrace na zemi.

Fujikage
Se počas rozhovoru jaksi tak zapřemýšlel až usnul, a taky celkem slušně chrápal ty celodenní fušky ho zmohli. Zdálo se mu co může u té věže být tak strašného od nejrůznějších blbostí po ty nejvážnější věci.

Akisha Shihomaru

Při pití toho záhádného nápoje nebo co to bylo, jsem přemýšlela.
Pak jsem se podívala na podkapitány. "Neměly bychom to venku hlídat, jestli tu přespíme??? Myslím tím, že bychom se mohly venku střídat. Nějak se mi to okolí nezdá."Navrhla jsem jim.

Firel
Co ten nápoj má vlastně dělat?
Zeptal jsem se stařenky a sledoval jak Akisha upíjí.
Potom Akisha navrhla hlídání venku. Chtěl jsem se ihned vydat ven ale to bych nesyšel odpověď stařenky.
Jestli tě to uklidní můžu kolem domu vytvořit několik bariér které by izolovali naše reiatsu. Nebo to venku hlídat osobně. Odpověděl jsem Akishe.

Akisha Shihomaru

"Ty bariéry nejsou špatný nápad, ale nechám to na vás, fukutaicho...Kdyby se něco dělo tak mě přijďte vzbudit." Vstala jsem a poodešla do rohu, kde jsem se zase posadila, opřela se o zeď a zavřela oči. Chtěla jsem alespoň na chvíli usnout.

Stařenka

"Neznám učenou hatmatilku, panáčku," usmála se na Firela, "ale asi by se to dalo říct tak, že ti ten lék pomáhá se nerozpadnout, i když tě vzduch kolem trhá na kusy." Víc k tomu neřekla, například jestli už to zkoušela, na kom, a jak vlastně přišla na výrobu takového lektvaru...
Nicméně, je to lektvar, který zabrání tomu, aby se shinigamimu nebo nějaké jiné spirituální bytosti stalo to, co se stalo Aukishirovi. Vy už jste se napili, takže nějakou dobu nejste v nebezpečí, pokud teda nepolezete vyloženě někam, kde není možné přežít. A pokud někomu dáte napít, tak to na něj bude mít ten efekt. Takže ho neztraťte, bude se možná hodit a můžete někomu zachránit život :-)

Firel
Na okamžik jsem pouze zíral na stařenku.
Takhle přesně umřel jeden můj kamarád při poslední misi sem na západ. Myslíte že by to pomohlo i našim schopnostem? Ty se tam totiž tak trochu nedají použít.
Hned na to jsem se taky napil toho zázraku a pokračoval.
Jdu ven vytvořit trochu těch bariér. Pavděpodobně nebude třeba nikoho budit, jen na změnu hlídky.
Vyšel jsem před dům a začal tvořit klasickou bariéru v podobě, obří, světle modré krychle.
Bakudo 26. kyokko. Maskoval jsem bariéru která se zatím tvořila a naše reiatsu, takže dům byl normálně vidět.