Ubytovna

Nemyslím, že to potřebuje komentář :-)

Yuki Yaname

Eeeh asi tridsiatka? dvatsať trojka? hmm počkaj už viem devätnástka. Povedala som a bola som trocha bledá v tvári.. keď chceš tak si u mňa môžeš dať aj čaj.. ja ho budem potrebovať určite. Zamumlala som že mi bolo sotva rozumieť a čakala som kým tam dojdeme.

Gojo Ichiro

Takže devatenáct? Jsi si jistá? Přestože Yuki zněla docela jistě, byl jsem na pochybách. Opravdu ví, kde bydlí? Heh. No asi budu muset to svoje fajnové pití něčím ředit nebo to jen tak nenabízet. No co se dá dělat, ne každý vydrží co já. Vzpomněl jsem si na své začátky s alkoholem a musel se usmát. Soutěže v pití těch podřaných nápojů každý den, pořádání Tour de Hospoda každý sudý týden, občas i lichý a občas dokonce několikrát týdně. Sám teď ani nevím, kde jsem na to sháněl peníze. Ale tyto věci jsou minulostí. Již žádné patoky, žádné bezdůvodné, nadměrné pití. Teď jen pro pozvednutí nálady. Během mého uvažování jsme dorazili k číslu 19.
Tak jsme tady madam. Postavil jsem Yuki před sebe. Čaj si určitě dám...rád.

Yuki Yaname

ďakujem. Povedala som s úsmevom a nahmatala som vo vrecku klúče, trvalo mi asi tri minúty kým som našla ten správny aj keď som mala na klúčenke len tri, potom mi chvíľu trvalo kým sa mi ho podarilo pichnúť do klúčovej dierky a odomknúť dvere, Vošla som dnu a zabočila som do kúta kde som mala kávovar, napustila som doň vodu a nejak sa mi tam aj podaril dať sáčok s kávou, zapla som ho a po tom som sa nejak dotrepala na postel kde som si sadla a pošúchala si hlavu, bol tam tiež malí stolík hneď pri posteli a niečo ako stolička vedla neho.

Na plácku před ubytovnou se objevil nějaký statný chlapík. Byl plešatý a po pravdě vypadal hodně jako závodní vzpěrač. Přišel sem zřejmě z doja a zdálo se, že je dost rozzuřený, žílu na čele měl naběhlou a supěl.
"Všichni! Všichni nástup, okamžitě!" začal řvát burácivým hlasem, div to nevysklilo okna v přízemí.

Gojo Ichiro

Už jsem se těšil na čaj. Docela jsem cestou na něj dostal chuť. Plášť jsem pověsil na věšák, jenž se mi záhadným způsobem připletl do cesty. Posadil se na zem a začal cítit omamnou vůni. Hmm, takže nakonec káva. No co, nevadí
Vtom se začal ozývat řev, že máme všichni nastoupit.
Eh? Skočím se tam podívat. Hodil jsem na sebe plášť a vyrazil ven, dveře jsem nechal jen přivřené, ať se mohu vrátit. Nenápadně jsem se snažil vykouknout zpoza rohu. Jelikož jsem měl ovšem klobouk, tak si mě dotyčný musel určitě všimnout. Hehe, plešatá vopička.
Vydal jsem se zpátky na pokoj, ovšem nyní již poněkud rychlejším tempem. Vrazil jsem do dveří a začal vysvětlovat co se děje.
Hele, je tam nějaký chlápek, vypadá dost naštvaně. Raději bychom si měli pohnout. Rychle do sebe tu kávu nasyp, vařit to nemá cenu. Jen ať trošičku vystřízlivíš. Vytáhl jsem sáček z kávovaru, přičemž jsem si popálil ruku. Rychle jsem se jej snažil roztrhnout. Nešlo to.
Sakra z čeho to dělaj? Ten výzkumný institut by měl raději řešti tyhle problémy. Nakonec jsem musel vytáhnout Zanpakuto a sáček rozříznout. Na honem. Začal jsem sypat kávu Yuri přímo do pusy.

Yuki Yaname

Chvíľu mi trvalo kým som pochopila čo robí no už bolo neskoro nejak reagovať. BAKAA!!!! HORÚCE !!! Zrevala som a rýchlo som ho od seba odkopla, vybehla som k umývadlu a poriadne som si tam vypláchla ústa. Eh nemala som náhodou robiť čaj? zašomrala som si po chvíľke no po tom som radšej vyšla z izby a s dosť mizernou náladou som si nastúpila k nejakému plešatému týpkovi. Prosím nemohli by ste to nejak urýchliť nie je mi zrovna najlepšie. Zahundrala som potichu a čakala som čo sa vlastne bude diať.

Gojo Ichiro

Vyšel jsem za Yuki a při nástupu se postavil vedle ní. Nyní začalo saké působit doopravdy. Zrovna teď to muselo přijít. Stál jsem a mírně, z mého pohledu, jsem se kymácel. Zíral na plešatce s otevřenou pusou a něco si pohvizdoval. Jelikož kromě nás dvou s Yuki stáli téměř všichni v pozoru, bylo jasné, že nejsme zrovna v nejlepší kondici.

Muž

se rozhlížel po studentech. Procházel kolem nich a díval se na ně nasupeně.
"Takže!" zařval, když se snad konečně seběhli všichni. "Teď mi řeknete, kdo tak zřídil dojo... a žádný vymlouvání, viník se přihlásí, nebo si mě nepřejte!" vřískal s žílou pulzující na plešce.

Gojo Ichiro

Do...jo. Do...jo. Začal jsem si stále opakovat.
Mohu mít dotaz? Nečekal jsem na odpověď a rovnou se začal ptát.Kdo vůbec jsi, že tady po nás hulákáš? Jestli to máš na starost, tak si to tam máš hlídat ne? Pronesl jsem povýšeným hlasem a doufal, že se ostatní přidají. Nepřidali. Těkal jsem pohledem od jednoho k druhému, ale nenacházel podporu.
Až za chvíli mi došlo, co jsem zrovna vyřkl. Sklonil jsem tedy hlavu a čekal na trest.

Yuki Yaname

Aké Dojo? zívla som si poriadne nasilu s veľkým UAAAH. V žiadnom som nebola bože prečo si na to nemôže dávať pozor? mrmlala som si sama pre seba takým šeptom že to možno ani nebolo počuť.

Shizuka Hotake

Jdu po chodbě, koukám z okna a vydím zničené Dojo. Tam se muselo něco stát. pomyslel jsem si, když v tom jsem viděl Ichira a Yuki jak stáli naproti plešatého týpka. To je ten opičák z Doja. Pomyslel jsem si a přišel jsem knim. Co se tu děje? Asi jde tu o to Dojo, že? Je pěkně zřízené, už víte kdo to udělal? řekl jsem a díval jsem se na opilou Yuki a potom na plešatého týpka.

Ganseki-sensei

obrátil krví podlité oči k Shizukovi.
"Co o tom víš?!" štěkl na něj.

Yuki Yaname

Gomene Ganseki-sensei. povedala som s veľkým dôrazom na to sensei. Ale ja vážne neviem o čom hovoríte.. môžete ma prosím pustiť do izby? chcela by som si spraviť šálku teplého čaju. Povedala som a pošúchala som si hlavu.

Gojo Ichiro

Plešatá opička měla zřejmě až moc velký vztek, takže se mi trest nějakým způsobme vyhl. Tím jsem opět nabral sebedůvěru. Opět se napřímil a začal na něj zírat.
No přesně tak, Gurmáne Ganněco-sensei. Zapletl se mi jazyk.Vůbec jsme tam nebyli. Jen jsme šli sem na čaj, a vy nás tady vyslýcháte. Zkuste se podívat také někam jinam. Podíval jsem se na Shizuku a zamával. Přitom jsem se zubil a vykláněl zpoza plešounka.

Shizuka Hotake

Nic moc o tom nevím, pouze jsem to viděl z okna. Dvě velké díry naproti sobě ve stěnách. řekl jsem plešounovy a poté jsem se usmál na Ichira, na ty jeho ksichty co dělal za plešounem. Poté jsem se koukl na Yuki a promluvil. Yuki prosím tě udělala bys mi také čaj? Děkuji. usmál jsem se a koukl opět na plešouna. Zkoušeli jste vystopovat reiatsu?

Ganseki-sensei

"Fajn, dal jsem vám šanci se přiznat!" zařval. "Jelikož jste to neudělali, víte, co vás čeká!" Podíval se na Yuki a Ichira. "Hlavně vás dva..." Nelíbilo se mu, jak s ním mluvili. "Všichni mazejte běhat třista koleček okolo Akademie. A žádný shunpo, jasný?! Kdo je neudělá nebo bude podvádět, půjde... roztřídit Sklad!" Vyslovil to tak, že jste hned poznali, že to není jen tak nějaký sklad, ale Sklad! s velkým S. Nevěděli jste, co je na tom Skladu tak zvláštního, že je s velkým S, ale znělo to dost výhružně.

Gojo Ichiro

Sklonil jsem hlavu. Ten trest mi přišel poměrně přehnaný, navíc když jsme nic neudělali. ALe co už. Rozkazy jsou rozkazy.
Nevím jak vy, ale já si to chci co nejrychleji odbýt. Až to doběhneme, tak se někde sejdeme. Určitě s sebou přinesu hádejte co. Usmál jsme se a zamával. Dal jsem se do mírného poklusu a přitom si přidržoval katanu. Prvních několik desíte kol bylo v pořádku, ovšem přibližně v polovině mi začaly docházet síly.
Kontroluje nás nebo ne? Mám se na to vykašlat? Ale přece jen rozkaz je rozkaz. Opřel jsem se o zeď a odpočíval. Připadalo mi to, že síly nabírám asi pět minut, ovšem denní doba se již značně posunula kupředu.
Tak a jde se pokračovat. Alespoň se procvičím. Zbylých 150 kol bylo jako noční můra. Sípal jsem a měl jsem sucho v ústech, jako bych běžel po nějaké poušti. Ovšem nevzdával jsem se. Po dokončení trestu jsem uvažoval, zdali jít do postele. Hned mi ovšem došlo, že situace by se mohla opakovat. Zajdu tedy odpočívat na tréninkové prostranství. Tam snad nikdo nebude.

Shizuka Hotake

Zadíval jsem se na Ichira, jak mizí po schodech pryč běhat kolečka. Poté jsem se otočil na plešouna a promluvil. Dobře, ale mohla by Yuki zůstat. Nevypadá dobře, měla by si odpočinout. Navíc je zesláblá po zranění. Koukl jsem se na Yuki a poté opět na plešouna. Klidně to za ní odběhám. dořekl jsem a čekal na vyjádření plešouna.

Ganseki-sensei

"Jak za ni?! Pro tebe to platí taky, co si myslíš!" rozkřikl se na Shizuku. "A jestli ty jsi zraněná, mazej na ošetřovnu, co tady ještě okouníš?!" oslovil potom Yuki.

Shizuka Hotake

Můžu ji tam aspoň odnést, není v dobrém stavu aby tam došla sama. dořekl jsem a pomyslel jsem si. Ten plešoun asi vstal levou nohou. Zajímalo by mě kdy, půjde zkontrolovat ty stopy reiatsu. Asi se tam ještě zastavím a zjistím to, aspoň si to procvičím. Čekal jsem na vyjádření plešouna.

Ganseki-sensei

čekal, že ta holka něco řekne, ale mlčela.
"No dobře, ale pak ty kolečna!" zavrčel tedy.

Yuki Yaname

Trochu tupo som sa na nich pozerala no po tom ma chcel ten týpek.. buď jeho brat alebo on nevedela som to presne keďže sa hrozne podobali. čo čo čo počkať.. nemám náladu na .. eh háadky. zazývala som. Ale.. neviem o žiadnom Doju.. ani som nemala kedy tam ísť. Povedala som trocha naštvane. Ganseki-sensei prepáčte ale ja ani neviem čo sa v Doju stalo. Povedala som unavene a mala som sto chutí niekoho nakopať do prdele.

Spoiler:

Shizuka Hotake

Yuki, pojd vemu tě na ošetřovnu. Tam ti to rameno dají lépe dopořádku. řekl jsem. Šel jsem k Yuki její ruku dal kolem moji hlavy abych ji podepřel. A šli jsme směrem na ošetřovnu. Pak jsem si pomyslel. Takže Ganseki-sensei. Divné jméno, ale nemusel na nás tak řvát. Mohl klidně to reiatsu vystopovat, kdyby se mu chtělo, ale radši to svede na nás studenty.