Tréninkové prostranství

Gojo Ichiro

Když si Yuki vzala láhev do ruky začal jsem kolem poskakovat a tleskat, jako indián při nějakém rituálu.
Na ex, na ex, na ex.
Po té, co se Yuki napila jsem ještě chvíli poskakoval kolem jako v tranzu. Měl jsem zavřené oči, takže jsem okolní svět nevnímal. Probralo mě až malé šťouchnutí.
Ehm?Podíval jsem se do láhve. Teda nic moc no.Říkal jsem na ex, a ty jsi nechala. Holt to budu muset za tebe dopít. Hehe.Přiložil jsem láhev k ústům a celý obsah vypil na několik loků. Vždycky jsem si myslel, že vydržím víc než ostatní, ale aby si každý jen lokl a láhev odložil? To se mi ještě nestalo.
Po chvíli jsem konečně začal cítit účinky. Nebyl jsem opilý, jen se mi příjemně točila hlava. Tak co chutná aspoň?

Yuki Yaname

Pomaly som k nemu pootočila hlavu. Hlava sa mi trocha motala a ja som cítila ako na mňa doliehajú tie účinky. Do tváre sa mi vyhrnula červeň a ja som sa naňho divne pozrela. Hej ty.. Vynikajúce saké.. alebo čo to vlastne je. Povedala som v podnapitom stave a po tom som sa len uškrnula.

Yuki Yaname

a..ta..na.. eh. vyšlo zo mňa ale radšej som to neskúšala znova a tak som si len s povzdychom sadla na zem. Bolo vidieť že čo sa týka pitia saké tak mi to nerobí moc dobre a celkovo po tom blúznim.

Shizuka Hotake

Sledoval jse rozhovor mezi Ichirem a Yuki. Po Ichirově pálence se slehla zem. A já si chtěl taky dát. pomyslel jsem si. Vstal jsem a odešel směrem pryč z tréninkového prostranství. Čuste, jdu na ubytovnu. řekl jsem a odešel jsem.

Masahiro Hotake

Podíval jsem se na bratra jak odchází. Počkej na mě jdu stebou. Zavolal jsem na bratra a rozloučil jsem se s ostatníma. Tak se tu mějte. Šel jsem za bratrem pomalímy kroky a přitom pozoroval nebe. Říkal jsem si jak je klidné a mírumilovné. Po podívání se na nebe jsme s bratrem byly už pryč.

Yuki Yaname

Satee..sate... povedala som trocha priopilo a po tom som sa trocha začervenala.. hee ty .. mi ešte dlžíš večeru za to že si ma poranil. Povedala som pri čom som ukázala niekde smerom na Shizuka a dúfala som že je to z tých dvoch práve ten proti ktorému som bojovala, a ty mi dlžíš odvoz do ubytovne. povedala som trocha nasomúrene Ichirovi a unavene som zývla.

Gojo Ichiro

Zatočil jsem se kolem do kolečka a přitom dělal zvláštní zvuky připomínající souložícího brouka. Odvoz? A jak? He? Mám nápad.
Přiřítil jsem se k Yuki a hodil si ji přes rameno. Mohlo by se zdát, že se ji snažím unést, ovšem nikdo zde nebyl. Rozešel jsem se ke dveřím a poté směr ubytovna. Před každým rohem jsem se zastavil a vykoukl, jako bych byl na důležité misi, na níž mě nikdo nesmí spatřit.
Tak, na jaký pokoj to bude? Řekl jsem, když jsme se blížili k ubytovně.

Firel
Přišel jsem na cvičiště. Nikde jsem nikoho neviděl tak jsem si sedl na zem, před sebe položil svojí flétnu a začal s technikou Jinzen.
Jelikož nenosím svůj odznak podkapitána tak by si mě každý mohl lehce zplést se studentem akademie.

Gojo Ichiro

Vyčerpaný k smrti jsem dorazil na tréninkové prostranství. Doufal jsem, že zde nikdo nebude. Ovšem již se zde někdo nacházel. Nacházel se zde nějaký shinigami s bílým pláštěm. Vypadal, že by mohl být z Akademie, ovšem nikdy jsem ho zde nezahlédl. Nejspíš meditoval, ovšem místo zanpakuto měl před sebou flétnu.
Zvláštní, že nemá katanu.
Párkrát jsem kolem něj prošel a zkoušel, jestli opravdu nevnímá. Mával jsem mu před očima, šklebil se na něj, ale nic. Raději jsem to vzdal a kousek poodešel. Tam jsem spadl na zem a nehýbal se. Byl jsem příliš vyčerpaný, než abych stihl při pádu alespoň vykřiknout. Vůbec jsem se nehýbal.

Firel
Po chvilce meditace V jinzenu jsem začal vnímat okolí, Kousek ode mě jsem ucítil reiatsu nějakého hodně zmohlého shinigamiho.
Neotevřel jsem oči, jenom jsem se usmál a zeptal jsem se ho.
To si zůstal v akademii sám? Nebo vás tu pobíhá víc? Nečekal jsem že by odpoveděl jelikož vypadal že dnešní noc přečká tam kde leží, ale jeho odpoved jsem potřeboval když už jsem se rozhodl dát nováčkům lekci kida.

Gojo Ichiro

Snažil jsem se pousmát. Byl jsem naprosto vyčerpaný. Na dálkové behy nejsem stavěn. Já vlastně nejsem stavěn na žádné běhy. Jedině zaječí běhy. Ty si dám rád s omáčkou. A brusinkama samozřejmě.
K...kdo jsi? Pár nás tu...běhá. Musíme. Ale nevím proč. Nějaký plešatý chlápek nám to...nařídil. Já...už musím mami. Šlo vidět, že mluvím zcesty, ovšem jak se říká, na každém šprochu pravdy trochu.

Firel
Aha. Vidím že ty si úplně K.O. takže tě nebudu zatěžovat tím aby jsi mi pomohl sehnat ostatní.
Navíc hádám že od tud stejně jen tak neodejdešm, takže tě tu můžu nechat.
na otázku kdo jsem jsem zatím neodpověděl, chtěl jsem si nechat to překvapení na později až se shromáždí všichni.
Kde je tedy ten plešatý chlápek? Zeptal jsem se a pomalu se zvedal.

Gojo Ichiro

Naposledy jsem ho viděl u ubytovny. Možná tam ještě bude. Ale bacha ať tě neoslepí odraz od jeho plešky. Usmál jsem se, načež jsem se snažil zvednout na rukách. Chvíli to trvalo, ale nakonec jsem vstanul.
Půjdu s tebou. Nějak to zvládnu. Ještě by ses ztratil. Mimochodem na co potřebuješ osatní? Když jsem to dořekl, tak jsem se lekl. Snad se nerozbila. Začal jsem si prohledávat oblečení. Nakonec jsem našel láhev s nápisem "Poslední tažení". Nacházela se v ní pálenka, jak jinak. Trošku jsem se napil. Zdálo se mi, že mám hned více energie, ale bylo mi jasné, že to tak není. Sotva jsem se držel na nohou. Přesto jsem se vydal šoupavým krokem k ubytovně.
Pojď za mnou.

Masahiro Hotake

Došel jsem na tréninkové prostranství. Viděl jsem tam Ichira jak jde směrem ke mě s shinigamim. Čau Ichiro, co tu děláš s tím shinigamim? řekl jsem a vážně jsem se tvářil. Podle reiatsu, které z něj cítím je tak na úrovni podkapitána. Není to žádný student, zajímá mě co tady chce na akademii. pomyslel jsem si a koukl se na shinigamiho a promluvil jsem. Kdo jsi? Neznám nikoho ze studentů, kdo by měl tak obrovské reiatsu. A vážným pohledem jsem se na něj díval.

Firel
Uvidíš. Odpověděl jsem na otázku na co potřebuju ostatní.
Potom jsem byl zřejmě odhalen dalším shinigamim který přišel a rovnou rozpoznal moje reiatsu.
Představím se později. Ted by jsem rád našel ostatní studenty akademie. A dříve než skončí nehybně na zemi vyčerpáni běháním. Ved mě.
Následoval jsem onoho smrtelně vyčerpaného shinigamiho a doufal jsem, že na ubytovnách bude onen plešatý chlápek.

Shizuka Hotake

Došel jsem konečně na tréninkové prostranství. Viděl jsem bratra, Ichira a také shinigamiho, který mi byl povědomý. Jeho reatsu bylo na úrovni podkapitána. Přišel jsem k nim a promluvil. Zdarec Hiro a Ichiro, kam jdete? usmíval jsem se. poté jsem se obrátil na povědomého shinigamiho. Jste mi povědomý, nejste náhodou podkapitán 5. divize?

Masahiro Hotake

Myslím, že tě neslyšely. Ale ten chlápek shromažďuje studenty, něco se bude dít. řekl jsem bratrovy. Pojď jdeme za nimi.

Shizuka Hotake

Nad hlavou se mi ukázala kapička jak je v anime zvykem. No dobře, to jdou zase na ubytovnu. Ichiro chce asi umřít nebo co? dořekl jsem a přiblble jsem se zasmál. Tak jdeme na ubytovnu za něma. řekl jsem a vydali jsme se na ubytovnu.

Firel
Když už jsem měl za sebou takový pěkný konvoj nováčků doufal jsem že neudělají nějakej trapnej forek a nechají mě tady na ně čekat věčnost.
Postavil jsem se doprostřed prostranctví a čekal až se všichni čtyři nějak seskupí.
V pravé ruce jsem měl svojí flétnu kterou jsem protáčel mezi prsty.

Gojo Ichiro

Na prostranství jsem dorazil pohroužen do svých myšlenek. Zastavil jsem se až o zástupce. Rukou jsem naznačil, že se omlouvám a udělal pár kroků dozadu.

Shizuka Hotake

Došel jsem opět na prostranství a čekal co se bude dít dál. Koukal jsem na podkapitána co se chystá udělat.

Masahiro Hotake

Kráčel jsem za bratrem pak jsem si sednul vedle něj a čekal s nudným výrazem nato co se bude dít.

Firel
Pouze tři? Možná nakonec dojde i k praxi.
Bakudo 26. Chvíli klidu. Kyokko
Neváhal jsem a pomalou chůzí začal skupinku předemnou obcházet abych se zachvíli mohl objěvit za nimi.
Ještě před tím než jsem se dostal až příliž podezřele blízko jsem se jich všech zeptal.
Kdo ví co se nyní děje?
Abych jim dal menší nápovědu párkrát jsem při svém pohybu zalomil světlo tak aby to mohli zaznamenat.

Gojo Ichiro

Absolutně nic jsem neviděl. Prostě *prsk* a už tma. Jako by praskla ta veliká žárovka, co se nám všem každý den proháněla nad hlavou.
Jsi úchyl ve službách páté divize a chceš nás znásilnit? Případně jsi skvělý kuchař a máme hádat, co jsi uvařil podle čichu a chuti. Pokud ano, tak měj na paměti, že rajčata nejím.