6. divize, rezidence klanu Kuchiki

Izumi Razaki

Neřekl jsem ani slovo. Viděl jsem to mimořádně skepticky... málokdo si schovává důkazy co ho můžou usvědčit ve svém pokoji... přesto to stálo možná za pokus. Koncentroval jsem silné reiatsu do ruky a začal s ní pomalu projíždět kritická místa. V případě tajného místa nebo skrýše by materiál měl jiné vlastnosti...

Izumi Razaki

Tohle nemělo cenu... možná bylo na čase si promluvit přímo s ním... ale zase jsem se nechtěl pouštět do nějakého zastrašování... prozatím jsem prohledával pokoj. Nechtěl jsem však číst soukomou poštu nebo tak něco. To mi přišlo odporné... i tohle bylo nepříjemné... bylo mi to značně proti srsti...

Suki Taiketo

Její kaštanové očka se doslova rozzářily, když potkala kapitána Yasumara, který měl očividně někam naspěch. Suki byla ráda, že ho vidí, Yasumaru byl pro ní vzor, skvělý kapitán, přesně takový jaký si myslela, že by měl dobrý kapitán být. Možná se zdálo, že Sukiin pohled na něj byl trochu přitažený za vlasy, vžďyť ho přeci tolik nezná, ale ona už to tak cítila a neměla důvod o něm přemýšlet jinak.
"Taicho!" přivětivě se usmála a než se stačila nadechnout k dalši reakci, byl ji zadán úkol. "Rozumím taicho, ráda pomůžu." pousmála se a pak se pomalým krokem vydala k pokoji Shouchiho-san, v kterém se měl nacházet Izumi Razaki.
Decentně zaklepala a pak pomalu otevřela dveře a nakoukla do pokoje.
"Zdravím, jsem Suki Taiketo, podkapitánka 6.divize.. Posílá mě kapitán Yasumaru a ráda s něčím pomůžu, pokud potřebujete." zazubila se mile a pohlédla na něj.

Izumi Razaki

Otočil jsem se a uviděl tam stát nějakou shinigami... představila se jako podkapitánka 6té divize. Zřejmě byla nová, neznal jsem jí z porad... zvedl jsem se ze země. Ehm... velice mě těší, jsem Izumi Razaki, podkapitán 3. divize... řekl jsem co nejzdvořileji jsem uměl. Popravdě tu provádím vyšetřování, snažím se rozluštit starý případ týkající se vaší divize. A tenhle "Souchi" je do tohoto případu zapleten

Suki Taiketo

"Aha.." hlesla zamyšleně, byla přeci jenom nová a moc v těchto věcech ještě přehled neměla. "Ráda s vyšetřováním pomůžu, pokud budu moci být nějak nápomocna a kde vůbec začneme a co přesně hledáme.. Nějaké usvědčující dokumenty?"řekla a pohlédla na něj, pak se lehce usmála.. Možná se na první pohled zdálo, že je až moc horlivá, ale to už k ní patřilo, dokázala se rychle pro něco nadchnout. Suki byla tak ráda, že se do něčeho může zapojit a zapomenout na problémy a starosti, které jí momentálně tížily a nedaly spát.

Razaki

Sám si nejsem jistý... je to uzavřený případ, který sem znovu otevřel, protože nevěřím tomu, že se stal tak jak se stal... a jelikož je dávno uzavřený tak hledat nové důkazy bude zřejmě obtížné... řekl jsem
Jediné co mám k dispozici je seznam lidí, kteří s tím měli něco společného a opravdu nevěřím tomu, že by někdo z nich byl natolik hloupý, aby si nechal důkazy v pokoji...

Suki Taiketo

Zlehka se kousla do rtu a pomyslela si něco o hledání jehle v kupce sena.Tak to bude asi trošku problém..
"Možná je to hloupé, ale ten kdo se staral o zahlazení důkazů si mohl myslet to samé, že se nebudeme zatěžovat hledat na tak zřejmých místech jako jsou pokoje, které jsou lehce přístupné.. Takže by tam klidně mohly být, když kromě seznamu nemáte žádné další vodítko.." dořekla zamyšleně."Ale je to samozřejmě jen a jen na vás, s čímkoliv pro co se rozhodnete vám pomůžu, tak jak mi nařídil kapitán Yasumaru." pousmála se a když vyslovila Yasumarovo jméno bylo cítit, jak moc k němu vzhlíží jako k autoritě.

Razaki

Poškrábal jsem se na bradě... ostatně v něčem měla pravdu... jiné vodítko jsem neměl... asi jsem musel pokračovat ve svém pátrání...
No zřejmě máte pravdu... lepší sledovat nepravděpodobnou stopu, než nemít žádnou... řekl jsem
Podíval jsem se, kde další je na tom listu...

Suki Taiketo
Suki se jen lehce pousmála a přikývla na znamení souhlasu, mezitím čekala jaký bude verdikt a čí jméno zazní. Představa, že se někomu budou probírat ve věcech jí sice nepřišla moc příjemná, ale nic jiného jim nespíš nezbývalo, když Razaki neměl víc než tento papír.
"Pravděpodobně bych o tom věděla víc, když se to týká divize, ale jsem tu nová.." dodala pak jen..

Izumi Razaki

No... vypadá to, že je třeba promluvit si s dalšími lidmy... Ostatně vy ani pořádně moc nevíte o co tu jde, že? zeptal jsem se... ono těžko pomáhat když shinigami neví s čím...
No zkrátka jde o to, že tu je jeden chlapec, který je obviněn z několikanásobné vraždy... ale on tvrdí, že byl napaden a musel svoje druhy pobít v sebeobraně... to je verze zkrácená verze...

Suki Taiketo

Vyslechla Razakiho a lehce přikývla. "Chápu...A máte nějaké jména? Jsem tu sice krátce, ale mohla bych o nich něco vědět.."dořekla v marné snaze pomoct, opravdu chtěla, rozhodně jí to zabíralo čas, takže nemusela myslet na Akia a ten podivný výraz v jeho očích, který Suki pronásledoval..

Izumi Razaki

Mám tu list se jmény... Rozhodně si s nimi hodlám promluvit... ale pokud bych vás směl požádat, zkuste něco najít tady... víte, rád bych s nimi promluvil sám... lehce jsem se usmál... Ale pokud máte něco důležitějšího k práci nemusíte se tu zdržovat...

Suki Taiketo

Mile se na Razakiho usmála. "Samozřejmě, vás chápu.. Ráda pomůžu a porozhlédnu se tady v tomto pokoji po něčem, co by se hodilo.." Hlesla a její kaštanové očka začaly automaticky rentgenovat pokoj. Nebyla si jistá, co přesně hledá, ale rozhodně by to měl být nějaký důkaz, nějaká věc.. Buď usvědčující nebo naopak..

Izumi Razaki

Velice vám děkuji pokusil jsem opětovat úsměv. Vrátím se jen co si s někým promluvím... řekl jsem a pomalým krokem se vzdálil... jednoho z těch na listu jsem znal od vidění a věděl jsem, kde sídlý... rozhodl jsem se na něj počkat v jeho pokoji...

Suki Taiketo

"Samozřejmě, hodně štěstí." pousmála se mile a dál pokračovala v prohlížení pokoje. Na první pohled tu jako v každém obyčejném pokoji nebylo nic zajímavého, u čeho by si hned řekla: Há! To je ten důkaz! ba naopak, nebyla si úplně jistá, kde a jak začít.
Pomalu přešla k šuplíkům a dřevěnému stolu, otevřela jeden z mnoha a začala se jim prohrabovat. Popravdě nedělalo jí to moc dobře, nahlížet a neoprávněně se hrabat v něčím soukromí, ale bylo to nezbytně nutné. Našla zde nějaké dopisy, některé stále schované v obálkách a pár bezvýznamných předmětů. Dopisy odložila stranou a pak otevřela další šuplík... Nalezla mnoho fotek, některé osoby dokonce poznávala, ale zatím nic, co by přímo souviselo s případem...
Když otevřela třetí šuplík, málem jí porazilo. Uvnitř šuplíku se nacházelo cosi ostudného..A zápach to byl pořádný..
"Smradlavé fusekle!" vykřikla a rychle šuplík přibouchla. Pak ještě pár minut nevěřícně klečela u podezřelého šuplíku s ještě podezřelejším obsahem. Suki si byla stoprocentně jistá, že uvnitř již zmiňované šuplíku, žije nějaké malé a možná i docela sympatické zvířatko, které si v tomto hnízdečku s nelibým pachem vytvořilo svůj domov. Úplně viděla toho malého tvorečka, který každý večer ulehá mezi ponožky..
Poté co se uklidnila z tak intenzivního zážitku, pokračovala ve šmejdění. Její ruka pomalu sáhla k poslednímu šuplíku, s očekáváním a tichými prosbami ho otevírala a tiše doufala, že v něm najde něco, co Razakimu opravdu pomůže..

Izumi Razaki

Čekal jsem v pokoji Tamiko Emi a čekal zda se někdy objeví... Byl čas na rozhovor. Rozhovor, na který hned tak nezapomene... Seděl jsem tam, nehybně už skoro hodinu... Promýšlel jsem detaily svého plánu... a ať se Yasumaru pro mě za mě třeba postaví na hlavu... v jeho divizi něco smrdí...

Suki -> našla jsi hodně artefaktů pokoje, ve kterém žil samotný muž, ale nic doopravdy užitečného. V tom posledním šuplíku byla mimochodem vysušená banánová slupka...

Razaki -> Tamiko se ve svém pokoji v kasárnách často nevyskytoval, ale náhoda (yeah, right :-D) tomu chtěla a on zrovna dnes přišel, protože byl den v měsíci, kdy pravidelně leštil všechny své zbraně, z nichž některé měl uskladněné tady, protože mu manželka zakázala si je vzít domů, jelikož by se děti mohly pořezat. Vrazil bodře dovnitř a všiml si tě.
"Aaaa, Razaki-san! Rád tě zase jednou vidím! Čemu vděčím za tohle nečekanou návštěvu?!" vykřikl vesele.

Suki Taiketo

Když otevřela poslední šuplík, neubránila se pocitu zklamání, který jí popadl. Nacházela se tam jen obyčejná slupka od banánu. To, že má rád banány, Razakimu bude asi k ničemu... Hlesla si v duchu pro sebe s lehce ironickým úšklebkem.
Nakonec se ještě podívala pod polštář a prozkoumala malou komodu v rohu pokoje, avšak ani tam se nenacházelo nic interesantního. S nejistým obličejem pak pohlédla ke dveřím.
"To jsem tedy moc nepomohla.." zamumlala si a postavila se na nohy.
Byla trochu nejistá, nevěděla co si dál počít. Razaki zatím vyslýchal ostatní a bylo možné, že mu to bude trvat dlouho, zato ona už byla hotová, protože nic dalšího se v pokoji neobjevilo. Rozhodla se tedy, že počká, přeci jenom Razaki bude třeba chtít pomoci s něčím dalším až se vrátí. Navíc, kapitán Yasumaru říkal, ať jsem Razakimu k dispozici..
Po chvilce ticha, kdy se snažila si utřídit myšlenky, pohlédla ven z okna. Její mysl jí opět donutila se vrátit k zážitkům z posledních dnů. Suki trápilo, že se boje nemohla zúčastnit a tím podpořit ostatní shinigami.. Ale záchrany Akia samozřejmě nelitovala, její pocity byly sice pořád smíšené.. Nedokázala plně říct, jestli má dojem, že je to jen její přítel, nebo tuto hranici už překročila. Každopádně se k tomu stále musela vracet, den co den.. Na hrozivý výjev, kdy bezvládně ležel na zemi, na pocit náhlého štěstí, když zase otevřel oči a na podivné mrazení, když jí vzal do náručí..
Akio, proč ses tak díval? Chtěl jsi mi tím říct, že už se neuvidíme?

Izumi Razaki

Ahoj... mám na tebe pár otázek... řekl jsem takovým tím vážným hlasem, aby hned od začátku pochopil, že tohle není sociální návštěvu...
Pamatuješ se, na osobu jménem "Suo Seiko" ? zeptal jsem se dost vážně

Izumi Razaki

Tak mě teď velice dobře poslouchej... vím, že to byla na něj bouda... a taky vím, že NĚKDO za to může... a taky vím, že ty o tom něco víš... a taky chci, abys mi naprosto přesně rozumněl jednu věc... Suo Seiko, je můj syn... což by ti mohlo napovědět, jak daleko, jsem ochotnej zajít.. řekl jsem smrtelně vážně a úmyslně u toho vypustil trochu reiatsu