Trosky onsenu

Ryuuka Hosentsu

"Ty taky příteli." to už nemohl slyšet, ale přes to jsem to vypustil z úst. Lehce jsem se pousmál. "Tak jdeme na to!" s úsměvem jsem prohlásil. Byl jsem maximálně koncentrovaný a soustředěný na útok nepřítele. "šance, že je oba odrazím je 1:100, ale já miluju přesilové boje, nezbývá nic jiného než je oba zadržet na dobu dostatečnou, aby mohla vrchní kapitánka někoho poslat, případě přijít osobně" Povídal jsem si vduchu a zvažoval situaci.

Yuki

Hado no #33! Z jeho rukou vyšlehla obrovská rudá koule, rozhodně větší, než má být obvyklé kido této úrovně. Koule letěla směrem, kde byli předtím ukryti shinigami. Jeho oči doslova toužili po hře na kočku a myš.

dead wind napsal:
Hado no #33!

PS: Winde nechtěl si náhodou napsat Hado no #31? Protože rudá koule je Shakkahō (31) a 33 je Sōkatsui.

Ryuuka Hosentsu

Hned po tom, co jsem uslyšel, jak vyslovil Hado, tak jsem z kouře udělal tři bleskové kroky vlevo. Abych nebyl pozadu s protiútokem, rozhodl jsem se vystřelit směšný bezvýznamný varovný výstřel aby mě podcenil. "Hado no #4! Byakurai!" z prstu na pravé ruce mi vyletěl zářicí průměrný bílý blesk plný reiatsu. "Tak uvidíme, co umí. Musím postřehnout jeho pohyby a podle toho se také zařídit k souboji." prohlásil jsem pro sebe vduchu. Mezitím co blesk letěl z levé ruky na Yukiho, tak jsem jedním okem sledoval Newerminda a jeho reakci s tím, že v pravé ruce svírám rukojeť své Zanpakutou.

Darui

Byl jsme kouske od souboje když vtom jsem ucítil nově příchozí raetsu ... a já semnou trhl do strany a zároven jsem se otočil ,abych se kouknul co se děje ... Viděl jsem nějakou postavu co drží newermindovi dýku na krku .. Že by nám už někdo pomohl ??? ... zeptal jsem se v duchu a pozoroval jsem osoby z dálky .. moje mise uhánějící se k 1. divizi prozatím skončila .. snažil jsem se na dálku rozpoznat co to je za týpka z jaké divize pomocí jeho černého shinigami robě

Yuki
Byakurai proletěl okolo Yukiho, který se mu lehce vyhnul. Jeho oči v tom okamžiku sklouzli k jeho zanpakuto, avšak než se stačil nadát, Newermind již byl pod kudlou. Držel v ruce svou zanpakuto, která měla opravdu zvláštní tvar. Její čepel směřovala k Ryuukovi. Jednou rukou se podrbal opět na krku. Zvláštní setkání, že? Povzdechl si ironicky. Co je rychlejší? Má zanpakuto, nebo tvůje dýka? Uchechtl se směrem k novému nepříteli.

Ryuukovi mezitím došlo, že jeho zanpakuto něco vystřeluje, takže je nejspíše stejným rukojmím jako Newermind.

Ryuuka Hosentsu

"Zdá se, že to dokázal. Díky bohu." Oddychl jsem si. "Teď bychom je snad měli zvládnout." Prohlásil jsem vduchu a dál přihlížel na situaci. Kdyby se náhodou někdo z nepřátel o něco pokusil, tak jsem byl připraven zaútočit.

Newermind Irenami

Keď ma tougou chytil, začal som sa smiať. Myslíš že mu na mne záleží ? Mýliš sa, mi nie sme ako vy, obetujeme svoj život aby žil druhý. Naše životy patria nášmu pánovi. No tak zabi ma. povedal som. Po chvíli som ho udrel lakťom do brucha v snahe že sa vyslobodím.

Ryuuka Hosentsu

"Tak snadné to mít nebude" povzdychl jsem si opět v duchu. Hned jak jsem postřehl jeho podrbání se na krku, tak jsem prohlásil "Bakudo no #39! Enkosen!". Nic jiného než se tomu postavit mi nezbývalo. Navíc, kdybych zase utekl, tak bych nezjistil jaký má rozsah sil, jak je tato technika silná a jestli je lehce zastavitelná.

Tougou

"Hmmm..." počítal s tím, že mu rukojmí bude k ničemu, ale chtěl to prostě zkusit. Když Newermind uhodil loktem do jeho ochranné košile z tvrdé kůže, jen na něj stoicky pohlédl. Takové laciné triky už zkoušelo rukojmích... "Máš pravdu, nejste jako my a já hodlám ten rozdíl mezi námi zachovat. Nicméně, protože mi už zdá se k ničemu nejsi..." Kostnatou rukou stiskl místo na Newermindově rameni a ten se bezvládně svezl na zem, paralyzovaný. "No, nevadí. Můžeš mi teď říct, co tu děláš? Jestli jsi tak hloupý, že se sám pokoušíš napadnout Seireitei, tak se asi budu muset zasmát..." pronesl Tougou směrem k nepříteli. Všiml si, že Ryuuka si vytvořil kidou bariéru... i když pochyboval, že mu to k něčemu bude. Rozdíl mezi jeho reiatsu a reiatsu nepřítele byl nesmírný.

Yuki

Říct vám, co tu dělám? Eh, já na vyjednávání nikdy nebyl. Z ničeho nic vyskočí ohromnou silou do vzduchu, kde se udrží pomocí pomocí spirituální částic. Následně se ozve prapodivný zvuk z onsenu, který normálně připomíná zvonek. Záhy skupinu zahalilo světlo, jelikož onsen doslova explodoval. Jeho podklady se začali vznášet vzduchem, stejně tak jako obrovská kouřová clona. Yuki byl pryč.

Darui

Je po všem ?? .. řekl jsem si a měl jsem dilema jeslti bežet do 1. divize a nebo bežet kním .. vybral jsem si druhou možnost a za pomocí shunpa jsem se oběvil u té skupinky ... A zíral jsem na Tougoua byl jsem dá se říct vedle Ryuuky a pak to bouchlo

Tougou

na nic nečekal. Popadl Newerminda a zdrhl. Daruiho a Ryuuku tam nechal... snad byli dost rychlí a taky utekli včas před výbuchem. Čekal opodál, než se usadil prach. Nepřítelovo reiatsu podle očekávání nikde necítil. Porozhlížel se po těch dvou, jestli přežili. Nějací svědci by se určitě hodili...

Darui

Splách mě proud prachu a hlavně kouře nato jsem byl od výbuchu dál .... Pomalu jsem se vynořil z kouře a ohlížel jsem se za Ryuukem jestli je v pořádku

Ryuuka Hosentsu

Výbuchu jsem uhl (dále jen odshunpnul) snadno. Má energie byla skoro nedotčená, jelikož jsem nebyl vůbec zasažen. Až se prach ustálil, oslovil jsem 3rd seata 1. divize "Snad je po všem, ještě bychom měli prozkoumat zříceniny Onsenu a přijít na to, na jakém principu byl ten výbuch." Prohlásil jsem s oddychem. "Yare, yare. Jsem zvědav, kdo bude platit škody za výbuch." zamyslel jsem se nad totálním nesmyslem. "Děkujeme třetí důstojníku za pomoc, nicméně spolubojovník je zraněný. Musím ho odvést do nemocnice ve čtvrté divizi." Promluvil jsem na třetího důstojníka první divize, sebral na záda Darui a rychlejšímy kroky šel přímo směrem ke kasárnám 4. divize. "Mimochodem, jak se vlastně jmenuješ? Ani v tréninkovém prostranství jsem se tě na to tuším nezeptal. Já jsem Hosentsu Ryuuka, zkráceně jen Ryuu." Slušně se dotázal Daruia.

Tougou

Než stihl ty dva požádat, aby mu řekli svá jména a dostavili se za vrchní kapitánkou, kde povědí vše, co se tu odehrálo, už byli pryč. Zamračil se. Bude se muset později zeptat v nemocnici. S bezvládným Newermindem na zádech došel do trosek onsenu, aby, jak Ryuuka poznamenal, zjistil, co se dalo, o výbuchu. Když nezjistil ani ň, vydal se i se svou zátěží do vězení.

O chvíli později se na místo výbuchu dostavila jednotka z tajných sborů druhé divizi. Byli zahaleni celý v černém, jak mají ve zvyku. Bylo jich zhruba deset z niž jeden měl na ruce červený pásek, označující velitele skupiny. Ten následně udal rozkazy a všichni opět zmizeli. Nemohlo to trvat víc, jak minutu...

---------------------------------------------------------------------------------------------

Yoshiro

Společně s Genmou dorazil na místo. Svoji zanpakuto už měl připravenou v ruce. Zastavil se a sledoval místo, kde by se každou chvíli měla otevřít brána. "Zmiz odtud...Ale zůstaň v dosahu.." Promluvil dost vážně ke Genmovi a ještě pevněji sevřel svoji zanpakuto. "Vypadá to, že to bude dost velký...Možná to sám nezvládnu.." Postavil se do obraného postoje.

Yoshiro

Kolem Yoshira vytrysklo bílé reiatsu. Odrazil se a vyrazil přímo naproti těm čtyřem s takovým tím typickým Ichigovským křikem. Asi 2 metry před nimi ale zmizel a objevil se za nimi. Sekl proti jednomu a zmizel. Objevil se u dalšího a znovu sekl tak, aby ho to prostě zabilo. Takhle to zopakoval u všech.

Mitoshi
Pomalu ale jistě jsem se v dorpovodu dvou dam blížil k onsenu. Když už jsme byli relativně blízko, nejspíše všichni jsme ucítili že se otevřela ona brána.
Baru-san, Konan-san, poprosil bych vás ať se držíte v zadu. Byl bych velice nerad aby se vám néco stalo. vyzval jsem je kdž jsme byli uź celkem blízko.

Yoshiro -> Ten první umřel, bohužel těm ostatním se moc nechtělo. Ten druhý se uhnul, takže jsi mu usekl ruku a všude kolem se rozstříkla krev, ale nevypadal, že by mu to moc vadilo, hned se po tobě ohnal mečem. Samozřejmě ty už jsi byl pryč, u třetího z nich, ovšem to už byli připravení. Jeden z těch dvou zbývajících nezraněných vykryl tvou ránu a druhý po tobě skoro ve stejnou chvíli sekl svou katanou. Vypadalo to, že ač se zdáli jako řadoví vojáci, tak úplně obyčejní nebudou. Ovšem pořád se jejich rychlost s tou tvou srovnat nemohla.

Baru

nepotřebovala, aby jí to Mitoshi říkal. Sice se cítila docela hloupě, že to vypadá, že tu je jenom jako přítěž, ale zároveň věděla, že ona prostě není bojovník do první linie a lépe udělá, když bude ostatní podporovat třeba kidou útoky odněkud ze střední vzdálenosti. Podívala se po očku po Konan, jak se jí tenhle rozkaz líbí.

Mitoshi
Poprosil bych vás o palebnou podporu řekl jsem ještě předtím než jsme mohli vidět Yoshira jak bojuje.
Když už jsme ho ale viděli tak jsem se pomocí shunpa přesunul za toho samuraje který vykryl Yoshirovu ránu a snažil se ho probodnout skrz na skrz.