2., 5. a 12. divize

Renmaru Houkazaki

Už som mal byť dávno aj dôstojníkom. pomyslím si, keď sa postavím na prašnú pôdu kasární 5. jednotky.
"Nástup 5. jednotky na nádvorí! Pohnite zadkami!" zreval som ako vtedy a dúfal som, že ma aspoň niekto začuje.

Lus Ayazaki

Dlouho bloudím v kasárnách a hledám něco, co by mohla být kancelář kapitána. Nic takového ani nic podobného nenajdu. Povzdechnu si a zastavím se. Mohla bych se vrátit, už na mě určitě čekají. Pomalejším krokem se vydám zpátky na dvůr. Snad najdu vchod na dvůr rychleji než kancelář.

Kasumi Haruka

Ještě aby ne, když už tě znám nějaký ten čas. Zasmála jsem se trochu. Opravdu se na to nedá spoléhat, ale to teď není hlavní starost. Dalo by se to ale jistě řešit i jinak, kdyby nebyli přítomní kapitáni..... Ovšem... snad v Sereiteii bude vždy přítomen alespoň jeden kapitán, mimo vrchní kapitánky. Odpověděla jsem Tsukimu krátce. Pak na mě začala mluvit Akisha. Tobě to ale za vinu nedávám, protože jsi k nám přišla jako nová. Nevěděla jsi co a jak, ale Aki je důstojník a také už je myslím, že dost dlouhou dobu v divizi, aby věděl, jak se v takové chvíli zachovat. Pak jsem se vrátila slovem k Tsukimu. Tsuki, jak by ses zachoval ty, být na Akiho místě, v době bouře. Chtěla jsem vědět, abych se ujistila, že alespoň někdo by dokázal se o to postarat.

Akai Tsuki

Podíval jsem se na kapitánku Jakmile bych zjistil, odkaď přišla rána, pomocí shunpa bych se dostal na to místo. Ikdyž by šlo shunpo špatně ovládat, abych tam byl co nejřív a zastavil bych ty, co utíkali. usmál jsem se Popřípadně bych bojoval a usmál jsem se. Podíval jsem se z okna pak jsem porozlédl po všech co byli v místnosti a dodal jsem Snažil bych se ochránit divizi, co by jen šlo. a teď jsme pozoroval Kuro jak spí.

Aki Maki

I po proslovu kapitánku na ní pořád koukal, když v tom uslyšel podkapitána. "Opravdu jste tak naivní že si myslíte že by jste tam byl rychleji než já...Myslíte ž ejsem n amístě nebyl ihned...?Byl jsem tam ale sám a nevěděl jsem jestli tam nejsou nějaký šílenci, proto jsem je nechal trochu se uklidnit...situaci by jste nevyřešil o moc lépe jak já, nejni moc dobré jít do všeho hrr...jednou kvůli tomu jistě zemřete..." Promluvil a pohlédl na něj, ten chlapík ho začal štvát, všechno to začalo už tím že se usmíval při kárání kapitánky.

Kasumi Haruka

Chtěla jsem cosi říct, po tom co Tsuki domluvil, ale Aki mě předběhl. Po tom, co jsem si ho vyslechla jsem se ke slovu opět dostala já. No Aki, je to pravda, moc se vaše řešení od sebe neliší. A tady nejde o to kdo by tam byl rychleji, ale jak by pak jednal. Sice mohli být mezi vězni, jak ty říkáš šílenci, ale přesto si měl něco udělat. Kdyby došlo na boj, nebyl bys na to přeci sám. Byli tam i stráže a když už ani oni by nic nesvedli, tak Akisha by ti zajisté pomohla. A teď se jistě ptáš, proč tu teď mám spoustu keců k tobě, když tam byli i ti stráže. Na to je jednoduchá odpověď, neboli to, co už jsem říkala, že jsi na místě byl jako nejvyšší a všichni očekávali tvé rozkazy. Co se toho tvého ,,není moc dobré jít do všeho hrr..." Tak to je docela pravda, i když, jsou některé případy, kde musíš jednat rychle a zároveň u toho i rychle přemýšlet. Jinak myslím, že jako podkapitán, Tsuki ví, co dělá. Jinak by se jím přeci nestal. Dívala jsem se na Akiho, ale mluvila jsem klidně. Ale zase, abych tě tu pořád jen neshazovala, dobře jsi udělal alespoň to, že jsi se k věznici dostavil a po chvíli jsi se pokoušel něco dělat. Dodala jsem ještě, a přejela jsem pohledem na Akishu, jestli by náhodou nechtěla něco dodat.

Aki Maki

Pomalu vstal. "Pokud mě omluvíte, půjdu ven...potřebuju si pročistit hlavu, abych nevybouchl...nerad bych zde nikomu ublížil, tedy..." Pohlédl na podkapitána... " Né všem bych nerad ublížil..." Prohlásil docela klidně s očima pozorujíc zemi.

Akai Tsuki

Poslouchal jsem tam pak jejich dohady. Pak Aki prohlásil, že musí jít ven. Upoutal mě jeho pohled, při těch jeho slovech. Usmál jsem se a prohlásil jsem Jen aby to ublížení pak nedopadlo obráceně a pak jsem koukal opět na kapitánku. Kapitánko, kdy tak půjdem hledat ty vězně? a pousmál jsem se na ni.

Akisha Shihomaru

Poslouchala jsem vše co se tady řešilo a když se pak kapitánka podívala na mě jen jsem pokývla hlavou, že nic dodat nechci. Potom jsem se trochu zamyslela. Najednou mě z přemýšlení vytrhl Aki, jak ohlásil, že potřebuje ne vzduch. Zarazil mě ten ton, připomínal mi trochu ten, kterým takhle mluvil ke mě. No nic, nafoukanec si musí pročistít hlavinku, aby vymyslel, jak nám všem komplikovat život. Řekla jsem si v duchu. A jaktobě komplikuje život??? Zeptala se Rose. Ty si to nepamatuješ??? Když jsem přišla do kasáren poprvé, už od prvního slova se mi zdálo, že to bude pěknej id*ot. Odpověděla jsem jí a pak kouklana kapitánku z kapitánky na Akiho a z Akiho na Tsukiho. Podle mého se mi tu bude líbit. Řekla jsem si v duchu a usmála jsem se.

Kasumi Haruka

Akimoto! Vstala jsem ze židle, opřená rukama o stůl jsem se na Akiho rozzlobeně hleděla. Viděla jsem, jak se podíval na Tsukiho. Původně jsem ho chtěla zastavit, ale pak jsem změnila názor.
Tak nic. Běž už radši a doufám, že jsi si něco z dneška zapamatoval.... Chtěla jsem pokračovat, ale v místnosti se objevil oblak černého dýmu, z nějž se ozval něčí hlas. Když už si budeš pročisťovat hlavu, zamysli se taky sám nad sebou.... Příště doufám, že nebudu muset zase něco takového poslouchat.....
Kenshine ksakru, co ty se do toho pleteš? Neřekla jsem ti, že máš bát zticha? Promluvila jsem směrem oblaku dýmu. Ten začal ustupovat a za chvíli místo něj v místnosti stál Kenshin, můj zhmotněný duch zanpakuto. Řekla, taky že se do toho už víc nepletu.... Odvětil a podíval se nejdříve na mě a pak na Akiho s přimhouřeným pohledem. Okamžitě jsem na to zareagovala. Aki, můžeš jít. A přikývla jsem mu.
Když Aki odešel, obrátila jsem se opět k Tsukimu. Zatím to není přesně dáno. Ale v nejbližší době snad. Zamyslela jsem se a pak jsem se znovu vyčítavě podívala na Kenshina.

Akisha Shihomaru

Viděla jsem jak se kapitánka zlobí. Ten Aki je takovej namyšlenec. Když Aki odešel podívala jsem se na kapitánku. "Paní kapitánko, nechci být nejak drzá, ale tenhle Aki si vás........no jak bych to řekla........No zkrátka je na něm vidět, že je mu všechno fuk dokonce i vy a tady poručík a že by nejratši nedělal vůbec nic, nebo se mi to jen zdá?" Řekla jsem jí.

Akai Tsuki

Najednou jsem uviděl oblak a z něho se objevil Kenshin. Usmál jsem se Kenshine, ikdyž jsem tě viděl už pár krát, stále máš originální příchod. a pozoroval jsem ho. Pak řekla kapitánka něco o té misi Dobře, hlavně dejte včas vědět kapitánko pousmál jsem se. Pak jsem se pootočil na Kenshina Kenshine, mám tě pozdravovat od Chun. pak začala mluvit Akisha a poslechl jsem si ji.

Kasumi Haruka

Kenshin bral Tsukiho slova, co se týče jeho příchodu jako kompliment a tak jen k němu kývl krátce hlavou, jako poděkování. Zapoměla jsem, že Tsuki ho už nějakou chvíli neviděl, jinak by věděl, že takhle se poslední dobou objevuje pořád. Tím si můžeš být jistý Tsuki. Odpověděla jsem mu. A pak jsem vyslechla Akishu. Neřekla bych, že mu je všechno fuk. Ale moc si všechno bere a lehce se urazí. Myslím, že nějakou tu svou pýchu má. A že by nejradši nic nedělal? To si myslím, že taky není pravda. On je spíš takový, co má rád, když se něco děje a on to může řešit. I když tohle ale bylo poprvé, od té doby, co se přidal do divize, že se stalo něco s vězni..... ale i přesto jsem od něj očekávala něco víc.... Asi bych neměla tak některé shinigami přeceňovat. Zamyslela jsem se. To bys neměla, ale už to opakuješ po několikátý a přesto to uděláš..... Obrátil se na mě Kenshin a tak jako ,,moudře" a trochu posměšně se na mě podíval. Ehm.... no když už jsi tu, tak se hodláš zapojit do diskuze, jestli to chápu správně. Kenshin jen opět přikývl.

Firel
S mokutem jsme dorazili k Sireitei, od tud jsme šli každý svou cestou, lášení babče jsem si vzal na starost ale napřed jsem musel zajít do 5. divize zjistit jestli mi už nějaký z neustále měnících se kapitánů dal povolení do té knihovny.
Na nádvoří se mezitím divize schromaždovala.
Zase nový kapitán?
Nechtěl jsem se zdržovat ale zařadil jsem se mezi ostatní.

Lus Ayazaki

Konečně dorazím na nádvoří. Zdá se, že už je divize celá. Nastoupím před divizi a prohlédnu si ji. Mezi shinigami zaslechnu nějaké šuškání a trochu znervózním. I když jsem si slova připravovala v hlavě předem, teď jsem nejspíš všechna zapomněla. Já na proslovy a vystupování před větším počtem lidí nikdy nebyla. Z-zdravím... jsem Ayazaki Lus a jsem nová kapitánka páté divize. Vykoktám ze sebe a pousměji se. Víte, já na proslovy nikdy nebyla a tak bych to i rychle ukončila. Určitě máte všichni něco na práci a já vás jen zdržuji. Každopádně, pokud máte nějaké dotazy, ptejte se. Odmlčím se a pohlédnu na ostatní. A ještě bych se chtěla optat, zda má pátá divize podkapitána a ať se mi přihlásí, pokud je zde přítomen, po tom, co tu to ukončím a kdyžtak mu prosím někdo vyřiďte, ať se za mnou staví v kanceláři. Oddechnu si a ještě jednou pohlédnu na ostatní. Pokud nikdo nebude mít dotazy, myslím, že to můžu ukončit.

Akisha Shihomaru

"Dobrá, přece jen ho znáte dýl než já." Řekla jsem. Akisho měla jsi mě poslechnout, když jsem ti říkala, že není takový jak se zdá. Řekla Rose. Vduchu jsem si povzdychla. Máš pravdu dělám si o něm předčasné závěry, ale dám si na něj pozor, nějak mi prostě nesedí. Tobě nesedí nikdo. To není pravda někteří lidi mi vyhovují. Obhajovala jsem se. V tom případě kdo ti vyhovuje??? Zeptala se mě. No, moc lidí tu ještě neznám, tak to ještě pořádně nevím, ale lidi co jsem zatím poznala mi docela sedly. Řekla jsem. A navíc ukončuji tuhle debatu. Oznámila jsem. Jistě už mizím.

Aki Maki

Lehce se pousmál nad výpadem kapitánky a větou podkapitána co měla znamenat něco jako že by při souboji dostal na frak.S lehkým úsměvem nakonec vyšel z místnosti a z kasáren. "Ježiš, tohle je tak trapný...!" Naštvaně kopl do nejblížšího kamínku u něj. "Ano, všichni zde jsou trapný...měl by ses chopit moci avšem jim to vrátit..." Ozvalo se mu v hlavě. "Neboj, též jsem nad tím přemýšlel, ale dej mi čas...brzy překonáme všechny tady..." Pousmál se a vlasy si nechal unášet větrem, šel na cvičiště.

Kasumi Haruka

Přikývla jsem Akishe. Inu, sice ho znám déle, ale od prvního pohledu se můj názor na něj moc nezměnil. A víc už to asi nebudu rozebírat. Usmála jsem se a opět jsem se posadila. Tak to by myslím byla jedna věc. Teď k té druhé a to je už k tobě Akisho. Týká se to toho, o čem jsem se tu už zmínila. Opět budou nejspíš nějaké mise. Pravděpodobně bude mise, týkající se reálného světa a Hueco Mundo... pak to pátrání po vězních... ale potřebujeme taky někoho v Seireiteii..... takže... jak bys to viděla?.... Co by ti tak přišlo nejlepší? Zeptám se Akishi a pohlédnu na ní.

Akisha Shihomaru

Vyslechla jsem si kapitánku a pak jsem se na chvíly zamyslela. "Já bych chtěla jít s vámi, jestli bych mohla." Řekla jsem. Jé moje první mise, to bude úžasné. Řekla jsem v duchu. A moje snad ne? Zeptala se Rose. Ale jistě, Naše první mise. Řekla jsem ji a usmála se.

Kasumi Haruka

Usmála jsem se. Dobře, tak to vypadá, že nám celá divize bude honit za vězni. Řekla jsem trochu žertovně. Ještě jsem se na to chtěla vlastně zeptat Akiho, ale ten tu už není. Zamyslela jsem se. A teď už nevím, jestli je to všechno, co jsem vám chtěla, nebo ne. Už si nepamatuji..... ksakru.... Pak jsem se obrátila na Tsukiho a Akishu. Tak myslím, že jestli nemáte ještě nějaké dotazy, můžete jít zase pokračovat v tom, co jste dělali, než jsem si vás zavolala.

Renmaru Houkazaki

Niekoľko príslušníkov 5. jednotky sa roztrúsilo po nádvorí. Mnohí nevyzerali práve nadšene, a podkapitána stále nikde. Dostal som rozkaz. Zhromaždil som ich čo naviac. Teraz už len čakať na kapitánku.

Akisha Shihomaru

"Ne jiné dotazy už nemám." Řekla jsem a odešla ven z kanceláře. Na téhle schůzi divize jsem si uvědomila, že jsem vybrala dobře. Co si vybrala dobře? Zeptala se Rose. Že jsem vybrala dobře divizi. Odpovědela jsem. Aha. Řekla a ztichla. Šla jsem směrem k věznici abych se podívala jestli nemám s něčím pomoct.

Shounagon Sei

se už podruhé v posedních několika dnech objevila u kasárny 12. divize. Vešla bez pozvání dovnitř a šinula si to hloub a hloub do pracovny kapitána. Vzbuzovala celkem pozornost, ale nevšímala si toho. Potřebovala se Satoshim mluvit.

Sakura
Stále dohlížela nad opravami, když v tom se ji naskytl šokující pohled. Sei-sama?! vykřikla, ale rychle se z letargie dostala Co zde pohledáváte? zeptala se

Shounagon Sei

"Co bych zde pohledávala, hledám Satoshiho!" odsekla kapitánka nějaké kawaii děvčici, která ji oslovila, a hleděla co nejrychleji pokračovat na své cestě, aby to měla conejrychleji za sebou.
(Sorry, já byla přesvědčená, že šel Satoshi zpátky do kasárny :-D)