Slunce, moře, pláž... A pyžamo..

Baru

odlepila pohled od nestoudné děvy, která nesla několik znaků kapitána 13. divize a momentálně podivně potřásala poprsím, a všimla si, že Date-sama se směje jako měsíček na hnoji a očividně nemá tušení, která bije. Bylo to tak hezké... ne, nemohla mu ukázat tu úděsnou scénu u baru a tím zničit jeho nevinnou duši. Řekla tedy:
"Ano, ty vlny! Šumí tak hlasitě..." a otočila se se sugestivním gestem k moři... jen aby spatřila, jak Ruyichi-taichou rozkopává pana Ťunťu. Zdálo se, že nebylo možné užít si den na pláži, aniž by na každém kroku viděla věci, kterých by se neměla žádná slušná dívka dožít.

Yoshiro

Stavěl jsem a stavěl.. Nejdříve to vypadalo jako opičí hlava.. Poté to zase vypadalo jako mužské přirození.. Naštěstí jsem z toho pak vymodeloval něco jako .. Něco co vůbec nevypadalo jako nic reálného.. Chvíli jsem si to prohlížel.. Ne.. Rozkopl jsem to a začal znovu. Ale tentokrát byl čas na promyslení. Řekl jsem, že to bude umělecké dílo, tak to bude umělecké dílo. Nenpadlo mě nic lepšího než udělat písečnou sochu někoho z přítomných. Chvíli jsem se rozhlížel. . Hideki-san..Ne..Jel jsem dál.. Sora-san.. Ne... Yoruichi-taichou.. To nemůžu.. Datel.. ne... AHA!! Přišel jsem na to při podivném pohledu na Baru.. Začal jsem se znovu patlat v písku.

Akio Ukitake

Polonahá dívka se pomalu houpavým krokem vydala k Baru.jelikož byla slušně opilá tak se hloupe usmívala.Baru-chan...Řekne velmi svůdným hláskem.(Představte si naruta v orioke no jutsu)Aiko-Chan se líbí Baru-chan.Řekne opět stejně svůdně a trochu předkloněná se dál pohybuje k Baru.Její bujné prsy se kymácejí ze strany na stranu jako dvě velká kyvadla,nenechajíc žádného normálního muže v klidu.Baruuu-chaaaan...obejměte Aiko-Chan....

Hideki Kanegawa

Sledoval tu eskapádu na venek moudrého kapitána. Bohužel. Zůstal klidným. Spustil Chuck mód na 100 % a teď už byl plně čilý, jen si polehával, přemýšlejíc, s jakými že lidmi to pracuje.

Keikoku

"Komedianti," zabručím si sám pro sebe a zavřu oči. Kymácení vln mi bylo skvělou oporou k tomu, abych usnul, ale nemohl jsem si to na vodě prostě dovolit a mezi ty zvrhlé poustevníky se mi zdaleka nechtělo. Ještě není ani deset hodin a už vyvádí takové opičinky...

Lus Ayazaki

Tiše posedává v koutě baru a popíjí pomerančový džus. Při pohledu na ostatní začla trochu pochybovat o tom, jestli sem měla přijít. nadruhou stranu je to skvělá příležitost proto, aby mohla poznat ostatní jinak, než tak, jak by je běžně potkala. Jakmile dopije pomerančový džus, objedná si svůj oblíbený sypaný černý čaj a dál zkoumá ostatní.

Mitoshi
Kapitána pomalu ale jistě něco zastínilo.
Taichou? zeptal jsem se znovu
Stál jsem tam a díval se na svůj výtvor.
Přes rameno jsem měl hozeného Ishimara v shikaii.

Yoshiro

Zvedl jsem hlavu. Uhm. Chvíli jsem se na to díval. Co to je? Zeptal jsem se poté, vypadalo to strašně. Mishi, říkal jsem umělecký dílo, ne blbost! Neměl jsem u sebe svoji Zanpakuto..Teda, vlastně měl, ale nechtělo se mi pro ní chodit až na to místo, kam jsem si jí schoval, takže jsem tu bestii jen tak zničit nemohl. Musíme pracovat jako tým, chápeš? Jako 6. divize! Ukážeme jim, co v nás je.

Mitoshi
Tohle je pan Ťunťa...
A chcete pracovat jako tým? zeptal jsem a vzal Ishimara druhou rukou.
Pak jsem vyskočil a jemně jím třísknul do písku.
Na místě malé hromádky písku co udělal kapitán byla obrovská hromada velikosti osobního auta.

Firel
Plně jsem se soustředil na namířeni prstu na strom u baru.
Horín. Horín se obvázal kolem stromu a pomalu mě po vodě přibližovak pláži.
Snad mě za tohle nezavřou. Smál jsem se vlastní lenosti přemýšlejíc co mají v baru asi dobrého.

Mokuto Takahiro

Vzal jsem jeden kus a rozbalil ho. Ulomil jsem kousek masa a strčil si ho do pusy. Maso už bylo dodělané Hmm....i bez toho koření je to dobré. Podíval jsem se i na ostatní. Některé jsem vyndal z ohně a zase některé jsem musel obalit dalšími vrstvy listů, protože se propalovali. Hotové maso, stále zabalené, jsem položil na další velký palmový list, těch listů jsem měl kolem sebe plno. Podíval jsem se na všechny okolo. Bylo mi jedno jestli si vezmou, ryb je v moři plno, tak bych dodělal. Jedl jsem i když jsem necítil hlad.

Date

Vlny šumí moc hlasitě? Já skoro nic neslyším. Ať jsem napínal uši jak jsem chtěl, nic jsem neslyšel. Pfůůůůůů. Oddychnu si smutně. Já těm ženským prostě nerozumím. Co pořád chtějí? Pokrčím rameny, když si tohle pomyslím. Avšak to nemá na scénu, které přišla hned po tom. Zvědavě jsem se otočil za hlasem, ale když jem viděl cože se to k Baru hrne, zhrozil jsem se. A...Aki....Akio-tai...cho? Vykoktal jsem překvapením. Právě jsem získal hlavní článek.

Suiren Yoruichi

Když služně opitý Akio Ukitake vyrazil za Baru, z baru se ozval smích. To jsem se jen já neúnavně smála, jak lehké je opít Akia, který potom děla samé blbosti. Je pravda, že jsem v sobě také už měla nějaký ten alkohol, ale pořád jsem tak nějak věděla co dělám.
Hrozně mě pobavil výraz kapitána 9. divize. Když jsem si ho prohlédla lépe, zjistila jsem, že vzadu v kapse u kalhot má nějaký časopis. Huh? Podivila jsem se. Hééééééj Datle...!!! Začala jsem na něj mávat z baru, když v tom jsem si uvědomila, jakže jsem ho vlastně nazvala. ..Ehmmm....teda...Dateee!!!! Co to máš za časopis? Snad ne nový shinigami magazín? Křičela jsem přes půl pláže.

Daisuke Ryusaki

Jednou na obědě se doslechl o nějaké párty na ostrově. Nevěnoval tomu pozornost protože se mu nechtělo tolik mezi lidi ale nemel co delat tak se rozhodl tam příjít. Vzal si normálně kraťasový plavky a jelikož neměl pižamo, tak šel jen v plavkách. Snad to vadit nebude když nemám to pižamo, stejně nevím kde bych ho měl teď shánět.A vyrazil. Když tam dorazil, nevěděl za kým jít. Moc lidí tu neznal a tak šel raději mimo rozruch pod palmy, aby zábavu zatím jen pozoroval.

Yoshiro

Ďábelsky jsem se usmál. Taková hromada písku, z toho se dají udělat divy. Začal jsem tedy opět přemýšlet, co by se z toho dalo vytvořit, protože socha zrzky nejde zrealizovat. Chce to něco originálního. Napadlo mě. Začal jsem tedy přemýšlet. Můj mozek byl právě namáhaný na 100% . Tohle je důležité, jde přeci o čest 6. divize. Řekl jsem, že udělám vele-super-ultra-cool-absolutně-fluffy-kawaiii, takže se z toho prostě vykroutit nemůžu. Pravou rukou jsem si prohrábl vlasy a podíval se po všech přítomných. Už je tu celkem dost lidí. Hned po tom, co to dostavím, udělám to, co plánuju už od doby, co jsem sem přišel ze Seireitei.. Pomyslel jsem si.

Keikoku

Začaly mi po celém těle nabíhat rozčílením žilky a tepny. "HENTAI!" zakřičel jsem na adresu Akia a otec se mohl přichystat na okusení hněvu svého syna. Začala jsem provolávat kido: "Mořský příboj panující vodám, zvedni vody, pohni Měsícem. Zastav koloběh a soustřeď vodu do jednoho místa! Poseidone, vládce moří, vyslyš mou prosbu! Hado no 79. Suikaihou (Otevřená voda)" Na nebi se zahustily mraky a vytvořily jeden černý nad ostrovem. Moře se začalo vzdouvat a kolem ostrova se zvedla hladina o několik pater. Ze vzduchu i od moře na ostrov dopadly masy vody a spláchly, co se dalo. Obzvlášť tedy ten písek na pobřeží. Já jsem pro jistotu stlačil reishi kolem mě a chytil se kartonu mléka, které jsem začal v klidu upíjet.

Aukishiro Mikuzure
Přišel v cool županu sedl si do baru obědnal si 5 flašek saké a sedl si k moři Tak a pustíme se do pití. ovšem po chvíle popíjení ho spláchla voda tak sundal župan pod ním byli samožřejmě plavky a položil župan vedle sebe.

Mitoshi
Chvíli jsem hleděl na vodu, které celkem rychle přibývala.
Tak to ne.... Pan Ťunťa tohle přežije
Mokrá voda, suchý písek. Vedro na pláži je úděsné. Z písku hrad si postavím a kouzlem ho vylepším. Hamabe Jutsu 38 : Fukkatsu Suna Zoo! (Plážová technika 38: Obživení písečné sochy! ) zařval jsem a volnou rukou ukázal na obřího pana Ťunťu.
Z ní vyletěl oranžový paprsek a vletěl do Pana Ťunťi. Země se zatřásla a socha se pohnula. Až překvapivě rychle se postavila přede mě a kapitána a svých šest pahýlů nastavila proti přicházející vlně.

Spoiler:

Lus Ayazaki

Byla tak zabraná pitím svého oblíbeného čaje, že si přívalu vody nevšimla. Díky tomu byla spláchnuta na okraj pláže, kde zůstala ležet. Vypadala při tom jako mrtvola právě vyvrhnutá mořem, faktem však bylo, že jen polehávala a nechtělo se jí vstávat od vln, které jí příjemně běhaly po nohách. Zavřela oči a relaxovala.

Hideki Kanegawa

Chvilku pozoroval dění, než si povzdechnul a přivřel oči. Otevřít se je donutil, až když kapitánka třetí divize velmi hlasitě na někoho volala. Evidentně už jí alkohol taky lezl na mozek. Ještě jsem si všimnul několika nových tváří, než jsem zase zavřel oči.

Yoshiro

Stavěl jsem a stavěl, když v tom najednou.. Do prde.. Dostal jsem vlnou vody po tlamě. Trochu mě spláchla..Skončil jsem. .No radši nechtějte vědět, kde jsem skončil, ale protože jsme v RPG, musím napsat, kde jsem skončil, takže - skončil jsem ležící na mém kapitánském kolegovi Hidekim. Bylo to strašné.. Nic jsem proti němu samozřejmě neměl, ale neználi jsme se na tolik, abychom se po sobě museli válet. Bohužel, byl jsem z vlny trochu omráčený, takže jsem nestíhal reagovat nejrychleji.

Hiboru Baru

Její snaha odvrátit pozornost od ženštiny s charakteristikami jejího kapitána se ukázala jako neúspěšná, Date-sama si všiml a zdál se velmi šokován. Baru skutečně netušila, proč Ukitake-taichou změnil pohlaví, ale očividně chtěl obejmout. Její první myšlenka byla schovat se za Dateho-sama, ale nakonec proč ne... neměla nic proti objímání žen, i když byly polonahé a pochybného původu...
"Dobře, umm... Aiko... chan..." řekla trochu nejistě a krátce ji/ho objala, snad jí to bude stačit.
Jenže v tu chvíli se nad ostrovem zatmělo a Baru zavalila vlna vody zhora. Vůbec neměla tušení, co se děje, nečekala to, takže ji to spláchlo a odneslo kamsi pryč. V růžovém pyžamu s kachýnkama... trapas.

Hideki Kanegawa

Stále ležel na pláži, zavřené oči, vyčkávajíc. Když jen tak ze zvědavosti otevřel oči, všiml si, že je celý mokrý.
Heh? podivil se v hlavě tak nějak tupě. Což o to, tohle ho zase tak moc nepřekvapilo, je tu spousta akčních hrdinů. Co ho skutečně překvapilo byl Yoshiro, očividně stále podnapilý a teď dokonce ležící na něm! na něm!! strašné, ohavné, tolik krásných žen okolo a zrovna já budu cílem.
Zachovej klid, prostě to normálně říci nemohl.
Yoshiro-taicho, skutečně mi lichotí, že o mě projevujete zájem... ale musím vás zklamat... z mé strany toto nečekejte.
Gestem jsem ho vybídl, jestli by nemohl svou hmotnost nemohl přesunout na nějakou příhodnější lokaci a znovu zavřel oči. Skutečně je tu nějaké teplo a stále vzrůstá... až to není hezký.

Yoshiro

Hééé? Podíval jsem se na Hideki-sana dost tupým pohledem. Tady něco nehraje.. Všiml jsem si. Pak se mi divně zakroutily oči a já padl vedle Hidekiho..
Vlna ke mně spláchla jednu plnou flašku saké. Reflexně jsem jí chytil a pevně stiskl. Spása. *Plup* Otevřel jsem jí a hodil to na ex. Teď už jsem o sobě fakt nevěděl. Zvedl jsem se a usmíval se jako naprostej idiot. Kdyby se mě teď někdo asi zeptal na moje jméno, neznal bych odpověď. Mířil jsem k baru, který vlnu jakž takž přežil. Barmani ze 6. divize zachránili co se dalo - tj. většinu. Pomalu jsem dorazil na místo a vzal další láhev saké. Otevřel jsem jí, přičichl k ní.. Šíleně až Jokersky se usmál na barmana ze 6. divize a se zavřenýma očima jsem pronesl - Na zdraví.. A další saké bylo ve mně. Teď už jsem byl ve stavu totální opil... Prostě jsem byl na sra*ky ..

Ano, a tímhle všechno začalo. Pařák byl nehoráznej, takže za chvíli to vypadalo, že se žádná vlna vůbec nekonala a my všichni jsme si znovu mohli užívat ... Párty. Najednou jsem odněkud vytáhl mikrofón na baterky. Slyšte... Uhehehe.. Slyš..te.. Řekl jsem do něj a vyšplhal se na stůl. Vyhlašuji.. Smál jsem se jako totální idiot.. Soutěž v .. V.. V líbání... Jakožto pořadatel.. Mluvil jsem maximálně .. Divně.. Bylo poznat, že už v sobě nějaký ten alkohol mám.. Takže se musíte zúčastnit..

Hiboru Baru

Když voda opadla, Baru prskala a kašlala a když ji to přestalo bavit, rozhlédla se kolem. Zjistila, že neurazila ani deset metrů a zastavila se o nějakou monstrózní písečnou sochu neurčitého tvaru. Nějakému "humummmumm vyhhhlššmhmmm" a podobné, co se linulo po pláži hlasem vzdáleně připomínajícím kapitána šesté divize, nevěnovala pozornost. Musel být na šrot. Och, jak šestá divize klesla, ještě že tu nebyl nikdo z rodu Kuchiki, protože by zaplakal.