Slunce, moře, pláž... A pyžamo..

Keikoku

"Když nepoužijete ochranu, tak se nedivte... Teď vám po světě někde běhá dítě," zasmál jsem se a otočil se k pláži. "A může to být skoro kdokoliv," řekl jsem, nenarážel jsem ani tolik na sebe, i když bych rád.

Hideki Kanegawa

Hmm... vypnul jsem Chuck mód a ve stínu přivřel oči pod nedalekou palmou. Tak nějakto byla jediná smyslu plná věc, která mě napadla.

Akio Ukitake

Takže..takže já jsem táta....V jeho opilé tváři se objeví náznak štěstí...Jsem táta...to to je úžasné...Kopne do sebe posledního oslavného panáka a překročí tak pomyslou hranici únostnosti alkoholu s jakž takž čistou hlavou.A teď pro obecenstvo...jedno slavnostní přestavení.Začne uvolňovat reyoku a připravovat se na kido.Krev z nosu a boule v kalhotách!!!-Boujido no.20.LolitaUdělá to Pufff a jeho tělo obalí jakýsi načervenalý mrak.Chvílise nic neděje.

Keikoku

Pomocí shunpa jsem se dostal co nejdál od zdroje budoucích problémů, až jsem skončil na vodě. Naštěstí skutečně na vodě a ne ve vodě a sledoval jsem, co za Kidou to zase bude. Od něj se dá čekat jen něco zvrhlého...

Akio Ukitake

Obláček červeného dýmu se rozplyne a na místě Akia stojí mladá dívka,né víc než 15 let stará,přesto velmi vyvinutá.Její bujné pevné poprsí je líně klimbalo zakryto jen chabým kousíčkem látky z níž byly vytvořeny plavky.Zbytek děla měla modelovaný snad podle bohyně krásy.Malé ploché bříško,dlouhé hladké nohy.Divka měla dlouhé paže s jemnými chloupky a dlouhé prstíky s pěstěnýmy nechty obvyklé délky. Její tvář byla andělská.Měla hladkou pokožku,malý nosík plné růžové rtíky,velké hnědé oči jako štěně a velmi dlouhé bílé vlasy jenž jí sahaly až po zadek.Bylo na ní vidět že je dosti v lihu.

Mitoshi
Na pláž jsem přišel v oranžových plavkách a v rozeplé bíle košili.
...
...
Voda vedle plováku a Yoshira začala bublat.
Po chvilce se vynořila moje hlava.
Ehm... odbublal jsem si
Taichou? Můžete na chvíli? Potřeboval bych něco zkritizovat. řekl jsem mu a stále se díval jedním směrem
Nemyslíte.... že má.... je celý divný? zeptal jsem se svým klasickým-cool-zabijáckým-drsňáckým-megazordským tónem

Mokuto Takahiro

Byl jsem stále pod vodou. Klesal jsem stále níž a níž ke dnu. V tom jsem narazil na skupinu velkých ryb. Měli tak kolem 2 metru. Zasmál jsem se a voda mi natekla do pusy. Chytl jsem dvě ryby za ocasní ploutve a vší silou jsem se snažil vyplavat na hladinu. Díky rybám, které začli plavat stejným směrem, se mi to povedlo. V momentě už ryby letěli směrem na ostrov. Po chvíli jsem tam doplaval i já a rozhlížel jsem se kde bych si ty ryby uvařil.

Suiren Yoruichi

Škoda. Stačila jen jedna facka a Yoshiro se už probral. Byl najednou zase až moc živý. Nahodila jsem šibalský úsměv a nevinný pohled. Nooo, taková ta preventivní. Pokrčím rameny, ale to už vedle nás vybublá Mitoshi, teda hlavně jeho hlava. No, nebudu vás rušit. Vypláznu na ně jazyk a zmizím ve vodě. Po chvilce se objevím na břehu, jak vylézám z vody. Plovák jsem tam samozřejmě nechala Yoshirovi, kdyby se náhodou znovu rozhodl utopit.

Yoshiro

Než jsem cokoliv stihl udělat, Yoruichi-taichou byla pryč.. Uhum.. Navíc se z vody vynořil můj Fuku-Taichou - Mitoshi. Donutil mě otočit hlavou a podívat se na něco .. Uhm. Vydal jsem ze sebe při pohledu na písečnou cosi.. Co to je? Zeptal jsem se Mitoshiho.

Mitoshi
Socha z písku... konstatoval jsem
Není to poznat? zeptal jsem se
Při stavu vaší opilosti asi opravdu ne...

Hideki Kanegawa

Chuck mód fungoval v úsproném režimu. Tedy zapnutý na nějakých 20 %. V mysli jsem přemítal nad mým nejnovějším plánem ohledně zahrad desáté divize. V hlavě se mi tvořila určitá myšlenka...
Chuck mód 40 % - možnost potichu mluvit.
Na mě se bude dlouho vzpomínat...

Date

Čekal jsem na odpověď, když v tom se ozvalo z dálky nějaké zpívání. Zvědavě jsem otočil hlavou a zjistil jsem, že to jen kapitán 6. divize neumí pít. Otočil jsem se tedy zpět na Baru, která nakonec vykoktala nějaké to oslovení. Mile jsem se na ní usmál a chtěl ji doprovodit k baru, když v tom ukázala na skutečnost, že se šestka topí. Naštěstí už tam běžela naše černovlasá kočka s plovákem. Oddychl jsem si, když jsem nemusel jít zachraňovat šestku já. Raději zachraňuji ženy. Když jsem vrátil pohled zpět na Baru, dost jsem se zarazil. Dokonce jsem ustoupil i o jeden krok dozadu. Její pohled byl děsivý. Ehmmm......děje se něco? Zeptal jsem se nechápavě.

Yoshiro

Mitoshi... Postavíme něco spolu.. Bude to tak extrémně epické, skvělé, úžasné a dokonalé, že po nás po zbytek dne a noci půjdou všechny přítomné ženy ... Řekl jsem zamyšleně a pozoroval přitom sochu.. Bude to .... Epické, skvělé, úžasné a dokonalé .. Dodal jsem ještě zamyšleněji.

Mitoshi
Opravdu? Jste si jistý že to ve vašem podání nebude vypadat jako obří flaška saké nebo obří podobizna nahé ženy? zeptal jsem se Yoshira.
Ale ano, zkusit se to vskutku může

Sora

Z čista jasna jsem se objevila na pláži a semnou i několik lidí z mé divize, kteří táhli jednu bednu s opalovacími krémy a další bednu s kloboučkama nebo kšiltovkama. Zavála jsem s úsměvem na ostatní, kteří se tu už zcela jistě dobře bavili. Zdravííííím, omluvte mé zpoždění. Měli jsme příval nemocných. Tady jsem přinesla nějaké ty opalovací krémy a něco na hlavu. Nechci, aby se hned na začátku někdo spálil, nebo chytil úpal. Dořekla jsem. Shinigami daly bedny do stínu a já šla mezitím správně doplňovat pitný režim.

Spoiler:

Mokuto Takahiro

Našel jsem několik kusů dřeva a donesl jsem je k rybám. Menší kousky klacků jsem zlomil na půlky dal je na sebe. Pak jsem nějaým spůsobem rozdělal oheň, ani nevím jak se mi to povedlo. Když se oheň dost rozhořel tak jsem přiložil větší kusy dřeva. Pak jsem si dal k sobě jednu rybu. Polořil jsem ji na list palmy a postavil jsem se. Vytáhl jsem svou zanpakuto, bez které nikam nechodím, a nasekal jsem rybu na tenké kousky. S kostmi sem si hlavu nelámal, prostě jsem je nechal tak jak jsou. Hlavu jsem vyhodil. Pak jsem několik kousků dal na jeden palmový list a zabalil. Pak jsem ho hodil do ohně. To samé jsem udělal z dalšími kousky. Pak jsem čekal než se to udělá.

Suiren Yoruichi

Když jsem vylézala z vody, několikrát jsem pohodila vlasy, jak to dělají v těch filmech. Do toho ještě vrtět boky, mi také nedělalo žádný problém. No v moři jsem skončila o něco dříve, než jsem plánovala, a tak jsem se rozhodla to zapít. Cestou k baru jsem potkala nově příchozí kapitánku Soru, tak jsem se k ní připojila, protože mířila stejným směrem, a tak jsme obě dvě skončili u baru.

Lus Ayazaki

Už delší dobu sledovala ostatní zpoza palem. Na sobě měla pánskou červeno-černou károvanou delší košili s ohrnutými rukávy a k tomu černé krátké šortky s kapsami. Zatím se jí schováváni evidentně dařilo. Nikdo jí neobjevil. Chvílemi přemýšela, že se vrátí zpátky. Přeci jen, nezná tu nikoho a zatím tady není ani nikdo z divize. Neměla jsem sem chodit. Povzdychne si. Ale když už jsem tady, tak se tu nebudu schovávat. Trochu se pousměje a nenápadně vyleze zpoza palem. Plíživým a nejistým krokem se dostane až k baru, kde si objedná nějaké to nealko a přitom doufá, že jí nikdo nestihl spatřit. Ještě je čas se vypařit!

Yoshiro

Vyskočil jsem na hlavu tý Miotoshiho písečný příšery. Všichni poslouchejte! 6. divize vám právě ukáže, co je to umění! Budete čumět.. Všichni.. Pokud má někdo odvahu nám konkurovat! Zkusit to může! Seskočil jsem dolů a rozkopl tu příšeru, co Mitoshi postavil. Jdem na to. Rozkázal jsem a začal nahrabávat písek na sebe. Ještě jsem v hlavě neměl ani nejmenší představu toho, jak to, co jdeme stavět, bude vypadat...Ale určitě to bude něco cool.

Mitoshi
...
...
Pan....
Pan Ťunťa... šeptl jsem
PAN ŤUNŤA zařval jsem celkem nas*aně na kapitána.
Pak jsem radši ponořil hlavu pod vodu, abych se zchladil.
Zachvíli jsem doplaval k Yoshirov a začal mu pomáhat

Firel
Hrál jsem na flétnu ale něco tomu pořád chybělo. Dlouho jsem přemýšlel co to může být a až pak mi došlo že nemám co nasávat.
Slezl jsem tedy ze sedáku a dopadl na hladinu vody. Vytvořil jsem pod sebou něco jako prkno z kida a přemíšlel jak se bez námahy dostat do baru.
Napadl mě jeden legrační a trhlí způsob ale jeho provedení bylo zrušeno když mitoshi zařval to legrační jméno. Po skončení mého výtlemu jsem začal prstem zaměřovat nějakou palmu v okolí baru.

Hideki Kanegawa

Jeho Chuck mód byl nyní na 80%. Jen tak polehával a pozoroval šestou jednotku a jejího podnapilého kapitána. Několikrát stočil pohled k pár metrům vzdálenému baru, kde postávali kapitánky třetí a čtvrté divize.
Všichni plni elánu, vedro jak v pekle. No... jestli to nebude tím haori. podíval se na bílé oblečení a byl nucen sundat aspoň to. Přivřel jsem oči, podepírajíc se jednou rukou a zase se vrátil v myšlenkách k tomu výtvoru.

Keikoku

Sedl jsem si na vodu a pustil jsem stlačené reishi, abych skončil ve vodě a začal na ní splývat. Pak že kočky nerady vodu... zasmál jsem se v duchu a pozoroval jsem dění na ostrově, sice jen koutkem oka, ale zatím se to párty ani zdaleka neblížilo, a tak nebylo o co přijít.

Baru

si všimla, že to rozptýlení neudrželo Dateho pozornost tak dlouho, jak čekala. Koukla se na něj ještě divněji. Kapitánka třetí divize vnadně běží do vln a on se v klidu obrátí zpátky? Něco nebylo v pořádku. Ale... ani se nezdálo, že by to fotil, a to si Baru byla jista, že něco podobného by si určitě nenechal ujít, kdyby měl foťák, tak její paranoia mírně ustoupila. Ale to pyžamo si zatím stejně radši nesundala.
"É... nic, vůbec nic, ahahaha!" mávala rukou na znamení, že se mu asi něco zdálo, a chtěla zamířit někam, kde by si tedy mohla dát něco k pití, ale tam zahlédla podivnou, téměř nahou ženštinu vysílající lascivní feromony horem dolem, takže se v půlce kroku zarazila. Ty bílé vlasy... začala mít neblahé tušení.

Date

Ty pohledy se čím dál tím více zhoršovaly. Co jsem provedl? Snad si nevšimla...?....Ne nemohla si všimnou. Nikdy si nikdo nevšiml. Uklidňoval jsem se. Snažil jsem se, na sobě nic nedat znát. Pravda byla, že jsem sem opravdu přišel fotit kuriozity a měl jsem na to speciální skrytý fotoaparát v přívěšku.
Když pak Baru začala mávat rukama, oddychl jsem si úplně. Chtěl jsem Baru následovat, ale v půlce kroku se zastavila. Překvapením jsem se musel zeptat. Děje se něco?

Spoiler: