Slunce, moře, pláž... A pyžamo..

Suiren Yoruichi

Jooo, to bys měl. A jen pro zajímavost jsem Suiren, žádný taicho. Napomenula jsem ho opět. Spojila jsem ruce a natáhla jsem je před sebe, čímž se prokřupaly. Pak jsem ruce vrátila k sobě a s šibalským úsměvem se znovu zeptám. Takže? Budeš už mluvit? Zeptám se a začnu ho strašit prsty ve vzduchu. Ještě že jsme na druhé straně ostrova, i když vlastně ostatním může být úplně jedno, co my tady děláme.

Yoshiro

A vy jste lechtivá Tai-... Suiren? Zeptal jsem se trochu rozklepaně a podíval se na ní odvážným pohledem, ale nejlepší obrana je útok ne? Tím jsem se občas řídil. Sice mám kvůli tomu docela dost jizev, ale to je jen takový malý suvenýr z boje.

Suiren Yoruichi

Tak takovou otázku jsem vážně nečekala. Úplně jsem se zarazila a úsměv mi jaksi zmizel z úst. Lechtivá.....Já.....Ummmm, neeeeee. Začala jsem honem kroutit hlavou. Tsch, je mnohem zákeřnější než jsem čekala, ale konečně mi říká jménem. Jeden úspěch za dnešek. Na tváři se mi opět objevil milý úsměv.

Yoshiro

Opravdu? Zeptal jsem se a pomalu se k Suiren přiblížil. Měl jsem v úmyslu zaútočit nejdříve na levou stranu žeber, abych okusil její vytrvalost, bylo to buď nebo nic, protože pokud to nevýjde, asi zažiju muka. Tohle už byla bezprostřední blízkost. Ale alkohol působil a já o sobě věděl jen minimálně. Byl jsem teď ovládán svým druhým já... Tím uvolněným a odhodlaným.

Suiren Yoruichi

Všimla jsem si jak se Yoshiro přibližuje. Jen jsem se více šibalsky usmála. Ummmm jestli zaútočí, tak by mohl být v síle lepší než já. Přeci jenom je to chlap....Ummmm tak prostě nezaútočí. Usměju se ještě více. Dám své ruce na Yoshirovi, kdyby náhodou chtěl tedy zaútočit, abych to včas vybrala. Šibalsky se k němu nahnu. Opravdu nejsem lechtivá. Řeknu a vypláznu na něj jazyk, což se normálně nesluší.

Kaito Myo

Milý hlas pod-kapitánky na mě vždy působil, nevěděl jsem, jestli mi připomíná nějakou z mých sester nebo je to prostě jen reflex, ale podle zabarvení hlasu Baru-sama se mi vždy trochu změnila nálada, a protože to tentokrát byl velmi milý a až opojný hlas, tak jsem se začal usmívat trochu víc, než bývalo zvykem. "Baru-sama, snad nevadí, že jsem přišel v plavkách... Nevěděl jsem totiž, kde bych to py-žra-no sehnal," řekl jsem s omluvným pod-tónem a sám jsem si všiml, že to slovo stejně ještě ani pořádně nevyslovím, a tak mi nezbývalo, než se podrbat v zátylku a dělat, že šlo pouze o vtip s tou špatnou fonetikou a výslovností při slově: "PYŽAMO", které v mé velikosti stejně ani nedělají.

Baru

"No, i kdyby to vadilo, pochybuju, že by se tě někdo pokoušel vyhodit," uchichtla se při poukázání na to, že on tu vypadá jako vyhazovač ze všech nejvíc. Pak se otočila na Mitoshiho, který nejevil známky života. "Hmm, to bude tou dehydratací... donesu mu vodu," rozhodla se, vstala a zamířila k baru, kde tušila nějaké tekutiny. Po cestě si sundala promočené pyžamo oblepené pískem, už opravdu nemělo cenu ho mít na sobě.

Kaito Myo

Díval jsem se za odcházející pod-kapitánkou a přemítal, jak laskavá, milá, čestná a čistá duše to je. Když v tom si sundala promočené pyžamo, které již bylo oblepené pískem, a odhalila své pruhované dvojdílné plavky. Eeeeh? zarazil jsem se při pohledu na její světlou pleť, kterou odhalila. Začal jsem se trochu červenat, ale rychle to přešlo, s kamenným výrazem jsem si pod-kapitána Mitoshiho přehodil přes rameno. Neměl bych o Baru-sama pochybovat, jistě jen nenašla jiné plavky... Ale jsou to jenom plavky, i když se říká: "Šaty dělaj člověka, to je pravda odvěká," tak tady to jistě tak neplatí... Mitoshiho jsem si přes rameno přehodil jenom proto, abych Baru ušetřil cestu, ani ne tak proto, aby se Mitoshi ještě více nespálil na sluníčku, ale starost o nadřízené by tu přeci jenom byla. S Mitoshim na rameni jsem vyrazil za Baru k baru.

Yoshiro

Bezprostřední blízkost se změnila v ještě bezprostřednější a skoro to vypadalo, jako bychom se Suiren dělali něco, co jsme nedělali. Nevěděl jsem, co si mám myslet.. Vlastně.. Já nemyslel. Byl jsem opilý už od doby, co jsem si šel zaplavat. To se táhlo přes stavění čehosi z písku až po sem. Alkohol je svině, ale já ho měl rád odjakživa.. Teda.. Teď to vypadá jako bych byl alkoholik, což nejsem. Jen mám rád dobré pití.. Bohužel, nikdy jsem nebyl zrovna ten, co toho vydržel nejvíc, co se pití týče.

Ten krab, co mi mířil k mé nádherné pravé noze měl jistě nějaké zákeřné úmysly.. O tom jsem se přesvědčil sám, po tom, co mi scvakl prst.. Přesněji - malíček. Na chvíli jsem se jen tak zasekl a snažil se přijít na to, co se právě stalo, ale hned na to jsem zakřičel a jak jsem kopl nohou, neudržel jsem balanc a prostě na Suiren spadl a svalil ji. Krab se ale držel..

Aki Maki

"Ummm...?" Koukl se kolem.Všiml si, že se válí n azemi pod palmou.Vedle něj leželi dva kokosi. "Mňamka..." Prohlásil s dost velkým ironickým podtónem a pomalu vstal.Zamotala se mu hlava a zase spadl na zem. "Blbá vlna..." Držel se za hlavu, vstal a šel pomalu po pláži. "Kruci, asi bych měl s tou hlavou někam jít..." Všechno kolem sebe viděl dvakrát, někdy třikrát.Šel, šel a šel, dokuď nedošel. "Umm, taichou...?" Pořád se držel za hlavu, při pohledu na záda kapitánky 4th divize.Ruku ji jemně položil na rameno v domění, že ho neslyší, tak aby se otočila.

Suiren Yoruichi

Když jsem byla u Yoshira tak blízko, začala jsem si uvědomovat, že jsem moc blížko. Možná v tom hrál roli alkohol a možná taky ne. Rychlejší pohyby se mi rozmázávaly a kdybych vstala, tak by se mi pletly nohy, ale to neznamenalo, že jsem opilá. Věděla jsem úplně přesně co dělám a co říkám.
Měla bych se odtáhnout, nebo zůstat takhle? Takový otázky mi těď přicházeli na mysl, ale než jsem stačila cokoliv udělat, Yoshiro začal křičet. Hrozně jsem se lekle, že jsem mu něco udělala. Chtěla jsem se zeptat, co se stalo, ale to už jsem ležela na zemi a Yoshiro na mně. Vůbec jsem netučila co se děje. Překvapená jsem ležela pod Yoshirem...

Baru

byla trochu překvapená, že Kaito za ní Mitoshiho-san rovnou donesl, ale když už tu byl, využila toho. Takže Kai Mitoshimu držel otevřenou pusu a Baru mu do ní lila už třetí sklenici čerstvě vymačkaného ananasového džusu.

Yoshiro

Následující situace mě dost vyděsila. Cukl jsem sebou a ... Zmizel..

Objevil jsem se na pláži, kde také byli všichni ostatní.. Shunpo to prostě jistí vždycky. Bylo to ode mě dost zbabělé, ale já prostě nemohl. Posadil jsem se k palmě kousek od ostatních a s EMO výrazem hleděl na moře.

Hideki Kanegawa

popíjel u baru dobré pivo, když se na pláži objevil kapitán šesté divize!
Uooo... to musela být rychlovka! pomyslel když viděl Yoshira naprosto zmoženého a s prázdným výrazem. Tento tok myšlenek ho poněkud unavil, přesto se uculil, jak ta vztahy kvetou.
Poté přivřel oči a zase na chvilku relaxoval.

Bulic
Proberu se a kouknu a jsem na palmě Ježiš nějak sem na párty usnul. Podívám se dolu a tam všichni něco dělají.Koukám že jim nechybým tak si du zaplavat seskočím z palmy a du k vodě.Když už mám vodu u pasu tak se potopím a hledám mušle.

Lus Ayazaki

Relaxování na okraji moře se proměnilo ve spánek. Za chvíli se však probudila a když se rozhlédla okolo, zjistila, že se toho moc nezměnilo. Její pyžamo už bylo mokré od mořské vody, proto se rozhodla jít do plavek. Plavky měla obyčejné dvoudílné černé barvy zavázané na šňůrky a uprostřed byla malá mašlička. Odložila své pyžamo dál od vody a šla si zaplavat.

Bulic
Vynořím se z vody a vidím krasnou dívku jak de do vody bohužel nevidím ji do tváře kuli slunci které mi svítí přímo do obličeje.V tu chvíli mě něco kousne do pozadí a já rychle vyběhnu z vody AU něco mě kouslo sakra.Uf nemám díru v mých nových plavkách..
(moje plsavky maj vzor stejnej jak Kyourakua plášt xD.)

Akai Tsuki

Dával jsem si šlofíka hezky pod slunečníkem, trochu dál od ostatních. Otevřel jsem oči a Dneska je tak krásně, vstal jsem vzal jsem slunečník a šel jsem trochu blíž k ostatním. Zapíchl jsem slunečník do země a opět jsem si lehl. Tak a co teď? řekl jsem si pro sebe a koukal po ostatních.

Suiren Yoruichi

Vypadalo to, že byl Yoshiro překvapenější než já. Netrvalo dlouho a zbyl po něm jen obláček prachu. Nezbylo mi nic jiného, než nad tím pokrčit rameny a zasmát se tomu. Po těch pár letech co jsem ho znala, byl ke mně vždy tak nějak jiný. Nikdy jsem nevěděla, zda je to dobře nebo špatně.
Posadila jsem se opět pod palmu, kde byl stín. Okolí se mi už začalo vyjasňovat, takže už ze mě trochu ten alkohol přeci jenom vyprchal, ale stále žádný zázrak. Řekla jsem si, že tu ještě chvilku posedím a pak se třeba vrátím na pláž nebo rovnou domu do SS. Stejnak tam už budu mít připravenou nějakou tu práci.

Lus Ayazaki

Při pohledu na toho šaška, teda podkapitána sedmé divize, co vyletěl z vody rychlostí blesku, se pousmála a plavala dál podél břehu moře. Do cesty se jí připletl velký kámen čouhající z vody. Vylezla na něj a sedla si tak, aby viděla na pláž.

Date

Usnul jsem pod jednou z mnoha palem....
Sokol nesestřelen či jinak nezníčen stále lítal po obloze a potají fotil.

Bulic
Sakra tady neni odkud skákat do vody to je trapný.Oklepu se a vylezu na palmu kde si nasadím sluneční brýle a svůj slaměný klobouk.Chtělo by to trochu oživit je tu nudáá a zívnu.

Lus Ayazaki

Trochu se nudila a tak se rozhodla vrátit zpátky k pláži. Jakmile si však na mokrém kameni stoupla, uklouzla jí noha a ona se ztratila někde mezi vlnami moře. Vlastně plavala u dna, zaujaly jí totiž mušle a tak si řekla, že se podívá po dalších.

Bulic
Všimnu si že Lus uklouzla a zmizla pod vodou a dlouho se nevinořila.To je tele.A zkočím za palmy rovnou dov vody a pod vodou vidím že Lus hledá mušle a je v pořádku.Nasadím naštvaný výraz a du pomalu ke dnu kde si sednu.

Lus Ayazaki

V ruce už mám pár mušlí. Chvíli mi trvá, než si všimnu podkapitána Bulice. Vlastně do něj při hledání narazím hlavou. Chci se mu omluvit, ale při první slabice mi nateče slaná voda do úst a tak se rychle vynořím.